18 C 237/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Milanem Benešem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně, 130 00 Praha 3 zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o vydání věcí

I. Žalovaný je povinen žalobkyni vydat Anonymizovaný odstavec

II. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen vydat žalobkyni Anonymizovaný odstavec se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou, doručenou soudu dne datum, domáhala po žalovaném vydání dvaceti devíti movitých věcí, a to konkrétně a) obrazu Anonymizováno v Anonymizováno (autor: adresa), b) obrazu Anonymizováno Anonymizováno (autor: jméno FO), c) obrazu Anonymizováno (autor: Anonymizováno Anonymizováno), d) obrazu Anonymizováno (autor: jméno FO), e) obrazu Anonymizováno (autor: jméno FO), f) obrazu Anonymizováno velká - nesign., g) obrazu Anonymizováno (Anonymizováno) (autor: Anonymizováno), h) obrazu Anonymizováno (autor: Anonymizováno), i) obrazu Anonymizováno Anonymizováno (autor: jméno FO), j) obrazu adresa (autor: Anonymizováno), k) obrazu Anonymizováno Anonymizováno - nesign., l) obrazu Anonymizováno (autor: Anonymizováno), m) obrazu Anonymizováno ze Anonymizováno – nesign., n) obrazu Anonymizováno (autor: jméno FO), o) obrazu Anonymizováno (autor: Anonymizováno), p) obrazu Mísa s ovocem - nesign., q) obrazu Anonymizováno s Anonymizováno - nesign., r) křišťálového svítidla (lustru), s) keramického džbánu z 1. světové výstavy v Praze, t) v kůži vázaných historických knih, cca. 20 kusů, u) čínského čajového servisu, porcelánového pro 6 osob s konvicí (blíže specifikováno v podání ze dne datum na č. l. 141 spisu jako 6 hrnečků, 6 podtalířků, 6 desertních talířů, 1 konvice na čaj), v) čajového servisu ručně malovaného porcelánu „Anonymizováno Anonymizováno“, pro 6 osob s konvicí (blíže specifikováno v podání ze dne datum na č. l. 141 spisu jako 6 hrnečků, 6 podtalířků, 1 konvice na čaj), w) Anonymizováno Anonymizováno cca. Anonymizováno Anonymizováno, x) Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno cca. Anonymizováno Anonymizováno, y) odznaků, z) medailí, aa) staré lovecké pušky, bb) 2 cínových talířů, cc) dřevěného ručně vyřezávaného kříže. Svůj nárok odůvodnila tím, že tyto věci byly součástí dědictví po jejím otci jméno FO, zemř. dne datum (dále také označován jako ,,zůstavitel“). Žalobkyně se jedinou dědičkou po zůstaviteli stala na základě usnesení č. j. spisová značka, které nabylo právní moci dne datum. Soubor předmětného movitého majetku se nacházel v bytě zůstavitele v bytovém domě na adrese adresa. Přístup do tohoto bytu měla jak žalobkyně tak i manželka žalovaného paní jméno FO, jakožto spoluvlastník podílu ve výši ½ na uvedeném bytovém domě. Dne datum se žalobkyně chtěla dostat do bytu zůstavitele a zjistila, že její klíč nepasuje do zámku z důvodu výměny vložky. Tuto skutečnost oznámila téhož dne policii. Za přítomnosti policie byl zámečníkem byt otevřen a žalobkyně zjistila, že se v něm nenachází část majetku požadovaného k vydání. Kontaktovala telefonicky manželku žalovaného, která popřela, že by z jejich strany došlo k jakékoliv manipulaci s majetkem. Žalovaný následně policii sdělil, že u bytu vyměnil zámek a část majetku, jehož vydání se žalobkyně domáhá, odvezl z bytu a uložil jej proti krádeži. Tak měl jednat na základě pokynu uděleného zůstavitelem. Policie ČR provedla fotodokumentaci bytu, která byla součástí trestního spisu č. j. Anonymizováno-Anonymizováno-Anonymizováno/ČJ-Anonymizováno-Anonymizováno. V době, kdy se žalovaný a jeho manželka ujali držby části movitého majetku, věděli o existenci závěti zůstavitele, jíž byla část souboru movitého majetku odkázána vnukovi zůstavitele panu jméno FO. Dne datum pak došlo k tomu, že předmětný byt nechala manželka žalovaného za přítomnosti pověřeného notáře tituly před jménem jméno FO a zámečníka otevřít a nechala jej vyklidit. Toto obstarával právě žalovaný, ale objednatelem úkonu byla jeho manželka. Žalovaný tedy bez jakéhokoliv titulu nabyl do držby zbylou část movitého majetku, jehož vydání se žalobkyně domáhá. Manželka žalovaného podala žalobu na určení vlastnického práva, jíž se domáhala určení vlastnictví ve svůj prospěch, a to mimo jiné právě také k souboru movitého majetku, který je předmětem podané žaloby. Rozsudkem Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, a poté rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne datum, č. k. spisová značka, byla žaloba zamítnuta. Žalovaný tedy nabyl soubor movitého majetku bez jakéhokoliv právního důvodu a tento nevydal ani po zaslané výzvě.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že na přání zůstavitele uschoval 14 kusů obrazů. Nezná názvy ani autory těchto obrazů, ale obrazy vydá, pokud vyjde najevo, že se jedná o obrazy zmíněné v usnesení Obvodního soudu pro adresa, č. j. spisová značka. Poukazoval na to, že v počtu obrazů, jimiž by měl dle žalobkyně disponovat, panuje značný nesoulad. Na policii žalobkyně uvedla, že se jednalo celkem o 15 kusů obrazů. Ze strany Policie ČR bylo při prohlídce na místě zjištěno, že se jedná o 14 kusů obrazů a při ohledání bytu zůstavitele bylo zjištěno, že se na stěnách nachází obrysy dříve pověšených předmětů (např. obrazů) v počtu 13 kusů. Mezi počtem zjištěných obrazů a počtem obrazů, které chce žalobkyně vydat, je tedy rozdíl 3 kusů. Tyto obrazy žalovaný nejprve přemístil do bytu č. hodnota na adrese adresa. Později je po přestěhování přemístil do Kralup. Dále poukazoval na to, že i podle úředního záznamu Policie ČR ze dne datum nebylo zjištěno, že by se v bytě nacházel kávový servis, porcelán či uvedené mísy. Kromě 14 kusů obrazů měl u sebe žalovaný ještě nějaké knihy, ale ne v kožené vazbě. Nic jiného neměl. Ze žádného z označených důkazů pak nevyplývalo, že by měl u sebe nějakou z dalších věcí. V případě křišťálového lustru, sbírky známek a mincí, odznaků a medailí, jakož i dřevěného, ručně vyřezávaného kříže, pak nebyla žalobkyní provedena řádná konkretizace těchto věcí a ta je tak nedostatečná. Žalovaný odmítl, že by takové věci odnášel. Dále poukazoval na to, že žalobkyně neprokazuje, že by se movité věci nacházely ve vlastnictví zůstavitele pana jméno FO. To nevyplývalo ani z fotografií staršího data, které byly předloženy. Následně žalovaný zpochybňoval, že by žalobkyně byla vůbec oprávněna i k vydání obrazů, které má v držení žalovaný, jelikož část obrazů (označených ve vyjádření pod č. 1, 13, 16, 17, 18, 19, 20, 21) měla být ve vlastnictví jméno FO (babička žalobkyně a bývalé manželky žalovaného) a bylo by tak potřeba, aby o rozdělení majetku bylo rozhodnuto v rámci dědického řízení po paní jméno FO, což se však nestalo. Žalovaný rovněž poukazoval na to, že od datum měla do bytu zůstavitele přístup pouze žalobkyně. Po smrti pana jméno FO dne datum zůstal jeho byt, který byl v podílovém spoluvlastnictví žalobkyně a bývalé manželky žalovaného, nepřístupný a nevyužitý. Žalobkyně do něho neumožňovala přístup. Po více než pěti letech tak nechal žalovaný předmětný byt otevřít a vyklidit za účelem jeho opravy a pronájmu. Vyklízené věci si nevzal. Ty byly uloženy ve společném domě v suterénu a žalobkyně byla vyzvána k jejich převzetí. Vyklízecími pracemi byla pověřena společnost Anonymizováno-právnická osoba. V období od datum do datum tedy měla přístup do bytu pouze žalobkyně.

