17 C 92/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa žalovaného a žalované o zaplacení 5 808 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobkyni částku 5 808 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 5 808 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. První žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 013,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

III. Druhá žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 3 013,25 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

2. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodnila tím, že první žalovaný způsobil dne [datum] dopravní nehodu jako řidič vozidla [anonymizována dvě slova] [registrační značka], jehož majitelem byla toho času druhá žalovaná. K nehodě došlo na parkovišti před obchodním domem [anonymizováno] na [obec], kdy první žalovaný vozidlem nacouval do za sebou stojícího vozidla [příjmení] [jméno] [registrační značka], jehož vlastníkem a provozovatelem byl toho času poškozený [jméno] [příjmení]. K datu dopravní nehody nebylo ke škodícímu vozidlu sjednáno povinné smluvní pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. [obec] kanceláři pojistitelů proto vznikla povinnost vzniklou škodu, zde ve výši 5 808 Kč, poškozenému uhradit. Proti žalovaným jako solidárním dlužníkům tak [obec] kanceláři pojistitelů vznikl regresní nárok ve výši 5 808 Kč představující náklady za zapůjčení náhradního vozidla po dobu opravy vozidla poškozeného. Tato pohledávka byla Českou kanceláří pojistitelů postoupena dne [datum] na žalobkyni, což bylo žalovaným oznámeno. Žalovaní byli žalobkyní před podáním žaloby marně vyzváni k úhradě dlužné částky.

3. Žalovaní se ve věci nikterak nevyjádřili.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin, především z likvidační zprávy, záznamu o dopravní nehodě, zápisu o poškození vozidla, vyúčtování pojišťovny, kalkulace škody, výpočtu výše plnění a uplatnění nároku ČKP dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně i [ulice] kancelář pojistitelů jsou obchodními společnostmi zapsanými do obchodního rejstříku. Dne [datum] před obchodním domem [anonymizováno] na [obec] nacouvalo shora uvedené vozidlo [značka automobilu] do stojícího vozidla [značka automobilu], přičemž došlo k poškození pravého předního nárazníku vozidla [značka automobilu]. Vozidlo [značka automobilu], jehož provozovatelem byla toho času druhá žalovaná a které bylo pojištěno do [datum], kdy došlo k ukončení pojištění pro neplacení pojistného, řídil první žalovaný, který uznal svou vinu za způsobení dopravní nehody. Náklady na náhradní vozidlo po dobu opravy poškozeného vozidla [značka automobilu] byly vyčísleny na částku 5 808 Kč, kterou dne [datum] [ulice] kancelář pojistitelů zaslala bankovním převodem z garančního fondu poškozenému. [ulice] kancelář pojistitelů uplatnila svou pohledávku ve výši 5 808 Kč, kterou za žalované plnila z garančního fondu, dopisy ze dne [datum] proti oběma žalovaným a dlužnou částku požadovala uhradit nejpozději do [datum] [ulice] kancelář pojistitelů a žalobkyně uzavřeli dne [datum] dílčí smlouvu o úplatném postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo mj. postoupení pohledávky za žalovanými. Postoupení bylo žalovaným oznámeno dopisy ze dne [datum]. Žalobkyně žalované naposledy vyzvala k úhradě dlužné částky předžalobními upomínkami. Žalovaní netvrdili a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradili, nebo že by jejich dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.”), zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla“) a zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen„ zákon o provozu na pozemních komunikacích“), a to ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, to je ke dni [datum], kdy došlo k předmětné dopravní nehodě.

7. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla nestanoví-li tento zákon jinak, může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen "pozemní komunikace"), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona. Povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci.

8. Podle ustanovení § 24 odst. 2 písm. b) zákona o pojištění odpovědnosti poskytuje [ulice] kancelář pojistitelů z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona. Dle odstavce 9 téhož ustanovení výplatou plnění z garančního fondu vzniká [obec] kanceláři pojistitelů nárok na náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Českou kanceláří pojistitelů vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva. Vůči pohledávce [obec] kanceláře pojistitelů na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce [obec] kanceláře pojistitelů vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). [ulice] kancelář pojistitelů je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

9. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

10. Podle § 4 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.

11. Dle § 1879 o. z., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Po právním zhodnocení skutkových zjištění shledal soud podanou žalobu za zcela důvodnou. [obec] kanceláři pojistitelů vzniklo v souladu s ustanovením § 24 odst. 2 písm. b) ve spojení s odstavcem 9 téhož ustanovení zákona o pojištění odpovědnosti právo na náhradu toho, co plnila poškozenému z garančního fondu po prvním žalovaném jako řidiči a po druhé žalované jako po provozovatelce vozidla, kterým byla škoda způsobena a které nemělo uzavřené pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. První žalovaný jako řidič nacouval s vozidlem do stojícího vozidla poškozeného, čímž porušil prevenční povinnost ve smyslu § 4 písm. a) zákona o provozu na pozemních komunikacích, a proto odpovídá za škodu takto vzniklou i ve smyslu § 2910 o. z. Aktivní legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 a násl. o. z. Vzhledem k výše uvedenému soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Přiznanou částku jsou pak žalovaní povinni zaplatit společně a nerozdílně (§ 1872 o. z.), neboť solidární závazek řidiče a provozovatele vozidla stanoví citované ust. § 24 odst. 9 zákona o pojištění odpovědnosti.

13. Jelikož žalovaní na základě výzvy k úhradě dlužnou částku neuhradili (§ 1958 odst. 2 o. z.), má žalobkyně též nárok na úrok z prodlení dle ustanovení § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. od [datum], tj. po marném uplynutí lhůty poskytnuté k plnění. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 026,50Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 808 Kč sestávající z částky 1500 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. a z částky 750 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 650 Kč ve výši 976,50Kč. Jejich zaplacení soud žalovaným uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř., a to samostatnými výroky, kdy každý žalovaný je samostatně povinen uhradit žalobkyni polovinu náhrady nákladů řízení, neboť v daném případě jde o samostatné společenství ve smyslu § 91 odst. 1 o. s. ř. (blíže srov. usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 28. 1. 2005, sp. zn. 19 Co 440/2004, publikováno v SR [číslo] s. 227).