17 C 80/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 345 073 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 345 073 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 345 073 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 116 039 Kč, k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobou, soudu doručenou dne , datum, , uplatnila žalobkyně nárok na zaplacení částky ve výši 345 073 Kč s příslušenstvím. Akcentovala, že se na žalovanou obrátila s žádostí o opravu víceoperačního stroje pro těžbu lesního dřeva – , Anonymizováno, , výrobní číslo , Anonymizováno, (dále jen „stroj“), na základě dohody o provedení opravy stroj žalované dne , datum, do její provozovny předala, žalovaná opravu stroje provedla a dne , datum, o tom sepsala písemnou zprávu, v níž výslovně za důvod poškození stroje označila vadu teplotního čidla stroje. Za kompletní opravu poškozeného stroje žalovaná žalobkyni vyúčtovala částku 639 910 Kč včetně DPH, kterou žalobkyně žalované na základě fakturace uhradila. Ačkoli žalobkyně žalovanou upozornila na skutečnost, že stroj, jehož pořizovací cena s přihlédnutím ke stáří (10–13 let) přesahuje částku 2,5 milionu Kč bez DPH, je pojištěn, nebyly pracovníkům pojistitele, kteří se v průběhu opravy k žalované k šetření pojistné události dostavili, navzdory výslovnému upozornění a žádosti žalobkyně o uchování veškerých poškozených a měněných součástek stroje, předloženy všechny poškozené díly. Žalovaná po skončení opravy předložila pojistili k nahlédnutí pouze drobný spotřební materiál jako elektroinstalace a těsnění, nikoliv hlavní a nejdražší opravované komponenty, jako jsou hydraulické čerpadlo, hydromotory posuvných válců, teplotní čidlo či elektroniku v kácecí hlavici a k jejich předložení a k předání pojistiteli či žalobkyni nepřistoupila žalovaná přes opakované výzvy žalobkyně dodnes. V rámci likvidace pojistné události provedl pojistitel krácení pojistného plnění o částku 345 073 Kč, a to právě v důsledku ztížení šetření pro nedostatek součinnosti žalované, neboť žalovaná pojistiteli nepředložila při opravě měněné komponenty, zejména teplotní čidlo, které sama označila za příčinu vzniklého poškození stroje. Žalobkyně je přesvědčena, že mezi účastnicemi byla uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla oprava stroje ve vlastnictví žalobkyně, žalovaná dílo provedla a obdržela sjednanou cenu. Žalovaná ovšem nedostála svým zákonným povinnostem, a sice když jako zhotovitel, který pro potřeby provedení díla za převzatou věc odpovídá jako skladovatel, s provedeným dílem nevrátila žalobkyni coby objednateli vše, co z věcí žalobkyně nezpracovala. Zároveň je žalovaná jako zhotovitel povinna nahradit žalobkyni poškození, ztrátu nebo zničení věci, kterou od žalobkyně převzala a která byla předmětem jejího závazku. Konečně pak žalovaná neumožnila pojistiteli uspokojení jeho práva na vydání toho, co na pojistném plnění poskytl v rámci pojistného plnění. Dle žalobkyně žalovaná jednoznačně odpovídá za výsledek v podobě vzniku škody na majetku žalobkyně, k níž došlo v důsledku krácení pojistného plnění ve výši 345 073 Kč, ke kterému bylo přistoupeno v přímé souvislosti s porušením zákonných povinností na straně žalované, která přes opakované výzvy nevyvinula úsilí ani k odvrácení škodlivého následku svého jednání, ani k jeho zmírnění a škodlivý následek ani nenapravila uhrazením vzniklé škody.Žalovaná se s nárokem žalobkyně neztotožnila a navrhla žalobu zamítnout. Potvrdila sice, že na základě dohody se žalobkyní převzala stroj, byť až dne , datum, , za účelem provedení jeho opravy, která probíhala ve dnech , Anonymizováno, . až , datum, , uznala také, že za stroj, jakožto věc převzatou odpovídala jako skladovatel, nicméně oproti žalobkyni trvala na tom, že svým povinnostem dostála. Byl jí totiž svěřen stroj jakožto celek s cílem jeho opravy. V této souvislosti byla proto nucena přistoupit k výměně některých nenávratně poškozených dílů, přičemž staré poškozené a nefunkční díly, které byly nahrazeny novými, žalovaná již nepovažuje pro jejich prakticky nulovou hodnotu za součást stroje, tedy