17 C 93/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno ., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 , Anonymizováno zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 , Anonymizováno . sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 o 73 941,42 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba s tím, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky , částka, do , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku , částka, , k rukám zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Tvrdila, že nabyla pohledávku za žalovanou na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne , datum, mezi společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, ., (dříve , Anonymizováno, c.,) se , Anonymizováno, , jméno FO, , , Anonymizováno, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr v konečné výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Žalovaná však do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Předchůdkyně žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním osobních údajů, a to včetně svého telefonního čísla a emailové adresy a zahájila tak kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu dle smlouvy o úvěru, po dokončení registrace na webových stránkách , Anonymizováno, zaslala žalovaná předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalované úvěr splácet jí byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy ve znění odpovídajícím dokumentu – smlouva o revolvingovém úvěru s navrhovanou výší úvěru, kterou žalovaná čerpala v částce , částka, a splatností dne , datum, . Úvěr byl poskytován z bankovního účtu předchůdkyně žalobkyně na bankovní účet žalované , Anonymizováno, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Ačkoli byla žalovaná prokazatelně upomínána k úhradě dluhu, neuhradila jej a celková výše nároků žalobkyně tak po zohlednění případných dílčích plateb činí celkem , částka, . Pro případ, že by soud nevyhodnotil nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, navrhla žalobkyně posoudit jej jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení.

2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala a navrhla žalobu zamítnout. Úvěrovou smlouvu ze dne , datum, označila za absolutně neplatnou, a to s odkazem na nejasné parametry týkající se mechanismu splátek, nemravnou výši RPSN a sankcí nebo pro absenci zkoumání úvěruschopnosti ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Za spornou považovala žalovaná nejen to, zda úvěrová smlouva, která byla sjednaná prostřednictvím elektronické komunikace na dálku, byla vůbec uzavřena, ale i to, zda je žalobkyně ve vztahu k žalobnímu nároku aktivně legitimovaná, když v návrhu na vydání platebního rozkazu uvádí smlouvu o revolvingovém úvěru číslo , hodnota, ze dne , datum, , na základě které, bylo žalované umožněno opakovaně čerpat úvěr až do výše limitu , částka, . Mimo tuto smlouvu přitom žalovaná uzavřela se společností , Anonymizováno, . dne , datum, neočíslovanou smlouvu s opakovaným úvěrovým limitem na , částka, a následně , datum, dodatek o navýšení úvěrového limitu na částku , částka, . Současně pak v nedatovaných platebních informacích, předložených ze strany žalobkyně, které však nejsou přiřazeny k žádné konkrétní smlouvě, je uveden variabilní symbol jiný, a sice , Anonymizováno, a aktuální dlužná částka , částka, , která se nápadně podobá nárokované částce v této věci. Žalovaná se dále pozastavovala nad požadavkem žalobkyně na zaplacení totožné částky, tedy částky , částka, ať již z titulu smlouvy o úvěru nebo z titulu bezdůvodného obohacení a konečně trvala na tom, že ačkoli jí byla poskytnuta částka v celkové výši , částka, , právní předchůdkyni žalobkyně dosud zaplatila částku , částka, , a tudíž poskytnutou jistinu v rozsahu , částka, přeplatila a je to naopak právní předchůdkyně žalobkyně, která se na úkor žalované bezdůvodně obohatila.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Smlouva o úvěru, jejíž smluvní strany jsou v ní specifikovány jako , Anonymizováno, ., coby věřitel a žalovaná jako klient a jejímž předmětem je závazek věřitele poskytnout bezhotovostním převodem na bankovní účet klienta klientovi na dobu jednoho roku úvěr až do výše úvěrového limitu ve výši , částka, , je datována dnem , datum, a není opatřena podpisem žádné ze stran /viz smlouva na č. l. 7-8 spisu/. Podle obchodních podmínek společnosti , Anonymizováno, může dojít k uzavření smlouvy výlučně na základě žádosti, a to za použití prostředků komunikace na dálku prostřednictvím webových stránek. Žádost o uzavření smlouvy činí klient prostřednictvím webových stránek a žádost o uzavření každé další smlouvy činí klient prostřednictvím účtu. K podání žádosti dochází tak, že klient na webových stránkách zvolí parametry požadované smlouvy, předloží veškeré požadované osobní údaje a dokumentaci a potvrdí podání žádosti. V případě, že žádost bude schválena, zašle společnost klientovi předsmluvní informace. Poté, co klient potvrdí, že si přečetl a porozuměl předsmluvním informacím, bude klientovi zaslán prostřednictvím SMS na mobilní telefon, který předtím v žádosti uvedl, unikátní identifikační kód, který následně klient vloží do příslušného formulářového pole na webových stránkách a odesláním tímto způsobem písemně potvrdí přijetí smlouvy. Po uzavření smlouvy společnost zašle klientovi emailem bezplatně vyhotovení smlouvy a všech dokumentů, které tvoří její nedílnou součást /viz článek 4 obchodních podmínek společnosti , Anonymizováno, . na č. l. 13–17 spisu/. Podle standardních informací o spotřebitelském úvěru měl být v daném případě poskytnut revolvingový úvěr ve výši , částka, , a to formou opakovaného čerpání z úvěrového limitu, každé čerpání mělo být zpoplatněno poplatkem ve výši 12,5 % z čerpané částky úvěru s tím, že celková částka, kterou bylo třeba zaplatit, byla , částka, . Výpůjční úroková sazba byla sjednaná ve výši 0,2833 % denně, RPSN ve výši 260,42 % /viz standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 10–11 spisu/. Podle dodatku datovaného dnem , datum, , který není opatřen žádným podpisem, mělo dojít k navýšení úvěrového limitu ke smlouvě o revolvingovém úvěru se společností , Anonymizováno, . ze dne , datum, . Jako věřitel je v dodatku označena společnost , Anonymizováno, a jako klient žalovaná s číslem bankovního účtu , Anonymizováno, . Smluvní strany odkazují na smlouvu uzavřenou mezi sebou a souhlasí s novou výší úvěrového limitu v částce , částka, /viz dodatek na č. l. 11 spisu/. Podle žádosti o půjčku s referenčním číslem , hodnota, požádala žalovaná dne , datum, o půjčku v částce , částka, a o její poskytnutí na účet , Anonymizováno, , jehož je majitelem /viz žádost na č. l. 18 spisu a sdělení , Anonymizováno, , a.s. na č.l. 51 spisu/. Podle přehledu výběrů a plateb čerpala žalovaná v období od , datum, do , datum, částku v celkové výši , částka, a ve shodném období uhradila částku , částka, /viz přehledy výběrů a plateb na č. l. 19–22 spisu/. V platebních informacích adresovaných žalované, kde je uveden variabilní symbol , var. symbol, , a z nichž je zřejmé, že poslední výběr v částce , částka, se uskutečnil dne , datum, , společnost , Anonymizováno, vyčísluje aktuální celkovou dlužnou částku ve výši , částka, /viz platební informace na č. l. 24 spisu/. Dne , datum, byla mezi žalobkyní a společností , Anonymizováno, . (nyní , Anonymizováno, .) uzavřena smlouva o postoupení pohledávek ve znění dodatku č. , hodnota, ze dne , datum, , jejímž předmětem byla mimo jiné i pohledávka označená referenčním číslem , hodnota, , jménem a příjmením dlužníka , Jméno zainteresované osoby 0/0, , částkou , částka, a variabilním symbolem , var. symbol, /viz smlouva o postoupení pohledávek v elektronické podobě v systému CEPR, dodatek č. , hodnota, na č. l. 9 spisu a seznam postoupených pohledávek na č. l. 23 spisu/. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnost , Anonymizováno, , (dříve , Anonymizováno, .) oznámila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka za její osobou v celkové výši 73 941, , částka, postoupena na žalobkyni. Pohledávka byla specifikována jako pohledávka pohledávka z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy číslo , Anonymizováno, . Současně byla pohledávka vyčíslena v částce , částka, a žalovaná byla vyzvána k její úhradě do tří dnů. Dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě pohledávky, kterou specifikovala shodně, a to včetně nákladů právního zastoupení. Výzva byla odeslána žalované dne , datum, /viz oznámení o postoupení pohledávky, výzva k úhradě a podací lístek na č. l. 25–26 spisu/.

4. Závěr o skutkovém stavu je takový, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalované v období od , datum, do , datum, částku v celkové výši , částka, a žalovaná v období od , datum, do , datum, uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, a dále, že žalobkyně vyzvala žalovanou předžalobní výzvou ze dne , datum, k úhradě pohledávky v částce , částka, , kterou na ní právní předchůdkyně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve znění následných dodatků postoupila.

