17 C 87/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení 27 421 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 12 985 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení v částce 1 759,47 Kč, spolu s kapitalizovaným úrokem v částce 3 538,48 Kč, spolu s úrokem z prodlení z prodlení ve výši 9 % ročně 12 985 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 19,98 % ročně z částky 12 985 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu nároku žalobkyně na zaplacení částky 14 436 Kč, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů.

1. Žalobkyně se obrátila dne [datum] ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 27 421 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], uzavřela s žalovanou dne [anonymizováno] [číslo] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které jí poskytla v hotovosti jistinu ve výši 28 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit spolu s poplatkem ve výši 23 408 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 19,98 % ročně ve výši celkem 3 575 Kč, administrativní poplatek ve výši 5 320 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 14 513 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 857 Kč se splatností poslední splátky ke dni [datum]. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději dne [datum] právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla dne [datum] postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované oznámeno. Aktuální výše dlužné částky činí na jistině 12 985 Kč a na dlužném poplatku (souhrnu úroků, administrativního poplatku a poplatku na inkaso) částku 14 436 Kč. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes předžalobní výzvu žalobkyně.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela dne [anonymizováno] [číslo] smlouvu o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované zápůjčku ve výši 28 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši 23 408 Kč, jenž představuje kapitalizované úroky za dobu řádného trvání smlouvy s úrokovou sazbou 19,98 % ročně ve výši 3 575 Kč, administrativní poplatek ve výši 5 320 Kč a náklady za hotovostní inkaso ve výši 14 513 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 857 Kč. Svým podpisem potvrdila žalovaná převzetí zápůjčky ve výši 28 000 Kč v hotovosti /viz smlouvu o zápůjčce na č. l. 13 spisu/. Dle článku 3 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti zápůjčky 60 týdnů 63,93 % /viz smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce na č. l. 13 Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka žalované uvedená v příloze [číslo] seznamu postoupených pohledávek této smlouvy postoupena na žalobkyni s účinností k témuž dni /viz smlouvu o postoupení pohledávek v elektronickém systému CEPR/. Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně bylo žalované oznámeno dopisem /viz dopis na č. l. 15, včetně podacího archu/. Žalovaná byla předžalobní výzvou vyzvána žalobkyní k úhradě dlužné částky /viz předžalobní výzvu na č. l. 23, včetně podacího lístku/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. S ohledem na okamžik uzavření smlouvy o půjčce soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), posuzoval řešenou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném do [datum] (dále jen„ obč. zák.“), a dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb. a § 164 zákona č. 257/2016 Sb.; dále jen „zákon č. 145/2010 Sb.“).

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

7. Podle § 517 odst. 1 a 2 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužných částek, nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 30. 6. 2013 (dále jen„ nařízení vlády č. 142/1994 Sb.“), podle jehož ust. § 1 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

8. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. jsou ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 neplatná. Podle. § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

9. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle ust. § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

12. Soud vzal za prokázané, že byla mezi účastníky uzavřena písemná smlouva o půjčce (která byla současně spotřebitelským úvěrem), na základě níž přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované jistinu a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky spolu s poplatkem vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla dle ustanovení § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku 12 985 Kč odpovídající nesplacené části jistiny včetně zákonných úroků z prodlení. Ohledně administrativního poplatku soud uvádí, že jej posoudil toliko jako další formu sjednaných úroků, neboť v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. [příjmení] v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, [obec a číslo], s. [číslo]). Jelikož však součet úroků a administrativního poplatku neodporuje svou výší dobrým mravům (úroky byly sjednány ve výši 19,98 % ročně a administrativní poplatek činil 5 320 Kč při poskytnutí jistiny ve výši 28 000 Kč), přiznal soud žalobkyni též požadované úroky.

13. Stran příslušenství pohledávky v podobě zákonných úroků z prodlení a jejich výše soud aplikoval § 517 obč. zák. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka.

14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”)

15. Co se týče zbylé žalobou uplatněné částky odpovídající nákladům za hotovostní inkaso, dospěl soud k závěru, že v této části žaloba důvodná není. Soud považuje poplatek hotovostního inkasa za neplatně sjednaný, poněvadž se jedná o ujednání, které v rozporu s požadavkem dobré víry znamená značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran k újmě spotřebitele a zároveň odporující dobrým mravům.

16. Smlouva o půjčce byla sjednána mezi právní předchůdkyní žalobkyně jako podnikatelem a žalovanou jako spotřebitelem ve formě formuláře užívaného v obchodním styku, předem připraveného právní předchůdkyní žalobkyně, bez skutečné možnosti slabší strany (v tomto případě spotřebitele) ovlivnit znění smlouvy (dnes jsou tyto smlouvy označované jako smlouvy adhezní). Žalovaná měla při podpisu smlouvy na výběr mezi tzv. hotovostní variantou a bezhotovostní variantou smlouvy o zápůjčce. Pouze hotovostní varianta znamenala možnost převzetí jistiny zápůjčky již v den podpisu smlouvy, zároveň však velkou měrou zvýšila celkovou částku, kterou se dlužník zavázal zaplatit. V případě bezhotovostní varianty zápůjčky musí právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout jistinu nikoliv okamžitě, ale až ve lhůtě do 13 kalendářních dnů od podpisu smlouvy. Tím je kontrahující dlužník naváděn, aby spíše uzavřel dražší variantu zápůjčky. Nelze opomenout, že dlužníci si od nebankovních institucí často půjčují z důvodu okamžitého nedostatku peněžních prostředků a tedy pro ně bezhotovostní varianta pro nejistotu včasnosti obdržení peněžních prostředků nepřipadá v úvahu. Předem sjednanou variantu zápůjčky dlužník nemůže bez uzavření dodatku ke smlouvě v průběhu změnit na druhou variantu splácení, a tedy při původním výběru hotovostní varianty musí stále platit poplatek za službu inkasa. Výše sjednaného inkasního poplatku (14 513 Kč) tvoří za dobu trvání smlouvy přibližně 50 % poskytnuté jistiny (28 000 Kč) a splácení je sjednáno formou týdenních splátek, ač je zaměstnancům v České republice mzda obvykle vyplácena na bázi měsíční. K povinnosti platit inkasní poplatek navíc dochází i za situace, kdy žalovaná na dluh neplnila, a z logiky věci tak nebylo možné pravidelné splátky fyzicky vybírat. RPSN je uvedeno ve smluvních podmínkách pouze pro případ bezhotovostní varianty zápůjčky.

17. Dané pojetí inkasa tak místo poskytnutí služby pro dlužníka představuje ujednání o další odměně pro poskytovatele zápůjčky, jelikož je uvedený poplatek zjevně nepřiměřený k poskytnuté službě (srov. rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 3. 11. 2015, sp. zn. 42 ICm 3268/2015, rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 31 ICm 338/2016 či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 2. 6. 2017, sp. zn. 25 ICm 4567/2015).

18. Soud proto s ohledem na výše uvedené shledává ujednání stran o povinnosti žalované hradit inkasní poplatek za absolutně neplatné. Soud proto části žaloby odpovídající výši poplatku za hotovostní inkaso nevyhověl.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.