Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

17 C 287/2023

č. j. 17 C 287/2023-24

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2023-10-12 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSME:2023:17.C.287.2023.1

Citované zákony (9)

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 18 255,54 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 255,54 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 255,54 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 8 640,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 18 255,54 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaná na základě předchozí rezervace ubytovala v období od [datum] do [datum] v [anonymizována dvě slova] provozovaném žalobkyní. Ačkoli byla dne [datum] žalovaná vyzvána k zaplacení dosud poskytnutých služeb ubytování a stravování a tuto úhradu přislíbila, z hotelu následně odešla a již se nevrátila. Na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne [datum] žalovaná nereagovala a svůj dluh dosud neuhradila. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně je obchodní korporací, zapsanou v obchodním rejstříku. Žalovaná byla ve dnech [datum] až [datum] ubytována v [příjmení] [jméno] [příjmení] v pokoji [číslo] Cena za ubytování a další poskytnuté služby byla vyúčtována v částce 18 255,54 Kč, kterou však žalovaná na výzvu žalobkyně dne [datum] neuhradila a neučinila tak ani po předžalobní upomínce ze dne [datum] /viz výpis z OR, registrační karta na č.l. 7 spisu, hotelový účet na č.l. 8 spisu, předžalobní výzva na č.l. 10, podací lístek na č.l. 11 Tvrzení žalobkyně zůstala ze strany žalované nepopřena, přičemž sama žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Podle § 2326 o. z., smlouvou o ubytování (o přechodném nájmu) se ubytovatel zavazuje poskytnout ubytovanému přechodně ubytování na ujednanou dobu nebo na dobu vyplývající z účelu ubytování v zařízení k tomu určeném a objednatel se zavazuje zaplatit ubytovateli za ubytování a za služby spojené s ubytováním ve lhůtě stanovené ubytovacím řádem, popřípadě ve lhůtě obvyklé. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a vyjma části příslušenství, jak bude popsáno níže, jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o ubytování, na základě níž poskytla žalobkyně žalované ve sjednaném rozsahu ubytování a žalovaná se za ubytování zavázala zaplatit. Žalobkyně svůj závazek pro ni ze smlouvy vyplývající splnila, žalovaná však nikoli, když cenu za poskytnuté ubytování a související služby v částce 18 522,54 Kč při ukončení ubytování dne [datum] a ani po předžalobní výzvě dosud neuhradila Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 640,80 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 18 255,54 Kč sestávající z částky 1 860 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 480 Kč ve výši 1 360,80 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.