18 C 290/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 37 126 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % z částky částka od datum do zaplacení a částku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky ve výši částka s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Podanou žalobou se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Dále se pak domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 21 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dvě smlouvy o půjčce. Na základě první smlouvy o půjčce č. tel. číslo, která byla uzavřena dne datum, byly žalované v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši částka s úrokovou sazbou 21 % ročně. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu s částkou částka, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši částka, odměny za administrativní zpracování půjčky ve výši částka a nákladů za hotovostní inkaso splátek ve výši částka, a to v 60 týdenních splátkách po částka. Poslední splátka byla splatná dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději k tomuto datu právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem částku ve výši částka, když poslední splátku uhradila dne datum. Žalobkyně tak požadovala zaplacení částky částka sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Dále žalobkyně požadovala náležející příslušenství pohledávky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, když žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány proti vyžádaným dokladům. V tomto právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z předložených výplatních pásek za 3 měsíce, předcházející žádosti o poskytnutí půjčky, z pracovní smlouvy a z nájemní/podnájemní smlouvy. S ohledem na informace, uvedené žalovanou, došla právní předchůdkyně žalobkyně k závěru, že schopnost žalované splácet půjčku je dostatečná. Žalobkyně neměla k dispozici zákaznickou kartu, když jí tato nebyla právní předchůdkyní poskytnuta. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou další smlouvu o půjčce č. tel. číslo, a to dne datum. Na základě této smlouvy poskytla žalované v hotovosti finanční prostředky ve výši částka s úrokovou sazbou 21 % ročně. Žalovaná se zavázala půjčku vrátit spolu s částkou částka, a to ve 45 týdenních splátkách po částka. Poslední splátka byla splatná dne datum. Právní předchůdkyni žalobkyně tak vzniklo nejpozději k tomuto datu právo na uhrazení celé dosud neuhrazené dlužné částky. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalované písemně oznámeno. Od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila žalovaná celkem částku ve výši částka, když poslední splátku uhradila dne datum. Žalobkyně tak požadovala zaplacení částky částka sestávající z dlužné jistiny ve výši částka a dlužné částky poplatku ve výši částka. Tuto dlužnou částku žalobkyni žalovaná neuhradila, a to ani přes zaslanou předžalobní výzvu. Žalobkyně dále požadovala rovněž náležející příslušenství pohledávky. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala s odbornou péčí schopnost žalované požadovanou zápůjčku splácet, když i v tomto případě byla žalovaná dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány proti vyžádaným dokladům, k nimž patřila pracovní smlouva, výplatní pásky za 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí půjčky, nájemní smlouva a předložené doklady SIPO. V příslušném registru pak ověřila, že vůči žalované není vedeno insolvenční řízení. Bylo zjištěno, že žalovaná pracovala jako prodavačka s měsíčním příjmem částka a další příjmy domácnosti činily částka. Zjištěno bylo rovněž to, že žalovaná nemá úvěr z kreditní karty ani půjčku u jiné společnosti. To vše vyplývá ze zákaznické karty ze dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně tak dospěla k závěru, že schopnost žalované splácet půjčku je dostatečná. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla k dispozici kopie dokladů, jelikož uchazeči o zápůjčku takové doklady pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. V případě, že by soud u obou smluv shledal, že nebylo dostatečně prokázáno splnění zákonné povinnosti dle § 9 zákona č. 145/2010 Sb., nezpůsobuje toto neprokázání neplatnost smluv, jelikož smlouvy byly uzavřeny přede dnem datum, kdy až následně nabyl účinnosti zákon č. 43/2013 Sb., jímž byl novelizován i § 9 zákona č. 145/2010 Sb. a tím byla nově stanovena sankce absolutní neplatnosti smlouvy v případě řádného neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele splácet úvěr.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, když se tato k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání předvolána.