za věci převzaté dle § 2598 o. z. a zpočátku je ani neměla v plánu skladovat, naopak měla v úmyslu přistoupit k jejich likvidaci v souladu se zákonem č. 541/2020 Sb., o odpadech. Nadto na fakt, že je oprava poškození stroje vedena jako škodná událost, byla žalovaná žalobkyní upozorněna až v průběhu oprav, těsně před ukončením prací a samotnému pojistiteli byla škodná událost nahlášena teprve , datum, , tedy v momentě, kdy už žalovaná většinu prací na opravě stroje zrealizovala. Žalobkyně v rámci tohoto upozornění požádala žalovanou, aby u sebe uschovala veškeré poškozené a vyměněné díly, což žalovaná od toho okamžiku činila. Při kontrole provedené zástupci pojistitele dne , datum, byla žalovaná naopak plně k dispozici a předložila všechny uložené díly, vyjma teplotního čidla, jehož hodnota je navíc zanedbatelná, neboť teplotní čidlo bylo ještě před upozorněním žalobkyně pro jeho nefunkčnost vyměněno za nové a bylo s ním naloženo jako s odpadem. S požadavkem na uschování a předložení zmíněného teplotního čidla pojistiteli byla žalovaná obeznámena až výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne , datum, , tedy víc než 7 měsíců po provedené kontrole. Pro úplnost žalovaná doplnila, že prohlídka stroje realizovaná zástupcem společnosti , právnická osoba, dne , datum, se neuskutečnila u žalované, ale již po opravě stroje na místě realizace lesních činností a pokud pak bylo v protokolu o prohlídce uvedeno, že poškozené díly se nachází v servisu, znamenalo to, že tyto díly má uschované žalovaná a nebylo je možno prohlédnout v místě činnosti stroje. Odmítla, že by byla jakkoliv odpovědná za škodu, která žalobkyni krácením pojistného plnění vznikla. Žalovaná nebyla účastníkem pojistné smlouvy, jejíž obsah a podmínky ani nezná a pokud žalobkyně nesplnila povinnosti, respektive požadavky pojistitele, ke kterým se v pojistné smlouvě zavázala, nelze takové porušení smluvních povinností přenášet na žalovanou, a proto i argumentaci žalobkyně ustanovením § 2852 odst. 2 o. z. považuje žalovaná za bezpředmětnou. Podle žalované nelze pak ani z ustanovení § 2944 o. z. v žádném případě dovozovat její odpovědnost za škodu způsobenou krácením pojistného plnění, neboť uvedené ustanovení dopadá výhradně na škodu vzniklou na převzaté věci.Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených účastníky, z výpovědí svědků a statutárních zástupců účastníků řízení, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním.Ve věci zůstalo mimo spor, že v první polovině , Anonymizováno, dopravila žalobkyně stroj do provozovny žalované za účelem jeho opravy, žalovaná v požadovaném rozsahu opravu provedla a cenu opravy vyfakturovala částkou 639 910,91 Kč, kterou žalobkyně dílem zálohově a dílem po opravě zcela uhradila. V rovině nesporné zůstalo i to, že oprava stroje byla řešena společností , právnická osoba, (dále jen „pojišťovna“) jako pojistná událost a že pojistné plnění bylo sníženo o 50 %, konkrétně o částku 345 073 Kč /viz také zálohová faktura na č. l. 9 a 10 spisu, daňový doklad na čl. l. 9 p.v. a 10 p.v. spisu, faktura na č. l. 12 spisu, potvrzení o provedení tuzemských plateb na č.l. 11, 13 a 16 spisu, likvidační zpráva na č.l. 25 spisu/.Žalobkyně i žalovaná jsou obchodními korporacemi zapsanými v obchodním rejstříku /viz výpis z OR na č.l. 32 a 33 spisu/. Ke stroji, rok výroby , Anonymizováno, , který byl předmětem financování ze strany společnosti , právnická osoba, ., bylo dne , datum, na dobu od , datum, do , datum, sjednáno pojištění odpovědnosti a strojní pojištění „, Anonymizováno, “. Jako pojistník figurovala společnost , právnická osoba, ., jako pojistitel , Anonymizováno, . a jako pojištěný zákazník žalobkyně, která se zavázala dodržovat mimo jiné i pojistné podmínky , Anonymizováno, , , Anonymizováno, nebo Podmínky pojištění předmětu financování (IOP) /viz předsmluvní informace o pojištění, Příloha o pojištění na č. l. 96–97/. Podle části E. bodu 1., 3., 4 a 10 Podmínek pojištění předmětu financování (IOP) byla žalobkyně coby pojištěný zákazník v případě pojistné události povinna okamžitě nahlásit pojistiteli