17 C 86/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 44 864,56 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 36 568,81 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 36 568,81 Kč od , datum, do zaplacení, částku ve výši 2 424,79 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 424,79 Kč od , datum, do zaplacení, částku ve výši 2 256,87 Kč, částku ve výši 204,09 Kč, částku ve výši 710 Kč a částku ve výši 2 700 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, doplněnou podáním ze dne , datum, , v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 44 864,56 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 65 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s úrokem a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 431,53 Kč. Před poskytnutím úvěru žalobkyně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet, kdy se nespokojila s tvrzeními žalované o příjmové a výdajové stránce uvedenými v žádosti o úvěr ze dne , datum, , ale aktivně informace o finančních poměrech žalované získávala. Údaje ověřila nahlédnutím do databáze , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , insolvenčního rejstříků, do databáze Ministerstva vnitra a jiných. Zohlednila státem publikované údaje o výši životního a existenčního minima a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze ČSÚ. Žádost žalované hodnotila žalobkyně individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi žalobkyně a s principy obezřetného úvěrování. V případě žalované v zaměstnaneckém poměru vycházela žalobkyně z čistého příjmu, který žalovaná doloží v potvrzení o příjmu nebo deklaruje, zde ve výši 21 247 Kč, kdy toto žalobkyně ověřila výpisem z běžného účtu. Žalovaná zároveň v žádosti uvedla celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 70 000 Kč. Pokud jde o výdaje, měla žalovaná závazky vůči žalobkyni ve výši 5 400,91 Kč a externí závazky ve výši 2 621 Kč. Žalobkyně pak na základě historických dat z ČSÚ odhadla životní náklady žalované ve výši 9 415,27 Kč. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 65 000 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, a současně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky. Žalovaná však svůj dluh žalobkyni neuhradila. Žalovaná částka ve výši 44 864,56 Kč sestává z nesplacené jistiny ve výši 36 568,81 Kč, obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky ve výši 2 424,79 Kč, úroku z prodlení z dlužné jistiny kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši 2 256,87 Kč, úroku z prodlení z částky dlužného obchodního úroku kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši 204,09 Kč a poplatků v celkové výši ve výši 3 410 Kč. Příslušenství tvoří úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 36 568,81 Kč od , datum, do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 424,79 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána a žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Žalovaná uzavřela s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet , Anonymizováno, , v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 65 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr vrátit společně s úrokem ve výši 16,60 % ročně v 72 měsíčních splátkách po 1 573,53 Kč (měsíční splátka 1 431,53 Kč a pojištění 142 Kč) počínaje dnem , datum, . RPSN bylo sjednáno ve výši 17,90 % /viz smlouva o úvěru na č. l. 13 – 16 spisu, všeobecné produktové podmínky, sazebník a vysvětlení pojmů v systému , Anonymizováno, , tabulka s výpočtem úroku na č. l. 47 spisu, dispozice ke smlouvě na č. l. 46 spisu/. V rámci posouzení úvěruschopnosti vyplnila žalovaná žádost o úvěr, v níž uvedla, že je svobodná, se základním vzděláním, že bydlí u rodičů, má , Anonymizováno, , je zaměstnána jako , Anonymizováno, /, Anonymizováno, na dobu neurčitou u společnosti , právnická osoba, Žalobkyně vycházela z čistého průměrného měsíčního příjmu žalované ve výši 21 247 Kč (za 3 měsíce předcházející žádosti), který ověřila z běžného účtu vedeného u žalobkyně. Žalovaná v žádosti též uvedla celkový příjem domácnosti ve výši 70 000 Kč. Na straně výdajů žalobkyně zohlednila existující interní splátky ve výši 5 400,91 Kč, výši externích splátek 2 621 Kč a odhadnuté životní náklady ve výši 9 415,27 Kč /viz vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č. l. 23 – 25 spisu, žádost o úvěr na č. l. 12 spisu/. Z bankovního výpisu žalované založeného žalobkyní za období , Anonymizováno, bylo zjištěno, že od společnosti , právnická osoba, byla dne , datum, na běžný účet žalované připsána částka ve výši 20 903 Kč, dne , datum, částka ve výši 21 237 Kč, dne , datum, částka ve výši 23 481 Kč, dne , datum, částka ve výši 23 623 Kč, dne , datum, částka ve výši 21 596 Kč a dne , datum, částka ve výši 21 671 Kč. Na účet žalované byla dne , datum, připsána částka 1 000 Kč od společnosti , právnická osoba, Žalovaná dle výpisu z běžného účtu dne , datum, čerpala úvěr ve výši 1 000 Kč od společnosti , Anonymizováno, , právnická osoba, . s označením „úvěr dle smlouvy č. , hodnota, , Anonymizováno, ., Anonymizováno, “ a dne , datum, úvěr ve výši 30 000 Kč od společnosti , Anonymizováno, Dne , datum, pak navíc čerpala úvěr ve výši 1 000 Kč od společnosti , právnická osoba, s označením „, právnická osoba, – , Anonymizováno, “. Celkové příjmy žalované v , Anonymizováno, činily 31 959 Kč a její výdaje 32 444,40 Kč, v , Anonymizováno, činily příjmy 53 037 Kč a její výdaje 45 023,13 Kč, v , Anonymizováno, činily příjmy 23 788,08 Kč a její výdaje 28 848,57 Kč, v , Anonymizováno, činily příjmy 23 687,06 Kč a její výdaje 27 392,13 Kč, v , Anonymizováno, činily příjmy 23 096 Kč a její výdaje 23 127,97 Kč a v , Anonymizováno, potom činily příjmy 103 863,38 Kč a její výdaje 71 662,17 Kč. Roční kreditní obrat na bankovním účtu žalované byl vždy menší než roční obrat debetní /viz výpis z běžného účtu v systému CEPR/. Dne , datum, čerpala žalovaná částku ve výši 65 000 Kč. Úvěr však dle žalobkyně nesplácela řádně a včas, proto žalobkyně prohlásila úvěr ke dni , datum, za splatný, což žalované sdělila dopisem ze dne , datum, s tím, že jí vyzvala k úhradě dluhu nejpozději do , datum, /viz platební historie na č. l. 26 – 28 spisu, amortizace, umořovací tabulka a tabulka předpisů úroků na č. l. 17 – 20 spisu, výpis z běžného a úvěrového účtu v systému , Anonymizováno, , oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 21 spisu, poštovní podací arch na č. l. 22 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě dluhu předžalobní výzvou dne , datum, /viz předžalobní upomínka na č. l. 29 spisu, podací lístek na č. l. 30 spisu/. Žalovaná na svůj dluh uhradila žalobkyni částku ve výši 67 148,31 Kč /viz platební historie na č. l. 26 – 28 spisu, amortizace, umořovací tabulka a tabulka předpisů úroků na č. l. 17 – 20 spisu, výpis z běžného a úvěrového účtu v systému CEPR/.

4. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne , datum, s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku 65 000 Kč, jež žalovaná začala téhož dne čerpat. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr spolu s pojištěním splatit v 72 měsíčních splátkách ve výši 1 573,53 Kč. Žalovaná uhradila žalobkyni na předmětnou smlouvu částku 67 148,31 Kč.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla především z nedoložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů uvedených žalovanou v žádosti o úvěr, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Žalobkyně v daném případě zjistila pouze příjmy žalované, nicméně výdaje, a to ani ty podstatné, zjišťovány a ověřovány nebyly, když tyto žalobkyně pouze odhadla na základě statistického modelu. Zohlednila interní a externí splátky žalované ve výši 8 021,91 Kč a odhadnuté životní náklady ve výši 9 415,27 Kč, výslednou zjištěnou výši výdajů žalované však ani neuvedla. Takovýto způsob stanovení výdajů ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru není možný. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Nelze přehlédnout, že žalobkyně vedla běžný účet žalované, nebyl tak pro ni problém běžné měsíční výdaje žalované na bydlení a živobytí zjistit. Kdyby takto žalobkyně postupovala, nemohla by dospět k závěru, že je žalovaná schopna předmětný úvěr splácet, když ve sledovaných měsících zpravidla spotřebovala buď stejně prostředků, kolik daný měsíc obdržela, nebo dokonce více. Tomu odpovídal také poměr ročního kreditního a debetního obratu na jejím bankovním účtu. Pokud žalobkyně uváděla, že měsíční příjem domácnosti žalované činil 70 000 Kč, tuto skutečnost také nijak neověřovala, a i kdyby tak učinila, nelze s touto částkou pracovat jako s příjmem žalované. Zároveň je třeba poukázat na to, že během 6 měsíců byly žalované poskytnuty úvěry v minimální výši 98 000 Kč (včetně předmětného úvěru), tedy relativně krátce po sobě a ve vysoké výši v poměru k jejím nízkým příjmům. Žalobkyně měla schopnost žalované úvěr splácet posuzovat o to důkladněji, když věděla, že její splátkové zatížení ještě před poskytnutím předmětného úvěru činilo již 8 021,91 Kč měsíčně, odchozí platby z běžného účtu zpravidla přesahovaly její příjmy a v době žádosti o úvěr měla tři vyživovací povinnosti. S ohledem na shora uvedené nelze dovodit, že by ze strany žalobkyně byla úvěruschopnost žalované s odbornou péčí zkoumána. V tomto směru soud konstatuje, že žalobkyně břemeno tvrzení a břemeno důkazní, že své povinnosti ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru dostála, neunesla (pro nepřítomnost žalobkyně nebylo možno tuto při ústním jednání postupem dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. v uvedeném ohledu vyzvat k doplnění tvrzení a označení a předložení důkazů). Pro absenci dostatečných tvrzení a důkazů z hlediska zkoumání úvěruschopnosti, nelze dovodit, že by ze strany žalobkyně byla úvěruschopnost žalované s odbornou péčí zkoumána.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

12. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

16. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši 65 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované. Žalovaná však doposud žalobkyni uhradila celkem částku ve výši 67 148,31 Kč, tedy nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení byl již zcela umořen, neboť platby žalované je třeba účtovat pouze na ty nároky, které jsou platné (tzn. na nárok na vydání bezdůvodného obohacení), a nikoliv na ty nároky, které jsou absolutně neplatné. Plnění žalované, a to ani částečně, tak nemohlo bez dalšího připadnout na jednotlivé nároky z absolutně neplatné smlouvy (např. na smluvní úrok, smluvní pokuty apod.). Žalovaná svými platbami nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení zcela uspokojila a její zákonnou povinnost dle § 2993 o. z. na vydání bezdůvodného obohacení je proto nutno považovat za splněnou, neboť žalovaná na ni uhradila dokonce více, než musela. S ohledem na výše uvedené tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

17. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení zcela úspěšné žalované žádné náklady nevznikly (výrok II. tohoto rozsudku).