17 C 62/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 175 048 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 175 048 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 175 048 Kč od datum do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 35 180,68 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 175 048 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že jako výlučný vlastník pozemku parc. st. číslo jehož součástí je zemědělská hospodářská stavba bez č.p., dále pozemků parc. číslo které jsou zapsány v katastru nemovitostí vedeném stát. instituce, stát. instituce, na list vlastnictví pro obec a k.ú. obec (dále jen„ předmětné nemovitosti“), uzavřela s žalovanou dne datum nájemní smlouvu. Na základě této přenechala do užívání žalované předmětné nemovitosti. Nájem byl sjednán na dobu určitou, a to od datum do dne zápisu vlastnického práva p. jméno příjmení k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí, k čemuž dosud nedošlo. Nájemné bylo sjednáno ve výši 15 004 Kč měsíčně. Žalovaná neuhradila nájemné co do výše 10 004 Kč za anonymizováno rok a dále neuhradila na nájemném ničeho za období od anonymizováno rok do anonymizováno rok anonymizováno tak dluží žalobci na nájemném částku 175 048 Kč Poslední dlužné nájemné za anonymizováno rok se stalo dle smlouvy splatným dne datum a nejpozději od datum je tak žalovaná v prodlení s úhradou celého dluhu. Na předžalobní výzvu žalobkyně ze dne datum žalovaná nereagovala.

2. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala. Uvedla, že ohledně předmětných nemovitostí je u název soudu veden spor, který není do dnešního dne vyřešen a s poukazem na rozhodnutí název soudu č.j. číslo jednací trvala na tom, že nájemné je nárokováno chybně a z toho důvodu pozastavila platby nájemného, neboť má obavu, že žalobkyně vymáhá finanční prostředky neoprávněně.

3. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených účastníky, jakož i z jejich shodných tvrzení (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.

4. Žalobkyně, obchodní společnost, která ke dni datum vstoupila do likvidace a jejímž likvidátorem je anonymizováno jméno příjmení, je vlastníkem předmětných nemovitostí. Předmětem jejího podnikání je mimo jiné pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor /výpis z obchodního rejstříku na č.l. 12 a 53 spisu, výpis katastru nemovitostí vedeného stát. instituce, stát. instituce pro obec a k.ú. obec, list vlastnictví na číslo listu Žalovaná je obchodní společnost, jejímž předmětem podnikání je mimo jiné silniční anonymizováno doprava a jejímž jediným jednatelem byla v okamžiku uzavření nájemní smlouvy anonymizováno jméno příjmení /výpis z obchodního rejstříku na č.l. 11 a 55 spisu/.

5. Dne datum uzavřela žalobkyně v pozici pronajímatele, zastoupená likvidátorem, a žalovaná, zastoupená jednatelkou anonymizováno jméno příjmení coby nájemce, nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pronájem předmětných nemovitostí (článek I. smlouvy) za účelem jejich užívání žalovanou jako skladu náhradních dílů a parkování vozidel vlastní autodopravy. Nájemné bylo sjednáno ve výši 15 004 Kč měsíčně se splatností do 5. dne příslušného kalendářního měsíce, a to počínaje dnem datum (článek IV smlouvy). Smlouva byla sjednána na dobu určitou, s účinností od datum a měla skončit nejpozději ke dni zápisu vlastnického práva p. jméno příjmení k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí (článek VII smlouvy). Strany smlouvy prohlásily, že nájemce ke dni uzavření nájemní smlouvy užívá předmětné nemovitosti bez právního důvodu a proto jejich fyzické předání nepožaduje a dále, že jsou si vědomy, že ohledně předmětných nemovitostí byla dne datum uzavřena darovací smlouva ve prospěch obdarovaného jméno příjmení, datum narození a že účinnost a platnost této smlouvy skončí nejpozději ke dni zápisu vlastnického práva p. jméno příjmení k pronajatým nemovitostem do katastru nemovitostí (článek IX smlouvy). Žalovaná netvrdila, že by nárokovanou část nájemného za měsíce anonymizováno rok v částce 10 004 Kč a dále nájemné za měsíc anonymizováno rok anonymizována dvě slova rok v částce po 15 004 Kč uhradila, naopak uvedla, že neuhradila ničeho. Žalobkyně žalovanou vyzvala k úhradě dlužného nájemného v částce 145 040 Kč upomínkou ze dne datum, která byla téhož dne žalované doručena /viz upomínka na č.l. 7, doručenka datové zprávy na č.l. 10 spisu/.

6. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně, pronajímatel, uzavřela s žalovanou, jako nájemcem, dne datum nájemní smlouvu, jejímž předmětem byl pozemek parc. st. číslo jehož součástí je zemědělská hospodářská stavba bez č.p., dále pozemek parc. číslo v obci a k.ú. obec (dále opět jen„ předmětné nemovitosti“) ve vlastnictví žalobkyně. Nájem byl sjednán a účinností od datum na dobu do okamžiku zápisu vlastnického práva p. jméno příjmení k předmětným nemovitostem do katastru nemovitostí. Strany sjednaly nájemné v částce 15 004 Kč se splatností do každého 5. dne kalendářního měsíce, počínaje dnem datum. Žalovaná část nájemného za měsíc anonymizováno rok v částce 10 004 Kč a dále nájemné za měsíce anonymizováno rok anonymizována dvě slova rok v částce po 15 004 Kč měsíčně neuhradila a dluží tedy žalobkyni částku 175 048 Kč.

7. Při právní kvalifikaci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále opět jen„ o. z.“).

8. Dle § 2302 odst. 1 o. z., ustanovení tohoto pododdílu se vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen (dále jen„ prostor sloužící podnikání“). Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu.

9. Dle § 2201 o. z., nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

10. Dle § 2213 o. z., je nájemce i bez zvláštního ujednání povinen užívat věc jako řádný hospodář k ujednanému účelu, nebo není-li ujednán, k účelu obvyklému, a platit nájemné.

11. Dle § 2217 odst. 1 o. z., se nájemné platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek.

12. Dle § 548 odst. 1 o. z., vznik, změnu nebo zánik práv lze vázat na splnění podmínky. Je-li zánik práva nebo povinnosti vázán na nemožnou podmínku, nepřihlíží se k ní. Dle odstavce 2 je podmínka odkládací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky jednání nastanou. Podmínka je rozvazovací, závisí-li na jejím splnění, zda právní následky již nastalé pominou. Dle odstavce 3 neplyne-li z právního jednání nebo jeho povahy něco jiného, má se za to, že podmínka je odkládací.

13. Soud dospěl k závěru, že žaloba je opodstatněná. V prvé řadě bylo prokázáno, že mezi účastníky byla ve smyslu § 2201 a násl. o. z., ve spojení s § 2302 o. z., uzavřena nájemní smlouva, kterou podepsaný soud hodnotí jako právní jednání platné. Nájemní smlouva byla sjednána s účinky od datum, přičemž ukončení jejích účinků bylo vázáno na sjednanou rozvazovací podmínku, která dodnes nenastala, když vlastnické právo p. jméno příjmení k předmětným nemovitostem nebylo do katastru nemovitostí dosud zapsáno. Na základě nájemní smlouvy žalobkyně přenechala žalované do užívání předmětné nemovitost a žalovaná se oproti tomu zavázala platit žalobkyni sjednané nájemné. Žalobkyně svou povinnost přenechat předmět nájmu v souladu se smluvním ujednáním splnila, nastupuje tudíž závazek žalované patřící mezi základní povinnosti nájemce, a sice platit za užívání nemovitosti sjednané nájemné. Žalovaná svou povinnost nesplnila a na nájemném dosud neuhradila ničeho. Domáhá-li se tedy žalobkyně zaplacení dlužného nájemného za část měsíce anonymizováno rok a dále za měsíce anonymizováno rok anonymizována dvě slova rok anonymizováno celkové částce 175 048 Kč (nájemné v částce 10 004 Kč za anonymizováno rok a dále za anonymizováno dalších měsíců ve výši 165 044 Kč) činí tak zcela po právu. S ohledem na prodlení žalované, je současně důvodný i požadavek na úrok z prodlení ve smyslu § 1968 o. z., a to v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když účastníci výši úroku z prodlení nesjednali.