vznik pojistné události, vyplnit formulář „Oznámení o vzniku pojistné události“, nahlásit pojistnou událost likvidátorovi nejbližší pobočky Kooperativa pojišťovna, a.s. a ihned informovat o pojistné události , právnická osoba, ., přičemž veškeré důsledky z prodlení ve vyřízení a předání všech povinných a požadovaných hlášení jdou k tíži zákazníka, tedy žalobkyně. Podle bodu 5 části G. IOP mezi hlavní povinnosti žalobkyně patřila povinnost neměnit bez souhlasu pojistitele stav vzniklý pojistnou událostí a podle bodu 6 uvedené části IOP byl pojistitel oprávněn snížit pojistné plnění v případě závažného porušení povinností, pokud to mělo vliv na vznik nebo zvětšení následků pojistné události nebo pokud znemožnilo předložení důkazů o tom, že ke vzniku škody došlo pojistnou událostí ve smyslu VPP /viz IOP na č. l. 108-109/. Podle čl. IX odst. 2 Všeobecných pojistných podmínek , Anonymizováno, , byla žalobkyně v případě, že nastane pojistná událost bez zbytečného odkladu povinna oznámit pojistiteli, že taková událost nastala (písm. b), neměnit stav způsobený škodou událostí bez souhlasu pojistitele, nejdéle však po dobu pěti dnů od oznámení škodné události pojistiteli a byla povinna zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu poškození (písm. c) a umožnit pojistiteli šetření nezbytná pro posouzení nároku na pojistné plnění a jeho výši a předložit k tomu doklady, které si pojistitel vyžádá (písm. d). Podle článku XI odst. 3 byl pojistitel oprávněn, pokud žalobkyně ztíží šetření pojistitele porušením mimo jiné i povinnosti uvedené v článku IX písm. b), snížit plnění úměrně tomu, jaký mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit a podle odst. 4 uvedeného článku nebyl pojistitel povinen plnit, jestliže žalobkyně porušila mimo jiné i povinnost dle článku IX písm. c) a d) /viz , Anonymizováno, na č.l. 98-99/. Podle článku V písm. d) Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění strojů , Anonymizováno, upravujícího výluky z pojištění, nevzniká z pojištění právo na plnění pojistitele za škody vzniklé na stroji následkem trvalého vlivu provozu, přirozeného opotřebení, kavitace, koroze, eroze, postupného stárnutí, únavy materiálu nebo usazení kotelního kamene nebo jiných usazenin. Podle článku VI odst. 1 písm. c) byla žalobkyně v případě vzniku škody povinna uschovat veškeré poškozené díly, dokud pojistitel nevydá souhlas k jejich likvidaci, přičemž mělo-li porušení mimo jiné i této povinnosti podstatný vliv na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn pojistné plnění snížit /viz , Anonymizováno, /05 na č. l. 100/. Obdobně jsou případy výluky, povinnosti pojištěného a oprávnění pojistitele vymezeny i v článku V a VI Zvláštních pojistných podmínek pro pojištění elektronických zařízení , Anonymizováno, /viz , Anonymizováno, na č.l. 110-11/.O koupi stroje projevil zájem svědek , Anonymizováno, , který byl stroj v , Anonymizováno, roku , Anonymizováno, spolu s jednatelem žalobkyně obhlédnout a vyzkoušet při práci. Svědek podmínil koupi tím, že se stroj dá nejdříve technicky dohromady, neboť vykazoval evidentní nefunkčnost hydraulického systému, který se přehříval a vymínil si, že opravu provede žalovaná, s níž svědek dlouhodobě spolupracuje a má s ní zkušenost. V návaznosti na to, nechala žalobkyně v první polovině , Anonymizováno, stroj dopravit k žalované, kam se následně za účelem specifikace potřebných oprav svědek , Anonymizováno, dostavil /viz výpověď svědka , Anonymizováno, na č. l. 82 p.v. a jednatele žalobkyně na č. l. 135 p.v./. Zde svědek, s ohledem na své dosavadní zkušenosti s lesními stroji, jednateli žalované, který stroj v chodu neviděl a jemuž byl stroj předán s informací o přehřívání pracovní hydrauliky, označil vše, co chce nechat opravit. Jednalo se jak o věci evidentní, jako je problém s přehříváním hydraulického systému nebo o ztvrdlé kabely, tak o ty, u nichž svědek věděl, že je třeba je s ohledem na věk a způsob fungování stroje opravit /viz výpověď svědka , Anonymizováno, a jednatele žalované na č. l. 90 p.v./. Svědek spolu s jednatelem žalované sepsali potřebné práce