17 C 74/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 15 160 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 3 141,90 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 141,90 Kč od [datum] do [datum] ve výši 9,5% ročně a dále od [datum] do zaplacení s úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalované trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, nejdéle však do zaplacení jistiny pohledávky, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu požadavku na zaplacení částky 6 640 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 640 Kč od [datum] ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalované trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, nejdéle však do zaplacení jistiny pohledávky, dále v rozsahu požadavku na zaplacení částky 5 378,10 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 5 378,10 Kč od [datum] ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž prodlení žalované trvá, zvýšené o 7 procentních bodů, nejdéle však do zaplacení jistiny pohledávky, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 15 160 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou 1) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze 6 858,10 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou 2) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná však ani tyto sjednané splátky nehradila řádně a včas, když uhradila celkem pouze 11 261,90 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávky byly dne [datum] postoupeny na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině u pohledávky 1) 5 878,55 Kč a na souhrnném poplatku 3 903,35 Kč a u pohledávky 2) na jistině 3 232,03 Kč a na souhrnném poplatku 2 146,07 Kč Tyto dlužné částky žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela 1) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí půjčky ve výši 10 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o půjčce na č. l. 20 spisu/. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 52 týdnů 199,40 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky /viz smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 20 p. v./. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dále uzavřela 2) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši 10 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 6 640 Kč, a to v 52 týdenních splátkách po 320 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí půjčky ve výši 10 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o půjčce na č. l. 18 spisu/. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 52 týdnů 199,40 %. V článku 5 smluvních podmínek bylo stanoveno, že splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho úplném uhrazení na vlastní částku půjčky /viz smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 19 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly obě dvě pohledávky žalované uvedené v Příloze [číslo] Seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 21-28 Oznámení o postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem /viz dopis na č. l. 29-30, včetně podacího archu/. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 31-33, včetně podacího lístku/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluhy zanikly z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010.

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

7. Dle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

9. Soud vzal za prokázané, že byla v obou případech uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle ust. § 2 zákona č. 321/2001 Sb.), na základě níž vždy přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byly dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tyto pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávek vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák.

10. Soud proto přiznal žalobkyni částku 3 141,90 Kč odpovídající nesplacené části jistiny 1) ve výši 3 141,90 Kč (od poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč byly odečteny dosavadní platby žalované v celkové výši 6 858,10 Kč), ve zbývající části požadované jistiny dle 1) nároku tuto zamítl. Ohledně přiznané částky 3 141,90 Kč soud žalobkyni vyhověl i ohledně uplatněných zákonných úroků z prodlení z této částky.

11. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. při použití § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.

12. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

13. Ohledně uplatněné jistiny dle 2) nároku soud uvádí, že tato žalobkyni nenáleží, neboť od poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč byly odečteny dosavadní platby žalované v celkové výši 11 261,90 Kč, jistina již tedy byla v celém rozsahu uhrazena, a proto soud 2) uplatněnou jistinu zamítl zcela.

14. Co se týče zbylé žalobou uplatněné částky odpovídající oběma souhrnným poplatkům, dospěl soud k závěru, že v této části žaloba důvodná není, a proto jí zamítl. Z obsahu obou smluv o půjčce je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky vždy představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k ust. § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil u smlouvy 1) kapitalizovaný úrok 6 640 Kč, za poskytnutí jistiny 10 000 Kč, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 52 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 52 týdnů, činila by výše úroku přibližně 70 % jistiny ročně (za dobu 52 týdnů 66,40 % jistiny). Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 199,40 %. Stejně tak činil u druhé smlouvy 2) činil kapitalizovaný úrok 6 640 Kč, za poskytnutí jistiny 10 000 Kč, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 52 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 52 týdnů, činila by výše úroku přibližně 70 % jistiny ročně (za dobu 52 týdnů 66,40 % jistiny). Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 199,40 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik [obec] národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách [obec] národní banky [webová adresa]), se pohybovaly v roce 2005 i 2006 okolo 14 % ročně, RPSN okolo 15. Za této situace nelze než uzavřít, že v obou smlouvách sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než čtyřnásobku míry obvyklé v bankovním sektoru. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na [webová adresa]). Pouze na okraj soud podotýká, že ani v případě, kdy by byl úrok sjednán platně, by žalobkyni nemohlo příslušet právo na úrok z prodlení ze sjednaného úroku, neboť § 517 odst. 2 obč. zák. zakládá nárok na úrok z prodlení pouze z dlužné jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.