17 C 97/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní JUDr. Dášou Kozákovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 10 295,89 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně za částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení v částce1 , částka, , k rukám zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (, Anonymizováno, ., IČO: , IČO, ) uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne , datum, úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen nejpozději dne , datum, . Pohledávka, které se žalobkyně domáhá se skládá z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši , částka, , z poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, , a úroku stanoveného dle čl. II.2.b smlouvy ve výši , částka, . Úvěry byly právní předchůdkyní žalobkyně poskytovány prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně svého telefonního čísla a emailové adresy a tím, zahájil kroky vedoucí ke zřízení uživatelského účtu. Žalovaný zaslal právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí konkrétního úvěru a po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný odsouhlasil znění smlouvy verifikačním kódem ve formě SMS, v tomto případě kód , Anonymizováno, . Autorizační kód je přidělen žalovanému na základě žádosti o úvěr na jeho verifikovaný mobilní telefon a nahrazuje fyzický podpis smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalovanému dne , datum, na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Žalovaný dosud poskytnuté prostředky ani přes opakované upomínky nevrátil. Pohledávka byla dne , datum, postoupena na společnost , právnická osoba, . IČ: , IČO, a následně dne , datum, na žalobkyni.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním. Smlouva o úvěru č. , hodnota, , jejíž smluvní strany jsou v ní specifikovány jako Emmaś credit s. r. o. coby úvěrující a žalovaný jako úvěrovaný a jejímž předmětem je závazek úvěrujícího poskytnout bezhotovostním převodem na bankovní účet úvěrovaného úvěrovanému se splatností 30 dnů od okamžiku odeslání finančních prostředků na účet úvěrovanému úvěr v částce , Anonymizováno, , je za žalovaného je opatřena prohlášením “Já, , Jméno zainteresované osoby 0/0, , rodné číslo , hodnota, , potvrzuji, že jsem dokument přečetl a s jeho obsahem souhlasím. Na důkaz toho, podpis proveden , Anonymizováno, elektronickým kódem , Anonymizováno, . Podle článku IV. odst. 3 úvěrové smlouvy poskytne úvěrující úvěrovanému úvěr do tří dnů od uzavření úvěrové smlouvy. Smlouva o úvěru se má mezi smluvními stranami za uzavřenou v okamžiku, kdy úvěrovaný připojí na tuto smlouvu o úvěru, kterou úvěrující zaslal úvěrovanému na jím verifikovaný e-mail autorizačním jedinečným kódem, který mu úvěrující přidělil na základě jeho žádosti o úvěr a zaslal SMS zprávou na mobilní telefon, který úvěrovaný označil. Podle smlouvy měl v daném případě poskytnut bezúčelový úvěr ve výši , částka, s RPSN 1132,58% ročně, úrokovou sazbou 36 % ročně, což za dobu 30 dnů představovalo částku , částka, a poplatkem ve výši , částka, , v případě překročení doby splatnosti , částka, /viz smlouva na č. l. 7-10 spisu/. Dne , datum, poskytla právní předchůdkyně žalovanému na jeho bankovní účet částku , částka, /viz potvrzení o platbě na č.l. 12, sdělení banky na č.l. 31/. Podle dodatku ke smlouvě o půjčce, jejíž strany jsou vymezeny shodně jako strany ve smlouvě o úvěru, zde však jako zapůjčitel a vydlužitel a který není opatřen podpisem žalovaného a je datován , datum, a odkazuje na smlouvu ze dne , datum, č. , hodnota, , zapůjčitel mimo jiné konstatuje, že s ohledem na platby, které obdržel, je aktuální výše nesplacené jistiny , částka, /viz dodatek na č. l. 13 spisu/. Dne , datum, byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností , Anonymizováno, . a společností , právnická osoba, . IČ: , IČO, , právnická osoba, . IČ: , IČO, uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla mimo jiné i pohledávka, která je předmětem tohoto řízení. Dne , datum, byla mezi posledně uvedenou společností a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla mimo jiné i pohledávka, která je předmětem tohoto řízení /viz smlouvy o postoupení pohledávek na č.l. 14-19 včetně jejích příloh/. Oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, společnost , Anonymizováno, oznámila žalovanému, že na základě smluv o postoupení pohledávek byla pohledávka za jeho osobou ve výši 16 440,64 postoupena na žalobkyni. Dne , datum, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě pohledávky včetně nákladů právního zastoupení do tří dnů. Výzva byla odeslána dne , datum, /viz oznámení o postoupení pohledávky, výzva k úhradě a podací lístek na č. l. 20-21 spisu/.

