17 C 95/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl soudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Anonymizováno o 499 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 499 000 Kč spolu s úrokem ve výši 2 % ročně z částky 614 992,60 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 2 % ročně z částky 599 000 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 2 % ročně z částky 499 000 Kč od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 499 000 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 75 736,84 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 599 000 Kč s příslušenstvím. Následně vzala žalobu v rozsahu částky 100 000 Kč spolu s úrokem ve výši 2 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % z této částky od , datum, do zaplacení zpět, a to v návaznosti na zjištění, že žalovaný již dne , datum, částku 100 000 Kč uhradil. Řízení bylo proto v tomto rozsahu s ohledem na procesní dispozici žalobkyně se žalobou postupem dle § 96 odst. 1, 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“), zastaveno (usnesení zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). V konečném důsledku se tedy žalobkyně domáhala úhrady 499 000 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela smlouvu o zápůjčce, na základě které mu zapůjčila 630 000 Kč. Z toho částku ve výši 614 992,60 Kč zaslala ve prospěch žalovaného na účet č. , č. účtu, , zbytek poskytla žalovanému v hotovosti. Žalovaný se zavázal žalobkyni zapůjčenou částku vrátit do , datum, , a to společně s úrokem ve výši 2 % ročně, což žalovaný potvrdil v uznání dluhu ze dne , datum, . Do konce roku 2017 žalovaný uhradil žalobkyni pouze 30 000 Kč. Dne , datum, strany uzavřely dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o zápůjčce, ve kterém bylo sjednáno prominutí úroku z prodlení za dobu od , datum, do uzavření dodatku. Byla nově stanovena splatnost zápůjčky, zřízeno zástavní právo k nemovitosti ve vlastnictví žalovaného a upraveny smluvní úroky. Žalovaný se zavázal vrátit zbývající jistinu ve výši 599 000 Kč do , datum, spolu s úrokem ve výši 2 % ročně z částky 614 992,60 Kč za období od , datum, do , datum, , s úrokem 2 % ročně z částky 599 000Kč za období od , datum, do zaplacení. Vyjma částky 100 000 Kč dne , datum, však žalovaný žalobkyni od uzavření dodatku ničeho dalšího neuhradil.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal. Akcentoval, že se snažil s žalobkyní domluvit, ta však v mezidobí podala žalobu. Poukázal na to, že žalobkyně svým jednáním blokuje prodej nemovitých věcí žalobce, a ten tudíž nemá možnost své nemovitosti prodat a pohledávku, byla-li by shledána po právu, uhradit. Žalovaný konkretizoval, že na nemovitostech, v době před uzavřením smlouvy o zápůjčce ve vlastnictví žalobkyně, nyní ve vlastnictví její dcery, a sice pozemku parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , stojí zčásti budova (stodola), která však zasahuje na sousední pozemky ve vlastnictví žalovaného parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v témže k. ú. S ohledem na tuto skutečnost byla proto před uzavřením smlouvy o zápůjčce mezi žalobkyní a žalovaným sjednána jednorázová kompenzace ve výši 75 000 Kč a následně nájemné ve výši 1 000 Kč měsíčně, a to právě za užívání pozemků žalovaného ze strany žalobkyně. Tato kompenzace měla být posléze započtena při vrácení zápůjčky. Celkem tak žalovaný uplatnil 103 000 Kč, a to jako námitku započtení. Dále žalovaný uvedl, že usiluje o zpeněžení vlastních nemovitostí, avšak v tomto mu brání právě skutečnost, že stavba vlastněná aktuálně dcerou žalobkyně zasahuje do jeho pozemku. Problém se žalovaný snaží řešit a jedná s realitní kanceláří, avšak k vyřešení situace by potřeboval čas do , Anonymizováno, . Žalovaný žalobkyni upozorňoval na složitost celé situace a vyzýval ji ke společnému postupu, na to však žalobkyně nepřistoupila a prodej nemovitostí žalovaného zbytečně komplikuje.