a seznam odeslali jednateli žalobkyně, který jej odsouhlasil /viz výpověď svědka , Anonymizováno, na č. l. 82 p.v. a jednatelů účastníků na č. l. 135 p.v. a 90 p.v., předběžný soupis prací na č. l. 76, e-mail jednatele žalobkyně ze dne , datum, na č. l. 75/. Vyjma toho, že věc bude řešena přes pojistku, svědek nic konkrétnějšího jednateli žalované nesdělil, neboť žádné informace v tomto ohledu neměl /viz výpověď svědka , Anonymizováno, na č. l. 82 p.v./. Žalovaná provedla opravu stroje, který jí byl přivezen v době, kdy měla ještě jiné zakázky až v období od , datum, do , datum, , a to zčásti i výměnným způsobem v případě čerpadla a hydromotoru pily, což znamená, že jednatel žalované poptá firmu zabývající se opravou rozbitých dílů, která mu opravený díl dodá a on jí pošle díl rozbitý. Takto jednatel žalované odeslal společnosti , právnická osoba, . právě hydromotor pily a za jednatele žalobkyně rozbité čerpadlo /viz zakázkový list na pracovní čerpadlo ze dne , datum, na č. l. 77, dodací list na repasovaný hydromotor ze dne , datum, na č. l. 78, doklad o vracení hydromotoru ze dne , datum, na č. l. 79/. Oprava byla provedena dílem dle soupisu prací, dílem nikoli, neboť některé práce se nevykonaly z důvodu, že svědek , Anonymizováno, na stroj poměrně spěchal, protože s ním měl již v , Anonymizováno, realizovat zakázku a stroj byl proto ihned po opravě převezen na práci do lesa. V , Anonymizováno, žalobkyně stroj svědku , Anonymizováno, prodala /viz faktura na č. l. 12, soupis prací na č. l. 76 výpověď jednatele žalované nebo jednatele žalobkyně/.Podle jednatele žalobkyně, kontaktoval tento ještě v , Anonymizováno, společnost , právnická osoba, ., tedy pojistníka, s žádostí o informace, jak ve věci postupovat. Tehdy mu bylo sděleno, že k opravě lze přistoupit ihned, nicméně, že je třeba uchovat všechny součástky a pořizovat fotodokumentaci. Tuto informaci měl od jednatele žalobkyně jak svědek , Anonymizováno, a poté, co bylo ze soupisu prací zřejmé, že oprava bude v řádu stovek tisíc, měl informaci o tom, že věc bude řešena strojní pojistkou přímo od jednatele žalobkyně i jednatel žalované. Tomu také jednatel žalobkyně při své návštěvě, kdy vezl žalované nové čerpadlo, sdělil, aby nic nevyhazoval a hlavně fotil. Na pojistitele se jednatel žalobkyně obrátil až dne , datum, , kdy, jak bude uvedeno dále, nahlásil pojistnou událost /viz výpověď jednatele žalobkyně na č. l. 135 p. v. -136, oznámení o škodní události na č. l. 81/. Podle jednatele žalované, kterému možná svědek , Anonymizováno, o pojistce něco říkal, nebyla v době, kdy byl stroj k opravě k žalované přivezen, škodní událost ještě nahlášena a nahlášena nebyla ještě ani v době, kdy jednatel žalobkyně přivezl nové čerpadlo. O nahlášení škodné události byl jednatel žalované informován až ke konci opravy, kdy byl také požádán, s tím, že tomu jednatel žalobkyně nerozumí, o uchování dílů, bylo mu sděleno číslo škodné události a předány kontakty na svědky , adresa, . Až na díly řešené výměnným způsobem a až na tepelné čidlo, které bylo měněno preventivně a které bylo vyhozeno, všechny ostatní opravované komponenty žalovaná uschovala a nadále je skladuje /viz výpověď jednatele žalované na č.l. 90 p.v. - 91/.K nahlášení škodné události došlo jednatelem žalobkyně dne , datum, . Prodlevu jednatel žalobkyně vysvětloval tím, že lesní práce nejsou jeho prioritní činností a tehdy dokončoval velký projekt na výstavbu rodinných domů. V nahlášení škodné události vznik škodné události datoval dnem , datum, , jako příčinu vzniku škody uvedl poškození stroje s popisem, že došlo k poškození čidla hydraulického oleje /viz výpověď jednatele žalobkyně na č. l. 135 p.v., oznámení o škodní události majetku, potvrzení o nahlášení škodné události na č. l. 80-81/. První prohlídka stroje byla provedena společností , právnická osoba, až po opravě v místě realizace lesních prací dne , datum, . V zápise o kontrole je uvedeno, že poškozené díly jsou v servisu a že dle klienta (za pojištěného/poškozeného je podepsán svědek , Anonymizováno, ) došlo k poškození čidla hydrauliky, k zadření sekce pracovní