17 C 434/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 102 128,12 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 102 128,12 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 102 128,12 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 102 128,12 Kč od [datum] do [datum] a úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně z částky 102 128,12 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 25 144,60 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 102 128,12 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná v době od [datum] do [datum] jako zaměstnankyně žalobkyně odcizila ze [anonymizována dvě slova] v obci [obec], okres [okres] postupně [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] blíže specifikovaných v žalobě v celkové hodnotě 187 440 Kč, čímž žalobkyni způsobila škodu. Za uvedené jednání byla žalovaná shledána vinou a odsouzena [anonymizována dvě slova] [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], [anonymizováno] žalobkyně byla odkázaná se svým uplatněným nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Vzhledem k tomu, že mobilní telefony, které žalovaná prodávala přes inzerci na [webová adresa], byly v [anonymizováno] řízení zajištěny Policií ČR a vydány zpět žalobkyni, naložila s nimi žalobkyně tak, aby minimalizovala vzniklou škodu. Žalobkyně se zaměřuje na prodej nových, nikoliv použitých telefonů, proto nemohla telefony využít k dalšímu prodeji standardní cestou. Žalobkyně tudíž použité telefony prodala cestou komisního prodeje společnosti [právnická osoba], [IČO] za celkovou cenu 85 311,88 Kč včetně DPH. Zbývající částku 102 128,12 Kč, odpovídající rozdílu hodnoty odcizeného zboží 187 440 Kč po odečtení získané ceny za komisní prodej 85 311,88 Kč žalobkyně požaduje po žalované jako náhradu škody. Úroky z prodlení žalobkyně uplatnila ode dne následujícího po odcizení všech [anonymizováno], tedy ode dne [datum] do zaplacení.

2. Žalovaná ve věci uvedla, že nárok v plném rozsahu neuznává, neboť odcizené [anonymizováno] byly žalobkyni v rámci [anonymizováno] řízení navráceny. Faktická hodnota [anonymizováno] nebyla 186 000 Kč, jednalo se o prodejní cenu žalobkyně. Žalovaná není schopna takovou částku uhradit, řádně chodí do práce, stará se o nezletilou dceru navštěvující základní školu, splácí poškozeným a na výplatě pobírá 15 500 Kč.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Žalovaná v době od [datum] do [datum] jako zaměstnankyně žalobkyně odcizila ze skladové haly v obci [obec], okres [okres] postupně 10 mobilních telefonů, a to konkrétně: a) mobilní telefon [anonymizováno 7 slov], IMEI1 [číslo], IMEI2 [číslo] v hodnotě 22 153 Kč, b) mobilní telefon [anonymizováno 6 slov], IMEU [číslo], IMEI2 [číslo] v hodnotě 13 807 Kč, c) mobilní telefon [anonymizováno 7 slov], IMEI [číslo] v hodnotě 18 162 Kč, d) mobilní telefon [anonymizováno 6 slov], IMEI [číslo] v hodnotě 24 162 Kč, e) mobilní telefon [anonymizováno 6 slov], black, IMEI [číslo] v hodnotě 26 802 Kč, f) mobilní telefon [anonymizováno 7 slov], IMEI [číslo] v hodnotě 24 162 Kč, g) mobilní telefon [anonymizováno 7 slov], IMEI [číslo] v hodnotě 26 802 Kč, h) mobilní telefon [anonymizováno 5 slov], IMEI1 [číslo], IMEI2 [číslo] v hodnotě 11 634 Kč, i) mobilní telefon [anonymizováno 5 slov] [spisová značka] [anonymizována dvě slova], IMEI [číslo] v hodnotě 13 807 Kč, j) mobilní telefon [anonymizováno 6 slov] [spisová značka] [anonymizována dvě slova], IMEI [číslo] v hodnotě 5 949 Kč, tedy telefony v celkové hodnotě 187 440 Kč, čímž žalobkyni způsobila škodu v této výši. Za uvedené jednání byla žalovaná shledána vinou a odsouzena trestním příkazem [název soudu] [anonymizována dvě slova] [datum rozhodnutí], [anonymizováno] [číslo jednací], přičemž žalobkyně byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních /viz [anonymizováno] příkaz na č. l. 12-13 spisu/. Hodnota mobilních telefonů ve výši 187 440 Kč byla zjištěna jako nákupní hodnota uvedených telefonů, tedy cena, za kterou je žalobkyně pořídila /viz obsah trestního spisu [název soudu] [anonymizována dvě slova] [spisová značka], konkrétně č. l. 13 trestního spisu ohledně telefonu ad a), dále č.l. 16 seznam ukradených mobilních telefonů včetně ceny/. V trestním spisu je dále založeno uznání dluhu žalované ze dne [datum], dle kterého žalovaná uznává svůj dluh co do důvodu (způsobené škody) a výše (188 519 Kč) a zavazuje se jej ve splátkách do [datum] uhradit /viz uznání dluhu na č. l. 210 trestního spisu/. Shora uvedené mobilní telefony, které žalovaná prodávala přes inzerci na [webová adresa] /viz č.l. 198-203 trestního spisu/, byly v rámci trestního řízení zajištěny a žalobkyni jako použité navráceny (bez originálního balení, někdy s , jindy bez příslušenství a ve stavu odpovídajícímu běžnému opotřebení při užívání) /viz. kupř. č.l. 55, 73, 83, 90, nebo 120 trestního spisu/. Následně žalobkyně uvedené mobilní telefony prodala v komisním prodeji společnosti [právnická osoba], IČO: [číslo] za celkovou cenu 85 311,88 Kč (69 310,88 Kč + 16 001 Kč) /viz e-mailovou komunikaci a faktury na č. l. 9-11 Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě zbývající části vzniklé škody ve výši 102 128,12 Kč do jednoho týdne předžalobní výzvou ze dne [datum], doručenou žalované dne [datum] /viz předžalobní upomínku na č. l. 14-15 Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

8. Dle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

9. Dle § 2952 o. z. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.

10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a vyjma části příslušenství jí vyhověl.