5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že právní předchůdkyně žalobkyně převedla na bankovní účet žalovaného dne , datum, částku v celkové výši , částka, a žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku , částka, a dále, že žalobkyně vyzvala žalovaného předžalobní výzvou ze dne , datum, k úhradě pohledávky, kterou na ní právní předchůdkyně smlouvou o postoupení pohledávek postoupila.

6. Obsah provedených důkazů však neumožňuje učinit ten závěr, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru, od níž žalobkyně svůj nárok odvíjí, neboť listiny předložené žalobkyní a označené jako smlouva o úvěru ze dne , datum, , dodatek ke smlouvě o půjčce, neprokazují jednoznačný projev vůle žalovaného k uzavření tvrzených smluv předkládaného obsahu, když jejich listinné verze nejsou opatřeny za žalovaného žádným podpisem, toliko prohlášením a uvedením elektronického kódu. Žalobkyně neprokázala, že by její právní předchůdkyně jakýmkoliv hodnověrným způsobem ověřovala, že veškeré na dálku poskytnuté údaje vyplňovala právě osoba žalovaného, a že to byl právě žalovaný, který přistoupil na konkrétní podmínky smluv, navíc ve verzi, jak je žalobkyně prezentuje. Žalobkyně prokázala pouze, že její právní předchůdkyně odeslala na účet žalovaného částku , částka, a žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku 995,68Kč.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) a dále s ohledem na postavení účastníků řízení dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.Podle § 561 odst. 1 o. z. se k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě vyžaduje podpis jednajícího. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 zákona o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Dle odst. 2 téhož ustanovení se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické komunikace lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst.

1. Podle § 6 odst. 2 téhož zákona se uznávaným elektronickým podpisem rozumí zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon však nezná definici zaručeného podpisu. Podle článku 3 bodu 9 až 12 Nařízení 910/2014/ES (dále jen „eIDAS) se „podepisující osobou“ rozumí fyzická osoba, která vytváří elektronický podpis; "elektronickým podpisem" data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání; "zaručeným elektronickým podpisem" elektronický podpis, který splňuje požadavky stanovené v článku 26; a "kvalifikovaným elektronickým podpisem" zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. Podle článku 25 eIDAS nesmějí být elektronickému podpisu upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy. Přičemž kvalifikovaný elektronický podpis, založený na kvalifikovaném certifikátu vydaném v jednom členském státě, má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Podle článku 26 eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat tyto požadavky: musí být: a) je jednoznačně spojen s podepisující osobou; b) umožňuje identifikaci podepisující osoby; c) je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou; a d) je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Nebylo totiž prokázáno, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo prostřednictvím komunikace na dálku k uzavření tvrzené smlouvy o úvěru, neboť smlouva, kterou žalobkyně k prokázání svých tvrzení předkládá, není opatřena podpisem žalovaného. Podle tvrzení žalobkyně nebyly využity žádné elektronické služby důvěryhodné identifikace a autentizace žalované (v úrovni vysoké či alespoň značné) v souladu s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 (Nařízení eIDAS) a z předložených listin ani nevyplývá, že by k danému právnímu jednání došlo v elektronickém systému, v němž jsou záznamy prováděny systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám. Z hlediska § 561 o. z. je zřejmé, že smlouva nebyla žalovaným elektronicky podepsána, a to nejen kvalifikovaným elektronickým podpisem (podle čl. 25 Nařízení eIDAS), ale ani některou z nižších úrovní elektronického podpisu (uznávaným či jen zaručeným elektronickým podpisem). Soud v tomto směru odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. , spisová značka, , podle něhož: „Při písemném právním jednání podle ustanovení § 561 odst. 1 o. z. nelze (vlastnoruční) podpis jednající osoby nahradit v elektronické podobě jakýmkoli elektronickým podpisem, ale jen takovým elektronickým podpisem jednající osoby, který je alespoň zaručený a navíc je založen na kvalifikovaném certifikátu, zejména uznávaným nebo kvalifikovaným elektronickým podpisem. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému není ve smyslu ustanovení § 562 odst. 1 a 2 o. z. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu (§ 561 odst. 1 o. z.) použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, která toto jednání činí (jednající osoby), se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, nikoli až z následných jiných okolností (faktické chování, nesporné tvrzení apod.). S ohledem na uvedené nelze než uzavřít, že žalobkyně neprokázala, že mezi její právní předchůdkyní a právě určenou osobou žalovaného došlo k uzavření úvěrové smlouvy žalobkyní předkládaného obsahu. Jak je již shora uvedeno, předložená verze smlouvy není opatřena žádným, a to ani elektronickým podpisem a pokud je do elektronické verze listiny poskytovatelem úvěru vložen tzv. jedinečný kód, který mu měl být zaslán žalovaným prostřednictvím SMS zprávy, nejedná se o elektronický podpis ve shora nastíněném smyslu, tedy o data v elektronické podobě, která by byla připojena k jiným datům, umožňující ověřit, že po jejich připojení již dokument nedostál změn (článek 26 eIDAS). Naproti tomu však žalobkyně prokázala, že právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na bankovní účet žalovaného částku , částka, , právní předchůdkyně žalobkyně tedy poskytla žalovanému jistinu v celkové výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na neprokázání uzavření smlouvy) a došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, který je povinen jej vrátit, v rozsahu, v němž tak dosud neučinil. V řízení bylo prokázáno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni, žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby v dané věci. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající poskytnuté jistině po zohlednění úhrad ze strany žalovaného (viz prohlášení právní předchůdkyně uvedené v listině označené jako dodatek ke smlouvě o půjčce) včetně úroku z prodlení z této částky, a to v rozsahu, jak bude popsána dále. Žalovaný byl povinen vrátit bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. Výzva k plnění (obsažená v rámci předžalobní výzvy) byla žalobkyní prokazatelně odeslána dne , datum, , přičemž lze předpokládat (§ 573 o. z.), že dne , datum, byla výzva žalovanému doručena. S ohledem na tří denní lhůtu, v níž žalobkyně žalovaného k úhradě vyzvala, se tak žalovaný dostal do prodlení dnem , datum, . Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od uvedeného dne do zaplacení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. V rozsahu požadavku na zaplacení úroku a poplatku za poskytnutí úvěru, soud žalobu z důvodů patrných shora, když uzavření úvěrové smlouvy, o niž by obecně bylo lze uvedený nárok opřít, prokázáno nebylo, zamítl. Shodně postupoval soud také stran požadavku na zaplacení úroků z prodlení z této částky, jakož i stran požadavku na zaplacení úroků z prodlení za období předcházející datu vymezenému v bodě 20 odůvodnění tohoto rozsudku. I přesto, že by snad soud měl z hlediska existence úvěrové smlouvy názor opačný, bylo by to v poměru k výsledku sporu bez významu, neboť v daném případě nebylo prokázáno ani to, že by právní předchůdkyně žalobkyně postupovala před uzavřením úvěrové smlouvy v souladu s § 86 ZoSÚ, tedy, že by vůbec posoudila úvěruschopnost žalované. Porušení povinnosti dle citovaného ustanovení má totiž dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z. ten důsledek, že na takovou smlouvu je třeba nahlížet jako právní jednání absolutně neplatné a plnění na základě takového jednání poskytnuté je třeba hodnotit opět v režimu bezdůvodného obohacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 86 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 93 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 7 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Poučení: Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v , adresa, . Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Mělník 11. července 2024 JUDr. Dáša Kozáková samosoudkyně