17 C 296/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 10 572,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 572,38 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 572,38 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou, soudu doručenou dne datum, se žalobkyně vůči žalovanému domáhala vydání rozhodnutí o peněžitém plnění ve výši skladbě patrné z výrokové části I tohoto rozsudku. Tvrdila, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu číslo jejíž přílohou a nedílnou součástí byly i její obchodní podmínky a jejímž předmětem byl operativní anonymizováno 7 slov, VIN kód (dále jen„ předmětné vozidlo“ nebo jen„ vozidlo“). Vozidlo žalovaný dne datum převzal, zavázal se pod dobu anonymizováno měsíců hradit měsíční splátky leasingu ve výši 5 176,43 Kč a následně vozidlo vrátit ve stavu odpovídajícím běžnému opotřebení s tím, že maximální nájezd km pro toto vozidlo bude za kalendářní rok činit anonymizována tři slova a v případě jeho překročení bude za každý přejetý kilometr žalovanému účtována částka 1,50 Kč. Žalovaný vozidlo vrátil v souladu se smlouvou dne datum s nájezdem anonymizována dvě slova km. Nadlimitní nájezd v částce 10 572,38 Kč (5 825 * 1,50 = 8 737,50 + 21% DPH = 10 572,38 Kč) byl žalobkyní vyúčtován daňovým dokladem číslo splatným do datum. Žalovaný však svůj dluh žalobkyni dosud, a to ani přes předžalobní upomínku ze dne datum neuhradil. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci: Účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o operativním leasingu číslo na dobu anonymizováno měsíců, jejíž přílohou a nedílnou součástí byly i obchodní podmínky smlouvy o operativním leasingu. Předmětem smlouvy bylo předmětné vozidlo s měsíčními splátkami leasingu a pojistného ve výši 5 176,43 Kč. Účastníci sjednali maximální počet km za dobu leasingu ve výši 20 000 Kč a dále sazbu za přejeté km nad tento limit v částce 1,50 Kč bez DPH /viz smlouva na č.l. 6, obchodní podmínky na č.l. 7-11, konkrétně článek číslo podmínek, splátkový kalendář na č.l. 13-14 spisu/. Žalovaný vozidlo jako nové dne datum převzal a v souladu se smlouvou dne datum vrátil se stavem kilometrů anonymizována dvě slova /viz protokol o předání na č.l. 12, protokol o vrácení na č.l. 16 Žalobkyně vyúčtovala nadlimitní nájezd kilometrů (přejeté kilometry) v částce 10 572,38 Kč včetně DPH (5 825 * 1,50 = 8 737,50 + 21% DPH = 10 572,38 Kč) a fakturou ze dne datum číslo se splatností ke dni datum vyzvala žalovaného k její úhradě /viz vyúčtování smlouvy na č.l. 17, faktura na č.l. 18 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 20 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému na dobu 12 měsíců k užívání předmětné vozidlo a oproti tomu se se žalovaný zavázal hradit žalobkyni částku 5 176,43Kč měsíčně. Účastníci současně sjednali, že překročí-li žalovaný po dobu sjednaného užívání limit maximálního počtu kilometrů, uhradí žalovaný za každý kilometr přejetý přes tento limit žalobkyni částku 1,50 Kč bez DPH. Ačkoli žalovaný tento limit v rozsahu 5 825 kilometrů překročil a žalovaná nadlimitní nájezd v částce 10 572,38 Kč se splatností ke dni datum vyúčtovala, žalovaný svůj závazek uhradit nadlimitní nájezd dosud nesplnil. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Dle § 1721 o. z., ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit. Dle § 1723 odst. 1 o. z., závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá. Dle § 1724 odst. 1 o. z., smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy. Dle § 1725 o. z., je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah. Dle § 1746 odst. 1 o. z., zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv. Dle odstavce 2 strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Dle § 1751 odst. 1 o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Dle § 1759 odst. 1, věta prvá o. z., smlouva strany zavazuje. Dle § 1908 odst. 1 o. z., splněním dluhu závazek zaniká. Dle odstavce 2 dlužník musí dluh splnit na svůj náklad a nebezpečí řádně a včas. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Bylo totiž prokázáno, že mezi účastníky byla uzavřena zákonem typově neupravená smlouva, která má co do základních pojmových znaků nejblíže ke smlouvě nájemní (§ 2201 a násl. o. z.). Na základě této smlouvy přenechala žalobkyně předmětné vozidlo žalovanému do užívání a žalovaný se za to zavázal hradit žalobkyni úplatu. Účastníci současně sjednali i maximální limit pro ujeté kilometry za dobu poskytnutí vozidla. Bližší obsah smlouvy účastníci dále vymezili odkazem na obchodní podmínky žalobkyně, v nichž se žalovaný vyjma dalšího zavázal pro případ překročení maximálního limitu ujetých kilometrů uhradit žalobkyni za každý takto ujetý kilometr částku anonymizováno bez DPH. Za situace, kdy bylo prokázáno, že žalovaný v rozsahu anonymizována dvě slova kilometrů maximální sjednaný limit překročil a dále, že v souladu se smlouvou žalobkyní vyúčtované nadlimitní kilometry neuhradil, nelze než uzavřít na to, že žalobkyně uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl. Soud v daném případě vycházel ze skutkových tvrzení obsažených v žalobě, která měla oporu v provedeném dokazování a která nebyla ze strany žalovaného při jeho totální pasivitě nikterak zpochybněna. Bylo na žalovaném, aby případně tvrdil a prokázal skutečnosti rozhodné z hlediska vzniku a obsahu závazkového vztahu, jakož i skutečnosti rozhodné pro posouzení zda a v jakém rozsahu své povinnosti dostál. Vzhledem k tomu, že žalovaný nic z právě nastíněného netvrdil, natož aby prokázal, uložil mu soud povinnost k úhradě žalované částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.