17 C 317/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 115 201,65 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 600 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 292,93 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 929,70 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 600 Kč od [datum] do zaplacení, spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 1 600 Kč od [datum] do zaplacení, a dále částku 30 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 6 734,18 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 891,65 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 30 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dno od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 42 992,40 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 3 277,96 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 10 398,73 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 17 637,14 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 17 637,14 Kč od [datum] do zaplacení a dále v rozsahu částky 40 609,25 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 93,54 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 234,61 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 782,32 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 6 782,32 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] na zdejší soud s žalobou, ve znění jejích doplnění, ve které se po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 115 201,65 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně nárok odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené dluhy ze dvou smluv o zápůjčce. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), uzavřely – seřazeno chronologicky 1) dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (smlouva 1), na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 16 479 Kč (úroková sazba 29 % ročně), poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 18 315 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 8 375 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3 883 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Aktuální výše dlužné částky činí 36 782,32 Kč, z toho na jistině 19 237,14 Kč a na poplatcích 25 355,26 Kč 2) Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dále dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (smlouva 2), na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 45 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s úrokem ve výši 14 831 Kč (úroková sazba 29 % ročně), poplatkem za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 16 534 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 7 538 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3 625 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Aktuální výše dlužné částky činí 70 609,25 Kč, z toho na jistině 36 782,32 Kč a na poplatcích 33 826,93 Kč. Příslušenství výše uvedených pohledávek se skládá z kapitalizovaných úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, a dále ze smluvních úroků a zákonných úroků dále běžících. Všechny výše uvedené pohledávky byly dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaná je státním příslušníkem [země]. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaná má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz potvrzení o provedené lustraci v ISZR na č. l. 42 a písemnosti jsou jí na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:

5. Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (smlouva 1). Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 43 169 Kč, jenž představuje v rozsahu částky 16 479 Kč kapitalizované úroky v za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení v částce 18 135 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v částce 8 375 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3 883 Kč. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí zápůjčky ve výši 50 000 Kč v hotovosti /viz smlouva o zápůjčce včetně smluvních podmínek na č. l. 16-17 Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřely dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (smlouva 2). Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 45 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 38 903 Kč, jenž představuje v rozsahu částky 14 831 Kč kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení v částce 16 534 Kč a poplatek za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení v částce 7 538 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 3 625 Kč. Svým podpisem žalovaná potvrdila převzetí zápůjčky ve výši 45 000 Kč v hotovosti /viz smlouva o zápůjčce včetně smluvních podmínek na č. l. 18-19 Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila na smlouvu 1 částku 48 400 Kč, na smlouvu 2 částku 15 000 Kč /viz tabulky umoření na č. l. 29-30 V rámci posouzení úvěruschopnosti vyplnila žalovaná karty zákazníka. V kartě ze dne [datum] uvedla, že má žalovaná 1 vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, pracuje jako obsluha na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem ve výši 8 692 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 10 000 Kč, její odhadované měsíční výdaje jsou 5 000 Kč a externí splátky zápůjček jsou 1 000 Kč. Podle karty ze dne [datum] má žalovaná stále 1 vyživovací povinnost, bydlí v nájmu, pracuje jako dělnice na plný pracovní úvazek s čistým měsíčním příjmem ve výši 18 175 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 4 000 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 6 000 Kč včetně interních splátek právní předchůdkyni žalobkyně v částce 4 000 Kč. V případě obou karet zákazníka, měly být údaje v nich ověřeny pracovní smlouvou a výpisy z účtu a v případě prvé karty též výplatními páskami /viz zákaznické karty na č. l. 14 (shodně na č. l. 49), 15 (shodně na č. l. 62) /. V případě prvé smlouvy uhradila žalovaná předchůdkyni žalobkyně částku 48 400 Kč a v případě druhé smlouvy 15 000 Kč /viz tabulky umoření na č. l. 29 a 30 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovanou postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 20-24, seznam postoupených pohledávek na č. l. 25-27, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 28, podací lístek na č. l. 31 Žalovaná byla předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvána žalobkyní k úhradě dlužných částek /viz výzva k plnění na č. l. 32-33, podací lístek na č. l. 34 6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

7. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou po posouzení úvěruschopnosti dne [datum] smlouvu o zápůjčce, dle které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované téhož dne v hotovosti částku 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s úrokem ve výši 29% ročně kapitalizovaným částkou 16 479 Kč a dalšími poplatky splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši 3 883 Kč, celkově se zavázala žalobkyni vrátit částku 93 169 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná, poté, co právní předchůdkyně žalobkyně posoudila její schopnost úvěr splácet, uzavřely dále dne [datum] smlouvu o zápůjčce, dle které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalované téhož dne v hotovosti částku 45 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté prostředky spolu s úrokem ve výši 29% ročně kapitalizovaným částkou 14 831 a s dalšími poplatky splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši 3 625 Kč, celkově se tak zavázala vrátit částku 86 999 Kč. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně na prvou smlouvu částku 48 400 Kč a na druhou smlouvu částku 15 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovanou ze shora uvedených smluv postoupeny na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle § 2390 o. z., přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 2392 odst. 1 o. z., lze při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

11. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byly uzavřeny dvě písemné smlouvy o zápůjčkách, na jejichž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované celkem částku ve výši 95 000 Kč (50 000 Kč + 45 000 Kč), a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem ve výši 29% ročně a poplatky. V případě prvé smlouvy se tak zavázala vrátit částku v celkové výši 93 169 Kč, a to 24 měsíčních splátkách a v případě druhé smlouvy částku v celkové výši 86 999 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně na prvou smlouvu částku 48 400 Kč a na druhou smlouvu částku 15 000 Kč.

