17 C 79/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci manželky: osobní údaje manželky a manžela: osobní údaje manžela o rozvod manželství

I. Manželství celé jméno manželky, rozené příjmení, datum narození a celé jméno manžela, datum narození, uzavřené dne datum před stát. instituce, se rozvádí.

II. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení. Manželka se u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželé spolu již přes devět let nežijí, jejich manželství je hluboce a trvale rozvráceno. Manžel se k návrhu na rozvod nevyjádřil. Soud věc projednal postupem dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) v nepřítomnosti manžela, neboť tento se k ústnímu jednání, ač řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil a dostavivší manželka výslovně prohlásila, že na projednání věci trvá (srov. § 391 odst. 2 zákon č. 292/2013 Sb., o zvláštním řízení soudním (dále jen„ ZZŘS“) Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne datum před stát. instituce, u manžela jako manželství prvé, u manželky jako druhé /oddací list, výpis z CEO/. Oba jsou státní příslušnosti ČR. Manželům se ještě před uzavřením manželství narodila dne datum dcera anonymizováno O úpravě jejích poměrů pro dobu po rozvodu manželství bylo rozhodnuto rozsudkem zdejšího soudu č.j. číslo jednací ze dne 15. 12. 2016, který nabyl právní moci dne datum /viz zmíněný rozsudek na č.l. 9-10 spisu/. Manželka opustila manžela již před devíti z důvodu fyzického násilí ze strany manžela, které také bylo příčinou rozvratu manželství. Manželka si následně našla přítele, s nímž již devět let žije a který fakticky vychovává dceru účastníků /výpověď manželky/. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o. z., není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Rozhodnutí o rozvodu manželství představuje změnu statusu osoby, a má tedy konstitutivní charakter, proto je třeba postupovat podle nové právní úpravy. Podle § 755 o. z., může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech nezletilého dítěte, které není plně svéprávné, v době po rozvodu manželů. Podle § 756 o. z., soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny. Ze shora uvedených skutkových zjištění vyplývá, že podmínky pro rozvod manželství byly splněny. O úpravě poměrů nezletilé dcery bylo pravomocně rozhodnuto, nebylo zjištěno, že by rozvod manželství byl v rozporu se zájmy dítěte a současně bylo prokázáno, že manželství je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. O tom svědčí zejména délka období, po které spolu manželé nežijí, jakož i to, že po tuto dobu neučinili žádný reálný pokus o obnovení soužití. Oba manželé o obnovení soužití naopak zájem nemají. To v případě manželky jednoznačně vyplývá z jejího prohlášení učiněného při ústním jednání, přičemž v případě manžela soud podotýká, že jeho postoj k manželskému svazku je dostatečně demonstrován přístupem k samotnému řízení o rozvod manželství, v němž se přes výzvu soudu k návrhu na rozvod nijak nevyjádřil, nadto se ač řádně a včas předvolán, k nařízenému soudnímu jednání bez omluvy nedostavil. Příčiny rozvratu manželství pak soud spatřuje ve fyzickém násilí ze strany manžela. O nákladech řízení soud rozhodl v souladu s § 23 ZZŘS, neboť dle tohoto ustanovení obecně účastníci řízení ve statusových věcech manželských nemají právo na náhradu nákladů řízení a soud neshledal žádné mimořádné okolnosti pro jejich přiznání. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího. Účastníci jsou povinni předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci k vyznačení změny stavu. Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připojovat své dosavadní příjmení, popřípadě první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.