18 C 212/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 56 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 56 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 56 000 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 15 453 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání peněžitého plnění ve výši 56 000 Kč s příslušenstvím patrným z výroku I. tohoto rozsudku. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že žalované během měsíce července 2022 zaslala bez právního důvodu 3 bezhotovostní platby na její účet, a to dne [datum] částku 36 000 Kč, dne [datum] částku 20 000 Kč a dne [datum] částku 6 000 Kč, celkem tedy částku 62 000 Kč. Žalobkyně následně vyzvala žalovanou k vrácení těchto plateb. Žalované vrátila žalobkyni pouze částku ve výši 6 000 Kč, a to dne [datum]. Zbývající částku ve výši 56 000 Kč žalovaná žalobkyni nevrátila, přestože byla k jejímu vrácení žalobkyní vyzvána. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

2. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

3. Soud na základě listin založených ve spise dospěl k následujícím skutkovým zjištěním, které se shodují i se závěrem o skutkovém stavu věci: Žalobkyně zaslala na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] vedený u [právnická osoba] dne [datum] částku 36 000 Kč, dne [datum] částku 20 000 Kč a dne [datum] částku 6 000 Kč, celkem tedy částku 62 000 Kč /viz potvrzení o provedení tuzemské odchozí úhrady na č. l. 7 – 9 spisu, sdělení banky na č. l. 23 spisu/. Žalovaná vrátila žalobkyni z této částky dne [datum] částku 6 000 Kč /viz detail transakce na č. l. 10 spisu/. Žalobkyně vyzvala výzvou ze dne [datum] žalovanou k vrácení zbývající dlužné částky ve výši 56 000 Kč. Dle výzvy měl být dluh vrácen do [datum] /viz výzva k vrácení finanční částky z nedovoleného obohacení na č. l. 11 spisu/. Žalované byla dne [datum] zástupcem žalobkyně odeslána výzva k zaplacení dlužné částky /viz oznámení o převzetí právního zastoupení, výzva k zaplacení dlužné částky na č. l. 12 spisu/. Žalovaná v řízení netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradila více než tvrdí žalobkyně, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

4. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“)

5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

6. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

7. Na základě výše uvedeného soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila, když od žalobkyně přijala plnění bez právního důvodu a toto plnění žalobkyni nevrátila. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, ocitla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1968 a § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období žalobou uplatněné. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

8. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 15 453 Kč, z toho soudní poplatek ve výši 2 240 Kč, náklady zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 56 000 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava právního zastoupení, výzva k plnění a podání žaloby) a z tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 a. t.. Dále z toho 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 2 293 Kč (10 920 Kč × 21 %), která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 2, odst. 3 o. s. ř. za použití § 14a a. t., neboť dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).