18. Soud posoudil další poplatky sjednané ve smlouvách v souvislosti s poskytnutím úvěru (administrativní poplatek a odměnu za inkaso splátek) jako další formu sjednaného (kapitalizovaného) úroku, neboť v souvislosti s poskytnutím úvěru představovaly úplatu za poskytnutí peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k ust. § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zboží v obchodě obsahuje všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk. Současná praxe úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Smluvní úroky představují odměnu za poskytnutí peněz, přičemž výše úroku vyjadřuje zároveň i míru rizika, kterou věřitel nese pro případ, že dlužník dluh nesplatí.

19. Dle výpočtu soudu činil sjednaný smluvní úrok za dobu trvání prvé smlouvy 86,33% při poskytnutí jistiny ve výši 50 000 Kč a povinnosti vrátit celkem 93 169 Kč do 24 měsíců ({ (93 169 / 50 000) -1} × 100), roční úroková sazba by tak činila 43,169 % ({ (93 169 / 50 000) - 1} × 100) / (24 / 12). Za dobu trvání druhé smlouvy činil sjednaný úrok 93,33% při poskytnutí jistiny ve výši 45 000 Kč a povinnosti vrátit celkem 86 999 Kč do 24 měsíců ({ (86 999 / 45 000) -1} × 100), roční úroková sazba by tak činila 46,66 % ({ (86 999 / 45 000) - 1} × 100) / (24 / 12). Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly k datu uzavření smlouvy 12. měsíc roku 2018 a 5. měsíc roku 2019 ve výši 8,59% a 8,23% ročně.

20. Nejvyšší možná výše sjednaných smluvních úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to ani v zákoně o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů, nejedná-li se o prodlení dlužníka převyšující 90 dní), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty. Nejvyšší soud uvedl např. v rozsudku ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, že„ Lze připustit, že u (zá) půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od (zá) půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“, tedy že ani sjednaný smluvní úrok ve výši 2-3 násobku výše úroků poskytovaných bankovními institucemi nemusí být nemravný. Právě v tomto rozpětí lze dle názoru soudu sjednávat výši úrokových sazeb při poskytování obvyklých nebankovních spotřebitelských či podnikatelských úvěrů, aniž by takto sjednaná sazba odporovala dobrým mravům (při absenci jiných zjištěných skutečností) v takové míře, že by musela být posouzena jako absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V daném rozpětí by sjednaná výše úroků mohla být nemravná (ať již ve smyslu § 580 či § 588 o. z.), avšak nemravnost by musela být zjištěna ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného případu. Zatímco v případě vyššího násobku již sjednaná výše bude až na výjimky zjevně odporovat dobrým mravům, a tudíž bude absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z.

21. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byť v obou případech označovaný jako poplatek, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši výrazně mnohonásobně vyšší obvyklé míře v bankovním sektoru. Ujednání o poplatku za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení, tedy soud shledal absolutně neplatným pro zjevný rozpor jeho výše s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]). Poplatek hotovostního inkasa považuje soud navíc za neplatně sjednaný i proto, že se jedná o ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům. Smlouva o zápůjčce byla sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného právní předchůdkyní žalobkyně, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě spotřebitele) ovlivnit znění smlouvy (dnes jsou tyto smlouvy označované jako smlouvy adhezní). K povinnosti platit inkasní poplatek navíc dochází i za situace, kdy žalovaný na dluh neplnil, a z logiky věci tak nebylo možné pravidelné splátky fyzicky vybírat. Dané pojetí inkasa tak místo poskytnutí služby pro dlužníka představuje ujednání o další odměně pro poskytovatele zápůjčky, jelikož je uvedený poplatek zjevně nepřiměřený k poskytnuté službě (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 42 ICm 3268/2015, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 31 ICm 338/2016 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2017, sp. zn. 25 ICm 4567/2015).

22. Soud tak nárok žalobkyně shledal důvodným toliko částečně, a to v případě prvé smlouvy s přihlédnutím k částečné úhradě (48 400 Kč) v rozsahu jistiny v částce 1 600 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 929,70 Kč (úrok ve výši 29% ročně počítaný z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do [datum]), kapitalizovanými zákonnými úroky v částce 292,93 Kč (vypočtený ze shodné částky za období od [datum] do [datum]), úrokem ve výši 29% ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z téže částky za shodné období. Nad rámec uvedených částek byla pak žaloba v případě prvé smlouvy zamítnuta. Nárok žalobkyně shledal soud důvodným v případě druhé smlouvy s přihlédnutím k částečné platbě (15 000 Kč) v rozsahu jistiny v částce 30 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 16 891,65 Kč (úrok ve výši 29% ročně počítaný z dlužné jistiny ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do dne [datum]), kapitalizovanými zákonnými úroky v částce 6 734,18 Kč (vypočteny ze shodné částky za období od [datum] do [datum]), úrokem ve výši 29% ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z téže částky za shodné období. Nad rámec uvedených částek byla pak žaloba v případě prvé smlouvy zamítnuta.

1. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud odkazuje na § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.

23. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 a § 151 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalované, který byl ve věci úspěšnější, žádné náklady nevznikly.