18 C 286/2022
č. j. 18 C 286/2022-32
V PLATNOSTICitované zákony (13)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 45 § 142 § 149 § 151 § 157 § 160 § 205
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1040 § 2292 § 2991
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2
- o spotřebitelském úvěru, 257/2016 Sb. — § 86 § 87
Plný text
Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vyklizení nemovitostí rozsudkem pro zmeškání
I. Žalovaný je povinen vyklidit a předat žalobkyni pozemek parc. č. st. 61, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., pozemek parc. č. st. 62, jehož součástí je stavba [adresa], a pozemek parc. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 10 700 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.
1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na vyklizení nemovitostí patrných z výroku prvého tohoto rozsudku. Svůj nárok žalobkyně odůvodnila tím, že žalobkyně je vlastníkem předmětných nemovitých věcí a s žalovaným uzavřela dne [datum] nájemní smlouvu, na základě které žalovaný nemovitosti užíval. Smlouva byla uzavřena na dobu jednoho roku s možností prolongace. Žalovaný se zavázal hradit měsíční nájemné ve výši 21 519 Kč splatné k 28. dni kalendářního měsíce. Žalovaný však v období první prolongace smlouvy, tj. od [datum] řádně nájemné nehradil a na urgence ze strany žalobkyně nereagoval. Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] předávací protokol s tím, že nemovité věci měli být předány do [datum], což však žalovaný nesplnil a v nemovitostech dále setrvává. Z důvodu neplacení nájemného (dluh k dnešnímu dni činí 278 340 Kč) již nebyla nájemní smlouva dále prodloužena. Žalovaný tak v nemovitých věcech setrvává bez právního důvodu.
2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil s tím, že nemovitosti jsou obývány jeho matkou a jejím manželem, kteří měli nájemné platit. Až z žaloby se žalovaný dozvěděl, že tak nečiní. Jako původní majitel má k nemovitostem citový vztah. Byl nucen je prodat z finančních důvodů. Sehnal investora, který bude schopen nemovitosti odkoupit a nebude požadovat vyklizení. Dlužnou částku je připraven splatit. Žalobkyně s vyjádřením žalovaného nesouhlasila, setrvala na svém žalobním návrhu, neboť žalovaný ani přes podanou žalobu ničeho neuhradil. Žalobkyně je vlastníkem nemovitých věcí, a proto by případný prodej musel být řešen primárně s ní, což se však nestalo.
3. Podle § 153b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou (§ 49) žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Dle odst. 3 téhož ustanovení nelze rozsudek pro zmeškání vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky.
4. Podle § 157 odst. 3 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku pro uznání nebo pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl rozsudkem pro uznání nebo pro zmeškání.
5. Žalovanému bylo doručeno předvolání k prvému jednání ve věci více než deset dnů přede dnem jeho konání do vlastních rukou procesně zcela korektním postupem dle § 45 až 50 o. s. ř., přičemž byl upozorněn, že jestliže se k prvému jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se k prvému jednání soudu konanému dne [datum], ač řádně a včas předvolán (předvolání k ústnímu jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne [datum]) bez včasné a kvalifikované omluvy nedostavil. Naopak jednání přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Žaloba byla žalovanému doručena do vlastních rukou dne [datum].
6. Jelikož byly splněny veškeré zákonné podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, soud podle § 153b odst. 1 o. s. ř. vydal tento kontumační rozsudek, kterým žalobě zcela vyhověl, přičemž tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkajících se sporu, vzal podle práva za nesporná. Soud posoudil ke dni rozhodnutí obsah v žalobě uvedených skutkových tvrzení a k nim označených důkazů po stránce hmotně právní, a dospěl k závěru, že žaloba byla pro odůvodněnost uplatněného nároku opodstatněná (žalovaný nemovité věci užívá bez právního důvodu, a proto je povinen je dle § 2292 a § 1040 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, vyklidit). Vzhledem k tomu, že jde o žalobu na vyklizení nemovitých věcí, nejedná se o věc, v níž by nebylo možné schválit smír, přičemž rozsudkem nedochází ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky, není tedy naplněna žádná z podmínek uvedených v § 153b odst. 3 o. s. ř., která by vydání rozsudku pro zmeškání bránila. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 10 700 Kč sestávající se ze soudního poplatku 5 000 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši 4 500 Kč za 3 úkony právní služby po 1 500 Kč a z náhrady hotových výdajů v částce 900 Kč za 3 úkonů právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava věci, sepis žaloby a vyjádření ve věci samé k výzvě soudu), to vše podle § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 4 ve spojení s § 9 odst. 1, dále dle § 11 odst. 1 písm. a) a d), § l3 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále žalobkyni soud přiznal 300 Kč za účast při jednání za přiměřeného použití § 1 odst. 3 písm. c) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Byť žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátkou, neshledal soud za účelné přiznat náhradu za advokátní zastoupení při jednání soudu, neboť přítomná advokátka je rovněž od 21. 3. 2023 předsedou představenstva žalobkyně, a proto soud považuje další její zastupování advokátem za neúčelné. Za tento úkon proto byla přiznána náhrada jako by žalobkyně v řízení již dále zastoupena nebyla. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.