3. Při jednání soudu, které se uskutečnilo dne datum, bylo účastníky řízení shodně uvedeno, že obrazy, označené v žalobě pod jednotlivými písmeny, představují následující obrazy: položka a) obraz Anonymizováno v Anonymizováno (fotografie na č. l. 124 spisu), položka b) obraz Anonymizováno Anonymizováno (fotografie na č. l. 115 spisu), položka c) obraz Anonymizováno (fotografie na č. l. 118 spisu), položka f) obraz Anonymizováno Anonymizováno (fotografie na č. l. 112 spisu), položka g) obraz Anonymizováno (Anonymizováno) (fotografie na č. l. 123 spisu), položka h) obraz Anonymizováno (fotografie na č. l. 119 spisu), položka i) obraz Anonymizováno Anonymizováno (fotografie na č. l. 116 spisu), položka j) obraz adresa (fotografie na č. l. 113 spisu), položka l) obraz Anonymizováno (fotografie na č. l. 122 spisu), položka m) obraz Anonymizováno ze Anonymizováno (fotografie na č. l. 117 spisu), položka n) obraz Anonymizováno (fotografie na č. l. 120 spisu), položka o) obraz Anonymizováno (fotografie na č. l. 111 spisu), položka p) obraz Anonymizováno s Anonymizováno (fotografie na č. l. 114 spisu), položka q) obraz Anonymizováno s Anonymizováno (fotografie na č. l. 121 spisu). Tyto obrazy měl žalovaný v držení.

4. Z listinných důkazů soud zjistil, že žalobkyně je jedinou dědičkou po zůstaviteli jméno FO, zemř. dne datum, kdy jí v rámci dědického řízení bylo potvrzeno, že je mimo jiné dědičkou sbírky Anonymizováno (cca 600 ks) první republika, Protektorát Čechy a Morava, 18. a 19. st. a další, obrazu Anonymizováno v Anonymizováno (autor adresa), obrazu Anonymizováno Anonymizováno (autor jméno FO), obrazu Anonymizováno (autor Anonymizováno Anonymizováno), obrazu Anonymizováno (autor jméno FO), obrazu Anonymizováno (autor jméno FO), obrazu Anonymizováno - nesign., obrazu Anonymizováno (autor: Anonymizováno), obrazu Anonymizováno (autor Anonymizováno), obrazu Anonymizováno idyla (autor jméno FO), obrazu adresa (autor Anonymizováno), obrazu Anonymizováno Anonymizováno - nesign., obrazu Anonymizováno (autor: Anonymizováno), obrazu Anonymizováno ze Anonymizováno – nesign., obrazu Anonymizováno (autor H. jméno FO), obrazu Anonymizováno (autor Anonymizováno), obrazu Anonymizováno s Anonymizováno - nesign., obrazu Anonymizováno s Anonymizováno - nesign., křišťálového lustru, keramického džbánu z právnická osoba výstavy v adresa ks historických knih v kůži, čínského čajového servisu pro 6 osob s konvicí, čajového servisu pro 6 osob s konvicí ,,Anonymizováno Anonymizováno“, sbírky Anonymizováno a Anonymizováno cca 500 ks, odznaků a medailí, dekorační lovecké pušky, 2 cínových talířů a dřevěného ručně vyřezávaného kříže, když zůstavitel pořídil o majetku dne datum závěť, o níž bylo soudem rozhodnuto, že je neplatná, a proto nabyla dědictví žalobkyně. K závěru o neplatnosti závěti soud dospěl s ohledem na to, že u zůstavitele byla minimálně od září 2008 přítomna duševní porucha, která narušila jeho exekutivní funkce a on tak nebyl schopen řádného a cíleného jednání /viz usnesení OS pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka na č. l. 11-14 spisu/. Ohledně pozůstalosti probíhal soudní spor, kdy se žalobkyně proti paní jméno FO a panu jméno FO (v postavení žalovaných) domáhala určení, že žalovaní nejsou závětními dědici zůstavitele. Dle příslušné závěti měl být vnuk zůstavitele jméno FO Anonymizováno dědicem sbírky známek a obrazů, umístěných v bytě zůstavitele. jméno FO měla být dědičkou ostatního majetku /viz protokol OS pro adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka na č. l. 62-69, viz rozsudek OS pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka na č. l. 83-87 spisu/. Mezi žalobkyní a paní jméno FO byl následně veden spor, jímž se paní jméno FO domáhala žalobou na určení, že je mimo jiné vlastníkem věcí, které jsou předmětem nyní projednávaného sporu. Svůj nárok k předmětným věcem odvozovala ze závěti zůstavitele ze dne datum. Přes to, že tedy byla shledána závěť ze dne datum jako neplatná a dědičkou zůstavitele byla ustanovena žalobkyně, vyskytla se v mezidobí další závěť ze dne datum, která časově předcházela závěti z listopadu téhož roku. Tato závěť nebyla předložena v dědickém řízení. Na základě této závěti dovozovala paní jméno FO tedy své vlastnické právo k věcem, k nimž se domáhala určení vlastnického práva. Žaloba byla zamítnuta rozsudkem Okresního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, a tento rozsudek byl následně potvrzen v odvolacím řízení /viz rozsudek OS pro adresa ze dne datum, č. k. spisová značka na č. l. 83-87, rozsudek MS v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka na č. l. 88-91 spisu/. Dne datum se žalobkyně telefonicky obrátila na právnická osoba s tím, že zatéká do bytu jejího otce, který je v nemocnici, a ona nemá od bytu klíče. Byt byl otevřen pracovníkem zámečnické firmy za přítomnosti hlídky policie. Žalobkyně hlídce sdělila, že v bytě chybí 14 obrazů, které zde naposledy viděla v březnu 2009. Nahlásila krádež obrazů s podezřením na sestřenici paní jméno FO/viz PČR úřední záznam na č. l. 24 p.v., KŘP HMP-úřední záznam na č. l. 23-24 spisu/. Téhož dne, tj. datum, bylo provedeno ohledání místa, když bylo mimo jiné zjištěno, že se na stěnách bytu v 1. patře domu na adrese adresa, nachází obrysy dříve pověšených předmětů. Celkem bylo zaznamenáno třináct takových obrysů, což bylo policií fotograficky zkodumentováno. Bylo konstatováno, že v bytě není nic viditelně poškozeno a není zde nic viditelně prohledáváno nebo rozházeno. V obývacím pokoji byl zavěšen lustr /viz PČR - protokol o ohledání místa činu na č. l. 16 p.v.-17, přípis PČR na č. l. 49, fotodokumentace PČR na č. l. 50-61 spisu/. Při podání vysvětlení, které proběhlo na policii také dne datum, žalobkyně následně uvedla, že se v bytě asi kromě 15 obrazů nenachází čínský čajový porcelán, kávový servis Anonymizováno Anonymizováno, džbán, dva cínové talíře, historická střelná zbraň a dále nějaké historické knihy v kožené vazbě /viz úřední záznam PČR na č. l. 17 p.v.-18 spisu/. Žalobkyně zaslala policii fotografie některých obrazů, které se v bytě zůstavitele měly nacházet /viz žádost PČR na č. l. 36, fotografie umístění na č. l. 36 p.v. spisu/. Policie kontaktovala žalovaného, který u sebe měl klíče od bytu pana jméno FO. jméno FO souhlasil s výměnou vložky, což bylo potvrzeno i příslušnou listinou. Tato skutečnost nemohla být potvrzena přímo také zůstavitelem s ohledem na jeho zdravotní stav. Žalovaný přemístil obrazy z bytu do jiného bytu v domě, kde bydlela třetí osoba, a to kamarád žalovaného /úřední záznam PČR na č. l. 19-20, úřední záznam PČR na č. l. 20 p.v.-21, přání zůstavitele na č. l. 21 p.v.-22, plná moc zůstavitele na č. l. 22, PČR – úřední záznam na č. l. 25, PČR – úřední záznam na č. l. 25 p.v., protokol o hlavním líčení OS pro adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka na č. l. 70-82spisu/. V době oznámení krádeže na policii měl v domě na adrese adresa, evidován trvalý pobyt zůstavitel, žalobkyně, manžel žalobkyně, paní jméno FO, která byla manželkou žalovaného /viz detail osoby jméno FO na č. l. 43, detail osoby jméno FO na č. l. 43 p.v., detail osoby Jméno žalobkyně na č. l. 44, detail osoby Jméno žalovaného na č. l. 45 spisu/. Dne datum bylo uskutečněno Policií ČR šetření ohledně obrazů, které měly být odcizeny z bytu zůstavitele. Žalovaný policii ve vztahu k věcem, které odnesl z bytu zůstavitele, ukázal byt v 1. patře domu. Byt byl situován napravo od schodiště. Zde se nacházely o stěnu opřené obrazy různých rozměrů a motivů v počtu celkem hodnota kusů, dále se zde nacházelo 5 knih (2x jméno FO od jméno FO, Na statku a v chaloupce od jméno FO, a I. a II. díl právnická osoba od jméno FO). Obrazy byly nafoceny. Nebylo zjištěno, že by se na místě nacházel kávový servis, porcelán či mísy /PČR – úřední záznam na č. l. 26, fotografie obrazů na č. l. 26 p.v. – 35, PČR – žádost na č. l. 42, protokol o hlavním líčení OS pro adresa ze dne datum, sp. zn. spisová značka na č. l. 70-82 spisu/. Součástí spisu vedeného policií byla také závět ze dne datum, v níž byly mimo jiné uvedeny k odkazu některé z obrazů uvedených v předmětné žalobě, a to obraz Vodník (autor Schweiger) jméno FO, dále obrazy Anonymizováno (autor jméno FO), adresa (autor Anonymizováno), Anonymizováno (Anonymizováno), Anonymizováno (jméno FO), Anonymizováno (Anonymizováno) ty byly odkazovány Evě. V seznamu pojištěných obrazů byly z projednávaných obrazů uvedeny obrazy Anonymizováno, Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno (autor jméno FO), Anonymizováno, adresa, Anonymizováno (autor jméno FO). V nedatované poslední vůli jméno FO byl z projednávaných obrazů uveden ve prospěch jméno FO obraz Anonymizováno (autor Anonymizováno) a ve prospěch jméno FO obrazy Baletka (autor jméno FO), Anonymizováno Anonymizováno (autor jméno FO), adresa (autor Anonymizováno), Anonymizováno (autor Anonymizováno), Anonymizováno (autor jméno FO), Anonymizováno (autor Anonymizováno) /viz vůle na č. l. 37-40, pojištění obrazů na č. l. 40 p.v.-41, poslední vůle jméno FO na č. l. 41 p.v.-42 spisu/. Žalovaný měl a nadále i má v držení 14 obrazů, shodných se specifikací pod bodem 3. odůvodnění tohoto rozsudku /viz shodné tvrzení účastníků, od policie úřední záznam konkrétní, fotografie obrazů na č. l. 111-124/. Ve věci nahlášeného odcizení obrazů a věcí z bytu zůstavitele nebylo zjištěno, že by došlo ke spáchání trestného činu a nedošlo tak k zahájení trestního řízení. Bylo tedy zjištěno, že se u žalovaného nacházelo 14 obrazů a 5 knih. O tomto byla žalobkyně, jako oznamovatelka, vyrozuměna. I přes nesouhlas oznamovatelky byl postup policie posouzen jako správný. Žalobkyně současně sdělila, že předmětný byt navštívila s manželem den předtím, než byl u dveří bytu vyměněn panem jméno FO zámek, a v bytě se nacházely veškeré obrazy, ručně malovaný porcelán a další předměty, které nahlásila jako ukradené /viz PČR – návrh na uložení věci na č. l. 15 – 16, plán vyšetřování na č. l. 46, PČR vyrozumění na č. l. 46 p.v., OSZ vyrozumění na č. l. 47, podání jméno FO PČR na č. l. 48 spisu/. Ke konkretizaci porcelánových setů, knih, jakož i k lustru doložila žalobkyně fotografie /viz fotografie na č. l. 125, fotografie na č. l. 127, fotografie na č. l. 142 spisu/. Sbírka Anonymizováno byla dokládána fotografiemi na CD nosiči, když se jednalo o fotografie z Protektorátu adresa a Morava, z období druhé světové války, z doby poválečné, z 19. i 18. století, známky ze zahraničí (USA, evropské státy, další mimoevropské státy), atd. /viz CD nosič v přílohové obálce spisu/. Dne datum byl otevřen byt, ve kterém žil zůstavitel (tj. byt č. hodnota v budově na adrese adresa), za účasti notáře tituly před jménem jméno FO. Notář osvědčil průběh skutkového děje, jímž byla prohlídka tohoto bytu. Této prohlídce byl přítomen žalovaný. Odvrtání zámku bylo zahájeno v 17:00 hodin. V 17:35 hodin se dostavil na místo Jméno advokáta A, s panem jméno FO. tituly před jménem jméno FO prohlásil, že vstup je prováděn bez souhlasu paní Jméno žalobkyně a následně místo s panem jméno FO opustil. Vyúčtování za sepsání notářského zápisu bylo vystaveno na paní jméno FO. Mimo jiné bylo osvědčeno, že se v bytě nacházel, resp. byl zavěšen, elektrický osmi ramenný lustr s průsvitnými sklíčky a byly zde dvě igelitové tašky s knihami a knihovna 90 x 60 cm s knihami. Skutkový děj byl ukončen v 17:40 hodin. Zámek od vstupních dveří byl vyměněn a klíč byl vydán panu Jméno žalovaného /viz daňový doklad na č. l. 143, notářský zápis na č. l. 148 – 151/. Před podáním žaloby vyzvala žalobkyně žalovaného k vydání movitých věcí. Tuto výzvu mu zaslala prostřednictvím datové zprávy dne datum /vi výzva k vydání movitých věcí na č. l. 92, doručenka od předžalobní výzvy na č. l. 93/.

5. Svědkyně jméno FO, sestřenice žalobkyně a bývalá manželka žalovaného, vypověděla, že k žalobkyni nemá vyloženě negativní vztah, byť spolu mají nějaké spory. K žalovanému označila svůj vztah jako neutrální. S žalobkyní vedla spor o dědictví, kdy závětí měl pan jméno FO odkázat svému vnukovi jméno FO (synovi žalobkyně) nějaké věci a zbylé věci odkázal jí. Je to však již přibližně 16 let a nepamatuje si k tomu nic konkrétnějšího. Před svou smrtí zůstavitel bydlel v bytě č. hodnota v adresa, ona bydlela v bytě č. hodnota. Dům byl ve vlastnictví rodiny. Do bytu pana jméno FO chodila do roku 2009 do svého odstěhování. V minulosti jí žalobkyně telefonovala s tím, že měl být vykraden byt po panu jméno FO a vystupuje v tom její manžel. To se však nepotvrdilo. Měly se také řešit nějaké obrazy. Ona však řešila jen vyklizení bytu a ten byl otevřen v roce 2015 za přítomnosti notáře. Věci, které se nacházely v bytě, byly pro žalobkyni přestěhovány do sklepa domu. Nemyslela si, že by pan jméno FO nějaké věci daroval žalovanému. Žalovaného ani neviděla, že by z bytu pana jméno FO nějaké věci odvážel. U nich doma se žádné takové věci nenacházely. Ona po obrazech nikdy nepátrala. Obrazy měly být v roce 2010 umístěny v bytě, kde dříve bydleli, ale to nebyla její společná domácnost se žalovaným. Nebyla si vědoma toho, že by měl pan jméno FO nějakou sbírku Anonymizováno, Anonymizováno či Anonymizováno. O tom se spolu nebavili a ona se o to nezajímala. Měla za to, že ji ve sporech s paní jméno FO zastupoval pan jméno FO. K věcem, jichž se v minulosti domáhala v rámci soudního sporu, uvedla, že v tomto vycházela ze závěti, kterou měla k dispozici. Držela se závěti, sama si žádné okruhy věcí nedělala. Záležitost za ní vyřizovali právníci /viz výpověď svědkyně na č. l. 163 p.v.-164 spisu/.

6. Svědek jméno FO, manžel žalobkyně, vypověděl, že jeho vztah k žalovanému je negativní. V minulosti podávali i trestní oznámení. jméno FO bydlel v adresa v bytě č. hodnota asi do roku 2006/2007 a následně byl umístěn v pečovatelském domě. Jezdili ho s manželkou z Německa navštěvovat. V domě v Anonymizováno ulici měli svůj byt č. hodnota, kde při návštěvách přebývali. Do bytu pana jméno FO nechodili. Od pana jméno FO se dozvěděli, že klíče od jeho bytu má pan jméno FO. Toho požádal z důvodu ztráty klíčů o výměnu zámku. V roce 2009 zjistili, že do bytu pana jméno FO nemají přístup z důvodu výměny zámku. Již si nevybavil, kdy s manželkou byli v bytě naposledy před tím, než výměnu zámku zjistili. Oni nechali zámek vyměnit po přivolání policie. To bylo z důvodu, že viděli prasklou rouru, z níž tekla voda u bytu jméno FO. Po otevření bytu našli v bytě původní klíče pana jméno FO od bytu. Volali paní jméno FO, která jim sdělila, že jí není nic známo o obrazech. Po výměně zámku měli přístup do bytu jen on s žalobkyní. Byt nijak nevyužívali. jméno FO jim řekl, že by chtěl byt zrenovovat. Pak se stalo, že svědek přišel k bytu a ten byl otevřený. Na místě se nacházel pan jméno FO s panem notářem jméno FO. Svědkovi bylo sděleno, že pan jméno FO nechal byt otevřít a sepisují seznam toho, co se v bytě nachází. Svědek s manželkou z bytu nic neodvezl. Z bytu odvezli pouze dva nebo tři kartony dokumentů k domu v Jevanech. To bylo právě při otevření bytu panem jméno FO a byl tomu přítomen žalovaný a notář. Svědek u žalovaného nikdy neviděl žádné obrazy a ani jiné předměty, které by dříve patřily panu jméno FO. U pana jméno FO však nikdy nebyl. Policie v bytě paní jméno FO zjistila přítomnost 14 obrazů. Svědkovi nebylo známo, jaký měl pan jméno FO vztah ke starožitnostem. Nebavili se o tom. V minulosti byl ovšem požádán o to, aby pro něj vyfotografoval jeho známky. Nemohl se vyjádřit k rozdílu stavu věcí v bytu č. hodnota v období od roku 2010 do roku 2015, protože nikdy nebyl seznámen s dokumentem zachycujícím jeho stav /viz výpověď svědka na č. l. 164 spisu/.

7. Svědek jméno FO vypověděl, že žalovaného zná od roku 2015/2016, jelikož pro něj dělal zakázku rekonstrukce bytu v 1. patře v adresa. Tak se poznali. V době rekonstrukce se v bytě nacházely nějaké věci. K těm jim pan jméno FO řekl, aby je přestěhovali do sklepa. Svědek osobně věci nestěhoval, dělali to jeho brigádníci. Neví, co mezi věcmi bylo, ale nacházely se tam zabalené krabice, knihy a v jedné krabici byl lustr. Vše přestěhovali do sklepa. Od něj dostali klíče od pana jméno FO. Nic nevyhodili. jméno FO nikdy neviděl. Viděl jen pana jméno FO. Domnívá se, že tento o stěhování věcí věděl. Není si vědom toho, že by pan jméno FO něco z věcí, které stěhovali, odnesl. O tom, co se s věcmi stalo potom, nic neví. Oni je stěhovali ještě asi o rok později do garáže kvůli rekonstrukci prostor. Nic dalšího si nepamatuje a nevybavuje si nic dalšího kromě lustru. Práci v Anonymizováno jim zadávala společnost Anonymizováno, oni byli subdodavatel. jméno FO na místo chodil na kontrolní dny /viz výpověď svědka na č. l. 164 p.v.-165 spisu/.

8. Podle účastnické výpovědi žalobkyně bydlel otec v bytě č. hodnota do roku 2007. Od roku 2007 byl v ústavu v Anonymizováno ulici. Byl pak ještě v Anonymizováno ve svém bytě, ale byl nechodící, takže se tam bez pomoci nemohl dostat. Otec žalobkyně trpěl demencí. Pozorovali ji již dávno, ale nejkritičtější to bylo po smrti maminky. Ta zemřela datum. Seznam věcí dávala dohromady podle vzpomínek. Věci byly v bytě od jejího dětství a měly pořád ta samá místa. Na policii u výslechu nahlásila okamžitě ty nejočividnější věci. V roce 2009 byla na návštěvě u otce a ten chtěl něco přinést. Šla tedy do bytu, protože měla vždy klíče. Nemohla se tam dostat. Řekla to otci a ten jí odvětil, že se mu ztratily klíče, ale nechal je vyměnit. Pokud by něco potřebovala měla říct jméno FO. Ten den to již neřešili, protože odjížděli. Přijeli v únoru a otec ležel v kómatu ve Vinohradské nemocnici. O tom jí nikdo neinformoval. Řekli jí, že jí měla informovat paní jméno FO, ta to neudělala. Do bytu č. hodnota měla přístup do poslední návštěvy, než odjížděli. Bylo tam vše v pořádku. Přístup měla také paní jméno FO. Po výměně klíčů měl výlučný přístup jen pan jméno FO s paní jméno FO. Dokud nenechala vyměnit zámek ona. Byt byl pak dlouho nedotčen. O dva roky později začala vyhazovat a likvidovat oblečení, protože jí bylo jasné, že se musí jednou byt zrenovovat a pronajmout. Pak byl klíč zase vyměněn, přišel pan notář s panem jméno FO. S manželem šli kolem bytu. Ona stála na chodbě a dovnitř šel asi její manžel. Potom už nikdy přístup do bytu od roku 2015 nezískali, protože byl byt renovován a byli tam nájemníci. Byt se od té doby pronajímá. U pana jméno FO nikdy neviděla žádné obrazy či jiné cennosti. Jen u soudu řekl, že má 14 kusů obrazů. To, že má mít ostatní věci, dovozuje z toho, že měl jediný klíče od bytu. Není si jistá, že má věci v současné době. Věci měl do doby, než byt pronajali prvnímu nájemníkovi. To se pouze domnívá. K rozporu v tom, že v žalobě uvádí, že se jedná o dědictví po panu jméno FO a v dopisu ze dne datum uvádí, že jde o předměty po její matce uvedla, že veškeré obrazy ve dvou bytech patřily babičce, paní Evě jméno FO, zemřelé datum. Byty byly rozděleny. Babička s rodiči paní jméno FO bydleli na jedné straně a rodiče žalobkyně na straně druhé. Obrazy rozdělila babička podle toho, ve kterém bytě se nacházely. Proto došla k tomu, že obrazy jsou její maminky. V bytě č. hodnota se nenacházely žádné obrazy, cennosti. O klíč od bytu si paní jméno FO neřekla, protože to při zjištění neřešila s tím, že to dořeší až se vrátí příště. To byl tatínek ale v kómatu v nemocnici. V roce 2010 bylo potřeba rychle reagovat na havarijní opravu. V té době s paní jméno FO neměla již dobré vztahy a tato už od roku 2008 nebydlela v Jagellonské ulici. Proto zavolala policii. O tom, že věci byly po otevření bytu za účasti notáře umístěny v suterénu, se dozvěděla až nyní u soudu. Věci našla v garáži a myslí, že panu jméno FO napsali, aby věci odvezl. Myšleno, aby je zlikvidoval, protože se jednalo už jen o staré harampádí. Nevzpomíná si, že by byla vyzvána k tomu, aby si vzala věci z bytu č. hodnota. Nevěděla, že věci byly uloženy ve sklepě, to se dozvěděla u soudu. Do sklepa nechodila, ale přístup tam měla. Nepamatuje si, že by jí někdo informoval, ať si do sklepa dojde, že tam má lustr. V garáži našla věci a domnívala se, že napsala panu jméno FO, aby věci odvezl, tj. aby je zlikvidoval, jelikož tam bylo jen staré harampádí. Nebyla schopna přesně říct, zda v roce 2010 přístup do garáže měli, protože pan jméno FO mnohokrát přístup znemožnil. /viz výpověď žalobkyně na č. l. 165-167/.

9. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně je dědičkou po zůstaviteli jméno FO, zemř. dne datum. V rámci dědického řízení nabyla mimo jiné (ve vztahu k vedenému řízení) tyto věci: sbírku Anonymizováno (cca 600 ks) první republika, Protektorát Čechy a Morava, 18. a 19. st. a další, obraz Anonymizováno v kroji (autor adresa), obraz Anonymizováno Anonymizováno (autor jméno FO), obraz Anonymizováno (autor Anonymizováno Anonymizováno), obraz Anonymizováno (autor jméno FO), obraz Anonymizováno (autor jméno FO), obraz Anonymizováno - nesign., obraz Anonymizováno (autor: Anonymizováno), obraz Anonymizováno (autor Anonymizováno), obraz Anonymizováno Anonymizováno (autor jméno FO), obraz adresa (autor Anonymizováno), obraz Anonymizováno Anonymizováno - nesign., obraz Anonymizováno (autor: Anonymizováno), obraz Anonymizováno ze Anonymizováno – nesign., obraz Anonymizováno (autor H. jméno FO), obraz Anonymizováno (autor Anonymizováno), obraz Anonymizováno s Anonymizováno - nesign., obraz Anonymizováno s Anonymizováno - nesign., křišťálový lustr, keramický džbán z 1. světové výstavy v Praze, 20 ks historických knih v kůži, čínský čajový servis pro 6 osob s konvicí, čajový servis pro 6 osob s konvicí ,,Anonymizováno Anonymizováno“, sbírky Anonymizováno a Anonymizováno cca 500 ks, odznaky a medaile, dekorační lovecká puška, 2 cínové talíře a dřevěný ručně vyřezávaný kříž. Žalobkyně v minulosti (dne datum) nahlásila na Policii ČR odcizení věcí z bytu jejího otce na adrese adresa, a to když konkrétně uváděla, že se mělo jednat o 14 nebo 15 kusů obrazů. Dále pak ohlásila ztrátu čínského čajového porcelánu, kávového servisu Anonymizováno Anonymizováno, džbánu, dvou cínových talířů, historické střelné zbraně a nějakých historických knih v kožené vazně, věci však nebyla schopna blíže specifikovat. Rovněž bylo zjištěno, že u předmětného bytu byla vyměněna vložka zámku. K tomuto se podařilo zjistit, že vložka byla vyměněna žalovaným, a to na přání otce žalobkyně. Současně bylo zjištěno, že žalovaný přemístil z bytu na přání otce žalobkyně obrazy, které umístil do jiného bytu ve stejné budově. Dále se u žalovaného nacházely knihy, které měly být rovněž otce žalobkyně (a to 2x jméno FO od jméno FO, Na statku Anonymizováno a v Anonymizováno od jméno FO, a I. a II. díl právnická osoba od jméno FO). Předmětné obrazy byly přemístěny žalovaným, který je tak měl v držení a ve vztahu k obrazům byla pořízena fotodokumentace. Jednalo se o obrazy: Anonymizováno v Anonymizováno (autor adresa), Anonymizováno Anonymizováno (autor jméno FO), Anonymizováno (autor Anonymizováno Anonymizováno), Anonymizováno Anonymizováno (nesign.), Anonymizováno (Anonymizováno) (autor: Anonymizováno), Anonymizováno (autor Anonymizováno), Anonymizováno Anonymizováno (autor jméno FO), adresa (autor Anonymizováno), Anonymizováno (autor: Anonymizováno), Anonymizováno ze Anonymizováno (nesign), Anonymizováno (autor Anonymizováno. jméno FO), Anonymizováno (autor Anonymizováno), Anonymizováno s Anonymizováno (nesign.), Anonymizováno s Anonymizováno (nesign.). Nebylo zjištěno, že by žalovaný měl v držení nějaké další věci, a to s výjimkou pěti specifikovaných knih. Od datum do datum měla přístup do bytu, kde bydlel zůstavitel (tj. bytu č. hodnota na adrese adresa), pouze žalobkyně. Žalovaný do tohoto bytu přístup neměl. Přístup k bytu získal žalovaný se svou tehdejší manželkou paní jméno FO od datum, kdy byl tento byt za přítomnosti notáře tituly před jménem jméno FO otevřen. Věci, které se v bytě nacházely, byly sepsány do pořízeného notářského zápisu. Bylo osvědčeno, že se v bytě mimo jiné nacházel elektrický osmi ramenný lustr s průsvitnými sklíčky, tašky s knihami a knihovna 90 x 60 cm s knihami. Věci byly z důvodu rekonstrukce bytu přemístěny do sklepa domu, kam měla žalobkyně přístup. Následně byly věci přemístěny do garáže domu, který byl ve spoluvlastnictví žalobkyně a paní jméno FO. Od otevření bytu č. hodnota dne datum neměla žalobkyně do tohoto bytu přístup. Lustr, jehož vydání se žalobkyně domáhala, se tedy nacházel ke dni datum v předmětném bytě a následně došlo k jeho přemístění.

10. K závěrům ohledně skutkového stavu v poměru ke třem obrazům, a to obrazu Anonymizováno (autor jméno FO), obrazu Anonymizováno (autor jméno FO) a obrazu Anonymizováno Anonymizováno (nesignován) nebylo prokázáno, že by je měl žalovaný v držení. Rovněž nebylo zjištěno, že by žalovaný měl kdy v držení keramický džbán z 1. světové výstavy v Praze, v kůži vázané historické knihy (cca. 20 kusů), čínský čajový servis, porcelánový, pro 6 osob s konvicí, ručně malovaný čajový servis, porcelánový, ,,Anonymizováno Anonymizováno“ pro 6 osob s konvicí, sbírku Anonymizováno - první republika, Protektorát Čechy a Morava, poválečné období, Evropa, svět, období 19. až 20. století (cca. 600 kusů), sbírku Anonymizováno a Anonymizováno (cca. 500 kusů), odznaky, medaile, starou loveckou pušku, dva cínové talíře, či dřevěný ručně vyřezávaný kříž. Nelze tedy uzavřít, že by žalovaný měl tyto věci v držení, a to ani v minulosti. Jedinou věcí, jejíž přítomnost byla zjištěna v bytě č. hodnota byl lustr. Tento lustr se v bytě nacházel v květnu 2015, kdy přístup do bytu získal žalovaný, ale nebylo prokázáno, že by žalovaný lustr nabyl do své držby. Respektive nebylo prokázáno, že by tento lustr žalovaný držel. Lustr byl přemístěn nejprve do sklepa a následně do garáže u domu.

11. K jednotlivým, ve věci provedeným důkazům soud uvádí, že jedná-li se o výpovědi vyslechnutých svědků, hodnotí jejich výpovědi jako věrohodné. Svědkyně jméno FO sice měla poměr ve vztahu k oběma účastníkům a s žalobkyní ji pojí i nějaké spory. Nicméně z jejího výslechu soud neshledal, že by zamlčovala nějaké informace, které by mohly některou ze stran poškodit. Věc se jí týkala okrajově a vše zařizoval její tehdejší manžel, tj. žalovaný. Soud neměl pochybnosti ani o tom, že tato svědkyně v minulosti učinila předmět sporu o určení vlastnictví k movitým věcem tak, že vycházela z pořízené závěti a ostatní ponechala na právních zástupcích. Okruhu věcí ostatně odpovídá i to, co bylo zahrnuto do projednání dědictví po zůstaviteli, když řada věcí byla žalobkyní uvedena právě na policii. Na policii žalobkyně neuvedla jednotlivé sbírky, které byly zahrnuty ze strany zůstavitele právě v pořízené závěti. Jako věrohodnou soud posoudil i výpověď svědka jméno FO, a to i přes to, že svědek uvedl, že je jeho vztah k žalovanému negativní. Svědek si ničeho nepřikrášloval. O tom svědčí i to, že uvedl, že žádnou z věcí nikdy u žalovaného neviděl. Skutečnost, že se v případě svědkyně jméno FO a svědka jméno FO jednalo o výpovědi osob spjatých příbuzensky s účastníky, nečiní jejich výpověď automaticky nevěrohodnou V případě posledního svědka pana jméno FO lze konstatovat, že tento nemá bližší vztah k žádné ze stran. Svědek popsal skutečnosti tak, jak je zaznamenal. Ostatně nebyl zjištěn ani žádný rozpor, který by jeho výpověď měl vyvracet. Pokud se jedná o účastnickou výpověď žalobkyně vycházel z jejího obsahu soud potud, pokud byla ve shodě s ostatními ve věci provedenými důkazy. Nicméně určitý rozpor soud shledal v tom, že žalobkyně uvedla, že předmět věcí, jejichž vydání se domáhá, stanovila podle svých vzpomínek. Je však zřejmé, že na počátku na policii označila pouze některé věci, které rozšířila až v budoucnu. Zejména se jedná o jednotlivé sbírky, u nichž se lze domnívat, že tyto byly brány v potaz, jelikož byly uvedeny v závěti zůstavitele. Avšak ani žalobkyně neuváděla, že by u žalovaného nějaké z věcí viděla, byť by z tohoto mohla pro sebe dovozovat příznivý výsledek.

12. Zamítl-li soud návrh na provedení důkazu e-mailovou komunikací, jak navrhoval žalovaný, považoval soud tento návrh za nadbytečný, jelikož měl jiným důkazem za prokázáno (výslechem svědka jméno FO), že žalovaný předmětný lustr, jehož vydání se žalobkyně domáhala, neměl v držení. Respektive i s ohledem na uplynulý čas nebylo nijak prokázáno, že by žalovaný měl takovou věc v držení k okamžiku podání žaloby či rozhodování soudu. Žalobkyně se ani nedomáhala jiného případného eventuálního nároku ve vztahu k této věci.

13. Ze strany žalovaného byly dále označeny jako důkazy faktura společnosti Anonymizováno-právnická osoba., usnesení o dědictví po Anonymizováno jméno FO, usnesení o dědictví po Anonymizováno jméno FO a závěť jméno FO. Žalovaný na provedení těchto důkazů následně netrval a soud nepovažoval za nezbytné již takové důkazy provádět, jelikož zbylými provedenými důkazy, měl za prokázaný skutkový stav. Ve vztahu k prováděným pracem vycházel z výpovědi příslušného svědka. Co se týkalo jednotlivých usnesení o dědictví, tak soud vycházel z usnesení, jímž byla jako dědic zůstavitele jméno FO stanovena žalobkyně vč. výčtu věcí, které měla nabýt. Za bezpředmětnou pak tedy považoval i závěť zůstavitele. Tyto důkazy nemohly pro věc nic podstatného přinést. Žalovaný pak již netrval na svém účastnickém výslechu, když k tomuto je vyžadován i jeho souhlas. Nebylo možné provést žalovaným navrhovaný důkaz spisem Policie ČR ORIII.- 4498/ČJ-2010-001378, protože tento spis nebyl již dle sdělení policie k dispozici. Soud však mohl vycházet z částí spisu, které předložila žalobkyně.

14. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

15. Podle § 1011 o. z. vše, co někomu patří, všechny jeho věci hmotné i nehmotné, je jeho vlastnictvím.

16. Dle § 1040 odst. 1 o. z. kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

17. Dle § 1041 odst. 1 o. z. kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Dle odst. 2 vydání movité věci, kterou nelze rozeznat podle odstavce 1, zejména jedná-li se o peníze nebo o cenné papíry na doručitele smíšené s jinými věcmi téhož druhu, se lze domáhat, jen lze-li z okolností seznat vlastnické právo osoby, jež právo uplatňuje, a nedostatek dobré víry osoby, na níž je požadováno vydání věci.

18. Podle § 159a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále také jen ,,o.s.ř.“), v rozsahu, v jakém je výrok pravomocného rozsudku závazný pro účastníky řízení a popřípadě jiné osoby, je závazný též pro všechny orgány.

19. Podle § 167 odst. 2 o.s.ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku.

20. Podle § 184 odst. 1 z.ř.s. vydá soud rozhodnutí o dědictví, bylo-li zjištěno dědické právo a pozůstalostní jmění, byla-li splněna zůstavitelova nařízení, nedošlo-li k nařízení likvidace pozůstalosti a bylo-li mu prokázáno, že byly splněny povinnosti vůči odkazovníkům, stanovené zákonem jako předpoklad pro potvrzení dědictví.

21. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně.

22. Soud se předně zabýval námitkou žalovaného, že žalobkyně není aktivně legitimována k vydání věcí, které má v držení (tj. 14 obrazů), jelikož není zřejmé, že jej stíhá povinnost tyto věci vydat právě žalobkyni. K tomuto soud konstatuje, že dle usnesení, které bylo vydáno v rámci dědického řízení po zůstaviteli, byly tyto obrazy předmětem pozůstalosti. V daném řízení bylo rozhodnuto, že dědicem zůstavitele je právě žalobkyně. Bylo sice vycházeno z aktiv pozůstalosti, která byla uvedena, což však automaticky neznamená, že tyto věci musely v době rozhodnutí existovat nebo že je zůstavitel skutečně vlastnil. Soud byl však vázán tímto rozhodnutím o dědici zůstavitele. I za situace, že by byla správná domněnka žalovaného v tom smyslu, že příslušné věci mohly teoreticky připadnout do vlastnictví žalobkyně a bývalé manželky žalovaného (jméno FO), a to jako dědictví po paní Anonymizováno jméno FO, neměla by tato skutečnost na podanou žalobu vliv. Žalobkyně by byla i přes to oprávněna se vydání věcí po žalovaném domáhat, jelikož by i za takové situace byla minimálně spoluvlastnicí těchto věcí a žalovanému by stejně nesvědčilo žádné oprávnění pro to, aby věci nadále neoprávněně zadržoval.

23. Soud tedy dovodil, že žalobkyně je oprávněna se po žalovaném domáhat vydání věcí, které učinila předmětem žaloby. Pro posouzení možného úspěchu podané žaloby pak byly pro soud podstatné dvě skutečnosti, na které se zaměřil. Zda žalobkyně dostatečně konkretizovala movité věci takovými znaky, aby mohly být odlišeny, a současně prokázala, že žalovaný tyto věci nabyl vůbec kdy do držby.

24. V řízení o ochranu vlastnického práva podle § 1040 odst. 1 o. z. musí žalobce prokázat, že mu svědčí právní skutečnost, na jejímž základě lze nabýt vlastnické právo, popřípadě jiné právo, k věci, jež legitimuje k podání vindikační žaloby, a současně prokázat, že věc přešla do držby či detence žalovaného, který má, chce-li se žalobě o vydání věci úspěšně bránit, důkazní břemeno o pozbytí držby /srov. kupř. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka/.

25. Soud se tedy zabýval tím, jakým způsobem byly jednotlivé věci žalobkyní konkretizovány, resp. zda byly popsány tak, aby je bylo možné odlišit od jiných věcí téhož druhu. Pak by bylo možné uvažovat o tom, že by mohl být takový výrok soudu vykonatelný. Po naplnění této podmínky se pak soud mohl zabývat tím, zda bylo prokázáno, že žalovaný měl takové věci u sebe.

26. Ohledně věcí, ve vztahu k nimž soud stanovil povinnost žalovaného tyto věci žalobkyni vydat, nebylo pochyb. Kromě toho, že žalovaný uvedl, že má v držení celkem hodnota obrazů, byly tyto obrazy již v minulosti zachyceny Policií ČR v rámci prošetřování možného odcizení movitých věcí. Při jednání soudu bylo následně ztotožněno, které obrazy má žalovaný v držení ve vztahu k označení těchto obrazů. Tak tedy byly příslušné obrazy i konkretizovány. V této části soud seznal nárok žalobkyně za oprávněný. Žalovanému nesvědčil žádný titul pro to, aby tyto obrazy zadržoval. Ačkoli žalobkyně žalovaného vyzývala k jejich vydání, žalovaný tyto movité věci žalobkyni nevydal a neposkytl k tomu ani potřebnou součinnost. V této části soud žalobě vyhověl. Žalovaný, ačkoliv původně prezentoval svou ochotu věci dobrovolně vydat, takto neučinil. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o.s.ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

27. Soud nad rámec uvedeného připomíná, že zákon místo splnění povinnosti věc vydat neupravuje a v této souvislosti odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka, v němž soud uzavřel, že analogicky podle § 853 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do datum (dále „obč. zák.“) je třeba použít ustanovení o místě plnění závazku, tj. § 567 odst. 1 obč. zák. Uložením povinnosti neoprávněnému držiteli, aby věc vydal vlastníku, se tedy nic nemění na tom, že místem splnění takové povinnosti je bydliště nebo sídlo držitele. Jelikož ani zákon č. 89/2012 Sb. místo splnění povinnosti věc vydat neupravuje, avšak v § 1955 odst. 1 upravuje místo splnění nepeněžitého dluhu shodně jako § 567 obč. zák. a v § 10 umožňuje použití analogie shodně jako v § 853 obč. zák., uplatní se závěry vyslovené v rozsudku sp. zn. spisová značka obdobně i za účinnosti zákona č. 89/2012 Sb. /srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka; spisová značka/.

28. V případě dalších movitých věcí však soud nemohl podané žalobě vyhovět z následujících důvodů.

29. Žalobkyně předmětem vydání učinila další tři obrazy, a to obraz Baletka (autor: jméno FO), obraz Jeskyně (autor: jméno FO), obraz Stará chalupa (nesignován). V případě těchto obrazů ovšem z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalovaný tyto obrazy měl v držení nebo by je do svého držení nabyl v minulosti. Již při ohlášení věci na policii v roce 2010 bylo žalobkyní uváděno, že mělo dojít k odcizení asi 14 či 15 obrazů. Od samého počátku žalovaný potvrzoval, že v držení má celkem hodnota obrazů. V den oznámení, tj. dne datum, bylo i Policií ČR na místě samém (v bytě zůstavitele na adrese adresa) zjištěno, že by zde dle obrysů mělo scházet 13 obrazů. Žádným z provedených důkazů nebylo prokázáno, že by měl žalovaný některý z těchto tří zbylých obrazů v držení. Ani z výslechu jméno FO nevyplynulo, že by u žalovaného tyto obrazy viděl. Taková skutečnost nevyplynula ani z výslechu svědkyně jméno FO či účastnického výslechu žalobkyně. Žalobkyně neprokázala, že by žalovaný tyto obrazy držel a soud tak nemohl žalobě v této části vyhovět.

30. V případě některých dalších věcí nedošlo ani k tomu, že by žalobkyně tyto věci jakkoliv blíže specifikovala tak, aby mohlo dojít k jejich odlišení, resp. aby mohl být případný výrok soudního rozhodnutí vůbec vykonatelný. Uvedené platí konkrétně v případě keramického džbánu z právnická osoba výstavy v Praze, historických knih vázaných v kůži (cca 20 kusů), sbírky mincí a bankovek (cca 500 kusů), odznaků, medailí, staré lovecké pušky, dvou cínových talířů, dřevěného ručně vyřezávaného kříže. Žalobkyně byla soudem vyzvána v souladu s § 118a odst. 1 a 3 k tomu, aby tyto věci konkretizovala a současně byla poučena o následcích, pokud by výzvě nebylo vyhověno. Žalobkyně ani po poskytnutém poučení tyto věci blíže nekonkretizovala. Nicméně ve vztahu k těmto věcem lze nad rozsah uvedeného současně uzavřít, že ze strany žalobkyně nebylo ani prokázáno, že by žalovaný získal tyto věci v minulosti do držby.

31. V případě knih bylo sice zjištěno, že se u žalovaného v roce 2010, tj. v době Policií ČR činěného prověřování podaného oznámení, nacházelo 5 kusů knih (konkrétně 2x jméno FO od jméno FO, Na statku a v chaloupce od jméno FO, a I. a II. díl právnická osoba od jméno FO). Nebylo ovšem dovozeno, že se jednalo o knihy vázané v kůži a žalobkyně dále tyto knihy žádným konkrétnějším způsobem (např. označením jména autora, názvem díla, apod.) blíže nespecifikovala, a to ani přes zjištění učiněné policií. Nebylo ani zřejmé, že se jednalo o historické knihy či knihy vázané v kůži. Ani v této části nemohl soud podané žalobě vyhovět.

32. Žalobkyně při podání vysvětlení na policii uvedla, že se v bytě kromě 15 obrazů nenachází čínský čajový porcelán, kávový servis Prodaná nevěsta, džbán, dva cínové talíře, historická střelná zbraň a dále nějaké historické knihy v kožené vazně. Nezmiňovala se však vůbec o tom, že jsou postrádány další věci, a to sbírka známek, sbírka mincí a bankovek, odznaky, medaile či dřevěný ručně vyřezávaný kříž. Zejména v případě sbírek je zřejmé, že pro účely označení těchto věcí, jejichž vydání se žalobkyně domáhala, bylo vycházeno z toho, co bylo uvedeno v závěti zůstavitele, který takové věci odkazoval ve prospěch vnuka jméno FO (syna žalobkyně), jakož i z okruhu věcí, které byly učiněny předmětem (aktivy) projednávané pozůstalosti, když se následně určení vlastnictví k takovým věcem domáhala právě i paní jméno FO (neteř zůstavitele). Kromě toho, že nebylo na policii hlášeno postrádání takovýchto věcí (v době řešení trestního oznámení), nelze učinit závěr, že by se tyto věci dostaly do sféry žalovaného. Taková skutečnost v řízení rovněž prokázána nebyla.

33. Co se týká konkretizace věcí, tak jiná situace nastala z pohledu specifikace věcí, které byly učiněny předmětem řízení v případě křišťálového svítidla (lustru), čínského čajového servisu (porcelánového) pro 6 osob s konvicí, ručně malovaného čajového servisu (porcelánového) ,,Prodaná nevěsta“ pro 6 osob s konvicí, sbírky známek – první republika, Protektorát adresa a Morava, poválečné období, Evropa, svět, období 19. až 20. století (cca. 600 kusů). K popisu těchto věcí žalobkyně dodala fotografie za účelem jejich specifikace a ztotožnění. Ovšem ani v případě těchto věcí nebylo jakkoliv prokázáno, že by žalovaný tyto věci do držení získal.

34. Jak bylo konstatováno policií v úředním záznamu ze dne datum o místním šetření, které se uskutečnilo v bytě, v němž žalovaný věci uložil, nebylo zjištěno, že by se v tomto bytě nacházel kávový servis, porcelán či mísy. V případě sbírky známek byly žalobkyní předloženy fotografie z roku 2006, které zachycovaly jednotlivé známky, když z výslechu svědka jméno FO vyplynulo, že tyto fotografie na žádost zůstavitele pořídil on. Avšak z dalších důkazů nevyplynulo, že by žalovaný měl sbírku známek či sbírku mincí, medaile, atd. vůbec kdy v držení. Ani žalobkyně při ohlášení věci policii dne datum neuváděla, že tyto věci měly být z bytu zůstavitele, tj. otce žalobkyně, odcizeny.

35. Ačkoliv tedy žalobkyně další věci již blíže konkretizovala (čínský čajový servis, porcelánový, pro 6 osob s konvicí, ručně malovaný čajový servis, porcelánový, ,,Prodaná nevěsta“ pro 6 osob s konvicí, sbírku známek - první republika, Protektorát adresa a Morava, poválečné období, Evropa, svět, období 19. až 20. století (cca. 600 kusů) a doložila je fotodokumentací, neshledal soud žalobu důvodnou ani v případě těchto věcí, jelikož žalobkyní nebylo prokázáno, že by žalovaný tyto věci v minulosti do své držby získal.

36. Ostatně i sama žalobkyně uvedla, že skutečnost, že žalovaný má mít i ostatní věci (tj. kromě 14 obrazů) dovozuje z toho, že měl jediný klíče od bytu. Domnívala se, že věci měl do doby, než byt pronajali prvnímu nájemníkovi. Pokud tedy nevyšlo najevo, že se věci v bytě nacházely v době prvého otevření policií v roce 2010, tak je žalovaný nemohl nabýt do držení v roce 2015. Tj. v době kdy byl byt zůstavitele otevřen pro jeho další možné využití a žalovaný a jeho tehdejší manželka znovu získali do bytu přístup. jméno FO z výpovědi svědka jméno FO nevyplynulo, že by věci u žalovaného někdy viděl. Taková skutečnost nebyla zjištěna při místním šetření na místě (jak bylo již uvedeno výše) a nevyplývá ani ze skutečností uvedených v notářském zápisu z roku 2015 ohledně stavu a vybavení příslušného bytu.

37. Nad rozsah uvedeného lze zmínit ještě následující úvahu. Žalobkyně uváděla, že předmětné věci měla v bytě zůstavitele vidět ještě do určité doby, resp. se v bytě měly nacházet ještě tehdy, když v něm byla naposledy před otevřením za účasti Policie ČR v roce 2010. Nelze vyloučit, že s věcmi mohlo být disponováno ještě za života zůstavitele, a to i na jeho přání. Ten tedy věci, které žalobkyně na policii označila, nemusel v daném období již držet a nemusely by se tedy v bytě ani nacházet. Důvody by pro to mohly být různé. Nicméně ať již by byl osud věcí jakýkoliv, nebylo stejně prokázáno, že by tyto věci držel žalovaný.

38. Jinak tomu bylo v případě lustru (křišťálového svítidla), kdy to, že se nachází v bytě zůstavitele, bylo zjištěno jak v roce 2010 (patrno z fotografií), tak i následně v roce 2015 (patrno z notářského zápisu). Nicméně z výslechu svědka jméno FO soud zjistil, že tento lustr byl v roce 2015 umístěn do sklepa domu a následně byl přemístěn v roce 2016 do garáže domu. V tomto případě tedy soud nemohl uzavřít, že by žalovaný do své držby tento lustr nabyl a že by jej měl v držení případně v době rozhodování soudu. Bylo tedy možné uzavřít, že při otevření bytu v roce 2015 se lustr v bytě nacházel, ale nelze uzavřít, že by jej měl následně ve své moci žalovaný. Žalobkyně uvedla, že má přístup do sklepa domu a jako majitel domu (resp. spolumajitel) by měla mít i přístup do garáže domu. Navíc žalobkyně věděla o stěhování věcí z bytu, když na místě byla daného dne přítomna a nacházel se zde také její manžel, jak vyplynulo z jejich výpovědí. I sama žalobkyně se zmiňovala o tom, že žalovaný měl následně věci, které se v garáží nacházely, zlikvidovat. Respektive mu bylo sděleno, aby se věcí zbavil. Pokud by žalovaný v minulosti lustr skutečně do držení nabyl a již jej s ohledem na časový odstup neměl, bylo by možné eventuálně uvažovat o náhradě ve vztahu k této věci. Soud tak uzavřel že se žalobkyně nemůže úspěšně domáhat jeho vydání, když žalovaný takovou věc v držení nemá, a jak vyplynulo z výslechu svědka, tuto věc ani v držení neměl. Jestliže by tedy žalovanému byla uložena povinnost vydat takovou věc, nebyl by prakticky schopen takovou povinnost splnit. Ani v této části tedy nebylo možné podané žalobě vyhovět.

39. Soud tedy v případě věcí, u nichž nebylo prokázáno, že by je žalovaný měl vůbec kdy v držení, žalobu zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1, § 142 odst. 2 tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla se svým návrh úspěšná v rozsahu 14 položek (úspěch 48,3 %) a neúspěšná byla v případě 15 položek (neúspěch 51,3 %). Žalovaný byl úspěšnější pouze v nepatrné části a soud tedy žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. Pro úplnost soud dodává, že v případě posuzování úspěchu a neúspěchu ve věci vycházel z celkového počtu položek, když nebylo možné vycházet z ceny věcí, která nebyla známa. K tomu nemohla sloužit hodnota uvedená v usnesení soudního komisaře tituly před jménem jméno FO ze dne datum, č. j. spisová značka, když cena ve vztahu k jednotlivým věcem byla stanovena toliko souhrnem, a to s výjimkou sbírky známek. U té sice byla uvedena konkrétní hodnota, avšak ta se nemohla zakládat na reálných zjištěních, když k ohodnocení známek, které by relevantně mohlo odpovídat skutečnému stavu, nedošlo (výrok III. tohoto rozhodnutí). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.