14. Soud přiznal žalobkyni i náhradu nákladů souvisejících s uplatněním pohledávky mezi podnikateli v paušální výši 1 200 Kč dle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jelikož se jedná o pohledávku ze vzájemného závazku mezi podnikateli.

15. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

16. K obraně žalované soud konstatuje, že je-li předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení peněžitého plnění jako dlužného nájemného, je pro posouzení důvodnosti žaloby v daném případě podstatné to, zda mezi účastníky existuje závazek, od nějž žalobkyně nárok odvíjí, co je jeho obsahem a zda účastníci svým povinnostem z něj vyplývajícím dostáli. V souzené věci bylo postaveno na jisto, že žalobkyně, vlastník předmětných nemovitostí, uzavřela se žalovanou platnou nájemní smlouvu, jíž žalobkyně přenechala žalované do užívání předmětné nemovitosti a žalovaná, kterou s předmětnými nemovitostmi nepojí nic víc, než že je užívá, se za to zavázala platit sjednané nájemné, přičemž tuto povinnost porušila.

17. Jinak řečeno při existenci platné nájemní smlouvy a za stavu, kdy žalovaná nájemné prokazatelně dluží, je bez významu řízení vedené u název soudu, na které žalovaná odkazovala a jehož předmět je odlišný od předmětu řízení tohoto. Pro úplnost se sluší dodat, že usnesením název soudu č.j.: číslo jednací byl zrušen rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí č.j.: spisová značka. Tím byl zamítnut návrh na schválení právního úkonu za opatrovance jméno příjmení spočívající v uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu mezi opatrovancem a anonymizováno jméno příjmení (současným jediným společníkem a jednatelem žalobkyně) jako nabyvatelem, jejímž předmětem byl převod obchodního podílu opatrovance ve výši 50% v žalobkyni a dále v uzavření darovací smlouvy mezi žalobkyní jako dárcem a opatrovancem jméno příjmení, jako obdarovaným, jejímž předmětem byly mimo jiné i předmětné nemovitosti. Dovozuje-li žalovaná z těchto rozhodnutí, že nájemní smlouva byla v daném případě sepsána bez svolení druhého jednatele (míněno jméno příjmení), soud podotýká, že tato úvaha žalované není přiléhavá, neboť ještě v době, než žalobkyně vstoupila do likvidace a ještě v době kdy v ní vyjma anonymizováno jméno příjmení figuroval jako další společník a jednatel také jméno příjmení, jednali jménem společnosti ve všech věcech oba jednatelé samostatně /viz rozsudek název soudu na č.l. 41 a násl., anonymizováno KS v obec na příjmení na č.l. 22 a násl., výpis z OR na č.l. 53 a násl./. Bez významu je i prohlášení žalované, která s ohledem na okamžik zániku funkce jméno příjmení jako jednatele (datum) trvala na tom, že je nájemní smlouva neplatná, neboť z její strany nebyla uzavřena, když vzápětí sama jednatelka žalované potvrdila, že nájemní smlouvu podepisovala. Pokud se dále žalovaná pozastavuje nad tím, proč je nájemné vůbec požadováno, pak nelze než podotknout, že je tomu proto, že na základě nájemní smlouvy užívá nemovitosti, jichž není vlastníkem.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 35 180,68 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 753 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 175 048 Kč sestávající z částky 8 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada 1 107,68 Kč za 88 ujetých km v částce 707,68 Kč (27,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. při průměrné spotřebě 13,1 l číslo km a 4,40 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 589/2020 Sb.) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.