11. Základními předpoklady odpovědnosti za škodu jsou porušení právní povinnosti, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, a zavinění, které se presumuje. Dle ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. je soud vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo jej spáchal. Soud je v řešené věci ohledně vzniku škody a existence příčinné souvislosti mezi jejím vznikem a újmou žalobkyně vázán vydaným trestním příkazem. Soud pro úplnost dodává, že vázanost jiným trestním rozhodnutím se týká pouze rozhodnutí odsuzujících a v rámci nich pouze toho, že trestný čin spáchán byl, a kdo jej spáchal. Rozhodnutí v trestní věci žalované obsahuje závěr o narušení chráněných společenských vztahů a vzniku majetkové újmy na straně žalobkyně, jejíž odškodnění právní předpisy připouštějí, a i závěr o existenci příčinné souvislosti mezi protiprávním jednáním žalované a vzniklou újmou. Soud však není vázán ustanovením § 135 odst. 1 o. s. ř. ohledně výše škody a případného spoluzavinění poškozené. Ze shora uvedeného se podává, že v řízení o náhradě újmy se soud v civilním řízení nemůže dostat do rozporu co do základu uplatněného nároku se závěry přijatými pravomocným rozhodnutím soudu v trestní věci (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpj 35, publikované pod označením R 22/1979). Podmínkami pro přiznání náhrady újmy, jak je již shora uvedeno, je protiprávní jednání škůdce, zde žalované, vznik újmy, příčinná souvislost mezi újmou a protiprávním jednáním a zavinění. Všechny tyto složky má soud v řízení za prokázány s ohledem na obsah citovaného trestního příkazu. Soud proto s odkazem na shora uvedené uzavírá, že žalovaná odpovídá za majetkovou škodu způsobenou žalobkyni.

12. Ohledně výše škody soud uvádí, že v trestním řízení zjištěná hodnota mobilních telefonů 187 440 Kč odpovídá dle obsahu trestního spisu jejich pořizovací hodnotě a nikoliv očekávané prodejní ceně mobilních telefonů, jak uvádí žalovaná. Podle faktury založené do trestního spisu je zřejmé, že v trestním řízení nárokovaná částka odpovídá nákupní ceně uhrazené žalobkyní a současně z ničeho nevyplývá, že by se mělo jednat o ceny prodejní, tedy navýšené o případný ušlý zisk žalobkyně. Žalovaná nadto podepsala uznání dluhu, dle kterého uznala svůj dluh vůči žalobkyni z důvodu způsobené škody včetně její uvedené výše (dle uznání dluhu výše činila 188 519 Kč). Zároveň je nutno podotknout, že ani skutečnost, že by součástí požadované škody byl i ušlý zisk žalobkyně (rozdíl mezi pořizovací cenou a obvyklou prodejní cenou) by neměla na oprávněnost nároku žalobkyně vliv, neboť v případě náhrady majetkové újmy se hradí jak skutečně způsobená škoda, tak i případný ušlý zisk dle § 2952 o. z.

13. Soud vzal za prokázané, že žalovaná způsobila žalobkyni odcizením 10 mobilních telefonů celkovou škodu ve výši 187 440 Kč, přičemž tato škoda byla snížená o částku 85 311,88 Kč, kterou žalobkyně utržila po prodeji z trestního řízení navrácených použitých mobilních telefonů v komisním prodeji. Takovému postupu žalobkyně nelze ničeho vytknout, naopak, neboť tím v zásadě přispěla ke snížení výše škody. Žalované, která je za způsobenou škodu odpovědná tak zbývá k úhradě částka 102 128,12 Kč. Tuto doposud neuhradila ani k výzvě žalobkyně. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl.

14. Nárok k náhradě škody je nárokem, který je splatný až na základě výzvy, jak vyplývá z § 1958 odst. 2 o. z. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě až předžalobní výzvou ze dne [datum], doručenou žalované dne [datum], ve které byla stanovena týdenní lhůta k úhradě dlužné částky. Žalovaná, vzhledem k tomu, že nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, dostala se dnem [datum] do prodlení a tudíž až od tohoto dne bylo možno přiznat žalobkyni též požadované úroky. Ty soud přiznal dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., tedy ve výši zákonné úrokové sazby platné k uvedenému dni prodlení a až do zaplacení. Ve zbývající části požadované úroky z prodlení zamítl.

15. Lhůta k plnění byla stanovena jako obecná třídenní ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť sama žalovaná uvádí, že na zaplacení škody finanční prostředky po ruce nemá a její tvrzené poměry (příjem 15 500 Kč, péče o nezletilou dceru a splátky dalším poškozeným) neumožňují učinit závěr ani o tom, že by dluh vůči žalobkyni mohl být uhrazen v přiměřené době kupř. prostřednictvím splátek.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř., když neúspěch žalobkyně považuje za neúspěch v poměrně nepatrné části nároku tak, že přiznal žalobkyni, nárok na náhradu plných nákladů řízení v částce 25 144,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 107 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 102 128,12 Kč sestávající z částky 5 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 560 Kč ve výši 3 477,60 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.