17 C 5/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 35 382 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 27 499 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 2 501 Kč, spolu s úrokem ve výši 28,17 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do , datum, , spolu s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do zaplacení, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 2 501 Kč od , datum, do zaplacení, dále v rozsahu částky 2 047 Kč, částky 300 Kč, částky 1 497 Kč a částky 1 538 Kč, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 509,48 Kč k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne , datum, , v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 35 382 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut standardní neúčelový úvěr ve výši 30 000 Kč. Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný ji podepsal odesláním verifikační platby ve výši 1 Kč na účet žalobkyně. Totožnost žalovaného byla prověřena prostřednictvím zprostředkovatele , právnická osoba, , který si od žalovaného vyžádal občanský průkaz a pořídil si jeho kopii. Částka ve výši 27 500 Kč byla žalovanému poskytnuta bezhotovostně převodem na jeho bankovní účet dne , datum, . Zbylá částka ve výši 2 500 Kč byla poskytnuta zprostředkovateli jako provize. Celková částka, kterou měl žalovaný vrátit, činila dle smlouvy 40 000 Kč a tuto měl žalovaný uhradit žalobkyni v 25 pravidelných měsíčních splátkách po 1 600 Kč splatných vždy do každého , Anonymizováno, . dne daného měsíce na účet žalobkyně. Splatnost první splátky byla dohodnuta ke dni , datum, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal platit smluvní úrok ve výši 28,17 % ročně. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, a z tohoto důvodu žalobkyně využila svého práva ze smlouvy a daný úvěr zesplatnila. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalovanému odesláno dne , datum, . Žalobkyně žalovaného opakovaně vyzývala k úhradě dluhu, žalovaný však dosud neuhradil ničeho. Žalobkyně dále požaduje uhradit účelně vynaložené náklady spojené s vymáháním pohledávky, v celkové výši 300 Kč, kdy tato částka odpovídá vynaloženým nákladům za odeslání písemných upomínek žalovanému (3x 100 Kč). Žalovaná částka se skládá z neuhrazených dlužných splátek ve výši 4 799 Kč a zesplatnění jistiny ve výši 27 248 Kč, tj. celkem 32 047 Kč. Ke dni zesplatnění úvěru nebyla na jistině umořena částka ve výši 30 000 Kč a na úrocích 2 047 Kč. Žalobkyně má dále nárok na smluvní pokutu v celkové výši 1 497 Kč (3x 499 Kč) za 3 opožděné splátky, kdy tento nárok plyne taktéž ze smlouvy o úvěru. Dále vznikl žalobkyni nárok na uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 32 047 Kč ode dne zesplatnění, tj. od , datum, do , datum, , tj. částku v celkové výši 1 538 Kč. Žalobkyně před uzavřením smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného, kdy žalovaný prokázal, že jeho příjmy jsou dostačující a úvěr ze smlouvy je schopen řádně splácet. Žalobkyně vycházela z toho, že průměrný měsíční příjem žalovaného činí 33 685 Kč. Žalovaného prověřila v relevantních registrech, vyžádala si od něj jeho výpisy z účtu. Údaje získané od žalovaného pak srovnala také s normativními náklady na bydlení, existenčním a životním minimem, a se statistickými údaje o průměrných výdajích obyvatelstva.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně sestavila smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s datem , datum, . Ve smlouvě je uvedeno nacionále žalovaného, jeho rodné číslo, číslo jeho občanského průkazu a jeho platnost, dále jeho adresa. Smlouva neobsahuje podpis žalobkyně ani žalovaného, resp. na místě podpisu žalovaného je uvedeno, že zákazník podepsal smlouvu verifikační platbou ve výši 1 Kč dle čl. XII bodu 1 smlouvy. Také dle textu automaticky vygenerovaného mailu ke schválení žádosti o úvěr mělo k vyplacení úvěru dojít až po zaslání částky 1 Kč na účet žalobkyně. Smlouva byla včetně příloh vložena do systému žalobkyně. Úvěr měl být na částku 30 000 Kč. Žalobkyně bezhotovostně převedla na účet žalovaného částku ve výši 27 500 Kč. Částka ve výši 2 500 Kč měla být dle této nepodepsané smlouvy zaslána na účet zprostředkovatele (, právnická osoba, , , adresa, ). Nedílnou součástí smlouvy měly být dle ujednání též Smluvní podmínky. Předmětem smlouvy tak mělo být poskytnutí spotřebitelského úvěru s pevně stanovenou úrokovou sazbou ve výši 28,17 % ročně. Úvěr měl být splacen ve 25 měsíčních splátkách do , datum, . Na účet žalobkyně byla dne , datum, připsána 1 Kč. Téhož dne odeslala žalobkyně na účet žalovaného částku ve výši 27 500 Kč a na jiný blíže neurčený účet 2 500 Kč /viz výpis z OR na č. l. 9 spisu, Smlouva o spotřebitelském úvěru na č. l. 10-12 spisu, záznamy o vložení dokumentu na č. l. 13, 16 a 20 spisu, příloha č. , hodnota, – úvěrové podmínky na č. l. 14-15 spisu, příloha č. , hodnota, – formulář pro standardní informace na č. l. 17-18 spisu, schválení žádosti na č. l. 29 spisu, potvrzení o provedení transakce na č. l. 30-32 spisu, kalendář splátek na č. l. 35 spisu/. Žalovaný měl v , Anonymizováno, , Anonymizováno, čistý měsíční příjem ve výši 40 534 Kč. V , Anonymizováno, mu bylo vyplaceno na mzdě a nemocenské 33 612 Kč včetně srážek na stravu a multisport kartu. V , Anonymizováno, měl žalovaný počáteční zůstatek účtu 11 779,67 Kč a konečný zůstatek ve výši 52 900,18 Kč /viz výplatnice na č. l. 21 spisu, detail bankovního účtu na č. l. 22 spisu, výpis z bankovního účtu na č. l. 23 spisu/. Žalobkyně dále eviduje nepodepsané dokumenty ze dne , datum, nazvané „Závazky spotřebitele“ a „Výdaje spotřebitele“, v nichž je uvedeno, že proti žalovanému není vedeno exekuční ani insolvenční řízení a že se nenachází v hrozícím úpadku. Měsíční výdaje na bydlení činí 8 900 Kč, měsíční výdaje na splátky úvěrů činí 0 Kč, měsíční platby ze všech pojistných smluv činí 0 Kč, kolonky pravidelné platby penzijního připojištění a výživné dle rozhodnutí stanoveného soudem nebyly vyplněné. Dále je zde uvedeno, že žalovaný je rozvedený a ve společné domácnosti s ním nežije žádná další osoba. Dne , datum, vygenerovala žalobkyně dokument nazvaný jako „Posouzení úvěruschopnosti zákazníka“, v rámci kterého vyhodnotila pozitivně schopnost žalovaného úvěr splácet. V daném dokumentu je mimo jiné informace o tom, že příjmy zákazníka činí 33 685 Kč, náklady na bydlení činí 8 900 Kč, přičemž jako druh bydlení je uveden „byt v osobním vlastnictví“ úvěry žalovaného činí 0 Kč, počet vyživovaných osob 1+2, náklady na bydlení činí 8 932 Kč, životní minimum zákazníka činí 10 975 Kč a nezabavitelná částka vč. vyživovaných osob činí 13 792 Kč. Žalovaný nebyl ke dni , datum, veden v centrální evidenci exekucí, ani se nenacházel v insolvenci. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného přihlížela k průměrným výdajům obyvatelstva plynoucích ze statistik, životnímu a existenčnímu minimu. Žalovaný byl ke dni , datum, evidován jako spoluvlastník nemovitosti v rámci SJM, a to pozemku, jehož součástí byl rodinný dům /viz Závazky spotřebitele a záznam o vložení dokumentu do systému na č. l. 24-25 spisu, posouzení úvěruschopnosti zákazníka a čestné prohlášení na č. l. 26 spisu, informace o pozemku na č. l. 28 spisu/. Dle předpisu měl žalovaný nejdříve uhradit splátky ve výši 1 600 Kč ve dnech , datum, , , datum, a , datum, . To však neučinil a na svůj dluh neuhradil ničeho/viz bonita smlouvy na č. l. 33 spisu. Žalovaný byl žalobkyní opakovaně vyzýván k úhradě dluhu /viz upomínky na č. l. 36 a 38 spisu, podací archy na č. l. 37 a 39 spisu, Seznam odeslaných upomínek založený v elektronickém systému , Anonymizováno, , čestné prohlášení o odeslání na č. l. 37 spisu/. Žalovanému byla dne , datum, odeslána předžalobní výzva o zesplatnění úvěru z téhož dne, v níž byl zároveň vyzván k uhrazení dluhu do 10 dnů od odeslání výzvy /viz předžalobní výzva včetně podacího lístku na č. l. 40 spisu/. Dne , datum, byla na účet žalovaného připsána od žalobkyně částka 27 500 Kč /viz sdělení , právnická osoba, ./.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně vyplatila na bankovní účet žalovanému dne , datum, platbu ve výši 27 500 Kč. Na účet žalobkyně byla dne , datum, připsána 1 Kč z účtu žalovaného. Žalovaný před podpisem smlouvy předložil výplatní pásky a informace o svých nákladech na bydlení. Žalovaný nebyl veden v evidenci exekucí a nenacházel se v insolvenci. Žalovaný žalobkyni ničeho neuhradil. Soud uzavřel, že v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný projevil vůli být vázán úvěrovou smlouvou ze dne , datum, s takovým obsahem, jak v řízení tvrdila žalobkyně. Žalobkyně soudu předložila pouze text takové smlouvy, který ovšem není elektronicky podepsán žalovaným ani žalobkyní, stejně jako ostatní dokumenty k tvrzené smlouvě náležející, neboť tyto dokumenty v elektronické podobě – tj. soudu předložené PDF dokumenty - neobsahují žádné záznamy o tom, že by k nim byly připojeny podpisy (tj. data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům – smlouvě), tj. žádné záznamy o tom, že by elektronická smlouva obsahovala kvalifikovaný či uznávaný elektronický podpis (a ani údaje o připojení jakýchkoliv dalších dat ke smlouvě, jež by mohly být považovány za podpis ve smyslu ustanovení nařízení EU č. 910/2014 eIDAS). Je-li do textu písemnosti pojat údaj o tom, kdy k podpisu mělo dojít, nejde o podpis, ale výlučně o grafický odraz nějakého tvrzení, nikoliv data připojená k jiným datum umožňujícím ověřit, že po jejich připojení již dokument nedoznal žádné změny. Toto bez dalšího nevyplývá pouze z nepodepsaného textu uvedené smlouvy, a to ani ve spojení s ostatními v řízení provedenými důkazy, tj. ve spojení se skutečností, že žalovaný odeslal žalobkyni verifikační platbu ve výši 1 Kč a žalobkyně odeslala žalovanému částku ve výši 27 500 Kč.

