Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

18 C 254/2024

č. j. 18 C 254/2024-42

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-10-03 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSME:2024:18.C.254.2024.1

Citované zákony (13)

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 21 243,67 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky ve výši , částka, , zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši , částka, , v níž byl zahrnut nárok na zaplacení smluvní pokuty pro případ prodlení ve výši 0,1 % denně ze zůstatku na úvěru v každém kalendářním dni, požadovaný ve výši , částka, . Žalobkyně dále požadovala zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, ode , datum, do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný se žalobkyní uzavřel dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši , částka, , které mu byly vyplaceny na bankovní účet. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutý úvěr do , datum, . Žalobkyně poskytla spotřebitelský úvěr prostřednictvím své webové stránky www.flexifin.cz, na níž žalovaný vyplnil formulář „žádost o poskytnutí úvěru“ a zadal své údaje. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do něhož se žalovaný přihlásil pomocí dvoufaktorového ověření. Schopnosti žalovaného řádně uhradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě informací poskytnutých žalovaným - celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem. Příjmy žalovaného ověřila žalobkyně z informací o platebním účtu a transakcích vykonávaných na účtech žalovaného, případě vycházela z výplatních pásek prokazujících příjem. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu činila , částka, . Žalobkyně dále ověřila úvěrovou historii žalovaného v registru bankovních a nebankovních informací (NRKI a BRKI registry), dále pořídila výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis katastrálního úřadu, výpis z registru politicky aktivních osob, výpis z registru neplatných dokladů. Žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Celkem tak žalovaný dluží žalobkyni na jistině částku , částka, , na poplatku za poskytnutí úvěru částku ve výši , částka, , na poplatku za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ částku ve výši , částka, , na poplatku za službu „Informační SMS servis“ , částka, . Jelikož žalovaný nevrátil žalobkyni poskytnutý spotřebitelský úvěr ve sjednané lhůtě, tedy do , datum, , vznikl žalobkyni, v souladu s čl. 6.4 Všeobecných podmínek a čl. 3 Sazebníku, nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z celkové dlužné částky od , datum, do zaplacení, když žalobou je požadována smluvní pokuta za toliko prvních 90 dnů prodlení, tj. do , datum, . Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě pohledávky před podáním žaloby dopisem ze dne , datum, .

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného, neboť oba účastníci byli k jednání řádně předvolání, žalobkyně se z jednání omluvila a požádala, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalobkyně sestavila smlouvu o spotřebitelském úvěru s postupným čerpáním ze dne , datum, , v níž je jako věřitel uvedena žalobkyně a jako dlužník žalovaný. Dle této smlouvy měla žalobkyně vyplatit žalovanému částku ve výši , částka, jako bezúčelový spotřebitelský úvěr. Zároveň si měl žalovaný zvolit službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ve výši , částka, měsíčně, informační SMS servis ve výši , částka, měsíčně a zároveň měl být sjednán poplatek za sjednání úvěru ve výši , částka, . RPSN tak mělo činit 1568,21 %. Žalovaný tak měl dle smlouvy žalobkyni uhradit celkem , částka, jednorázově do , datum, . Smlouva měla být stranami podepsána elektronicky /viz smlouva o spotřebitelském věru s postupným čerpáním na č. l. 9 – 10 spisu, sazebník na č. l. 11 – 13 spisu, popis základních vlastností spotřebitelského úvěru na č. l. 16 – 17 spisu a všeobecné obchodní podmínky na č. l. 19 – 21 spisu/. Žalobkyně rovněž se stavila souhlas se zpracováním osobních údajů. Z listin neplyne, že s ní byl žalovaný seznámen /viz souhlas se zpracováním osobních údajů na č. l. 14 – 15 spisu/. Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila a autorizovala prostřednictvím služby BankID dne , datum, přes bankovní účet žalovaného /viz BankID výpis na č. l. 8 spisu a autorizace ověření totožnosti na č. l. 23 spisu/. Dne , datum, byla na účet žalovaného připsána platba ve výši , částka, /viz sdělení banky na č. l. 36 – 37 spisu/. Pokud jde o osobní a majetkové poměry, měla žalobkyně k dispozici informaci o příjmu žalovaného ve výši , částka, . Sám žalovaný měl uvést příjem , částka, . Dále žalobkyně vycházela z údajů, že v domácnosti žijí tři osoby, výdaje žalovaného na bydlení činí , částka, , výdaje na další půjčky , částka, , další nezbytné výdaje , částka, a ostatní zbytné výdaje , částka, . Disponibilní příjme tak činí , částka, . Nebylo však prokázáno, z čeho žalobkyně tyto informace čerpala a jak je případně ověřila /viz obecné principy posuzování a filozofie společnosti na č. l. 24 – 26 spisu a výpis o posouzení úvěruschopnosti na č. l. 27 spisu/. Žalovaný byl předžalobní výzvou ze dne , datum, vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky do tří dnů, když mu tato výzva byla dodána dne , datum, /viz výzva k úhradě před podáním žaloby na č. l. 22, podací lístek na č. l. 18, potvrzení o doručování zásilek dostupné na postaonline.cz/trackandtrace na č. l. 40 spisu/.

5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalobkyně převedla dne , datum, na bankovní účet žalovaného finanční prostředky ve výši , částka, . Žalovaný byl předžalobní výzvou došlou dne , datum, žalobkyní vyzván k úhradě dlužné částky do tří dnů. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. Provedenými důkazy naopak nebylo v řízení prokázáno, že by žalovaný projevil vůli uzavřít s žalobkyní dne , datum, smlouvu o úvěru žalobkyní předkládaného obsahu. Tento závěr nelze učinit z textu smlouvy neobsahující podpis žalovaného. S ohledem na skutečnost, že na účet žalovaného byla žalobkyní vyplacena částka ve výši , částka, a bylo ověřeno BankID žalovaného, lze se domnívat, že žalovaný s žalobkyní o uzavření smlouvy jednal. Nebylo však již prokázáno, jaký obsah smlouvy žalovaný rovněž odsouhlasil. Pokud jde o osobní a majetkové poměry, měla žalobkyně k dispozici informaci o příjmu a výdajích žalovaného, aniž by bylo zřejmé, z čeho žalobkyně tyto informace získala a jak je ověřila.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

8. Podle § 1745 o. z. smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

9. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

12. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Jelikož v řízení nebylo prokázáno, že žalobkyně a žalovaný spolu ve smyslu § 1745 o. z. ve spojení s § 2395 o. z. uzavřeli smlouvu o úvěru předloženého znění, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný dle § 1740 odst. 1 o. z. projevil vůli být touto smlouvou vázán, měla žalobkyně nárok na vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z. (plněno bez právního důvodu, právní důvod nebyl v řízení prokázán). V řízení bylo prokázáno, že na bankovní účet žalovaného odeslala žalobkyně dne , datum, částku , částka, . Žalovanému tak vznikla povinnost toto plnění žalobkyni vydat. Jelikož žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, stíhá ho nadále povinnost vrátit žalobkyni tuto částku, o kterou se ve vztahu k ní bezdůvodně obohatil. Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Soud vzal za prokázané, že první výzvou k úhradě dlužné částky, která se dostala do dispozice žalovaného, byla předžalobní výzva odeslaná dne , datum, prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb, když se do dispozice žalovaného dostala dne , datum, . Žalovaný byl dle textu výzvy povinen uhradit dluh z bezdůvodného obohacení do 3 dnů, tj. do , datum, (v souladu s § 607 o. z.) a od následujícího dne, tedy od , datum, je tak žalovaný s úhradou dlužné částky v prodlení a žalobkyni náleží též nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši 14,75 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, od níž žalobkyně svůj nárok odvíjela, resp. nebylo prokázáno dřívější dojití výzvy žalovanému (výrok II. tohoto rozsudku).

16. Pouze pro úplnost soud dodává, že i kdyby žalobkyně v řízení prokázala uzavření smlouvy v předloženém znění, musel by na ni soud pohlížet jako na smlouvu absolutně neplatnou, jelikož žalobkyně zároveň neprokázala splnění povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele, tedy žalovaného, před samotným uzavřením smlouvy. Žalobkyně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, v platném znění tvrdila, když uváděla, že zjistila a ověřila průměrný měsíční příjem žalovaného ve výši , částka, . Z ničeho však nevyplývá, jak k takto zjištěné výši výdělku dospěla. Stejně tak ze žádných založených listin nevyplývá, jak (resp. zda vůbec) žalobkyně ověřila výdaje žalovaného na bydlení ve výši , částka, , na nezbytné výdaje ve výši , částka, či pravidelné výdaje na půjčky ve výši , částka, . Soud dospěl k závěru, že způsob zkoumání úvěruschopnosti, který žalobkyně zvolila, nelze považovat za odpovídající zákonu o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně má výši zaznamenaných měsíčních příjmů a výdajů ověřovat, což z její strany však učiněno nebylo. Taková skutečnost pak nevyplývá ani ze žalobkyní doložených principů postupu posuzování.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 věta prvá o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 34 % z jejich celkové výše , částka, (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 67 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %). Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení, z částky , částka, za předžalobní výzvu a z částky , částka, za žalobu, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši , částka, . Ohledně aplikace § 14b a. t. soud odkazuje na větší množství žalob tzv. formulářového typu, které jsou žalobkyní u zdejšího soudu podávány. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.