hydrauliky, byla provedena repase hydraulických válců, výměna hydromotorů pily, hydromotorů posuvných válců, výměna rozvaděčové sekce, blok rozvaděčů u otoče, sekce rozvaděčů pod kabinou a hlavního čerpadla pomocné hydrauliky /viz. zápis o poškození na č. l. 14/. Podle zprávy k opravě ze dne , datum, sepsané jednatelem žalované, který, jak vypověděl, do ní, vzhledem k tomu, že neměl možnost vidět stroj v chodu, uvedl pravděpodobnou příčinu poruchy, která se u těchto strojů opakuje /viz jeho výpověď na č. l. 90 p.v./, docházelo u stroje při běžném provozu (kácení sortimentu v lesním porostu) k nadměrnému přehřívání hydraulického oleje v sekci pracovní hydraulický okruh. Tato skutečnost se nezobrazovala na palubní počítači, zřejmě způsobená vlivem špatného vyhodnocování teplotního čidla v hydraulickém pracovním okruhu. Dlouhodobé vysoké teploty způsobily znehodnocení hydraulického oleje a následné poškození hydraulických komponentů a ovládacích prvků na stroji i na kácecí hlavici. Při kontrole jednotlivých dílů stroje bylo zjištěno na výkonných dílech stroje a kácecí hlavici nenávratné poškození /viz zpráva k opravě na č. l. 16/. K obhlídce poškozených dílů k žalované se dne , datum, dostavil technik společnosti , právnická osoba, , který do zápisu o poškození uvedl, že vlivem špatného vyhodnocení teplotního čidla došlo k přehřátí pracovního hydraulického okruhu. Do výčtu poškození zapsal, že bylo poškozeno pracovní čerpadlo, jehož oprava byla provedena výměnným způsobem, dále 3x hydromotor, jehož oprava byla provedena 1x výměnným způsobem, dále byly poškozeny těsnící prvky ovládacích ventilů, kácecí hlavice – elektroinstalace – vyhřátí kvůli uzavřenému prostoru, těsnící prvky na hydraulických válcích 7x, hydraulický olej, hydraulické filtry /viz zápis o poškození věci na č. l. 95/.Z důvodu ztížení šetření vzniklé škody bylo pojistné plnění sníženo o 50 %, tedy o částku 345 073 Kč, což pojišťovna následně odůvodnila odkazem na článek IX a XI VPP P-100/05 tím, že k prohlídce nebyly ponechány všechny poškozené díly, podstatná část poškozených dílů byla již při prohlídce zlikvidována nebo vyhozena /viz likvidační zpráva na č.l. 25, e-mailová komunikace na č. l. 17/. V další komunikaci pak pojišťovna konkretizovala, že doloženo nebylo převážně teplotní čidlo hydraulického oleje, jakožto příčina vzniku škody s tím, že dle sdělení servisu bylo již čidlo i jiné díly vyhozeny /viz zpráva pojišťovny ze dne , datum, na č. l. 28/.Podle svědka , Anonymizováno, , likvidátora pojišťovny a svědka , Anonymizováno, , strojního technika společnosti , právnická osoba, , je stav, kdy k šetření škodné události dochází až po opravě, stavem, který šetření ztěžuje. Za takové situace by měla mít pojišťovna k dispozici všechny poškozené díly, aby prostřednictvím jejich prohlídky mohla zjistit příčinu poškození a posoudit, zda není poškození způsobeno některou z výluk z pojištění jako je opotřebení či provoz. V tomto případě, jak vypověděl svědek, Anonymizováno, , Anonymizováno, , bylo však při prohlídce zjištěno, že teplotní čidlo není k dispozici, stejně tak jako díly opravované výměnným způsobem. Konkrétně zde by se teplotní čidlo, které bylo servisem označeno za pravděpodobnou (jak vypověděl svědek , Anonymizováno, ) příčinu poškození, s ohledem na stáří stroje, počet motohodin a na to, že přehřívání nebylo náhlé či nahodilé, ale trvalo delší dobu, předávalo k posouzení znalci. Tomu by se pokládala otázka na druh a příčinu poškození, tedy na to, zda k poškození došlo náhlou ustálostí nebo jednoduše opotřebením. Oba svědci byli za jedno, že řádné šetření nebylo v daném případě umožněno již od počátku, ať již vzhledem k okamžiku nahlášení škodné události (svědek , Anonymizováno, ) nebo, jak uváděl svědek , Anonymizováno, vzhledem k tomu, že se ke stroji dostali až po opravě, a tudíž nemohli vidět, jak se stroj rozebírá, v jakém stavu je jeho olej, zda v něm kupř. nejsou kovové zbytky a nebyla již možná kontrola vnitřních částí stroje. Servis sice poskytl obsáhlou fotodokumentaci a dvě videa a některé poškozené díly, nicméně na základě toho nebylo možno zjistit a ověřit příčinu vzniku škody, a to ani z pohledu výluky. Ovšem s ohledem na prokázanou existenci škody a na poskytnuté podklady byl ve vztahu k žalobkyni zvolen proklientský přístup a pojistné plnění bylo pokráceno o 50 %. Svědek , Anonymizováno, sice připustil, že lze předpokládat, že by pojišťovna při předložení všech dílů, tedy i teplotního čidla, plnění nekrátila, na druhou stranu ovšem zdůraznil, že pokud by znalec dospěl k závěru, že je škoda způsobená některou z výluk, k plnění by nedošlo vůbec. Obdobně v tomto směru vypovídal i svědek , Anonymizováno, /viz výpověď svědků , adresa, na č.l.136-138/.Závěr o skutkovém stavu je ten, že žalobkyně, provozovatelka stroje, rok výroby , Anonymizováno, , se sjednanou strojní pojistkou, měla v úmyslu stroj prodat svědku , Anonymizováno, , který stroj obhlédl při práci v , Anonymizováno, . Stroj vykazoval problémy hydraulického systému a svědek , Anonymizováno, podmínil jeho koupi opravou u žalované. Žalobkyně na základě dohody dopravila stroj v první polovině , Anonymizováno, k žalované za účelem jeho opravy. Svědek , Anonymizováno, žalované označil vše, co chce na stroji opravit, se žalovanou sestavil seznam prací, které je třeba provést a žalobkyně rozsah prací odsouhlasila. Žalovaná v období od , datum, do , datum, opravu stroje provedla, přičemž ihned po opravě byl stroj převezen do místa realizace lesních prací. Cenu za opravu stroje v částce 639 910 Kč žalobkyně žalované uhradila. Pojistiteli žalobkyně nahlásila škodnou událost dne , datum, s tím, že její vznik datovala dnem , datum, , kdy, jak oznámila, došlo k poškození stroje v důsledku poškození čidla hydraulického oleje. První prohlídka stroje ze strany pojistitele byla provedena po jeho opravě dne , datum, již v místě realizace lesních prací, obhlídka poškozených dílů se uskutečnila u žalované dne , datum, , kde vyjma poškozených dílů řešených výměnným způsobem nebylo pojistiteli předloženo ani teplotní čidlo, které bylo v zápisu o opravě ze strany žalované označeno za pravděpodobnou příčinu poškození. Řádné šetření pojistné události nebylo v daném případě umožněno již od počátku, neboť k nahlášení události došlo v závěrečné fázi opravy stroje, až půl druhého měsíce po dataci vzniku škody a první prohlídka stroje se uskutečnila až po jeho opravě. Průběh oprav ani stav stroje před jejich započetím tak pojistitel zaznamenat nemohl a současně pro absenci některých dílů, jako dílů řešených výměnným způsobem a pro absenci teplotního čidla, nemohl zjistit skutečnou příčinu vzniku poškození, a tím ani posoudit vzniklou škodu se zřetelem na výluky z pojištění. Z důvodu ztížení šetření pojistné události bylo žalobkyni vyplaceno pojistné plnění snížené o 50 %, tedy o částku 345 073 Kč.K závěrům z hlediska zjištěného skutkového stavu soud konstatuje, že výsledky provedeného dokazování v daném případě umožnily učinit spolehlivý závěr, tak jak je shora prezentován. Soud vycházel jak z předložených listinných důkazů, tak z výpovědí jednatelů účastnic a svědků, k nimž neměl v zásadě důvod přistupovat jakkoli rezervovaně, neboť po obsahové stránce korespondovaly s obsahem důkazů ostatních. Z ostatních provedených důkazů, soud nevycházel, neboť jejich obsahová stránka je pro posouzení věci bez významu, je tomu např. u vzájemné korespondence účastníků před podáním žaloby včetně předžalobní výzvy a doručenek /č. l. 18–24/.Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.Podle § 2586 odst. 1 o. z., smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.Podle § 2587 o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem. Dílem se rozumí vždy zhotovení, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části.Podle § 2598 odst. 2, věta prvá o. z. zhotovitel odpovídá za věc převzatou od objednatele jako skladovatel. S provedeným dílem předloží objednateli vyúčtování a vrátí mu vše, co z jeho věci nezpracoval.Podle § 2894 odst. 1 o. z., povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).Podle § 2952 o. z., hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu.Podle § 2900 o. z., vyžadují-li to okolnosti případu nebo zvyklosti soukromého života, je každý povinen počínat si při svém konání tak, aby nedošlo k nedůvodné újmě na svobodě, životě, zdraví nebo na vlastnictví jiného.Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.Podle § 2911 o. z., způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.Podle § 2912 odst. 1 o. z., nejedná-li škůdce, jak lze od osoby průměrných vlastností v soukromém styku důvodně očekávat, má se za to, že jedná nedbale.Podle § 2913 odst. 1 o. z., poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.Podle § 2944 o. z. každý, kdo od jiného převzal věc, která má být předmětem závazku, nahradí její poškození, ztrátu nebo zničení, neprokáže-li se, že by ke škodě došlo i jinak.Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Ve věci zůstalo mimo spor a bylo též prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o dílo ve smyslu § 2586 a násl. o. z., jejímž předmětem byla oprava stroje. Dílo bylo provedeno a cena za něj zaplacena. S žalobkyní lze souhlasit potud, že žalovaná převzala-li stroj za účelem jeho opravy, nese nebezpečí škody na něm dle § 2598 odst. 2 o. z., tedy jako skladovatel. Žalobkyně se však v daném případě nedomáhá náhrady škody v poměru k věcem, které jí nebyly ze strany žalované vráceny, nýbrž náhrady škody spočívající v tom, že v důsledku likvidace některých opravovaných součástek stroje, konkrétně teplotního čidla a v důsledku jeho nepředložení pro potřeby šetření pojistné události pojistiteli, došlo ke ztížení šetření pojistné události a k následnému krácení pojistného plnění o 50 %. Žalobkyně se tak domáhá rozdílu mezi vyplacenou a nevyplacenou částkou pojistného plnění, zde v částce 345 073 Kč, který vnímá jako škodu.Z hlediska nároku žalobkyně soud konstatuje, že základními předpoklady pro uložení povinnosti nahradit újmu je protiprávní jednání, které je v rozporu s objektivním právem (s právním řádem), existence škody (majetková újma), příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody a presumované zavinění ve formě nedbalosti. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická (či právnická) osoba skutečně jednala (případně opomenula jednat), a tím, jak jednat měla, aby dostála svým povinnostem.Jde-li o jednotlivé atributy potřebné pro pozitivní rozhodnutí o nároku na náhradu škody, soud konstatuje, že v poměrech projednávané věci v prvé řadě neshledal příčinou souvislost mezi ztížením pojistného šetření a následným krácením pojistného plnění, zde právě o 50 % a nepředložením teplotního čidla ze strany žalované. Je bez diskuze, že nepředložení teplotního čidla ze strany žalované jistě ke ztížení pojistného šetření také přispělo, nicméně závadového (protiprávního) jednání se primárně dopustila sama žalobkyně, která nepostupovala v souladu s pojistnou smlouvu a pojistnými podmínkami. Výhradně její povinností bylo vznik pojistné události okamžitě (bez zbytečného odkladu) nahlásit pojistiteli, a především bez jeho souhlasu neměnit stav vzniklý pojistnou událostí, jak je stanoveno kupř. v článku E. odst. 1. a G. odst.

5. IOP nebo článku IX odst. 2 písm. b) a c) Všeobecných pojistných podmínek P-100/05, přičemž již nesplnění v pořadí druhé, výše uvedené povinnosti mohlo v daném případě vést k odmítnutí pojistného plnění zcela (viz článek XI odst. 4 posledně odkazovaných podmínek).Zůstává bez významu, že žalobkyně ve věci ještě v , Anonymizováno, kontaktovala přímo pojistníka, neboť pokud pro ni z pojistné smlouvy povinnosti vyplývaly, upínaly se především k osobě pojistitele a tyto povinnosti, jak bylo prokázáno, žalobkyně řádně nesplnila. Pojistiteli pojistnou událost nahlásila až s odstupem měsíce a půl po jí označeném datu škodné události (, datum, ) a nadto pouhých sedm dnů před dokončením oprav předmětu pojištění. Pokud je tu tedy subjekt, v souvislosti s jehož jednáním došlo ke ztížení šetření pojistné události a v návaznosti na to ke krácení pojistného plnění, pak je to sama žalobkyně. Na její vrub je totiž třeba přičíst nejen prodlevu s nahlášením pojistné události pojistiteli, která by sama o sobě nebyla patrně tak významná, ale