6. Podle § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř. k tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni plnit důkazní povinnost. Podle § 118a odst. 3 o. s. ř. zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, , poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo rozhodnuto v její nepřítomnosti. Svým procesním postupem se tak sama zbavila možnosti být poučena soudem při jednání o povinnosti označit důkazy, včetně následku nesplnění této povinnosti v podobě neúspěchu ve sporu dle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, vždy ve znění ke dni rozhodné skutečnosti (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“).

10. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby.

11. Podle § 554 o. z. k zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.

12. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

16. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Jelikož nebylo v řízení prokázáno, že žalovaný projevil vůli být vázán smlouvou o spotřebitelském úvěru ve znění předloženém žalobkyní, posoudil soud ve vztahu k částce 27 500 Kč, kterou žalobkyně odeslala bez právního důvodu na účet žalovanému, danou věc dle § 2991 a násl. o. z. upravujících bezdůvodné obohacení a současně přihlédl k tomu, že žalovaný žalobkyni uhradil pouze 1 Kč. Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění provedené bez právního důvodu žalobkyni vydat. Žalovaný na svůj dluh vyjma částky 1 Kč neuhradil ničeho dalšího, a tak mu zbývá povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši 27 499 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Jelikož nebylo v řízení prokázáno, že žalovaný projevil vůli být vázán právě předloženou smlouvou, tj. včetně žádosti o úhradu provize ve výši 2 500 Kč třetí osobě, nelze na straně žalovaného o bezdůvodném obohacení i v tomto rozsahu uvažovat. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě vzal soud za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva ze dne , datum, , odeslaná téhož dne prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, podle které měl žalovaný dluh uhradit do 10 dnů od odeslání výzvy, žalovaný je ode dne následujícího v prodlení. Nezaplacením dluhu se tedy žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost dle § 1970 o. z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle ustanovení § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení v zákonné výši od , datum, (výrok I. tohoto rozsudku). Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. Ve zbytku soud žalobu s ohledem na uvedené zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

18. Nadto soud pro úplnost dodává, že i kdyby bylo uzavřeno, že žalovaný projevil vůli být předloženou smlouvou vázán, nebylo by možné hodnotit takovou smlouvu jako platnou, a to absenci závěru o tom, před jejím uzavřením žalobkyně s odbornou péčí ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Není postačující, aby žalobkyně vyšla především z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně zjistila osobní a majetkové poměry žalovaného z údajů uvedených přímo žalovaným a tyto údaje ověřila předložením výplatních pásek žalovaného a zjednodušeným výpisem z účtu žalovaného. V řízení však nebylo prokázáno, zda a jakým způsobem žalobkyně u zaměstnavatele žalovaného ověřila, zda není s žalovaným jednáno o skončení pracovního poměru, zda není ve výpovědní době apod. Zejména však žalobkyně žádným způsobem neověřila výdaje žalovaného; nebylo zjišťováno, jaké jsou jeho skutečné výdaje. Z periodického výpisu z bankovního výpisu z účtu je zřejmý toliko počáteční a konečný zůstatek za dané období. Nic tedy nesvědčí o příjmech a výdajích, které v něm fakticky nejsou zaznamenány. Za předmětné období sice došlo k navýšení zůstatku, mohlo se tak ale stát z mnoha důvodů, např. z důvodu sjednání další půjčky apod. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. S ohledem na uvedené by tak bylo namístě tvrzenou smlouvu hodnotit jako absolutně neplatnou a nárok z ní posoudit v režimu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 509,48 Kč, přičemž tato částka představuje 42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 71 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 29 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 416 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 382 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a h) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud z hlediska výpočtu náhrady nákladů řízení již kalkuloval s podáním žalobkyně ze dne , datum, , jímž svá dosavadní tvrzení doplnila, neboť nic nebránilo tomu, aby tato tvrzení byla obsahem již samotného návrhu na zahájení řízení, byla-li by mu věnována odpovídající péče již na počátku. Soud při poměřování úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS (např. řízení vedená pod sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, či , spisová značka, ). Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

20. Pro úplnost soud dodává, že při písemném vyhotovení rozsudku opravil výrok II, kdy při vyhlášení rozsudku došlo v uvedeném výroku ke zjevné nesprávnosti, neboť v části, v níž byl zamítnut úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně od , datum, do , datum, absentovala v důsledku administrativního pochybení částka, z níž bylo uvedené příslušenství zamítáno, tedy slova „z částky 30 000 Kč“. Soud proto postupem dle § 164 o. s. ř. tuto zjevnou nesprávnost při písemném vyhotovení rozsudku opravil.