3. Žalobkyně se k nároku žalovaného uplatněnému k započtení vymezila negativně, označila jej za neurčitý a nejasný a zpochybňovala jeho splatnost. Poukázala na to, že daná stavba (stodola) stojí na pozemcích již desetiletí, tato skutečnost byla zjištěna navíc až v souvislosti s digitalizací pozemkové fondu a žádná úplata za užívání pozemku nikdy sjednána ani hrazena nebyla. Žalobkyně navíc stodolu nijak nevyužívala. Nárok žalovaného označila žalobkyně za absurdní a obstrukční. Připomněla, že v dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o zápůjčce žalobkyně žalovanému část dluhu prominula a pokud by bylo tvrzení žalovaného pravdivé, logicky by se existence jeho nároku projevila právě při sjednání dodatku č. , hodnota, . Existence nároku žalovaného není v uvedeném dodatku ani naznačena a jeho existence není jakkoli zmíněna ani v následné vzájemné komunikaci stran. Žalobkyně v dalším odmítla, že by žalovanému v nakládání s jeho nemovitostmi bránila.

4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů předložených účastníky, jakož i ze shodných tvrzení účastníků (srov. § 120 odst. 3 o. s. ř.; zde soud poznamenává, že skutková tvrzení nevyžadují důkazu nejen tehdy, pokud i druhá strana sporu výslovně tvrdí totéž, nýbrž i za situace, že tvrzení zůstane protistranou nepopřeno), dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

5. Mezi stranami je nesporné, že žalobkyně s žalovaným uzavřely smlouvu o zápůjčce, na základě které poskytla žalobkyně žalovanému zápůjčku v celkové výši 630 000 Kč. Existenci zápůjčky žalovaný stvrdil uznáním dluhu dne , datum, , v němž potvrdil, že mu žalobkyně zapůjčila částku 630 000 Kč, včetně popisu toho, jakým způsobem se tak stalo, uznal pohledávku žalobkyně a zavázal se ji včetně úroku ve výši 2% ročně do , datum, uhradit /viz shodná tvrzení účastníků, uznání dluhu na č. l. 7 spisu/. Žalovaný následně dne , datum, vrátil žalobkyni částku 30 000 Kč. Dne , datum, poskytla žalobkyně žalovanému další zápůjčku ve výši 10 000 Kč a dne , datum, jí žalovaný vrátil částku ve výši 11 000 Kč. Dne , datum, strany uzavřely dodatek č. , hodnota, ke smlouvě o zápůjčce, kterým sjednaly prominutí úroku z prodlení za dobu od , datum, do uzavření dodatku. Nově stanovily splatnost zápůjčky a také úročení zápůjčky úrokem ve výši 2 % ročně vždy z aktuální výše zápůjčky. Konkrétně se žalovaný zavázal uhradit dlužnou část zápůjčky spolu s úrokem ve výši 2 % ročně z částky 614 992,60 Kč od , datum, do , datum, , z částky 599 000 Kč od , datum, do dne uzavření dodatku č. , hodnota, (, datum, ) a dále vždy z aktuální zbývající částky jistiny do zaplacení. Žalovaný se zavázal vrátit zbývající část jistiny ve výši 599 000 Kč do , datum, . Dne , datum, žalovaný uhradil žalobkyni 100 000 Kč převodem na její bankovní účet, což žalobkyně potvrdila i v rámci e-mailové komunikace /viz shodná prohlášení účastníků, dodatek č. , hodnota, na č. l. 8-10 spisu, e-mailová zpráva na č. l. 32 spisu/. Pozemek parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , byl ke dni , datum, ve společném jmění žalobkyně a jejího manžela. Ke dni , datum, byl již daný pozemek ve vlastnictví dcery žalobkyně. Na pozemku se nachází stavba, která současně zasahuje na pozemky parc. č. , hodnota, a , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , které jsou ve vlastnictví žalovaného /viz shodná tvrzení účastníků, výpisy z KN a snímky katastrální mapy na č. l. 50-53 spisu/. Dne , datum, se žalovaný vyjádřil k pohledávce žalované, přičemž komunikace mezi stranami směřovala k uzavření dodatku č. , hodnota, . Uvedl, že nedisponuje finančními prostředky na uhrazení celé dlužné částky. Vyjádřil nicméně souhlas s prodloužením splatnosti zápůjčky a sjednáním smluvního úroku a také se zřízením zástavního práva k některým svým pozemkům. Takto navržené podmínky dodatku č. , hodnota, strany projednaly prostřednictvím e-mailové korespondence, kdy žalobkyně souhlasila s návrhy uvedenými žalovaným ve vyjádření ze dne , datum, , zaslala žalovanému návrh dodatku č. , hodnota, , a ten s jeho zněním souhlasil. Následně spolu strany komunikovaly dne , datum, ohledně úhrady nákladů za správní poplatek za podaný návrh na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí. V rámci komunikace nebylo žádnou ze stran zmíněno, že by měla existovat jakákoliv pohledávka, kterou by žalovaný mohl uplatnit k započtení, natož to, že takové započtení bylo k jakékoliv pohledávce žalovaného ve vztahu k zápůjčce již sjednáno /viz přípis na č. l. 73 spisu, e-mailová komunikace na č. l. 77-79 spisu/.

6. Soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobkyně s žalovaným uzavřely smlouvu o zápůjčce ve znění dodatku č. , hodnota, smlouvy, přičemž žalovaná poskytla žalovanému celkem částku ve výši 630 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni zapůjčenou částku vrátit, a to nejpozději do , datum, . Žalobkyni před uplynutím splatnosti postupně na danou zápůjčku vrátil celkem 131 000 Kč. Následně již neuhradil ani po splatnosti pohledávky ničeho.

7. Soud neprovedl žalovaným navrhované důkazy v podobě účastnických výslechů a v podobě odborného vyjádření či znaleckého posudku k ceně obvyklé za pronájem zastavěného pozemku. Bez ohledu na to, že sama žalobkyně už jen ve svých vyjádřeních existenci jakéhokoli ujednání ohledně úhrad za užívání části pozemku žalovaného kategoricky odmítala a žalovaný se byť s omluvou, k žádnému z jednání soudu nedostavil a nelze předpokládat, že by v rámci svého výslechu nabídl jinou, než jím dosud prezentovanou verzi, jedná se o důkazy, které byly žalovaným navrženy toliko za účelem prokázání existence jím k započtení uplatněné pohledávky ve výši 103 000 Kč, a to za situace, kdy žalobkyně existenci takové pohledávky zpochybnila a z provedených důkazů nic nenasvědčovalo tomu, že by taková pohledávka vůbec existovala. Jak bude vysvětleno dále, aby byla pohledávka způsobilá k započtení, musí se jednat o pohledávku jistou a určitou, tedy i snadno prokazatelnou. Účelem tohoto požadavku je, aby soudní řízení ve věci samé nebylo zatěžováno rozsáhlým dokazováním ve vztahu k pohledávce, která není předmětem řízení. Právě taková situace by však v nynějším případě nastala, pokud by soud návrhu na provedení uvedených důkazů vyhověl, zejména pokud by měl přistoupit na provádění důkazu odborným vyjádřením či znaleckým posudkem. Nota bene za situace, kdy naopak pohledávka uplatněná žalobou byla prokázána, a to do značné míry i souhlasnými tvrzeními stran sporu, ale především písemným uznáním dluhu ve smyslu § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), tedy v případě, kdy bylo v souladu s § 133 o. s. ř. na žalovaném, aby prokazoval případnou neexistenci pohledávky žalované nebo její zánik (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Žalovaný přitom nijak nerozporoval jak existenci zápůjčky, její výši, výši částky, kterou již žalobkyni splatil (po vyjasnění rozsahu uhrazených částek a zpětvzetí části žaloby), či splatnost dlužné částky. Svou obranu, kterou prezentoval až při prvním jednání ve věci, vystavěl výhradně na tom, že existuje také jeho pohledávka za žalobkyní, kterou však nebyl s to jasným a jednoduchým způsobem (např. listinnou) prokázat. Za daného stavu by tedy další dokazování existence pohledávky uplatněné žalovaným ke vzájemnému započtení vedlo k neúměrnému prodlužování řízení a bylo by v rozporu s § 1987 odst. 2 o. z. Návrhu na provedení výše uvedených důkazů proto soud nevyhověl.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle o. z. ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Podle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 téhož ustanovení se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

15. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

16. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu (poté, co žalobkyně přistoupila k částečnému zpětvzetí žaloby) jí včetně příslušenství vyhověl.

17. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o zápůjčce, na základě které žalovanému skutečně poskytla částku ve výši 630 000 Kč. Další zápůjčkou pak žalovanému poskytla také 10 000 Kč. Tuto druhou menší zápůjčku žalovaný uhradil žalobkyni zcela, v rámci žalované zápůjčky pak žalované postupně vrátil toliko 131 000 Kč. Skutečnost, že k zápůjčce mezi stranami skutečně došlo potvrzují jednak shodná tvrzení stran, ale především písemné uznání dluhu ve smyslu § 2053 o. z. Prokázána byla rovněž výše úhrad na zápůjčku ze strany žalovaného, která vyplývala jednak ze shodných tvrzení stran, jednak z dodatku č. , hodnota, ke smlouvě o zápůjčce.

18. Žalovaný jako svou obranu uplatnil námitku započtení, přičemž uvedl, že při sjednávání smlouvy o zápůjčce bylo ujednáno rovněž to, že žalobkyně uhradí žalovanému nájemné za využívání jeho pozemku dané tím, že její nemovitost (stavba stodoly) zasahuje na pozemek žalovaného. Tvrzená, takto sjednaná úhrada nájemného však nebyla do žádných písemných jednání týkajících se zápůjčky promítnuta, tedy ani do uznání dluhu, ani do dodatku č. , hodnota, . Ve věci bylo prokázáno toliko to, že nemovitost, která dříve byla ve vlastnictví žalobkyně, resp. v SJM žalobkyně a jejího manžela, a nyní je ve vlastnictví její dcery, zasahuje na pozemek ve vlastnictví žalovaného. Provedené důkazy však ani v nejmenší nenasvědčují sjednání jakékoliv dohody o „nájemném“.

19. K samotnému prokazování pohledávky určené k započtení je předně nutné uvést, že započtení je způsob současného zániku alespoň dvou vzájemných pohledávek zúčtováním (odpočtem), při němž dochází k oboustrannému uspokojení účastníků závazkového vztahu. Ve vztahu k pohledávce, proti které je započtení uplatněno (pasivně započítávaná pohledávka), jde o náhradní způsob uspokojení věřitele, který se obejde bez reálného poskytnutí předmětu plnění; namísto něj je poskytnuta hodnota spočívající ve zproštění vzájemného dluhu. Ve vztahu k pohledávce, která je k započtení použita (aktivně započítávaná pohledávka), představuje započtení faktické vymožení této pohledávky, a to bez souhlasu protistrany, případně i proti její vůli. Na rozdíl od pasivně započítávané pohledávky, která v době mezi okamžikem, k němuž má nastat účinek započtení a okamžikem, kdy je započtení realizováno, musí být splnitelná, je jedním z předpokladů započtení na straně aktivně započítávané pohledávky, jejíž věřitel provádí kompenzační úkon (prohlášení započtení), její vymahatelnost (§ 1987 odst. 1 o. z.). Součástí vymahatelnosti je – mimo jiné – splatnost pohledávky (nesplatné pohledávky nelze uplatnit před soudem). Stejně tak platí, že aktivní pohledávka nesmí být nejistá či neurčitá (§ 1987 odst. 1 o. z.). Zjednodušeně řečeno, aktivně započítávaná pohledávka musí být bez dalšího likvidní. Aktivní pohledávka není jistá a určitá zpravidla tehdy, jeví-li se objektivně jako sporná, tedy v situaci, kdy má žalobce proti aktivní pohledávce relevantní věcné argumenty, pročež zjištění aktivní pohledávky co do důvodu nebo výše vyžaduje rozsáhlejší a složitější dokazování, než zjištění pohledávky pasivní, a takový postup by vedl k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pasivní pohledávce. Za nejistou a neurčitou lze tedy aktivní pohledávku považovat zpravidla tehdy, je-li míra nejistoty ohledně ní vyšší, než v případě pasivní pohledávky. Obdobný názor ostatně zastává ve své judikatuře Nejvyšší soud (viz usnesení ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