zvláště tu skutečnost, že k opravě stroje (změně jeho stavu) přistoupila ještě před samotným oznámením pojistné události a logicky tak bez souhlasu pojistitele.Je třeba zdůraznit, že šetření pojistné události bylo jednáním žalobkyně ztíženo již od počátku, neboť pro důvody na její straně bylo zahájeno v okamžiku defacto již realizované opravy, tudíž bez možnosti pojistitele stroj obhlédnout a zjistit jeho stav a stav poškozených dílů před započetím opravy a ani v jejím průběhu. Navíc v daném případě nelze přitakat žalobkyni v tom, že nepředložení teplotního čidla bylo jediným důvodem redukce pojistného plnění, nadto právě o 50 %, neboť z provedeného dokazování nijak nevyplývá, že i přesto, že by jím pojistitel při šetření pojistné události disponoval, bylo by pojistné vyplaceno v plné výši. Naopak s ohledem na stáří stroje, způsob jeho dosavadního využití, dlouhodobost závady, jakož i na pohnutky, pro něž žalobkyně k opravě stroje vůbec přistoupila (opravou stroje byla podmíněna jeho pozdější koupě ze strany svědka , Anonymizováno, ), nelze vyloučit ani případný závěr pojistitele o výluce z pojištění, přičemž v takovém případě by nebylo možno pojistné plnění očekávat vůbec. Jinak řečeno, s ohledem na výsledky provedeného dokazování, nebyla souvislost mezi nepředložením teplotního čidla ze strany žalované a krácením pojistného plnění konkrétně o 50 % prokázána.S nyní uvedeným pak souvisí i pochybnosti ohledně naplnění dalšího předpokladu pro uložení povinnosti nahradit újmu, a sice ohledně existence samotné škody. Pokud totiž žalobkyně její vznik odvíjí od zkráceného pojistného plnění, pak nutno zopakovat, že z provedeného dokazování soud nemohl jednoznačně dovodit, že za stavu, kdy by pojistitel pro potřeby pojistného šetření teplotní čidlo po ruce měl, došlo by bez dalšího k výplatě pojistného plnění v neredukované výši, tedy včetně částky 345 073 Kč.Pro absenci příčinné souvislosti mezi žalobkyní tvrzenou škodou, tedy snížením pojistného plnění o 50 % a jednáním žalované spočívajícím v nepředložení teplotního čidla, žalobu zamítl.S ohledem na prezentovaný závěr je pak bez další relevance polemika účastnic ohledně právního osudu věcí žalovanou převzatých či jí svěřených a vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedomáhala náhrady škody v poměru k těm částem stroje, které jí nebyly spolu s ním ze strany žalované vráceny, nehodnotil soud věc ani z pohledu § 2944 o. z. či § 2598 o. z. Konečně za stavu, kdy bylo prokázáno, že na povinnosti vyplývající pro ni z pojistné smlouvy rezignovala sama žalobkyně, která svým postupem pojistné šetření ztížila již v jeho počáteční fázi, se pak jako bez významu pro věc ukázalo i to, že a v jakém okamžiku žalobkyně žalovanou o řešení opravy jako pojistné události informovala a o uchování veškerých poškozených dílů požádala a v jakém rozsahu žalovaná jejímu požadavku vyhověla. Je tomu proto, jak již bylo uvedeno výše, že nepředložení teplotního čidla samo o sobě nepředstavovalo překážku pro vyplacení pojistného plnění v plné výši, když naopak jeho předložení mohlo vést hned ke dvěma závěrům, a sice k závěru o nekrácení pojistného plnění nebo o tom, že pro výluky z pojištění není na místě plnit vůbec.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 116 039 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 345 073 Kč sestávající z částky 9 700 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 19 400 Kč (2 x 9 700 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 9 700 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, , z částky 19 400 Kč (2 x 9 700 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, , z částky 9 700 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, a z částky 4 850 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne , datum, včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném do , datum, , a pěti paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., ve znění účinném od , datum, , a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 95 900 Kč ve výši 20 139 Kč. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.