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalobkyně je právnickou osobou zapsanou v obchodním rejstříku /viz výpis z OR žalobkyně na č. l. 25 spisu/. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně podepsala dne datum smlouvu o půjčce č. tel. číslo, včetně smluvních podmínek. Ve smlouvě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši částka s úrokovou sazbou 21 % ročně, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši částka sestávajícím z úroku ve výši částka, z částky ve výši částka za administrativní činnost a z částky částka za hotovostní inkaso splátek, a to v 60 týdenních splátkách po částka (poslední splátka ve výši částka). Finanční prostředky ve výši částka byly žalované poskytnuty v hotovosti. Ve smlouvě žalovaná uvádí adresu právnická osoba Anonymizováno/Anonymizováno adresa /viz smlouva o půjčce na č. l. 17, smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 18/. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částka /viz přehled plateb na č. l. 44 spisu/. Žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně dále podepsala dne datum smlouvu o půjčce č. tel. číslo, včetně smluvních podmínek. Touto smlouvu se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši částka s úrokovou sazbou 21 % ročně, kterou se žalovaná zavázala vrátit spolu s poplatkem ve výši částka sestávajícím z úroku ve výši částka, z částky ve výši částka za administrativní činnost a z částky částka za hotovostní inkaso splátek, a to ve 45 týdenních splátkách po částka. Finanční prostředky ve výši částka byly žalované poskytnuty v hotovosti. Ve smlouvě žalovaná uvádí adresu právnická osoba 1148/23 adresa /viz smlouva o půjčce na č. l. 20, smluvní podmínky smlouvy o půjčce na č. l. 21/. Žalovaná na svůj dluh uhradila celkem částka /viz přehled plateb na č. l. 40 spisu/. V žádosti o tuto půjčku ze dne datum žalovaná uvedla, že má dvě vyživovací povinnosti, její měsíční příjmy jsou ve výši částka a další příjmy domácnosti jsou ve výši částka, tj. celkem částka. Uvedla, že v současnosti má půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně, ale nemá půjčku u žádné další společnosti ani kreditní kartu. Měsíční výdaje domácnosti jsou ve výši částka za nájem, ve výši částka za telefon, ve výši částka splátky půjček/výživné, ve výši částka výdaje na domácnost, celkem tedy ve výši částka. V kolonce důvod půjčky je uvedeno ,,neočekávané výdaje“. Při uzavření smlouvy měly být ověřeny dokumenty - pracovní smlouva, občanský průkaz, nájemní smlouva a SIPO. Tyto listiny však v řízení ze strany žalobkyně předloženy nebyly. V žádosti žalovaná uvádí adresu právnická osoba Anonymizováno/Anonymizováno adresa a náhradní kontaktní adresu adresa /viz zákaznická karta na č. l. 19 spisu/. Dne datum podepsaly právní předchůdkyně žalobkyně v postavení postupitele a žalobkyně v postavení postupníka smlouvu o postoupení pohledávek, v níž si smluvní strany sjednaly mj. postoupení pohledávek ze smlouvy tel. číslo a ze smlouvy tel. číslo za žalovanou na žalobkyni. O sjednání smlouvy byla žalovaná právní předchůdkyní žalobkyně informována dopisem ze dne datum, ve kterém byla současně vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 10 dnů od doručení výzvy. Toto oznámení bylo žalované zasláno na adresu adresa /viz smlouva o postoupení pohledávek založená v elektronickém systému CEPR, seznam postoupených pohledávek na č. l. 22, oznámení o postoupení a informace o zpracování osobních údajů na č. l. 23, podací lístek na č. l. 24 spisu/. Žalovaná byla naposledy vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou ze dne datum, která byla žalované zaslána rovněž na adresu adresa /viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 26 - 27 spisu, podací lístek na č. l. 28 spisu/. Žalovaná měla do datum hlášen trvalý pobyt na adrese právnická osoba 1148, adresa a následně od této doby na adrese adresa /viz výpis z centrální evidence obyvatel na č. l. 31 – 32 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedené platby) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud zamítl návrh na doplnění dokazování rozsudkem Krajského soudu v adresa Anonymizováno dne datum, č. j. spisová značka, neboť z této listiny neplynou žádné skutečnosti rozhodné pro danou věc. K důkazu nelze provádět listinu směřující k právnímu hodnocení věci.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce s ohledem na okamžik vzniku předmětných závazků (uzavření smluv) v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen ,,o. z.“) zejména podle zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen ,,obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 24. 2. 2013 (dále jen ,,zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle odst. 2 je bezdůvodným obohacením majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

