18 C 133/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 59 312,78 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 59 312,78 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 11 880,21 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 907,50 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 46 045,07 Kč od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 167 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 59 312,78 Kč s příslušenstvím konkrétně uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu neuhrazených plateb za sdružené služby dodávky elektřiny. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně, jakožto dodavatel poslední instance, dodávala žalovanému elektřinu v období od [datum] do [datum], za což jí žalovaný nezaplatil kupní cenu ve výši 11 880,21 Kč. Žalobkyně dodávku elektřiny zajistila poté, co původní dodavatel ztratil možnost s elektřinou obchodovat. Vzhledem k tomu, že se že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, požádala žalobkyně distributora o odpojení odběrného místa od distribuční soustavy. Za tuto službu zaplatila žalobkyně distributorovi částku 907,50 Kč, kterou následně přefakturovala žalovanému. Ten ji však žalobkyni nezaplatil. Svůj návrh dále odůvodnila tím, že žalovanému na základě smlouvy ze dne [datum] dodávala v období od [datum] do [datum] elektřinu, za což jí žalovaný nezaplatil kupní cenu ve výši 46 045,07 Kč. Žalobkyně dále požadovala úhradu v celkové výši 480 Kč za dvě zaslané upomínky (240 Kč/upomín). Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dluhu. Žalovaný však na svůj dluh ani potom ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

4. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující skutková zjištění, která odpovídají i závěru o skutkovém stavu: Žalobkyně dodávala žalovanému v období od [datum] do [datum] elektřinu, jako dodavatel poslední instance, do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], vedeného pod č. EAN OPM: [číslo]. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od [datum] do [datum] nedoplatek na platbách za elektřinu a související služby vyúčtováním [číslo] částku celkem 11 880,21 Kč (za dodané množství elektřiny 30 kWh – VT, 1 992 kWh – NT) se splatností do [datum] /viz vyúčtování za elektřinu na č. l. 12 – 13 spisu a ceny dodávky elektřiny dodavatelem poslední instance na č. l. 30 spisu/. Dne [datum] podepsali účastníci řízení smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN [číslo] jejíž součástí byly Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, a v níž se žalobkyně zavázala dodávat elektřinu a zajistit službu distribuční soustavy do téhož odběrného místa a žalovaný se zavázal uhradit řádně a včas cenu elektřiny a související služby. Dodávka byla zahájena od [datum] Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny, podle kterých byl žalovaný povinen platit jednak zálohy na odběr elektřiny a dále faktury obsahující vyúčtování ceny za dodávku elektřiny. V obchodních podmínkách je též upravený poplatek za upomínku s výzvou k úhradě jakékoliv splatné platby ve výši 240 Kč /viz smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny na č. l. 8 spisu a všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny na č. l. 9 – 11 spisu/. V období od [datum] do [datum] dodala žalobkyně žalovanému 106 kWh elektřiny ve VT a 11 065 kWh ve NT, za což byl žalovaný povinen uhradit žalobkyni 46 045,07 Kč se splatností do [datum]. Rovněž byl žalovaný vyzván k úhradě pohledávky ve výši 480 Kč za 2 zaslané upomínky /viz vyúčtování za elektřinu na č. l. 14 – 16 spisu, ceník elektřiny na č. l. 27 a 32 spisu a upomínky ze dne [datum] a ze dne [datum] na č. l. 18 – 19 spisu/. Žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, a proto žalobkyně požádala distributora o odpojení odběrného místa od distribuční soustavy. Dne [datum] došlo k přerušení dodávky. Žalobkyně hradila náklady spojené s přerušením dodávky. Za tuto službu zaplatila žalobkyně, v souladu s ceníkem distributora, distributorovi částku 907,50 Kč, kterou následně vyúčtovala žalovanému vyúčtováním [číslo] se splatností do [datum] /viz Ceník služeb [právnická osoba] na č. l. 17 spisu, potvrzení o přerušení na č. l. 29 spisu, daňový doklad na č. l. 31 spisu, doklad o platbě na č. l. 33 spisu a vyúčtování na č. l. 20 spisu/. Právní zástupce žalobkyně naposledy vyzval žalovaného výzvou k plnění ze dne [datum] k uhrazení dlužné částky, žalovaný však ničeho neuhradil /viz výzva k plnění včetně poštovního podacího archu a detailní informace k zásilkám na č. l. 21 – 22 spisu a 28 spisu/. Žalovaný netvrdil a v řízení ani jinak nebylo prokázáno, že by za sdružené služby dodávky elektřiny poskytnuté mu žalobkyní ve shora uvedeném období zaplatil více, než žalobkyně připouští.

5. Při právní kvalifikaci soud vycházel z § 2079 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) upravujících koupi s přihlédnutím k ustanovením zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“).

