17 C 96/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 8 031,47 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 031,47 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 8 031,47 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem ve výši 29 % ročně z částky 8 031,47 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení je nárok na zaplacení částky ve výši 8 031,47 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že její právní předchůdkyně, společnost [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ banka“) uzavřela dne [datum] se žalovaným smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu (dále jen„ smlouva“). Její nedílnou součástí byly Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky [příjmení] (dále jen„ podmínky“), Úrokový lístek [příjmení] a Sazebník Banky. V souladu se smlouvou a Dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit a žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze smlouvy. Žalovaný však překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu a banka proto využila svého práva a zrušila žalovanému poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 12 850,34 Kč převedla dne [datum] na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Po převedení debetního zůstatku ve výši 12 850,34 Kč na zvláštní úvěrový účet banka žalovanému umožnila jeho splácení ve splátkách. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena a banka proto využila svého práva a v souladu se smlouvou a podmínkami celou dlužnou částku dopisem ze dne [datum] zesplatnila a k témuž dni vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 8 031,47 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročila úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 29,00 % ročně dle úrokového lístku banky platného ke dni zesplatnění. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. [datum] požaduje žalobce také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany banky postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum], což bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalovaný byl současně vyzván k její úhradě žalobkyni jako novému věřiteli. Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny úvěru ve výši 8 031,47 Kč včetně úroků z úvěru ve výši 29,00% p.a. z dlužné jistiny úvěru ve výši 8 031,47 Kč od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení z téže částky za shodné období. Žalovaná ani úpřes předžalobní výzvu dluh neuhradil.

2. Žalovaný ponechal žalobu bez vyjádření.

3. Soud věc za postupu podle ust. §§ 115a a 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ust. § 45 až 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

4. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nedosahuje částky uvedené v § 202 odst. 2 o. s. ř. tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství), jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o.s.ř. plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (§ 207 odst. 1 o.s.ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

5. Ve věci prokázány skutkový stav je ten, právní předchůdce žalobce [právnická osoba], a žalovaný uzavřeli dne [datum] Smlouvu o bankovních produktech a službách a dne [datum] dispozice ke smlouvě, na jejímž základě se strany dohodly na využívání bankovních služeb, a to běžného bankovního účtu a bankovního produktu kontokorentního úvěru s obchodním označením Flexikredit, kdy banka poskytla žalovanému kontokorentní úvěr Flexikredit povolením debetního zůstatku běžného účtu č. [bankovní účet], který pro žalovaného vedla. Na základě povoleného debetního zůstatku banka umožnila žalovanému čerpat finanční prostředky z běžného korunového účtu až do výše uvedené v tzv. povoleného limitu sjednaného do výše 10 000 Kč, za podmínky, že minimální měsíční příjem (kredit) na daný účet bude 50% povoleného limitu. Žalovaný nedodržel sjednanou smluvní podmínku, dostal se do nepovoleného debetu a banka proto žalovanému zrušila povolený limit na jeho běžném účtu, smlouvu o poskytnutí Flexikreditu vypověděla a tuto skutečnost pak žalovanému oznámila dopisem ze dne [datum]. K tomuto dni debetní zůstatek činil 12 850,34 a banka současně žalovanému oznámila, že ke splacení dluhu byl otevřen úvěrový účet č. [bankovní účet], kam byl dluh převeden. [příjmení] žalovanému sdělila konkrétní výši a způsob splácení tohoto úvěru s tím, že úroková sazba byla představována 29% ročně a že žalovaný měl úvěr splatit v 8 měsíčních splátkách po 1 606,29 Kč. Vzhledem k opakovanému porušování smluvních ujednání (žalovaný řádně nesplácel) banka prohlásila shora uvedený úvěr ke dni [datum] za splatný s tím, že k tomuto dni celková dlužná částka činila 8 031,47 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu nejpozději do [datum]. Žalovaný neuhradil ničeho a dluží nadále částku 8 034,47Kč. Úrok pro splatný flexikredit byl sjednán ve výši 29% ročně. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum] byla sporná pohledávka postoupena z [právnická osoba], na žalobkyni, což bylo žalovanému ze strany právní předchůdkyně žalobkyně oznámeno. Ke dni postoupení pohledávky činila celková dlužná částka 8 031,47 Kč. Ani přes předžalobní upomínku žalobkyně neuhradil žalovaný ničeho.

6. Shora zjištěný skutkový stav soud posoudil jak dle § 1810 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), tedy jak podle ustanovení týkajících se závazků ze smluv uzavíraných se spotřebitelem, tak zejména dle § 2662 a násl. o. z. upravujících závazky ze smluv o účtu a § 2395 a násl. o. z. týkajících se úvěru. Zjištěný skutkový stav soud posoudil i ve smyslu tehdy účinného zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru.

7. Podle § 1810 o. z. se ustanovení tohoto dílu použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

8. Podle § 2662 o. z. se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.

9. Podle § 2665 o. z. ujednají-li strany, že ten, kdo vede účet, umožní výběr hotovosti nebo provede převod peněžních prostředků z účtu, ač pro to na účtu není dostatek peněžních prostředků, použijí se přiměřeně ustanovení o úvěru.

10. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

11. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

12. Podle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla platně uzavřena písemná smlouva o účtu ve smyslu § 2662 o. z. a žalovanému zřízen běžný účet. Ve smlouvě o vedení běžného účtu byla sjednána možnost, že banka provede do sjednaného limitního debetního zůstatku ve výši 10 000 Kč příkazy k platbám, i když nemá k tomu potřebné peněžní prostředky na účtu. Povinností žalovaného pak bylo vkládat na běžný korunový účet částku v minimální výši poloviny sjednaného limitu měsíčně, nepřekračovat povolený debetní limit a tento splácet. Žalovaný tyto povinnosti opakovaně porušil, a proto banka dle smluvních ujednání žalovanému povolený limit zrušila a vytvořila dále k převedení debetního zůstatku nově otevřený úvěrový účet. Pro další porušení smluvených podmínek byl úvěr celý zesplatněn. [příjmení] na účtu žalovaného evidovala ke dni zesplatnění pohledávku ve výši 8 031,47 Kč jako debetní zůstatek Flexikredit, který žalovaný dosud ani přes výzvy neuhradil. Žalobkyně, jako právní nástupce banky, má podle citované právní úpravy právo na zaplacení dlužné částky a dále i na úroky ve smyslu ust. § 1968 o. z. ve výši korespondující s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.. Na základě výše uvedených závěrů rozhodl soud ve smyslu shora citovaných zákonných ustanovení jak uvedeno pod bodem I. výrokové části tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 031,47 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení již nekalkuloval s podáním žalobkyně ze dne [datum], neboť takového podání by nebylo třeba, byla-li by samotné žalobě, resp. návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, hned na počátku věnována náležitá a odpovídající péče. Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu v databázi soudu ISAS.