10. Podle § 456 obč. zák. se předmět bezdůvodného obohacení musí vydat tomu, na jehož úkor byl získán.

11. Podle § 457 obč. zák. je-li smlouva neplatná nebo byla-li zrušena, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co podle ní dostal.

12. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Dle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

13. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

14. Podle § 1 zákona o spotřebitelském úvěru tento zákon zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem.

15. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

16. Podle § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru není-li prokázán opak, má se za to, že věřitel povinnosti podle § 5, 7 a 9 nesplnil.

17. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

18. Podle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

19. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná sjednaly dvě písemné smlouvy o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., na jejichž základě právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši částka a následně ve výši částka. Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky, pokud jde o způsobilost pohledávky být předmětem postoupení a účinky postoupení vůči žalované, odpovídá právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Smlouvy o půjčce však nebyly sjednány platně, jelikož žalobkyně v řízení nevyvrátila vyvratitelnou domněnku zakotvenou v § 22 odst. 5 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. že právní předchůdkyně žalobkyně splnila své povinnosti vyplývající z § 9 zákona o spotřebitelském úvěru (s odbornou péčí posoudit schopnosti žalované jednotlivé půjčky splácet). V případě prvé smlouvy o půjčce č. tel. číslo ze dne datum žalobkyně ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. netvrdila a neoznačila žádné důkazy, které by dokládaly, že jakékoliv ověření úvěruschopnosti žalované právní předchůdkyně žalobkyně učinila (nebyly k tomu označeny a předloženy žádné důkazy). V případě druhé smlouvy o půjčce č. tel. číslo ze dne datum byla žalobkyní předložena zákaznická karta, v níž je uveden příjem žalované ze zaměstnání vč. celkového příjmu domácnosti ve výši částka, jakož i výše měsíčních nákladů (v celkové výši částka, a to vynaložených za: nájem ve výši částka, telefon ve výši částka, splátky půjček/výživné ve výši částka, výdaje na domácnost ve výši částka). Tyto skutečnosti však nebyly žádným způsobem doloženy. Žalovaná měla k žádosti o půjčku předložit pracovní smlouvu, občanský průkaz, nájemní smlouvu a SIPO, ale rovněž ani tyto skutečnosti nebyly žádným relevantním způsobem prokázány, tj. že byly tyto listiny předloženy, popř. co z nich bylo zjištěno. V zákaznické kartě je uvedeno, že další příjmy domácnosti jsou ve výši částka, ale ani ověření a prověření této skutečnosti není žádným způsobem doloženo. Rovněž nebylo doloženo, že by právní předchůdkyně žalobkyně relevantním způsobem ověřila výdajovou stránku na straně žalované, když bylo vycházeno z toho, že výdaje domácnosti žalované jsou ve výši částka, včetně splátky jiného dluhu. Pouhé doplnění čísel do formuláře právní předchůdkyně žalobkyně k hodnocení klienta, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, které si měla právní předchůdkyně žalobkyně rovněž ověřit /srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018/. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla obě půjčky v rozporu se zákonnou povinností prověřit s odbornou péčí spotřebitelovu schopnost splácet a jedná se tak o smlouvy, které svým účelem odporují zákonu, pro což jsou obě smlouvy od počátku absolutně neplatné. Platnost smluv z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti /srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18 v řízení OPR-Finance s.r.o. proti GK/. Nepostupovala-li právní předchůdkyně žalobkyně při poskytování obou smluv v souladu s § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, je i za úpravy § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. ve znění účinném do 24. 2. 2013 namístě závěr, že jde o smlouvu, která svým účelem odporuje zákonu; taková smlouva je od počátku absolutně neplatná (§ 39 obč. zák.). Jiný závěr by poskytovatele úvěru ve vztahu k dlužníkům – spořebitelům - neopodstatněně zvýhodňoval jen proto, že úvěrovou smlouvu uzavřeli v jiném časovém období, kdy zákon uvedený důsledek spočívající v neplatnosti takto uzavřené smlouvy výslovně neupravoval /k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018/.

20. Jelikož soud uzavřel, že smlouvy o půjčce nebyly mezi právní předchůdkyní a žalovanou uzavřeny platně, došlo na straně žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně, k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinna toto obohacení ve smyslu § 457 obč. zák. žalobkyni vydat. Žalobkyně v řízení uvedla, že eviduje od žalované platby ve výši částka na smlouvu č. tel. číslo a ve výši částka na smlouvu č. tel. číslo. Žalovaná je tak povinna vrátit vyplacené finanční prostředky ve výši částka (16 000 - 9 750) v případě první neplatné smlouvy a ve výši částka (12 000 - 3 200) v případě druhé neplatné smlouvy, o které se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně, bezdůvodně obohatila. V případě určení splatnosti pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení vycházel soud ze skutkových zjištění, že oznámení o postoupení pohledávek ze dne datum, jakož i výzva před podáním žaloby ze dne datum, byly žalobkyní zaslány na adresu adresa. Nebylo však rovněž prokázáno, že by se žalovaná s obsahem těchto zásilek skutečně seznámila, tj. že by si žalovaná tyto zásilky skutečně vyzvedla. Zásilky byly zasílány na adresu, u níž z ničeho nevyplývá, že se na ni žalovaná ke dni jejich odeslání (tj. ke dni datum a ke dni datum) skutečně zdržovala. Žalobkyně vycházela z údajů, které žalovaná poskytla před více než deseti lety (tuto adresu nadto žalovaná uvedla pouze jako náhradní adresu v zákaznické kartě ze dne datum), poté se kontakty mezi účastníky přerušily. Nelze proto uvažovat o účinném doručení zásilky. Žalovaná tak byla vyzvána k úhradě dluhu až doručením žaloby soudem. Prvá zásilka zaslaná na adresu evidovanou v centrální evidenci obyvatel obsahující žalobu byla pro žalovanou uložena a připravena k vyzvednutí dne datum. Tohoto dne se tak žalovaná mohla objektivně s obsahem zásilky seznámit a byla rovněž vyrozuměna o povinnosti dlužnou částku vrátit do datum (což je třeba s ohledem na výši dluhu považovat za přiměřenou lhůtu k vrácení). Od následujícího dne, tj. od datum, je žalovaná v prodlení a žalobkyni od tohoto dne náleží nárok na úrok z prodlení dle § 517 obč. zák. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. z dlužné částky. Vzhledem k tomu, že však žalobkyně požadovala přiznání zákonného úroku ve výši 7,5 %, byl soud tímto návrhem vázán. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku). Ve zbylém soudu nezbylo, než nárok žalobkyně zamítnout, když nebylo v řízení prokázáno uzavření platných smluv o půjčce, ani dřívější dojití výzvy k plnění (výrok II. tohoto rozsudku).

21. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 Anonymizováno. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. 23 Cdo 2585/2015, či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. I. ÚS 2717/08, přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.