18 C 13/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Pavlíny Černé a přísedících JUDr. jméno příjmení a jméno příjmení ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 4 209 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 439 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 439 Kč od [datum] do zaplacení, částku 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení a částku 770 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 770 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 1 439 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 439 Kč od [datum] do zaplacení, částky 2 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 000 Kč od [datum] do zaplacení, částky 770 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 770 Kč od [datum] do zaplacení, s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným pracovní smlouvu ze dne [datum] na dobu určitou do [datum], se zkušební dobou 3 měsíce, na základě které žalovaný vykonával pro žalobkyni práci na pracovní pozici„ doručovatel balíkový s řízením vozidla“. Žalovaný dále podepsal ke dni [datum] dohodu o odpovědnosti. Pracovní poměr byl se žalovaným ukončen na základě dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum], a to ke dni [datum]. Při vyúčtování balíkových zásilek bylo dne [datum] zjištěno, že žalovaný neodevzdal dobírkové částky za zásilky č. [anonymizováno] a [anonymizováno], čímž vznikl pokladní schodek ve výši 1 439 Kč. Žalovaný uvedený dluh uznal dne [datum] a zavázal se jej uhradit do [datum]. Dále byla žalovanému na základě zmocnění k výplatě dne [datum] na pracovišti Depo [obec a číslo] vydána provozní záloha ve výši 2 000 Kč, kterou byl žalovaný dle vnitřních předpisů povinen vrátit nejpozději poslední pracovní den před skončením pracovního poměru. Žalovaný však zálohu nevrátil, uvedený dluh ve výši 2 000 Kč dne [datum] uznal a zavázal se k jeho úhradě nejpozději do [datum]. Dále bylo žalovanému při skončení pracovního poměru dne [datum] provedeno vyúčtování stravenek, které se provádí vždy při ukončení pracovního poměru s příslušným zaměstnancem. Poskytování stravenek zaměstnavatelem je upraveno vnitřním předpisem MP -6/2018 Vybrané benefity pro zaměstnance ČP, konkrétně v čl. 2 předpisu. Při vyúčtování bylo zjištěno, že žalovanému bylo v období od [datum] do [datum] vydáno 11 ks stravenek (z toho 5 ks stravenek představuje rezerva vydaná na počátku pracovního poměru), na které mu však s ohledem na neodpracované směny nevznikl nárok. Žalobkyni tím vznikla pohledávka v celkové výši 770 Kč (11 x 70 Kč). Žalovaný byl žalobkyní před podáním žaloby vyzýván k úhradě výše uvedených dlužných částek, dosud však neuhradil ničeho.

2. Soud věc za postupu podle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku soudu I. stupně není odvolání přípustné. Z ustanovení § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné nebo proti němuž se účastníci odvolání vzdali (ustanovení § 207 odst. 1 o. s. ř.), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. V řízení zjištěný skutkový stav je ten, že žalobkyně s žalovaným podepsali dne [datum] pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum] se zkušební dobou tří měsíců. Druh sjednané práce byl doručovatel balíkový s řízením vozidla. Účastníci dále dne [datum] podepsali dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování, na základě které žalovaný převzal odpovědnost za svěřené hodnoty, jež mu byly žalovaným předány. Žalovanému vznikl neuhrazený schodek ve výši 1 439 Kč z důvodu neodevzdání dobírkové částky (zásilky č. [anonymizováno] a [anonymizováno]). Žalovaný uvedený dluh dne [datum] písemně uznal a zavázal se jej uhradit nejpozději do [datum]. Dále dne [datum] žalovaný podal žalobkyni žádost o poskytnutí stálé zálohy/provozní hotovosti ve výši 2 000 Kč. Žalovaný na základě této žádosti a na základě zmocnění k výplatě převzal od žalobkyně jako provozní hotovost částku ve výši 2 000 Kč, avšak nevrátil. Žalovaný uvedený dluh dne [datum] písemně uznal a zavázal se jej uhradit nejpozději do [datum]. Žalobkyně vydala dne [datum] vnitřní předpis – metodický pokyn MP -6/2018, s platností od [datum] a účinností od [datum], dle kterého má v souladu s článkem 2 zaměstnanec právo na příspěvek na stravování na každou směnu, pakliže odpracuje alespoň tři hodiny v rámci dané směny. S uvedeným vnitřním předpisem byl žalovaný seznámen v rámci dokumentu nazvaného„ Informace pro zaměstnance“, jehož převzetí žalovaný stvrdil podpisem dne [datum]. Žalobkyně žalovanému za období od [datum] do [datum] vydala celkem 72 kusů stravenek, přičemž žalovanému svědčilo právo pouze na 61 kusů. Žalovaný byl vyzván k úhradě stravenek v celkové výši 770 Kč (6 kusů přečerpaných stravenek a 5 kusů stravenek vydaných jako rezerva, tj. 11 x 70 Kč). Žalovaný byl vyzván před podáním žaloby k úhradě výše uvedených dlužných částek nejpozději do [datum]. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum]. Žalovaný v řízení netvrdil a ani z obsahu spisu nijak nevyplynulo, že by dlužnou částku uhradil.

5. Dle § 250 odst. 1 a 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákoník práce“), je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255.

6. Dle § 252 odst. 1 zákoníku práce byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách.

7. Dle § 257 zákoníku práce je zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav.

8. Dle § 331 zákoníku práce může zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat vrácení neprávem vyplacených částek, jen jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to do 3 let ode dne jejich výplaty.

9. Dle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

10. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Soud uzavřel, že v řízení bylo provedenými listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný byl v rozhodné době zaměstnán na základě pracovní smlouvy u žalobkyně jako doručovatel balíkový s řízením vozidla. Během výkonu práce způsobil žalobkyni škodu odpovídající schodku na svěřených hodnotách, tedy jednak způsobením pokladního schodku ve výši 1 439 Kč, poté také nevrácením provozní hotovosti/stálé zálohy ve výši 2 000 Kč. Žalovaný uznal svůj dluh ve výši 1 439 Kč a ve výši 2 000 Kč písemným uznáním dluhu a zároveň se zavázal dlužné částky splatit nejpozději do [datum]. Soud proto v souladu s § 2053 o. z. měl za to, že oba dluhy v daném rozsahu trvají, neboť v řízení nevyšlo najevo ničeho, z čeho by vyplýval jejich zánik po uznání dluhů. Dále vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení získáním majetkového prospěchu plněním bez právního důvodu, konkrétně tím, že mu bylo v průběhu trvání pracovního poměru vydáno navíc 11 kusů stravenek o hodnotě 770 Kč, na které mu s ohledem na neodpracované směny nevznikl nárok. Předpokladem pro vrácení neprávem vyplacených částek dle § 331 zákoníku práce je, že zaměstnanec„ věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené“. Žalovaný přitom již porovnáním počtu odpracovaných směn a počtu vydaných stravenek musel předpokládat, že se jedná o neprávem vyplacené plnění.

12. Soud tak shledal nárok žalobkyně za zcela důvodný. Splatnost závazku z náhrady škody byla v daném případě stanovena v písemném uznání dluhu, dle kterého měl žalovaný dlužné částky ve výši 1 439 Kč a 2 000 Kč uhradit nejpozději do [datum]. Ode dne následujícího tak má žalobkyně právo na úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, ve výši dle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. V souvislosti se třetím nárokem žalobkyně, tj. částkou 770 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení, je splatnost pohledávky z tohoto titulu stanovena uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). V daném případě bylo prokázáno dojití výzvy žalovanému k úhradě dluhu před podáním žaloby ke dni [datum], v níž byl vyzván k úhradě dluhu nejpozději do [datum], od následujícího dne je tak s úhradou dluhu v prodlení a žalobkyni náleží též nárok na úrok z prodlení z této částky od uvedeného data. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů nezastoupeného účastníka advokátem v celkové výši 600 Kč (dva úkony – předžalobní upomínka a podání žaloby po 300 Kč/úkon) dle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).