17 C 326/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 199 841,10 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 70 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 10 202,50 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 4 440,80 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 23,79 % ročně z částky 70 000 Kč od [datum] do zaplacení a dále částku 27 330 Kč, spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 3 983,35 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 2 071,25 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 27 330 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 24,36 % ročně z částky 27 330 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 102 511, 10 Kč, zamítá.

III. Žádný účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila na zdejší soud s žalobou, ve znění jejích doplnění, ve které se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 199 841,10 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně nárok odůvodnila tím, že se jedná o neuhrazené dluhy ze dvou smluv o spotřebitelském úvěru. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřeli – seřazeno chronologicky [anonymizováno]) dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (smlouva 1), na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 34 063 Kč, představující úrok ve výši 26 050 Kč (úroková sazba 24,36 % ročně), poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 6 513 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 2 670 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Aktuální výše dlužné částky činí 58 683,15 Kč, z toho na jistině 27 330 Kč a na poplatcích 31 353,15 Kč 2) Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dále dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (smlouva 2), na základě které mu poskytla v hotovosti jistinu ve výši 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 77 481 Kč, představující úrok ve výši 60 784 Kč (úroková sazba 23,79 % ročně), poplatkem za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a poplatkem za komfortní a flexibilní splácení ve výši 15 197 Kč, a to v 24 měsíčních splátkách po 6 146 Kč. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Aktuální výše dlužné částky činí 141 157,95 Kč, z toho na jistině 70 000 Kč a na poplatcích 71 157,95 Kč. Příslušenství výše uvedených pohledávek se skládá z kapitalizovaných úroků, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení, a dále ze smluvních úroků a zákonných úroků dále běžících. Všechny výše uvedené pohledávky byly dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu konaném dne [datum] nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně a včas předvolán.

4. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem [země]. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz potvrzení o provedené lustraci v ISZR na č. l. 45 Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

5. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění:

6. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (smlouva 1). Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 30 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 34 063 Kč, jenž představuje kapitalizovaný úrok, poplatek za zpracování zápůjčky a poplatek za komfortní a flexibilní splácení, a to v 24 měsíčních splátkách po 2 670 Kč. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí zápůjčky ve výši 30 000 Kč v hotovosti /viz smlouva o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek na č. l. 15-16 (shodně [číslo]) /. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně dále uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] (smlouva 2). Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému zápůjčku ve výši 70 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 77 481 Kč, jenž představuje kapitalizovaný úrok, poplatek za zpracování zápůjčky a poplatek za komfortní a flexibilní splácení, a to v 24 měsíčních splátkách po 6 146 Kč. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí zápůjčky ve výši 70 000 Kč v hotovosti /viz smlouva o spotřebitelském úvěru včetně smluvních podmínek na č. l. 18-19 (shodně [číslo]) /. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, když na smlouvu 1 uhradil částku 2 670 Kč a na smlouvu 2 neuhradil ničeho /viz tabulky umoření na č. l. 30-31 V rámci posouzení úvěruschopnosti vyplnil žalovaný karty zákazníka. V kartě ze dne [datum] uvedl, že má [anonymizováno] vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, je svobodný, pracuje jako operátor logistiky na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], další čisté příjmy domácnosti činí 10 000 Kč, jeho odhadované měsíční výdaje jsou 15 000 Kč a externí splátky zápůjček jsou 6 200 Kč. Podle karty ze dne [datum] má žalovaný stále [anonymizováno] vyživovací povinnosti, bydlí v nájmu, pracuje jako operátor logistiky na plný úvazek s čistým měsíčním příjmem ve výši [částka], další čisté příjmy domácnosti činí 13 000 Kč, odhadované měsíční výdaje činí 10 000 Kč, externí splátky zápůjček jsou 6 200 Kč a interní splátky činí 2 670 Kč. Žalobkyně předložila soudu potvrzení o zaměstnání žalovaného, výplatní pásky za období červen 2020 s částkou 34 260 Kč a za období [anonymizováno] [rok] s částkou 32 857 Kč. Dále byla soudu předložena nájemní smlouva žalované společně s jejím prodloužením, kdy nájemné činí 18 000 Kč /viz zákaznické karty na č. l. 14 (shodně na č. l. 71), 17 (shodně na č. l. 62), kopie OP na č. l. 20, potvrzení o zaměstnání na č. l. 53, výplatní pásky na č. l. 54, [číslo], smlouva o nájmu bytu včetně prodloužení na č. l. 55-56 Žalovaný na svůj shora popsaný dluh, resp. na smlouvu 1, uhradil do podání žaloby celkem částku ve výši 2 670 Kč /viz tabulka umoření na č. l. 30-31 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovaným postoupeny na žalobkyni s účinností ke dni [datum]. Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 21-25, seznam postoupených pohledávek na č. l. 26-28, oznámení o postoupení pohledávek na č. l. 29, podací lístek na č. l. 32 Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzván žalobkyní k úhradě dlužných částek /viz výzva k plnění na č. l. 33-34, podací lístek na č. l. 35 7. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu:

8. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovaným po posouzení úvěruschopnosti dne [datum] smlouvu o zápůjčce, dle které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému téhož dne v hotovosti částku 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s poplatky v částce 34 063 Kč splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši 2 670 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dále dne [datum] smlouvu o zápůjčce, dle které právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila žalovanému téhož dne v hotovosti částku 70 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku spolu s poplatky v částce 77 481 Kč splácet v 24 měsíčních splátkách ve výši 6 146 Kč. Žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně na smlouvu 1 částku ve výši 2 670 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky za žalovaným ze shora uvedených smluv postoupeny na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzván žalobkyní k úhradě dlužných částek.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc dle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

14. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

15. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Podle § 1812 odst. 1 o. z. lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

16. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Soud vzal za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly uzavřeny dvě písemné smlouvy o zápůjčkách, na jejichž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému celkem částku ve výši 100 000 Kč (30 000 Kč + 70 000 Kč), a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit spolu se sjednaným úrokem a poplatky, a to v 24 měsíčních splátkách. Žalovaný uhradil na prvou smlouvu toliko částku 2 670 Kč.

18. Soud posoudil další poplatky sjednané ve smlouvách v souvislosti s poskytnutím úvěru (administrativní poplatek a odměnu za inkaso splátek) jako další formu sjednaného (kapitalizovaného) úroku, neboť v souvislosti s poskytnutím úvěru představovaly úplatu za poskytnutí peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k ust. § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Úrok je úplata za poskytnutí úvěru, která má v sobě z povahy věci zahrnovat i veškeré ostatní náklady, stejně jako cena za zboží v obchodě obsahuje všechny náklady na výrobu, distribuci, prodej i zisk. Současná praxe úvěrových institucí, které rozdělují částky, jež má spotřebitel celkem zaplatit do různých kategorií, je pouhá snaha skrýt skutečnou výši ceny za poskytnutí úvěru (tj. úroku). Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Smluvní úroky představují odměnu za poskytnutí peněz, přičemž výše úroku vyjadřuje zároveň i míru rizika, kterou věřitel nese pro případ, že dlužník dluh nesplatí.

19. Dle výpočtu soudu činil sjednaný smluvní úrok za dobu trvání prvé smlouvy 113,45% při poskytnutí jistiny ve výši 30 000 Kč a povinnosti vrátit celkem 64 063 Kč do 24 měsíců ({ (64 063 / 30 000) -1} × 100), roční úroková sazba by tak činila 56,72 % ({ (64 063 / 30 000) - 1} × 100) / (24 / 12). Za dobu trvání druhé smlouvy činil sjednaný úrok 110,68% při poskytnutí jistiny ve výši 70 000 Kč a povinnosti vrátit celkem 147 480 Kč do 24 měsíců ({ (147 480 / 70 000) -1} × 100), roční úroková sazba by tak činila 55,34 % ({ (147 480 / 70 000) - 1} × 100) / (24 / 12). Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly k datu uzavření smlouvy v srpnu 2020 ve výši 8,12 % ročně a v září 2020 ve výši 7,93 % ročně.

