17 C 275/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 31 540,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 053,20 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 053,20 Kč ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 13 053,20 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 754,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 18 487,60 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 31 540,80 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO]) uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 125 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši celkem 2 683 Kč, administrativní poplatek (částku za zpracování, doručení a flexibilní splácení) ve výši 6 020 Kč a náklady za hotovostní inkaso (částku za administrativní činnosti a komfortní splácení) ve výši 4 422 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 499 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze 4 500 Kč. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum] a postoupení bylo žalovanému oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 13 053,20 K, na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku 8 787,60 Kč (při zohlednění plateb měla tato částka činit 12 371,80 Kč, ale žalobkyně se rozhodla ji uplatnit pouze ve výši 8 787,60 Kč), dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky za období do [datum] v kapitalizované výši 7 500 Kč (limitu ½ poskytnuté jistiny) a nakonec sankčních poplatků v celkové výši 2 200 Kč – za zahájení vymáhání dluhu centrálním vymáháním pohledávky a poplatky za upomínky, sjednané dle smlouvy v čl.„ postup při prodlení zákazníka“. Příslušenství sestává ze zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny 13 053,20 Kč (resp. jednotlivých splátek) za období do okamžiku postoupení pohledávky ([datum]) v kapitalizované výši 754,38 Kč, a dále z běžícího od [datum] do zaplacení, a zároveň ze smluvních úroků ve výši 29 % ročně z jistiny 13 053,20 Kč od [datum] do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel po posouzení úvěruschopnosti žalovaného dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 15 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 13 125 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29,00 % ročně ve výši 2 683 Kč, administrativní poplatek ve výši 6 020 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 4 422 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 499 Kč. Svým podpisem potvrdil žalovaný převzetí zápůjčky ve výši 15 000 Kč v hotovosti. RPSN činí v případě splatnosti zápůjčky 60 týdnů 234,69 % /viz smlouvu o zápůjčce/. Ve smluvních podmínkách, které byťnavazují na smlouvu o zápůjčce, avšak nejsou samostatně podepsány, si účastníci v článku 6.1 sjednali pro případ prodlení smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužných částek, dle čl. 6 a 6.3 právo na náhradu paušalizovaných účelně vynaložených nákladů za zaslání upomínky ve výši 300 Kč, a dle čl. 6 právo na poplatek ve výši 1 000 Kč jako paušalizované účelně vynaložené náklady za vymáhání pohledávky prostřednictvím centrálního vymáhání pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně /viz smluvní podmínky/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalovaného uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností ke dni [datum] /viz smlouvu o postoupení pohledávek/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem /viz dopis včetně podacího archu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu včetně podacího lístku/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) posuzoval danou věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle ust. § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle ust. § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze dohodnout úroky.

7. Dle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

8. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Dle ust. § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle ust. § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

10. Dle ust. § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost.

11. Dle ust. § 1753 o. z. ustanovení obchodních podmínek, které druhá strana nemohla rozumně očekávat, je neúčinné, nepřijala-li je tato strana výslovně; k opačnému ujednání se nepřihlíží. Zda se jedná o takové ustanovení, se posoudí nejen vzhledem k jeho obsahu, ale i ke způsobu jeho vyjádření.

12. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

14. Soud vzal za prokázané, že byla mezi účastníky uzavřena po posouzení úvěruschopnosti žalovaného písemná smlouva o zápůjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému jistinu a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku 13 053,20 Kč odpovídající nesplacené části jistiny včetně zákonného úroku z prodlení (jednak v kapitalizované výši 754,38 Kč, jednak dále běžícího), jakožto i smluvního úroku běžícího ve sjednané výši 29 % ročně.

15. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.

16. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

17. Co se týče zbylé žalobou uplatněné částky odpovídající nákladům za administrativní poplatek, hotovostní inkaso, smluvní pokutu a sankční poplatky související s prodlením (odeslání upomínek a předání k vymáhání centrálnímu vymáhání pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně), dospěl soud k závěru, že v této části žaloba důvodná není.

18. Soud považuje administrativní poplatek a poplatek za hotovostního inkaso za neplatně sjednané, poněvadž se jedná o ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům.

19. Smlouva o zápůjčce byla sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného právní předchůdkyní žalobkyně, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě spotřebitele) ovlivnit znění smlouvy (dnes jsou tyto smlouvy označované jako smlouvy adhezní). Žalovaný neměl při podpisu smlouvy na výběr mezi tzv. hotovostní variantou a bezhotovostní variantou smlouvy o zápůjčce. Ve sjednané smlouvě (ani v podané žalobě) není nijak blíže objasněno, jaké konkrétní služby měly být v uvedených poplatcích obsaženy. Výše sjednaného administrativního poplatku (6 020 Kč) spolu s inkasním poplatkem (4 422 Kč) stvoří za dobu trvání smlouvy přibližně 66 % poskytnuté jistiny (15 000 Kč) a splácení je sjednáno formou týdenních splátek, ač je zaměstnancům v České republice mzda obvykle vyplácena na bázi měsíční. K povinnosti platit tyto poplatky navíc dochází i za situace, kdy žalovaný na dluh neplnil, a z logiky věci tak nebylo možné pravidelné splátky fyzicky vybírat.

20. Dané pojetí administrativního a inkasního poplatku tak místo poskytnutí služeb pro dlužníka představuje ujednání o další odměně pro poskytovatele zápůjčky, jelikož jsou uvedené poplatky zjevně nepřiměřené k poskytnutým službám (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 42 ICm 3268/2015, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 31 ICm 338/2016 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2017, sp. zn. 25 ICm 4567/2015).

21. Soud proto s ohledem na výše uvedené shledává ujednání stran o povinnosti žalovaného hradit administrativní a inkasní poplatek za absolutně neplatné. Jelikož žalobkyně z celkového poplatku (součtu sjednaných smluvních úroků za dobu trvání smlouvy, administrativního a inkasního poplatku) nadále požadovala uhradit blíže nespecifikovanou částku 8 787,60 Kč, která nepřevyšuje součet sjednaného administrativního a inkasního poplatku (10 442 Kč), soud proto žalobu v této části zamítl.

22. Sankční poplatky v celkové uplatněné výši 2 200 Kč, dle obchodních podmínek označené jako„ paušální náhrada účelně vynaložených nákladů za odeslání upomínek a předání k vymáhání centrálnímu vymáhání pohledávek“ právní předchůdkyně žalobkyně, soud po právní stránce posoudil s ohledem na jejich paušální výši toliko jako další sjednanou smluvní pokutu, neboť jednou z definic smluvní pokuty je právě paušalizovaná náhrada nákladů. Žalobkyně nikterak netvrdila a ani neprokazovala, že by se náhrada (účelně vynaložených) nákladů měla sestávat z konkrétních vyúčtovaných částek, přičemž již v obchodních podmínkách je výslovně uvedeno, že se jedná právě o paušalizovanou výši náhrady nákladů (souvisejících s mimosoudním vymáhacím procesem pohledávky).

23. Ohledně všech ujednaných smluvních pokut (0,1 % denně z dlužných částek, za odeslání upomínek, za předání k vymáhání) soud dospěl k závěru, že tyto nebyly platně sjednány, neboť byly upraveny pouze ve smluvních podmínkách, a nikoliv ve smlouvě samotné, tudíž uvedená ustanovení obchodních podmínek představují zakázaná ustanovení ve smyslu ust. § 1753 o. z. spolu s ust. § 1813 o. z. Pakliže je smluvní pokuta ve spotřebitelské smlouvě sjednána pouze v obchodních podmínkách a nikoliv ve smlouvě samotné, nelze k takto sjednané smluvní pokutě přihlížet, přičemž k bližšímu odůvodnění soud odkazuje na nález Ústavního soudu I. ÚS 3512/11 ze dne [datum] či usnesení NS ze dne 10. 12. 2020, sp. zn. 33 Cdo 3126/2020. Z toho důvodu soud žalobě ohledně uplatněných smluvních pokut (ve výši 7 500 Kč a 2 200 Kč) nevyhověl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly.