18 C 26/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 358 397,96 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 358 397,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 354 573,96 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 7 850,16 Kč a ve výši 309,84 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky 354 573,96 od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 63 257 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částky ve výši 345 181,19 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 345 181,19 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 9 392,77 Kč (kapitalizovaného ke dni zesplatnění pohledávky, tj. k [datum], který v souladu se smluvními ujednáními přirostl k dlužné jistině) s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 9 392,77 Kč od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 7850,16 Kč (počítaného z dlužné jistiny a kapitalizováno za období od [datum] do [datum]) a ve výši 309,84 Kč (počítaného z dlužného úroku za období od [datum] do [datum]) a poplatků v celkové výši 3 824 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru (konsolidace půjček) [číslo] na jejímž základě poskytla žalované úvěr ve výši 400 000 Kč. Žalovaná jej měla splatit ve splátkách po 4 831,99 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zjistila a ověřila majetkové poměry žalované s odbornou péčí. Informace získala od žalované a ověřila si je v dostupných databázích. Žalovaná byla v zaměstnaneckém poměru s měsíčními příjmy 20 283 Kč (celkový čistý měsíční příjem domácnosti činil 40 000 Kč), neměla žádné závazky vůči třetím osobám. U žalované shledala, že je schopna úvěr splácet. Úvěr byl z části použit na úhradu stávajících závazků a zbývající část převodem na bankovní účet. Ze strany žalované docházelo k opakovanému porušování smluvních ujednání (dostávala se do prodlení s úhradou měsíčních splátek), a proto byl úvěr žalobkyní prohlášen za splatný ke dni [datum] a žalovaná byla vyzvána k jeho úhradě.

2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, která se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění odpovídající i závěru o skutkovém stavu věci: Dne [datum] žalobkyně a žalovaná podepsaly smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, dle které se žalobkyně zavázala poskytnout úvěr ve výši 400 000 Kč. Žalovaná se jej zavázala vrátit 120 měsíčními anuitními splátkami po 5 262,99 Kč (včetně pojištění ve výši 431 Kč měsíčně). Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 7,9 % ročně a RPSN ve výši 8,3 %. Peněžní prostředky byly vyplaceny v souladu se smlouvou. Částka ve výši 198 355,30 Kč byla vyplacena na úhradu předchozích dluhů a zbývající část byla vyplacena na běžný účet žalované. V souladu se smlouvou a sazebníkem byly účtovány poplatky za poskytnutí úvěru, za zaslání upomínky, prohlášení úvěru za splatný apod. V článku 31 a 32 Všeobecných produktových podmínek bylo sjednáno, že pokud se žalovaná ocitne v prodlení se splněním jakékoli pohledávky, je žalobkyně oprávněna prohlásit kteroukoliv pohledávku za žalovanou za ihned splatnou a požádat o její splacení. V článku 43 Všeobecných produktových podmínek bylo sjednáno, že z částek, s jejichž splacením je žalovaná v prodlení, zejména se splacením jistiny, úroků, poplatků, případně jiných peněžitých dluhů vůči žalobkyni, je žalobkyně oprávněna účtovat žalované úrok z prodlení a/nebo smluvní úrok sjednaný v úrokovém lístku, není-li sjednáno v produktových podmínkách jinak. Úroky, které nebudou ke dni jejich splatnosti řádně zaplaceny, má právo žalobkyně připisovat k částkám dříve splatným a dosud neuhrazeným a dále je pak úročit úrokem z prodlení nebo smluvním úrokem sjednaným v úrokovém lístku, není-li sjednáno v produktových podmínkách jinak /viz smlouva o úvěru na č. l. 17 – 19 spisu, vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro konsolidaci půjček včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 20 – 21 spisu, všeobecné produktové podmínky na č. l. 22 – 27 spisu, sazebník poplatků uložený v elektronickém systému [příjmení] a umořovací tabulka včetně tabulky předpisu úroků z prodlení na č. l. 28 - 30 spisu/. Žalovaná rovněž podepsala dne [datum] žádost o úvěr/konsolidace půjček, v níž mj. uvedla svůj průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce ve výši 20 283 Kč (celkový čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 40 000 Kč) a jednu vyživovanou osobu. Žalovaná splácela jeden úvěr v celkové výši 198 355,30 Kč s měsíční splátkou 3 200 Kč /viz citovaná žádost o úvěr/konsolidace půjček na č. l. 16 spisu/. Žalobkyně před sjednáním úvěru kontrolovala žalovanou v interních a externích databázích (v bankovních a nebankovních registrech, v insolvenčním rejstříku, databázi MVČR). Z běžného účtu byl ověřen příjem žalované. U žalobkyně splácela dva produkty (úvěr ve výši 200 000 Kč s měsíční splátkou 3 200 Kč a ve výši 4 648,64 Kč s měsíční splátkou 50 Kč). Žalované byl na běžný účet v období od září 2018 do ledna 2019 zasílán měsíční příjem v uváděné výši a na účtu jí zůstával zůstatek ve výši obvykle vyšší než 10 000 Kč /viz vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti na č. l. 48 – 50 spisu a výpis z běžného účtu uložený v elektronickém systému ISAS/. Žalovaná přestala zcela na úvěr splácet v prosinci roku 2020. Na jistině zbývalo uhradit 345 181,19 Kč. Dne [datum] jí tak byla doručována zásilka obsahující oznámení o prohlášení úvěru za splatný, v němž byla žalovaná informována o zesplatnění úvěru ke dni [datum] s tím, že dlužná jistina činila 345 181,19 Kč, dlužný smluvní úrok 9 392,77 Kč, dlužné měsíční poplatky za vedení úvěrového účtu a dlužné náklady na upomínání 3 824 Kč. Dluh měl být uhrazen nejpozději do [datum] /viz amortizace na č. l. 28 spisu, umořovací tabulka včetně tabulky předpisu úroků z prodlení na č. l. 28 - 30 spisu, platební historie na č. l. 31 – 33 spisu, uznání dluhu na č. l. 34 spisu, oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 35 spisu, poštovní podací arch na č. l. 36 spisu, výpisy z úvěrového účtu uložené v elektronickém systému [příjmení], sledování zásilky na č. l. 57 spisu/. Dne [datum] byla žalované doručována upomínka k úhradě dluhu před podáním žaloby /viz předžalobní upomínka na č. l. 37 spisu, podací lístek na č. l. 38 spisu a sledování zásilky na č. l. 58 spisu/.

5. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na prodlení žalovaného nařízení vlády č. 351/2013 Sb., jehož § 2 stanoví, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

8. Dle § 1806 věta prvá o. z. lze úroky z úroků požadovat, bylo-li to ujednáno.

9. Dle § 1931 o. z. bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

10. Dle § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru může věřitel pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Dle odst. 4 téhož ustanovení u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.

11. Dle § 124 zákona o spotřebitelském úvěru stane-li se spotřebitelský úvěr v důsledku prodlení spotřebitele splatným, týká se tato splatnost pouze nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, nikoli i budoucích nákladů spotřebitelského úvěru. Věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů.

12. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, neboť mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. splňující náležitosti § 104 a násl. zákona o spotřebitelském úvěru. Soud rovněž uzavřel, že před poskytnutím úvěru žalobkyně v souladu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru zjistila a ověřila majetkové poměry žalované a správně uzavřela, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet. Žalovaná měla pravidelný měsíční příjem, z něhož jí měsíčně zbýval dostatek finančních prostředků na splácení úvěru. Nebyla zadlužená, ani nebyla na její majetek vedena exekuce. Žalované byl vyplacen úvěr v celkové výši 400 000 Kč, který se zavázala měsíčními splátkami splácet. Žalovaná však úvěr řádně nesplácela, a proto jej žalobkyně ve smyslu § 1931 o. z. ve spojení s § 124 zákona o spotřebitelském úvěru prohlásila celý za splatný ke dni [datum]. Žalovaná tak byla povinna k úhradě dlužné jistiny 345 181,19 Kč, úroku 9 392,77 Kč a poplatků v celkové výši 3 824 Kč. Jelikož žalovaná svůj dluh k výzvě žalobkyně neuhradila, vznikl žalobkyni i nárok na úrok z prodlení v souladu s § 1968 a § 1970 o. z. Jelikož bylo mezi stranami ujednáno přirůstání úroku k jistině, má žalobkyně v souladu s § 1806 o. z. právo i na úrok z prodlení z dlužného úroku. Soud tak uložil žalované vrátit žalobkyni ve smyslu § 2395 o. z. celý dluh ve výši 358 397,96 Kč včetně úroku z prodlení, který dle data zesplatnění pohledávky činil v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8,25 % ročně. Žalobkyně část nároku na úrok z prodlení z jistiny a dlužného úroku k datu 22. 9. 2021 kapitalizovala, v této části byl soudem zcela přiznán, neboť byl požadován v souladu se zákonem. Běžící úrok z prodlení od 23. 9. 2021 do zaplacení z jistiny a dlužného úroku však žalobkyně požadovala v nesprávné výši 8,5 % ročně, a proto byl přiznán pouze v zákonné výši 8,25 % ročně. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). V přesahující výši byl úrok z prodlení zamítnut (výrok II. tohoto rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 3 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná částečně, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši 63 257 Kč, neboť neúspěch žalobkyně byl v poměrně nepatrné části. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení. Náhrada nákladů řízení je tvořena soudním poplatkem ve výši 14 663 Kč, odměnou za zastupování advokátem v celkové výši 38 960 Kč za čtyři úkony právní služby po 9 740 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby, účast na jednání), paušální částka náhrady hotových výdajů 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč, to vše podle § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“). Tarifní hodnota byla počítána z částky 358 397,96 Kč (tj. bez kapitalizovaného úroku z prodlení, který je příslušenstvím pohledávky a při určení tarifní hodnoty se k němu nepřihlíží). Soud dále přiznal 21% dan z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 8 434 Kč, která patří k nákladům řízení podle ustanovení § 137 odst. odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a a. t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku).