17 C 316/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 obě zastoupeny advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0 o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných k nemovitým věcem, a to pozemku , Anonymizováno, druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba č.p. , Anonymizováno, , rod. dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , druh pozemku zahrada, nacházejícím se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaným v katastru nemovitostí vedeném , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , a k stavbě č. p. , Anonymizováno, , rod. dům, stojící na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, nacházející se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném , Anonymizováno, katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , se zrušuje.II. Nařizuje se prodej pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, na němž stojí stavba č.p. , Anonymizováno, , rod. dům, a pozemku parc. č. , Anonymizováno, , druh pozemku zahrada, nacházejících se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsaných v katastru nemovitostí vedeném , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , a stavby č. p. , Anonymizováno, , rod. dům, stojící na pozemku parc. č. St. , Anonymizováno, , druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří, nacházející se v katastrálním území , adresa, , obec , adresa, , zapsané v katastru nemovitostí vedeném , Anonymizováno, , katastrální pracoviště , adresa, na LV č. , hodnota, , a to ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek prodeje bude mezi spoluvlastníky rozdělen dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, a to žalobkyni v rozsahu , Anonymizováno, %, prvé žalované v rozsahu , Anonymizováno, % a druhé žalované v rozsahu , Anonymizováno, %.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení státu v podobě znalečného v částce 6 665,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.V. Žalované jsou povinny zaplatit České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náhradu nákladů řízení státu v podobě znalečného v částce 6 665,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne , datum, , domáhala zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nemovitostí - pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří, pozemku parc. č. , Anonymizováno, zahrada (dále jen „pozemky“) a stavby č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, stojící na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , zastavěná plocha a nádvoří (dále jen „stavba“), vše katastrální území , adresa, , obec , adresa, , vedeno , Anonymizováno, Katastrální pracoviště , adresa, , zapsáno na LV č. , hodnota, a LV č. , hodnota, pro uvedené katastrální území a obec (pozemky a stavba dále společně také jen jako „nemovitosti“). Žalobkyně a žalované vlastní každá podíl na pozemcích o velikosti ideální , Anonymizováno, . V případě stavby vlastní 1. žalovaná podíl o velikosti id , Anonymizováno, , a žalobkyně a 2. žalovaná vlastní každá podíl o velikosti id. , Anonymizováno, . Žalobkyně uvedla, že ze strany žalovaných s ní nebylo nijak komunikováno a že tyto nejeví zájem se o nemovitosti jakožto společnou věc společně starat. Žalobkyni je odmítán přístup k nemovitostem a je jí bráněno v užívání nemovitostí. Nemá informace o tom, v jakém stavu se nemovitosti nachází. Žalobkyni proto nechce setrvávat ve spoluvlastnictví, což po ní s ohledem na okolnosti ani nelze spravedlivě požadovat. Vzhledem k tomu, že nelze nemovitosti (především stavbu) rozdělit, domáhá se žalobkyně zrušení spoluvlastnictví. Žalobkyně nabídla žalovaným odkup nemovitostí, nicméně žalované s žalobkyní nekomunikovaly a k uzavření dohody nedošlo. Dohoda proto nebyla uzavřena. Žalobkyně navrhla, aby spoluvlastnictví nemovitostí bylo vypořádáno nařízením prodeje ve veřejné dražbě a rozdělením výtěžku dle velikosti podílů.

2. Žalované uvedly, že si rovněž nepřejí setrvat ve spoluvlastnictví s žalobkyní a že souhlasí s tím, aby spoluvlastnictví nemovitostí bylo vypořádáno nařízením prodeje ve veřejné dražbě a rozdělením výtěžku dle velikosti podílů.

3. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů a shodných vyjádření účastníků, dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu:

4. Účastníci jsou spoluvlastníky pozemků a stavby. Každému z účastníků náleží v případě pozemků podíl o velikosti id. , Anonymizováno, . V případě stavby pak 1. žalované náleží podíl o velikosti id. , Anonymizováno, a žalobkyni a 2. žalované náleží každé podíl o velikosti id. , Anonymizováno, /viz vyrozumění o provedeném vkladu a výpis z KN na č. l. 8-9 spisu/. Žalobkyně nabyla vlastnické právo ke svým podílům k nemovitostem v dražbě na základě příklepu soudního exekutora , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, /viz usnesení soudního exekutora na č. l. 6-7 spisu/. Žalobkyně před podáním žaloby prostřednictvím svého právního zástupce kontaktovala žalované s návrhem na vypořádání spoluvlastnictví, a to formou odkupu podílů žalovaných /viz sdělení na č. l. 10 spisu a dodejky na č. l. 11 spisu/. Žalované netvrdily, a ani to v řízení nijak nevyšlo najevo, že by na výzvu žalobkyně k vypořádání spoluvlastnictví reagovaly. K nemovitostem soud zjistil, že pozemek parc. č. , hodnota, má výměru , Anonymizováno, m2, jedná se o druh pozemku zastavěná plocha a nádvoří. V jeho středu je umístěna stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , která pozemek z podstatné části vyplňuje. Dle územního plánu se pozemek parc. č. , hodnota, (a tudíž také stavba), stejně jako pozemek parc. č. , Anonymizováno, nachází v ploše bydlení v rodinných domech – venkovské. Všechny nemovitosti se pak nacházejí v záplavové oblasti. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, má výměru , Anonymizováno, m2, jedná se o druh pozemku zahrada. Na pozemku parc. č. , Anonymizováno, se nachází vedlejší stavba, která není evidována v katastru nemovitostí, kopaná studna o hloubce , Anonymizováno, m, a také zpevněné plochy, vjezdová vrata, vstupní branka, žumpa. Oba pozemky, tedy jak pozemek parc. č. , hodnota, , tak parc. č. , Anonymizováno, jsou oplocené. Co se týče stavby, jedná se o rodinný dům o jedné bytové jednotce. Užívání domu bylo stavebním úřadem povoleno dne , datum, . Celková užitná plocha domu činí , Anonymizováno, m2. Dispozice domu je , Anonymizováno, (dva pokoje, obývací pokoj, pracovna kuchyně + chodba, předsíň, technická místnost, zádveří, toaleta a koupelna s toaletou). Přístup z veřejné komunikace je na pozemek parc. č. , Anonymizováno, , přičemž k širší části uvedeného pozemku za domem (zahradě) je přístup koridorem mezi domem a vedlejší stavbou. Obvyklá cena pozemků činí , částka, a obvyklá cena stavby činí , částka, /viz znalecký posudek č. , Anonymizováno, na č. l. 49- 158 spisu, konkrétně jeho strana 46 a závěr na 47/.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu:

6. Účastníci řízení jsou podílovými spoluvlastníky nemovitostí, tedy pozemků a stavby. Jde o dva samostatné pozemky. Pozemek parc. č. , hodnota, je stavební pozemek typu zastavená plocha a nádvoří, na kterém se nachází stavba. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, je pozemek typu zahrada. Nachází se na něm však vedlejší stavba a také kopaná studna a žumpa. Všechny nemovitosti se nachází v obci , adresa, . Na pozemcích má každý z účastníků podíl o velikosti id. , Anonymizováno, , na stavbě má pak 1. žalovaná spoluvlastnický podíl o velikosti id. , Anonymizováno, žalobkyně a 2. žalovaná každá podíl o velikosti id. , Anonymizováno, . Žádný z účastníků nemá zájem na dalším trvání spoluvlastnictví. Snahy žalobkyně o mimosoudní zrušení spoluvlastnictví nebyly úspěšné. Stavba v podobě rodinného domu není reálně dělitelná, což následně platí také pro pozemek parc. č. , hodnota, , který stavba díky centrálnímu umístění v podstatě vyplňuje. Za rozdělitelný pak nelze považovat ani pozemek parc. č. , Anonymizováno, Na pozemku se nachází nedělitelná vedlejší stavba, která je součástí pozemku a které jsou všichni účastníci spoluvlastníky, a také např. žumpa, která funkčně úzce souvisí se stavbou – rodinným domem. S ohledem na dispozice pozemku, kdy je přistup na zahradu úzkým koridorem, není možné ani dělit zadní část zahrady.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

9. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

10. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle odstavce druhého citovaného ustanovení rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

11. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je opodstatněná. Především zůstalo mimo spor a bylo současně prokázáno, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky předmětných nemovitostí. Podíl každého z účastníků na pozemcích činí id. , Anonymizováno, , v případě stavby pak u činí podíl 1. žalované id , Anonymizováno, a podíly žalobkyně a 2. žalované vždy id , Anonymizováno, . Především stavba, ale také pozemky nejsou s ohledem na svou výměru, využití, umístění vedlejší stavby a celkově orientaci v prostoru rozdělitelné. Pouze v případě pozemku parc. č. , Anonymizováno, by při zběžném pohledu bylo možné uvažovat o jeho rozdělení. Při podrobném zkoumání však další okolnosti toto rozdělení vylučují, a to konkrétně s ohledem na celkovou rozlohu daného pozemku, umístění vedlejší stavby, přístup na tento pozemek a zejména funkční provázanost tohoto pozemku se stavbou. Žádná ze stran ostatně ani netvrdila, že by reálné rozdělení nemovitostí bylo možné. Naopak výslovně uvedly, že se odmítají ekonomicky podílet na případných nákladech pro potřebu rozdělení nemovitých věcí. O přikázání nemovitostí do svého výlučného vlastnictví žádný z účastníků rovněž nežádal, ostatně ani žádný z nich nedokládal, že by byl zbývající spoluvlastníky schopen vyplatit.

13. Soud v prvé řadě poznamenává, že zákonná úprava spoluvlastnictví vychází ze zásady, dle které nelze žádného ze spoluvlastníků nutit, aby nadále ve spoluvlastnickém svazku setrvával. Z pohledu splnění podmínek pro zrušení spoluvlastnictví soud dále konstatuje, že neshledal, žádnou zákonnou překážku, která by bránila zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ve smyslu § 1140 odst. 2 o. z. V řízení nebyly tvrzeny ani prokázány žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že žalobkyně zvolila pro podání žaloby, jíž se zrušení spoluvlastnictví domáhá, nevhodnou dobu nebo že by jí sledovala nepoctivý záměr v podobě způsobení újmy žalovaným (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR sp. zn. 22 Cdo 300/2016 nebo sp. zn. 22 Cdo 674/2018). S odkazem na popsané, soud proto podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti zrušil (výrok I. rozsudku).

14. Jde-li o způsob vypořádání spoluvlastnictví, z postoje všech účastníků vyplynulo, že preferují prodej nemovitostí ve veřejné dražbě. Je však nutné uvést, že při soudním vypořádání není soud vázán návrhy účastníků o tom, jak se má vypořádání provést, a může se rozhodnout i pro jiný způsob vypořádání, než jaký byl navržen. Z dikce § 1147 o. z. vyplývá, že způsoby vypořádání podílového spoluvlastnictví mají v zákoně své stanovené pořadí, které musí být soudem respektováno. Na prvém místě přichází v úvahu rozdělení věci, a není-li to možné, nastupuje další způsob, tedy přikázání věci jednomu ze spoluvlastníků za přiměřenou náhradu. Až pokud není uskutečnitelný ani tento způsob vypořádání, přichází na pořad způsob třetí, kdy soud nařídí prodej nemovitosti a výtěžek je rozdělen mezi spoluvlastníky.

15. Soud v souzené věci pečlivě zvážil, zda není možné vypořádat podílové spoluvlastnictví účastníků reálným rozdělením nemovitostí. Jak bylo popsáno výše, u stavby a pozemku parc. č. , hodnota, taková možnost s ohledem na funkční uspořádání stavby a její umístění, kdy dotčený pozemek takřka celý z hlediska rozumného užívání vyplňuje, není vůbec možný. V případě pozemku parc. č. , Anonymizováno, je pak možnost reálného rozdělení vyloučena s ohledem na jeho funkční provázanost se stavbou a pozemkem parc. č. , hodnota, , a rovněž na skutečnost, že se na něm nachází nedělitelná vedlejší stavba, stejně jako studna. Žádný z účastníků ostatně ani netvrdil, že by bylo možné spoluvlastnictví k nemovitosti vypořádat tímto způsobem. Naopak výslovně uvedli, že se odmítají jakkoliv ekonomicky podílet na případných nákladech pro potřebu rozdělení nemovitostí.

16. Co se týče způsobu vypořádání přikázáním nemovitostí do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků, je nutné konstatovat, že žádný ze spoluvlastníků o nemovitosti neprojevil zájem. Žalobkyně výslovně uvedla, že nesouhlasí s tím, aby nemovitosti byly přikázány do jejího vlastnictví. Naopak jak žalobkyně, tak obě žalované navrhly, aby nemovitosti byly prodány ve veřejné dražbě. S ohledem na uvedené tak soud přistoupil právě k tomuto způsobu vypořádání spoluvlastnictví. Zároveň soud rozhodl o způsobu vypořádání spoluvlastníků, a to rozdělením výtěžku. Při rozdělení výtěžku soud vycházel z poměru hodnot jednotlivých podílů k pozemkům a stavbě, a to konkrétně z obvyklé ceny. V případě pozemků byla cena obvyklá stanovena ve výši , částka, . Každý ze spoluvlastníků je v případě pozemků vlastníkem id. , Anonymizováno, . Na každého účastníka tedy připadá za pozemky částka ve výši , částka, . Obvyklá cena stavby dle znaleckého posudku činí , částka, . Podíl 1. žalovaní ve výší id. , Anonymizováno, pak činí , částka, . V případě žalobkyně a 2. žalované je dán u každé z nich podíl ve výši id. , Anonymizováno, , tj. , částka, . Celkově tak hodnota podílů dle ceny obvyklé za všechny nemovitosti činí v případě 1. žalované , částka, . což představuje , Anonymizováno, % z celkové ceny obvyklé všech nemovitostí. V případě žalobkyně a 2. žalované mají jejich podíly celkovou hodnotu , částka, každý, což představuje vždy , Anonymizováno, % z celkové ceny obvyklé nemovitostí. Vycházeje z těchto cen soud rozhodl, že výtěžek prodeje bude mezi účastníky řízení rozdělen dle velikosti jejich spoluvlastnických podílů, a to žalobkyni v rozsahu , Anonymizováno, %, prvé žalované v rozsahu , Anonymizováno, % a druhé žalované v rozsahu , Anonymizováno, % (výrok II. tohoto rozsudku).

17. Ve výroku III. soud rozhodl o nákladech řízení mezi účastníky. Soud s respektem k judikatuře Ústavního soudu rozhodl v souzené věci podle typu sporu, kdy je řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví označováno jako tzv. iudicium duplex (řízení, ve kterém mají účastníci na obou stranách sporu zároveň postavení žalobce i žalovaného). Ústavní soud se v obecné rovině přiklání k tomu, aby v těchto typech řízení nebyla bez dalšího zásada úspěchu ve věci aplikována. Podle Ústavního soudu se zpravidla jeví jako spravedlivé, aby každý z účastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného účastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 3202/20, nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 262/20). V daném případě soud neshledal žádné závažné zvláštní důvody, pro které je třeba zásadu úspěchu ve věci aplikovat. Žalobkyně ostatně výslovně navrhla, aby o náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto tak, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.

18. Veden obdobnými úvahami rozhodl soud i o povinnosti účastníků k zaplacení nákladů státu ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř., podle něhož má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladu řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V tomto řízení vznikly České republice – Okresnímu soudu v , adresa, náklady v podobě znalečného v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku na obvyklou cenu nemovitostí č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, ve výši 28 331,99 Kč (znalečné bylo přiznáno usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Žalobkyně složila v souladu s usnesením soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , zálohu na náklady důkazu znaleckým posudkem ve výši 15 000 Kč. Náklady státu na znalečné tedy činí 13 331,99 Kč (28 331,99 Kč – 15 000 Kč). Jelikož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení a nelze tak hovořit o úspěchu či neúspěchu účastníků v řízení, jsou účastníci jak na straně žalující tak na straně žalované zavázáni k úhradě nákladů států rovným dílem, a to každý v částce 6 665,99 Kč (viz výrok IV. a V. tohoto rozsudku).