20. Uvedené podmínky započtení aktivní pohledávka žalovaného nesplňuje. Jak již bylo nastíněno výše, pohledávka žalobkyně vyplývá z předložených listinných důkazů, zejména pak z písemného uznání dluhu, ale také ze shodných prohlášení stran. V případě žalovaným uplatněné pohledávky není jisté, zda skutečně vznikla, a pokud ano, zda ve výši uplatněné žalovaným a zda je pohledávkou splatnou. Ve vztahu ke všem těmto skutečnostem žalovaný navrhoval provést důkazy, a to výslechy účastníků a provedení znaleckého posudku či odborného vyjádření. Již z tohoto návrhu na doplnění dokazování je zjevné, že aby soud byl s to postavit pohledávku co do důvodu a výše najisto, musel by provádět rozsáhlé dokazování, které je zcela disproporční k prokázané pohledávce uplatněné žalobkyní. Zejména dokazování znaleckým posudkem či odborným vyjádřením by zcela neúměrně prodlužovalo řízení, v němž byl předmět sporu jasně prokázán. Soud proto dospěl k závěru, že žalobou uplatněná pohledávka započtením s aktivní pohledávkou žalované nezanikla, neboť aktivní pohledávka je pro svou nejistotu a neurčitost k započtení nezpůsobilá.

21. Vzhledem k výše uvedenému soud konstatuje, že žalobkyně uplatnila pohledávku z titulu zápůjčky po právu a výrokem I. tohoto rozsudku žalobě vyhověl. Žalobkyni přiznal žalovanou částku včetně příslušenství tak, jak žalobkyně po částečném zpětvzetí požadovala. Žalovaný žalobkyni na zápůjčku uhradil postupně pouze 131 000 Kč. Nejdříve uhradil 31 000 Kč, pročež zbývalo uhradit 599 000 Kč. Strany dodatkem č. , hodnota, ke smlouvě o zápůjčce sjednaly, že tuto částku je žalovaný povinen zaplatit do , datum, . Žalovaný však do dne splatnosti uhradil pouze 100 000 Kč. V souladu s ujednáními stanovujícími úročení zápůjčky uvedenými v dodatku č. , hodnota, smlouvy o zápůjčce a okamžik úhrady částky 100 000 Kč byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni 499 000 Kč spolu s úrokem ve výši 2 % ročně z částky 614 992,60 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 2 % ročně z částky 599 000 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem ve výši 2 % ročně z částky 499 000 Kč od , datum, . Vzhledem k tomu, že zbývající jistinu zápůjčky žalovaný nezaplatil do dne , datum, , ocitl se následujícího dne v prodlení. Soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

22. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 146 odst. 2, věta prvá o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 83 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 75 736,84 Kč, která představuje 66 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 83 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17 %). Posouzení poměru úspěchu a neúspěchu ve věci vychází z toho, že k částečnému zastavení řízení došlo z důvodů procesně tížících žalobkyni, která částečné zpětvzetí žaloby sama zapříčinila přehlédnutím platby ze strany žalovaného. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 760 Kč (jeho zbylá část) a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží pro fázi řízení s předmětem peněžitého plnění 599 000 Kč odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 599 000 Kč sestávající z částky 10 700 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, návrh ve věci samé a částečné zpětvzetí), pro fázi řízení s předmětem peněžitého plnění 499 000 Kč odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 499 000 Kč sestávající z částky 10 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (účast při ústním jednání dne , datum, a , datum, , podání ve věci samé ze dne , datum, ) včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. ve znění účinném do , datum, a dvou po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. ve znění účinném od , datum, , náhrada za promeškaný čas za cestu k jednání soudu dne , datum, za 6 půlhodiny v částce 600 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 a.t. ve znění účinném do , datum, a náhrada za promeškaný čas za cestu k jednání soudu dne , datum, za 6 půlhodiny v částce 900 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 a.t. ve znění účinném od , datum, , cestovné v částce 80 Kč (v souladu s podáním zástupce žalobkyně ze dne , datum, ) podle § 13 odst. 2 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 77 680 Kč ve výši 16 312,80 Kč. Celková výše nákladů řízení žalobkyně představuje částku 114 752,80 Kč, jejich 66 % pak částku 75 736,84 Kč. Zaplacení poměrné části náhrady nákladů řízení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Pro potřeby výpočtu náhrady nákladů řízení žalobkyně soud zohlednil pouze náklady směřující k účelnému uplatňování nebo bránění práva, mezi ně pak neřadil písemná podání žalobkyně ze dnů dne , datum, nebo , datum, .