6. Podle § 12a odst. 1 energetického zákona povinnost dodavatele poslední instance má uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu, jehož zařízení je připojeno k přenosové nebo k přepravní soustavě a k jehož distribuční soustavě je připojeno nejméně 90 000 odběrných míst zákazníků, držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem, který je nebo byl součástí téhož vertikálně integrovaného podnikatele nebo vertikálně integrovaného plynárenského podnikatele, jako je držitel licence na distribuci elektřiny nebo na distribuci plynu ve vymezeném území, kde se nachází odběrné místo. Je-li takových držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem více, může zajišťovat každý z těchto obchodníků s elektřinou nebo obchodníků s plynem dodávku elektřiny nebo plynu v jimi dohodnutém rozsahu. Informaci o tom, v jakém rozsahu zajišťuje dodávku elektřiny nebo plynu, obchodník s elektřinou nebo obchodník s plynem zveřejňuje na svých internetových stránkách a poskytuje ji Energetickému regulačnímu úřadu bezodkladně. Pokud nedojde mezi obchodníky s elektřinou nebo obchodníky s plynem k dohodě, má pro kalendářní rok povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území držitele licence na distribuci elektřiny nebo plynu ten z držitelů licence na obchod s elektřinou nebo obchod s plynem podle věty první, který k 1. lednu kalendářního roku uvnitř vymezeného území dodává elektřinu nebo plyn do největšího množství odběrných míst spotřebitelů. Energetický regulační úřad zveřejňuje na svých internetových stránkách informaci o tom, který držitel licence na obchod s elektřinou nebo na obchod s plynem má povinnost dodavatele poslední instance uvnitř vymezeného území jednotlivých provozovatelů distribučních soustav.

7. Podle § 12a odst. 2 písm. a) energetického zákona dodavatel poslední instance je povinen dodávat elektřinu nebo plyn zákazníkovi, jehož dodavatel pozbyl oprávnění nebo možnost dodávat elektřinu nebo plyn.

8. Podle § 12b odst. 2 energetického zákona zákazník a provozovatel distribuční soustavy jsou povinni hradit dodavateli poslední instance platbu za dodanou elektřinu nebo plyn, včetně záloh na dodávku elektřiny nebo plynu stanovených dodavatelem poslední instance, a dodržovat ostatní podmínky dodávky elektřiny nebo plynu stanovené dodavatelem poslední instance. Četnost zálohové platby pro zákazníka v postavení spotřebitele je měsíční a splatnost zálohové platby činí nejméně 14 kalendářních dní.

9. Dle § 12c odst. 1 energetického zákona povinnosti dodavatele poslední instance vznikají dnem, kdy operátor trhu oznámí dodavateli poslední instance registrační číslo odběrného místa nebo výrobny zákazníka podle § 12a odst. 2 nebo výrobce podle § 12a odst. 3 nebo místa určeného pro krytí ztrát provozovatele distribuční soustavy.

10. Dle § 12c odst. 4 energetického zákona dodavatel poslední instance je povinen oznámit dotčenému zákazníkovi termín zahájení dodávky, výši ceny a ostatní podmínky dodávky. Věta první se obdobně použije při zahájení odběru od výrobce. Zahájení dodávky nebo odběru je dodavatel poslední instance povinen oznámit také provozovateli distribuční soustavy.

11. Dle § 12c odst. 5 energetického zákona okamžikem zahájení dodávky elektřiny nebo plynu, nebo odběru elektřiny dodavatelem poslední instance dochází k zániku závazků založených smlouvami sjednanými mezi zákazníkem nebo výrobcem a původním dodavatelem nebo obchodníkem, jejichž předmětem byla dodávka elektřiny nebo plynu. Tím nejsou dotčena práva a povinnosti plynoucí z plnění nebo porušení z tohoto závazku.

12. Podle § 2079 odst. 1 o. z., se kupní smlouvou prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

13. Podle § 50 odst. 2 věta prvá energetického zákona se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

14. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně jako dodavatel poslední instance ve smyslu § 12a odst. 1 ve spojení s § 12c odst. 1 energetického zákona, dodávala žalované do odborného místa ve smyslu § 12a odst. 2 písm. a) energetického zákona elektřinu, neboť dodavatel žalovaného pozbyl oprávnění elektřinu dodávat, a žalovaný byl povinen hradit žalobkyni platbu za dodanou elektřinu ve smyslu § 12b odst. 2 energetického zákona. Žalovaná tak byla dle § 12c odst. 4 a 5 energetického zákona povinna uhradit žalobkyni za období od [datum] do [datum] platbu za dodanou elektřinu v celkové výši 11 880,21 Kč. Soud rovněž shledal za důvodný nárok žalobkyně na zaplacení nákladů spojených s odpojením odběrného místa od distribuční soustavy ve výši 907,50 Kč, ke kterému musela žalobkyně přistoupit vzhledem k prodlení žalovaného s platbami za odběr elektřiny. V období od [datum] do [datum] poskytovala žalobkyně žalovanému na základě smlouvy sdružené služby dodávky elektřiny, a vzniklo jí tak podle § 2079 o. z., ve spojení s § 50 odst. 2 energetického zákona, právo na zaplacení kupní ceny. Za situace, kdy žalobkyně prokázala existenci právního vztahu mezi ní a žalovaným i jeho obsah, včetně povinnosti žalovaného platit kupní cenu, bylo břemeno tvrzení a důkazní ohledně prokázání případného zaplacení kupní ceny na žalovaném, který však v tomto směru nic neprokázal ani netvrdil. Soud vyhověl žalobkyni i v části požadovaného poplatku za odeslání dvou upomínek v celkové výši 480 Kč. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou odebrané elektřiny přiznal soud žalobkyni též právo na úrok z prodlení z dlužné částky dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ve výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to ode dne následujícího po dni splatnosti faktury. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 16 167 Kč. Z toho jednak soudní poplatek 2 373 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 59 312,78 Kč sestávající z částky 3 500 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t.. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 2 394 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupkyně žalobkyně registrována jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).