5. Obsah provedených důkazů však neumožňuje učinit ten závěr, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena tvrzená smlouva o revolvingovém úvěru, od níž žalobkyně svůj nárok odvíjí, neboť listiny předložené žalobkyní a označené jako smlouva o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , standardní informace o spotřebitelském úvěru, obchodní podmínky společnosti , Anonymizováno, . nebo dodatek o navýšení úvěrového limitu ze dne , datum, upínající se ovšem ke smlouvě o revolvingovém úvěru ze dne , datum, , neprokazují jednoznačný projev vůle žalované k uzavření tvrzených smluv předkládaného obsahu, když jejich listinné verze nejsou opatřeny za žalovanou, ostatně ani za právní předchůdkyni žalobkyně, žádným podpisem. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně jakýmkoliv hodnověrným způsobem ověřovala, že veškeré na dálku poskytnuté údaje vyplňovala právě osoba žalované, a že to byla právě žalovaná, která přistoupila na konkrétní podmínky smluv, navíc ve verzi, jak je žalobkyně prezentuje. Žalobkyně prokázala pouze, že její právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované postupně částku , částka, a žalovaná postupně uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, .

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) a dále s ohledem na postavení účastníků řízení dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.

1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Nebylo totiž prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou došlo prostřednictvím komunikace na dálku k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, neboť smlouva, kterou žalobkyně k prokázání svých tvrzení předkládá, není opatřena žádným podpisem ani jedné její strany. Podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (Nařízení eIDAS) a z předložených listin ani nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je zřejmé, že smlouva nebyla žalovanou elektronicky podepsána, a to nejen kvalifikovaným elektronickým podpisem (podle čl. 25 Nařízení eIDAS), ale ani některou z nižších úrovní elektronického podpisu (uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , podle něhož: „Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený, a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.). S ohledem na uvedené nelze než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že mezi její právní předchůdkyní a právě určenou žalovanou došlo k uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní předkládaného obsahu. Jak je již shora uvedeno, předložená verze smlouvy není opatřena žádným podpisem a pokud mělo k její akceptaci ze strany žalované dojít vložením unikátního identifikačního kódu zaslaného prve formou SMS na mobilní telefon do příslušného formulářového pole na webových stránkách a jeho odesláním, nejedná se o elektronický podpis ve shora nastíněném smyslu, tedy o data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedostál změn (článek 26 eIDAS). Naproti tomu bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši , částka, bez právního titulu (uzavření tvrzené úvěrové smlouvy prokázáno nebylo) a došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované, která je povinna takto přijaté bezdůvodné obohacení vrátit. Žalovaná však doposud žalobkyni, resp. právní předchůdkyni uhradila celkem částku ve výši , částka, . Nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení byl tedy již zcela umořen, neboť platby žalované je třeba účtovat pouze na ty nároky, které jsou platné (tzn. na nárok na vydání bezdůvodného obohacení), a nikoliv na ty nároky, které tu v důsledku neexistujícího úvěru vztahu nejsou. Plnění žalované, a to ani částečně, tak nemohlo bez dalšího připadnout na jednotlivé nároky z neexistující smlouvy (např. na smluvní úrok, poplatky apod.). Žalovaná svými platbami nárok žalobkyně na vydání bezdůvodného obohacení zcela uspokojila a její zákonnou povinnost dle § 2993 o. z. na vydání bezdůvodného obohacení je proto nutno považovat za splněnou, neboť žalovaná na ni uhradila dokonce více, než musela. S ohledem na výše uvedené proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. tohoto rozsudku). I přesto, že by snad soud měl z hlediska existence úvěrové smlouvy názor opačný, bylo by to v poměru k výsledku sporu bez významu, neboť v daném případě nebylo prokázáno ani to, že by právní předchůdkyně žalobkyně postupovala před uzavřením úvěrové smlouvy v souladu s § 86 ZoSÚ, tedy, že by vůbec posoudila úvěruschopnost žalované. Porušení povinnosti dle citovaného ustanovení má totiž dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. ten důsledek, že na takovou smlouvu je třeba nahlížet jako právní jednání absolutně neplatné a plnění na základě takového jednání poskytnuté je třeba hodnotit opět v režimu bezdůvodného obohacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne , datum, náhrada , částka, za 76 ujetých km v částce , částka, (, částka, za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,9 l/100 km a , částka, /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce , částka, podle § 14 a. t. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v , adresa, . Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Mělník 11. července 2024 JUDr. Dáša Kozáková samosoudkyně