20. Nejvyšší možná výše sjednaných smluvních úroků není nikterak stanovena právním předpisem (a to ani v zákoně o spotřebitelském úvěru [číslo] Sb., který jinak upravuje mnohé aspekty sjednávání spotřebitelských úvěrů, nejedná-li se o prodlení dlužníka převyšující 90 dní), a její posouzení (zejm. ve vztahu k určení mravnosti či nemravnosti jejich výše) je ponecháno k úvaze soudů pro posouzení s ohledem na specifické okolnosti každého případu. Na základě ustálené rozhodovací praxe soudů však lze dospět k závěru, že ani v případě nebankovních půjček či úvěrů mezi dvěma fyzickými osobami zpravidla nelze sjednat výši úroků více než trojnásobnou oproti průměrné výši poskytované bankovními subjekty. Nejvyšší soud uvedl např. v rozsudku ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005, že„ Lze připustit, že u (zá) půjčky na základě smluv uzavíraných mezi fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné finanční situaci, mají pro věřitele na rozdíl od (zá) půjček či úvěrů poskytovaných peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto - v závislosti na okolnostech konkrétního případu - nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů. Není možné však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem“, tedy že ani sjednaný smluvní úrok ve výši 2-3 násobku výše úroků poskytovaných bankovními institucemi nemusí být nemravný. Právě v tomto rozpětí lze dle názoru soudu sjednávat výši úrokových sazeb při poskytování obvyklých nebankovních spotřebitelských či podnikatelských úvěrů, aniž by takto sjednaná sazba odporovala dobrým mravům (při absenci jiných zjištěných skutečností) v takové míře, že by musela být posouzena jako absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z. pro zjevný rozpor s dobrými mravy. V daném rozpětí by sjednaná výše úroků mohla být nemravná (ať již ve smyslu § 580 či § 588 o. z.), avšak nemravnost by musela být zjištěna ve vztahu ke konkrétním okolnostem daného případu. Zatímco v případě vyššího násobku již sjednaná výše bude až na výjimky zjevně odporovat dobrým mravům, a tudíž bude absolutně neplatná ve smyslu § 588 o. z.

21. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, byť v obou případech označovaný jako poplatek, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši výrazně mnohonásobně vyšší obvyklé míře v bankovním sektoru. Ujednání o kapitalizovaném úroku, poplatku za zpracování a poplatku za komfortní a flexibilní splácení, tedy soud shledal absolutně neplatným pro zjevný rozpor jeho výše s dobrými mravy dle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]). Poplatek hotovostního inkasa považuje soud navíc za neplatně sjednaný i proto, že se jedná o ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům. Smlouva o zápůjčce byla sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovaným jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného právní předchůdkyní žalobkyně, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě spotřebitele) ovlivnit znění smlouvy (dnes jsou tyto smlouvy označované jako smlouvy adhezní). K povinnosti platit inkasní poplatek navíc dochází i za situace, kdy žalovaný na dluh neplnil, a z logiky věci tak nebylo možné pravidelné splátky fyzicky vybírat. Dané pojetí inkasa tak místo poskytnutí služby pro dlužníka představuje ujednání o další odměně pro poskytovatele zápůjčky, jelikož je uvedený poplatek zjevně nepřiměřený k poskytnuté službě (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 42 ICm 3268/2015, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 31 ICm 338/2016 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2017, sp. zn. 25 ICm 4567/2015).

22. Soud tak nárok žalobkyně shledal důvodným toliko částečně, a to v případě prvé smlouvy s přihlédnutím k částečné úhradě (2 670 Kč) v rozsahu jistiny v částce 27 330 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 071,25 Kč (úrok ve výši 24,36% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 27 330 Kč ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do [datum]), kapitalizovanými zákonnými úroky v částce 3 983,35 Kč (vypočtený ze shodné částky za období od [datum] do [datum]), úrokem ve výši 24,36% ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z téže částky za shodné období. Nárok žalobkyně shledal soud důvodným v případě druhé smlouvy v rozsahu jistiny v částce 70 000 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 440,80 Kč (úrok ve výši 23,79% ročně počítaný z dlužné jistiny ve výši 70 000 Kč ode dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky úvěru do dne [datum]), kapitalizovanými zákonnými úroky v částce 10 202,50 Kč (vypočteny ze shodné částky za období od [datum] do [datum]), úrokem ve výši 23,79% ročně z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení z téže částky za shodné období. Nad rámec uvedených částek tedy v části vztahující se k uplatněnému kapitalizovanému úroku (poplatku) ve výši 102 511,10 Kč soud žalobu zamítl.

23. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb, jak patrno shora.

24. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesní úspěch účastníků byl téměř stejný (žalobkyně měla úspěch v rozsahu 48 % a žalovaný v rozsahu 52 %). Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení.