18 C 319/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení vlastnického práva

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velkosti id. ½ na pozemku parc. č. st. 149, jehož součástí je stavba č. ev. 2, a na pozemku parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] Ves, obec Kokořín, a že je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. ¼ na pozemcích parc. [číslo] vše v k. ú. Brozánky, obec Hořín, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 456 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

1. Žalobce se žalobou domáhal určení, že je vlastníkem spoluvlastnických podílů specifikovaných ve výroku I. tohoto rozsudku, která jsou v katastru nemovitostí v současnosti evidována ve vlastnictví žalované. Svůj návrh odůvodnil tím, že předmětné podíly byly žalobcem žalované darovány darovací smlouvou ze dne [datum]. Žalovaná se rovněž stala se svým bratrem [jméno] [celé jméno žalobce] a žalobcem spoluvlastnicí pozemku parc. [číslo] jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku [adresa], vše v k. ú. [anonymizováno] a [územní celek] (dále jen„ dům v [adresa]“). Žalovaná porušila své zákonné povinnosti obdarované. Žalované, jakožto dceři žalobce, která bydlí v jeho sousedství, je znám zdravotní stav žalobce. Rovněž žalovaná zná stavebně technické uspořádání domu v [adresa]. Žalovaný měl již v roce 2014 psychické problémy v souvislosti s obavou o ztrátu svého bydliště. Měl suicidální myšlenky. Byl proto hospitalizován na psychiatrii. V domě v [adresa] prakticky celý svůj život bydlí, postavil ho na pozemku svých rodičů. Bývalá manželka žalobce se z předmětného domu odstěhovala v roce 2021 v návaznosti na rozvodové řízení. Před tím tam manželé společně žili, i když již manželství svou funkci neplnilo, nebyl tak dán žádný důvod k odstěhování. Bylo to subjektivní rozhodnutí bývalé manželky bez objektivní příčiny. V domě nejsou dvě samostatné jednotky. Je zde jedno WC, jedna chodba a veranda, jeden kotel a měřidla energií. Bratr žalované se žalované dotazoval, zda souhlasí s tím, aby v domě žalobce, jejich otec, nadále bydlel. Jeho vystěhování by bylo v rozporu s dobrými mravy. Právní zástupce žalované sdělil e-mailem ze dne [datum] záměr, že žalovaná přenechá celé první nadzemní podlaží domu do výlučného užívání nájemců, kteří by byli rovněž oprávněni užívat jediný společný záchod v domě situovaný v prvním nadzemní podlaží užívaný žalobcem. Zástupcem bratra žalované bylo dne [datum] žalované sděleno, že s pronájmem domu nesouhlasí, že žalobce nemá jinou možnost bydlení. I přesto se žalovaná dne [datum] obrátila na zdejší soud s žalobou na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mj. též k domu v [adresa]. Byť žalovaná nezaplatila soudní poplatek a řízení tak bylo zastaveno, žalobce je od té doby v ještě větší nejistotě. K podání žaloby může v budoucnu opětovně dojít. Odstěhování žalobce z tohoto domu by pro něho znamenalo řešit existenční otázku. Toto úmyslné dlouhodobé jednání žalované nabírající v čase na intenzitě žalobci ubližuje a nevzbuzuje pochybnosti o kolizi s dobrými mravy. Žalobce žalované toto jednání neprominul. Žalobce byl poté velmi depresivní, musel vyhledat odbornou pomoc. Zdravotní stav žalobce se v posledních pěti letech zhoršil (byl hospitalizován na kardiologii a ortopedii, má artrózu kyčle, měl kýlu, problémy s jícnem, žaludkem a ischemii). Žalobce proto přípisem ze dne [datum] dar pro nevděk žalované odvolal. Žalovaná neposkytla součinnost k přepisu vlastnictví v katastru nemovitostí, a proto má žalobce na podání žaloby naléhavý právní zájem.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí, neboť se nedopustila vůči žalobci žádného jednání, které by mohlo být kvalifikováno jako nevděk. Pokud jde o otázku nájmu předmětného domu, pak se žalovaná pouze na tuto možnost dotázala, neboť potřebovala získat finanční prostředky pro bydlení své matky. Tento dotaz adresovala pouze zástupkyni jejího bratra, nikoliv na žalobce. Při zamítavé odpovědi od úvah o nájmu upustila. Takové jednání rozhodně nelze označit za jakkoliv nemravné. Pokud bratr žalované o tomto informoval žalobce, pak by to byl bratr žalované, který by zhoršil zdravotní stav žalobce a který tak měl zvážit, zda mu má v danou chvíli tuto informaci sdělit. Samotné podání žaloby na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví mj. k danému domu není nemravné jednání, nýbrž se jedná pouze o realizaci práva spoluvlastníka. Důvodem k požadavku vypořádání tohoto spoluvlastnictví pak nebyly zájmy žalované, nýbrž výhradně potřeby její matky, která se v důsledku jednání žalobce ocitla v situaci, kdy po opuštění společného domu neměla na bydlení a ani za pomoci žalované nebyla schopna situaci zvládat. Žalovaná neměla sama potřebu toto spoluvlastnictví vypořádat, když ve stejné době vedla jednání o vypořádání řady jiných nemovitostí se svým bratrem. Podání žaloby bylo ostatně vyústěním situace, kdy nebyl udělen souhlas s pronájmem části nemovitostí, přestože ten by zjevně nečinil ve vztahu k žalobci žádné podstatné obtíže. Žalovaná se i přes domněnku, že zdravotní stav otce není extrémně vážný, nakonec rozhodla v řízení, jehož účastníkem byl žalobce, nepokračovat. Oznámila soudu své rozhodnutí nezaplatit soudní poplatek a svoji matku přestěhovala k sobě do bytu. Do té doby žalovaná finančně vypomáhala její matce s nájmem bytu, do kterého se její matka odstěhovala po opuštění společného domu s žalobcem. Podání žaloby tak bylo považováno ve vztahu k matce žalované za nejrozumnější krok, nebyl-li povolen nájem části domu, aby si i matka z těchto peněz mohla vyřešit svou bytovou potřebu. Matka žalované však již byla unavená z mnoha letých sporů s žalobcem, a proto sama nechtěla jednání vést a podíl na domu darovala žalované, aby to vyřešila za ni. Byly dohodnuté, že peníze takto získané předá žalovaná své matce. Takto se rozhodly i proto, že v té době měly informaci, že naopak otec svůj podíl převede na bratra žalované. Veškerá jednání by tak mezi sebou vedli sourozenci. Nevěděly, že si žalobce malý podíl ponechá. Pokud žalovaná neměla informace o zdravotním stavu otce od roku 2021, pak to bylo důsledkem skutečnosti, že ukončila svoje kontakty s ním, když byla v roce 2021 nečekaně a bezdůvodně žalobcem vyzvána, aby mu vrátila darované nemovitosti s dovětkem, že se s ní bratr později nějak vyrovná. Příčinou nedostatku informací o stavu žalobce tedy nebyl primárně nezájem žalované, nýbrž narušení vzájemných do té doby zcela bezproblémových vztahů, které však zavinil žalobce. Žalovaná pak nikdy nepochybovala o tom, že bydlení otce bude nutné zajistit. Jednak měl možnost užívat nemovitost jinou, dále pak žalovaná předpokládala, že se případně o bydlení žalobce postará bratr žalované, na kterého žalobce převedl podstatnou část svého podílu (jako učinila žalovaná ve vztahu k matce). Je zřejmé, že zde není žádné nevděčné jednání žalované mající dlouhodobý charakter a nabývající na intenzitě. Žalobce namítl dvě jednorázová jednání žalované (dotaz na pronájem a žaloba o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví), která nemohou mít dlouhodobý charakter a nemohou nabírat na intenzitě. Řízení k podané žalobě již bylo v okamžiku odvolání daru zastaveno.

3. Ze shodných tvrzení účastníků a z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Dne [datum] byl vydán rozsudek zdejšího soudu, č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], kterým bylo manželství žalobce a paní [jméno] [příjmení] rozvedeno. Dle odůvodnění bylo manželství uzavřeno [datum]. Společně stále žijí v domě v [adresa] s tím, že každý užívá zvlášť dohodnuté části domu. Žalobce přízemí a žalovaná patro domu. Z manželství se narodily dvě děti – žalovaná a [jméno] [celé jméno žalobce]. Za příčinu rozvratu manželství soud shledal zejména opakované nevěry žalobce, což vyústilo v citové odcizení a neschopnosti se dohodnout na vzájemném přijatelném soužití /viz rozsudek OS [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na č. l. 78 spisu/. Zdejší soud vydal dne [datum] rozsudek, který nabyl právní moci dne [datum], kterým bylo zrušeno podílové spoluvlastnictví paní [jméno] [příjmení] a žalobce k domu v [adresa], nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce (v citovaném řízení v postavení žalovaného) a bylo mu uloženo zaplatit 1 600 000 Kč paní [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci rozsudku a na nákladech řízení 88 240 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Řízení bylo zahájeno na základě žaloby ze dne [datum]. Nárok byl vymáhán v exekuci vedené soudním exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Nymburk. Exekuční řízení bylo zahájeno dne [datum] a ukončeno ke zpětvzetí exekučního návrhu ze dne [datum] /viz rozsudek OS [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na č. l. 79 – 80 spisu a usnesení Mgr. [jméno] [příjmení], EÚ [obec], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na č. l. 81 spisu/. V dubnu 2002 byla paní [jméno] [příjmení] ošetřena v nemocnici po napadení manželem (udeřena opakovaně do hrudníku). Bylo to vyšetřováno policií /viz lékařská zpráva na č. l. 166 spisu/. Žalobce byl shledán vinným z přestupku proti občanskému soužití rozhodnutím Komise k projednávání přestupků obce Hořín ze dne [datum], Př [číslo] s tím, že dne [datum] dal [jméno] [příjmení] facku, načež upadla na zem a způsobila si odřeniny na pravé ruce a odřeninu zad od topení. Žalobce v citovaném správním řízení mj. uvedl, že vztahy jsou napjaté, protože nemají vyřešené majetkové vypořádání po rozvodu manželství a s bývalou manželkou tak dobře nevycházejí /viz rozhodnutí ze dne [datum] na č. l. 167 - 169 spisu/.

4. Dne [datum] byla podepsána darovací smlouva, ve které na straně dárce vystupoval žalobce a na straně obdarovaných žalovaná a její bratr [jméno] [celé jméno žalobce]. Předmětem této darovací smlouvy byly pozemek parc. [číslo] jehož součástí je stavba č. e. 2, a pozemek parc. [číslo] vše v k. ú. [obec] [anonymizováno]. Každý z obdarovaných měl nabýt k těmto pozemkům spoluvlastnický podíl o velikosti ½. Dále byl předmětem smlouvy spoluvlastnický podíl ve výši ½ na pozemcích parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] vše v k. ú. [anonymizováno] Tyto pozemky měl každý z obdarovaných nabýt v rozsahu ¼. Ve smlouvě bylo rovněž sjednáno, že žalobce jako oprávněný ze služebnosti a uživatel je oprávněn k doživotnímu užívání a bydlení pozemku parc. č. st. 149, jehož součástí je stavba č. e. 2, a pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] [anonymizováno]. Ke všem těmto nemovitostem bylo vlastnictví do katastru nemovitostí dle darovací smlouvy zapsáno. V případě pozemků parc. [číslo] parc. [číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek] je v současnosti v katastru nemovitostí evidováno vlastnické právo na žalovanou s podílem ve výši ¼ a pro jejího bratra [jméno] [celé jméno žalobce] s podílem ve výši 3/4 /viz darovací smlouva a smlouva o zřízení služebnosti – užívacího práva na č. l. 6 - 8 spisu a nahlížení do KN na č. l. 83 – 89 spisu/.

5. Žalobce s [jméno] [příjmení] opětovně uzavřel manželství dne [datum]. [příjmení] [jméno] [příjmení] podala dne [datum] návrh na rozvod manželství. Toto řízení bylo usnesením zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zastaveno ke zpětvzetí žaloby. Následně podal návrh na rozvod manželství manžel dne [datum]. Manželství uzavřené dne [datum] bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], které nabylo právní moci dne [datum] /viz usnesení Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], na č. l. 90 spisu a rozsudek Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] na č. l. 82 spisu/.

6. Vlastníci pozemků parc. [číslo] jehož součástí je stavba, a parc. [číslo] obojí v katastrálním území Brozánky, obec Hořín jsou evidováni v katastru nemovitostí žalovaná s podílem 2/3, žalobce s podílem [číslo] a bratr žalované [jméno] [celé jméno žalobce] s podílem [číslo]. Ke dni [datum] byli evidovanými vlastníky žalobce s podílem o velikosti 1/3 a [jméno] [příjmení] s podílem o velikosti 2/3. Po vypořádání spoluvlastnictví rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum] (kterým byly tyto nemovité věci přikázány za náhradu do vlastnictví žalobce) nabyla paní [jméno] [příjmení] podíl o velikosti 2/3 darovací smlouvou ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Bratr žalované nabyl podíl darovací smlouvou ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum]. Žalovaná darovací smlouvou ze dne [datum] s právními účinky zápisu ke dni [datum] /viz seznam nemovitostí na LV na č. l. 5 spisu a výpis z KN na č. l. 70 – 71 spisu/. V době, kdy žalobce a jeho bývalá manželka žili společně v domě v [adresa], obývali v zásadě každý samostatně jedno patro domu. Společné měli technické zázemí domu a toaletu. Poté, co se bývalá manželka odstěhovala, v tomto domě bydlí pouze žalobce, nebydlí tam s ním žádný nájemce /viz shodná tvrzení účastníků/.

7. Zástupce žalované a její matky [jméno] [příjmení] zaslal dne [datum] e-mail na zástupkyně žalobce s dotazem na stav jednání o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem. Dotaz byl zaslán s ohledem na skutečnost, že zástupce žalované neměl dostatek informací od svých klientek, zda již byla podána žaloba směřující ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V odpovědi ze dne [datum] bylo sděleno, že žaloba ze strany žalobce podána nebyla s tím, že naopak zástupkyně žalobce měla informaci o tom, že návrh na vypořádání přišel ze strany žalované a její matky. V e-mailu ze dne [datum] zástupce žalované zástupkyni žalobce sdělil, že žalovaná má zájem o oddělení ze spoluvlastnictví k nemovitostem (dům v [adresa]), popř. zrušení s tím, že by jí byla vyplacena za její podíl náhrada 4 500 000 Kč, popř. formou společného prodeje nemovitostí a rozdělením výtěžku. Zároveň byl tlumočen záměr žalované motivovaný potřebou získání finančních prostředků pro její matku [jméno] [příjmení] k zajištění jejího bydlení. Příjmy paní [jméno] [příjmení] totiž nedostačují na úhradu nájemného z bytu, do kterého se musela pro neshody s žalobcem přestěhovat. Tímto záměrem bylo přenechat celé první nadzemní podlaží domu do výlučného užívání nájemců, kteří by byli rovněž oprávněni užívat jediný společný záchod v domě situovaný v prvním nadzemním podlaží. Záměr byl tlumočen k vyjádření pro případy, že se nepodaří spoluvlastnictví vypořádat mimosoudně /viz e-mailová komunikace na č. l. 10 – 11 spisu/. V dopise ze dne [datum] zástupkyně pana [jméno] [celé jméno žalobce] sdělila zástupci žalované stanovisko ke způsobu vypořádání jednotlivých nemovitých věcí ve spoluvlastnictví jejich klientů, rovněž se dotázala na možnost užívání předmětného domu v [adresa] žalobcem, který je vážně nemocný, v rozsahu, v němž dům stále užívá. [jméno] [celé jméno žalobce] navrhl ponechat jeho užívání žalobci a po dobu jeho života vypořádání podílového spoluvlastnictví neřešit. Společný prodej z důvodu jeho bydlení v domě nepřichází do úvahy. Pokus o vystěhování žalobce by byl dle [jméno] [celé jméno žalobce] v rozporu s dobrými mravy /viz odpověď na stanovisko na č. l. 9 spisu/. Zástupkyně pana [jméno] [celé jméno žalobce] zaslala dopis ze dne [datum] zástupci žalované, v němž se vyjadřuje k otázkám souvisejícím s nemovitostmi, které mají žalovaná a její bratr ve spoluvlastnictví. K rodinnému domu v [adresa] uvedla, že oddělení žalované ze spoluvlastnictví možné není, neboť se nejedná o dvě samostatné bytové jednotky. Nesouhlasili s pronájmem třetí osobě, neboť by to žalobce zničilo. Nemá jinou možnost bydlení, chce v domě dožít. Veškerý svůj nemovitý majetek daroval mj. žalované. [příjmení] [jméno] [příjmení] z domu nikdo nevyháněl, žili společně s žalobcem dlouhé roky a i po tuto dobu byly vztahy problematické /viz vypořádání podílového [anonymizováno] na č. l. 12 spisu/. Žalovaná podala žalobou ze dne [datum] návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k více nemovitostem, mj. k domu v [adresa] s tím, nechť ho převezme bratr žalované [jméno] [celé jméno žalobce] ostatní spoluvlastníky (tj. žalobce a žalovanou) vyplatí. Nebude-li solventní, popř. nebude-li mít o nemovitosti zájem, nechť se prodají ve veřejné dražbě a výtěžek se rozdělí mezi spoluvlastníky dle velikosti jejich podílů. V žalobě bylo mj. uvedeno, že paní [jméno] [příjmení] byla nucena pro stupňující se neshody s druhým žalobcem a neúnosnost situace společný dům opustit a odstěhovat se do nájemního bytu. Neměla již psychickou odolnost další řízení směřující k vypořádání nemovitostí vést s žalobcem a [jméno] [celé jméno žalobce]. V současnosti má však paní [jméno] [příjmení] potřebu finančních prostředků na úhradu nákladů spojených s jejím nájemním bydlením. Řízení bylo u zdejšího soudu vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná v citovaném řízení v postavení žalobkyně podáním ze dne [datum] sdělila, že nebude zaplacen soudní poplatek a je tak srozuměna se zastavením řízení. Řízení bylo pravomocně zastaveno dne [datum] /viz žaloba o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem na č. l. 13 – 15 spisu a spisem OS [obec] [spisová značka], a to sdělení č. l. 21 spisu a usnesení č. l. 23 spisu/.

8. Dne [datum] byla pro žalovanou uložena a připravena k vyzvednutí zásilka od zástupkyně žalobce (vyzvednuta byla žalovanou dne [datum]), která obsahovala odvolání daru pro nevděk, plnou moc, souhlasné prohlášení o zániku práva k nemovitosti a návrh na vklad práva do katastru nemovitostí. Odvolání se týkalo daru, který byl předmětem darovací smlouvy ze dne [datum]. Odvolání bylo odůvodněno tím, že přestože žalovaná znala zdravotní stav žalobce a stavebně technický uspořádání domu v [adresa] byl zástupkyni žalobce sdělen e-mailem ze dne [datum] od zástupce žalované záměr žalované přenechat celé první nadzemní podlaží tohoto domu do výlučného užívání nájemcům, kteří by byli rovněž oprávněni užívat jediný společný záchod v domě, situovaný v prvním nadzemním podlaží, užívaný žalobcem. S tímto postupem nesouhlasil bratr žalované, což bylo žalované sděleno. Žalovaná byla zároveň upozorněna, že žalobce nemá jinou možnost bydlení a chce dožít v tomto domě. Takové jednání by žalobce zničilo. I přesto však žalovaná podala dne [datum] žalobu na soud na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mj. k tomuto domu. Toto jednání žalobce neprominul, a proto odvolal dar pro nevděk obdarovaného /viz odvolání daru pro nevděk na č. l. 20 – 21 spisu, souhlasné prohlášení o zániku práva k nemovitosti na č. l. 22 – 23 spisu, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. l. 256/2013 Sb. na č. l. 24 spisu, podací lístek na č. l. 25 spisu a sledování zásilek na č. l. 26 spisu/. Zástupce žalované sdělil zástupci žalobce podáním ze dne [datum], že s odvoláním daru nesouhlasí a vznesl proti tomuto jednání námitku neplatnosti. Žalovaná nevděk nikdy neprojevila, nájemce do domu nikdy nenastěhovala, řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví již neprobíhá a jednání žalované nikdy nesměřovalo k tomu, aby byl žalobce z domu bez náhrady vystěhován nebo aby byl v užívání domu jako menšinový spoluvlastník nepřípustně omezen /viz námitka neplatnosti odvolání daru pro nevděk na č. l. 27 spisu/.

9. Žalobce byl v červenci 2014 hospitalizován v Psychiatrické nemocnici [obec]. Důvodem byly suicidální myšlenky. Diagnóza při přijetí byly poruchy způsobené alkoholem – syndrom závislosti. Suicidální myšlenky měl v důsledku komplikovaného rozvodového řízení s hrozící exekucí. Přijat byl v lehce podnapilém stavu. Žalobce trval na brzkém propuštění k dořešení sociální situace /viz zpráva ošetřujícímu lékaři na č. l. 16 - 17 spisu/. Žalobce v roce 2022 absolvoval 15 sezení v Rodinné poradně [obec]. Na psychoterapii přišel na doporučení praktického lékaře. První kontakt proběhl v červnu 2022. V listopadu 2022, kdy byla podávána zpráva, psychoterapie nadále pokračovala. Byly zjištěny poškozené rodinné vztahy. Žalobce je rozvedený a má chladný vztah s dcerou. Lepší vztahy má se synem, který je jeho jedinou podporou společně s vnučkou. Stav žalobce se průběžně zlepšil. Po psychické stránce byl stabilizovaný, přesto stále depresivní. Obtížnou situací pro něho jsou rozepře mezi sourozenci o majetek a neuznání jeho životního úsilí. Terapeutka doporučila rodinnou terapii, která by mohla napomoci ke zlepšení komunikace v rodině /viz zpráva z psychoterapie na č. l. 18 – 19 spisu/. Žalobce se v posledních pěti letech léčil s bolestmi zad, kolene a kyčle (artróza kolene a kyčelního kloubu). V roce 2018 podstoupil operaci kyčelního kloubu. V roce 2021 podstoupil operaci levostranné tříselné kýly. Dále se léčí s chronickou ischemickou chorobou srdeční. V lednu roku 2021 prodělal těžkou angínu, byl proto hospitalizován na interně. Žalobce podstoupil opakovaná vyšetření břicha (jícen, žaludek), v roce 2021 operaci v [nemocnice], interní oddělení, a v roce 2022 reoperaci. V průběhu roku 2021 žalobce výrazně zhubl, v průběhu roku 2022 měl polykací obtíže /viz lékařské zprávy na č. l. 94, 95, 96, 97, 98, 101, 102, 103, 106, 107, 108, 109, 111, 113, 115, 117, 118, 120, 121, 122, 127, 130, 131, 132, 133, 135, 140, 141, 143, 148, 162, 165/.

10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalobce podepsal darovací smlouvu ze dne [datum], jejímž předmětem bylo mj. darování podílů na nemovitých věcech žalované (k jedné z nemovitosti byla sjednána služebnost ve prospěch žalobce k doživotnímu užívání a bydlení). Tyto podíly jsou stále k dnešnímu dni evidovány v katastru nemovitostí ve vlastnictví žalované. Žalovaná je rovněž k dnešnímu dni evidována jako spoluvlastník domu v [adresa] o velikosti podílu 2/3, které na ni byly převedeny její matkou darovací smlouvou ze dne [datum] s právními účinky vkladu ke dni [datum]. V tomto domě dlouhodobě bydlí žalobce – otec žalované. Dříve v tomto domě bydlela také matka žalované, bývalá manželka žalobce. Dokud matka žalované v tomto domě bydlela, obýval každý z rodičů žalované jedno podlaží domu. Po odstěhování matky žalované z domu, bydlí v tomto domě pouze žalobce. Vztahy mezi žalobcem a jeho bývalou manželkou jsou dlouhodobě komplikované. Již v minulosti mezi sebou vedli spor o tento dům. Žalobce má problémy s klouby, se srdcem a opakovaně podstoupil vyšetření a operace orgánů v dutině břišní. Má depresivní stavy a myšlenky na sebevraždu v souvislosti s rodinnými problémy (s těmito stavy léčen již v roce 2014 a opětovně v roce 2022). Po odstěhování matky žalované z domu, v němž žalobce bydlí, sdělil zástupce žalované e-mailem ze dne [datum] zástupkyni žalobce záměr žalované přenechat celé první nadzemní podlaží domu do výlučného užívání nájemců, kteří by užívali i jediný společný záchod v domě. Rovněž byly připojeny důvody, které žalovanou a její matku k tomu vedou (finanční situace matky žalované), i případy, kdy zvažovaly tento záměr realizovat (pokud se nepodaří spoluvlastnictví vypořádat mimosoudně). Zástupkyně bratra žalované vyslovila s tímto postupem nesouhlas, a to v dopise ze dne [datum]. V předmětném domě s žalobcem žádný nájemce nebydlí. Komunikace ohledně vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem probíhá mezi zástupci žalobce, žalované, matky a bratra žalované od října roku 2021. Dne [datum] podala žalovaná k soudu návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem (mj. k domu v [adresa]). Řízení bylo dne [datum] pravomocně zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Žalovaná obdržela v listopadu roku 2022 od žalobce odvolání daru vyplývajícího z darovací smlouvy ze dne [datum] pro nevděk. Nevděk byl spatřován v tom, že zástupce žalované v květnu roku 2022 sdělil zástupkyni žalobce záměr přenechat celé první nadzemní podlaží domu do výlučného užívání nájemců, kteří by byli rovněž oprávněni užívat jediný společný záchod v domě, a to i přesto že zná zdravotní stav žalobce, který zároveň nemá jinou možnost bydlení a chce v domě dožít. Toto jednání by žalobce zničilo. Dále byl nevděk spatřován i v podání žaloby k soudu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

11. Soud pro nadbytečnost neprovedl zbylé v řízení účastníky navržené důkazy (zejména omluvu žalobce z ústního jednání založenou ve spise zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka], návrhy na rozvod manželství ve všech třech rozvodových řízeních, nájemní smlouvu mezi matkou žalované a pronajímatelem bytu, do kterého se matka žalované odstěhovala, oznámení o výši důchodu matky žalované, dvě darovací smlouvy týkající se předmětného domu v [anonymizováno] - k převodu podílu na syna [jméno] a podílu na žalovanou, výpověď svědkyň [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], spis správního řízení u obce Hořín, v němž se projednával správní přestupek - napadení žalobce jeho bývalou manželkou, výpověď [jméno] [příjmení], zprávu Policie České republiky, obvodní oddělení [obec] o důvodech a četnosti výjezdů k řešení konfliktů manželů [příjmení], účastnickou výpověď žalované, spis Okresního soudu v Mělníku sp. zn. [spisová značka]). Soud k tomu dodává, že veškeré pro věc relevantní skutečnosti již byly v řízení prokázány. Navržené důkazy by sice mohly zpřesnit vzájemné rodinné vztahy a blíže konkretizovat majetkovou situaci v rodině, zejména majetkovou a bytovou situaci matky žalované po jejím odstěhování z domu, v němž se žalobcem bydlela, na rozhodnutí ve věci by to však nemělo žádný vliv. Jejich provedení by tak pouze vedlo ke zbytečnému prodloužení řízení (vyžádalo by si to odročení jednání), což považoval soud za nehospodárné a nadbytečné.

12. Dle § 2072 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

13. Po právním zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána nedůvodně. Jelikož předmětem řízení bylo určení vlastnického práva k podílu na nemovitých věcech, které jsou zapsány v katastru nemovitostí, uzavřel soud předně, že žalobce má ve smyslu § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), na tomto určení naléhavý právní zájem. Bez tohoto určení by se totiž nedomohl zápisu svého tvrzeného vlastnického práva do katastru nemovitostí, což by mohlo žalobce významně v jeho případných vlastnických právech poškodit a vnášelo by to rovněž nejistotu do případných dalších závazkových vztahů a případně vlastnických práv třetích osob. Bylo tedy na místě, aby věc byla soudem věcně projednána.

14. V řízení bylo prokázáno, že v roce 2014 daroval žalobce žalované (tj. otec dceři) podíly na nemovitých věcech. V listopadu roku 2022 žalobce od darovací smlouvy jednostranným písemným právním jednáním adresovaným žalované odstoupil pro jím tvrzený nevděk žalované vůči žalobci. Bylo proto třeba zabývat se otázkou, zda byly pro takové jednostranné odstoupení splněny zákonné důvody vymezené v § 2072 odst. 1 o. z. K tomu, aby žalobce mohl dar odvolat, musely by být kumulativně naplněna objektivní a subjektivní kritéria. Z hlediska naplnění podmínek pro možnost odvolání daru pro nevděk je proto třeba se zabývat tím, zda se obdarovaný vůči dárci dopustil jednání zjevně porušujícího dobré mravy, včetně toho, zda takovým jednáním úmyslně nebo z hrubé nedbalosti dárci ublížil. Zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování, jež v sobě nese prvky subjektivního a objektivního vyhodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Rozhodujícím má být především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Nepochybně je třeba vyhodnotit, jak moc intenzivně dárce vnímá závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace. Uvedené však neznamená, že pouhé subjektivní přesvědčení dárce o tom, že obdarovaný se vůči němu zachoval nevděčně (tj. vnímá skutek obdarovaného jako ublížení), samo o sobě postačuje k revokaci; závěr o patřičnosti revokace je třeba objektivizovat testem dobrých mravů. Je třeba posoudit všechny skutkové okolnosti chování jak obdarovaného, tak i samotného dárce – je třeba věc posoudit v závislosti na tom, jak k chování došlo, z jakých příčin a mezi kým (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. 33 Cdo 1794/2018).

15. Soud se zabýval oběma jednáními, které žalobce namítl a kterými odvolání daru zdůvodnil. Ani v jednom z těchto dvou namítaných důvodů nebylo spatřovat jednání, které zjevně porušuje dobré mravy. V obou případech se jednalo o snahu žalované realizovat svá práva, aniž by způsob, kterým tak činila, naznačoval, že tak jednala za účelem šikany žalobce (ostatně to ani žalobce v odvolání daru nenamítal a jako důvod neuplatňoval). V řízení bylo prokázáno, že žalovaná je většinovým spoluvlastníkem (v rozsahu 2/3) nemovitosti, ve které nyní již pouze žalobce bydlí. Tento podíl nabyla žalovaná od své matky. Je zcela legitimní zájem spoluvlastníka (v daném případě dokonce většinového) vyřešit, jak bude nadále s nemovitostí nakládáno. Žalovaná je významně účastna na správě společné věci ve smyslu § 1126 a násl. o. z. Uvažovala-li o pronájmu části domu využívanou dříve dlouhodobě její matkou, která se z domu odstěhovala, a sdělila-li tento záměr ostatním spoluvlastníkům, nelze to považovat za nemravné jednání, ale pouze za výkon práva v souladu se zákonem. K tomu rovněž nelze přehlédnout způsob, jakým byl tento záměr tlumočen, tj. v rámci komunikace zástupců účastníků. Rovněž sdělila zcela legitimní důvod, kvůli kterému o tomto záměru uvažuje (snahu vyřešit majetkovou situaci její matky, bývalé manželky žalobce). Nejednalo se tak o jakkoliv vyhrocený a emočně náročný způsob komunikace mezi účastníky, nýbrž pouze o věcnou komunikaci zástupců o možném řešení vzniklé situace (poté, co spoluvlastnické podíly na tomto domě nově nabyli žalovaná a její bratr). Z objektivního hlediska soud v tomto návrhu žalované učiněném jejím zástupcem a směřovaném zástupci žalobce nespatřuje ničeho nemravného. Ostatně tímto návrhem ani nebyl samotný žalobce nijak ohrožen na vlastní bytové situaci, byť lze připustit, že soužití v jednom domě s třetí osobou by nemuselo být pro žalobce zcela komfortní, rozhodně však takové jednání (uvažovaný, avšak nerealizovaný záměr žalované sdělený žalobci skrze jejich právní zástupce) nedosahuje intenzity zjevného porušení dobrých mravů.

16. Takový závěr pak nelze učinit ani ve vztahu k podané žalobě na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví mj. k předmětnému domu, v němž žalobce dlouhodobě bydlí. Základním principem je, že nikoho nelze nutit, aby setrvával ve spoluvlastnictví s dalšími osobami. Obecně tak nelze klást nikomu k tíži, pokud se rozhodne podat žalobu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Pouhé podání takové žaloby (i kdyby řízení o ní nadále probíhalo) nelze považovat za jednání zjevně porušující dobré mravy. O potřebě a způsobu vypořádání spoluvlastnictví spoluvlastníci komunikovali před podáním žaloby delší dobu a podání žaloby bylo vyústěním těchto bezúspěšných snah o vyřešení situace mimosoudně. Nepodaří-li se řešit takovou situaci dohodou, je podání žaloby logickým a oprávněným krokem jednoho ze spoluvlastníků a nemůže být za takový výkon práva jakkoliv penalizován. Ostatně žalobci (jako menšinovému spoluvlastníkovi) dává zákon možnost, jak se proti takové žalobě případně bránit, domnívá-li se, že nejsou splněny zákonné podmínky pro její podání. Judikatura vyšších soudů stojí dlouhodobě na závěru, že podání žaloby (bez ohledu na výsledku řízení) je legitimní jednání, v němž nelze bez dalšího spatřovat hrubé porušení dobrých mravů (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2019, sp. zn. 33 Cdo 187/2019). Jelikož žalobce v řízení nenamítal ničeho, co by mohlo naznačovat, že by se jednalo o ryze šikanózní žalobu, která právní ochrany nemůže požívat, a ani v průběhu dokazování žádné takové skutečnosti nevyšly najevo (ba právě naopak – předcházela bezvýsledná komunikace o způsobu vypořádání spoluvlastnictví, žaloby by tak pro spoluvlastníky ani nemohla být jakkoliv překvapivá), nemá soud důvodu se od těchto závěrů v dané věci odchýlit. Konečně je nutno dodat, že žalovaná primárně nenavrhovala prodej tohoto domu, nýbrž jeho převzetí do vlastnictví bratra žalované a vyplacení žalované, což nutně neznamenalo závěr o vystěhování žalobce z domu (i s ohledem na zjevně větší množství nemovitostí, které mají žalovaná a její bratr ve spoluvlastnictví a komunikují o jejich vzájemném vypořádání). Žalobce nadto má sjednané právo doživotního užívání a bydlení v jiné nemovité věci, nelze proto bez dalšího uzavřít, že by byl existenčně ohrožen.

17. Soud k oběma důvodům dodává, že žalovaná v rámci své obrany tvrdila, proč ke každému jednotlivému kroku přistoupila (ve snaze pomoci její matce s finanční a bytovou situací), soud se však touto obranou dále nezabýval a detailněji neprokazoval aktuální majetkovou a bytovou situaci bývalé manželky žalobce a matky žalované. Je totiž primárně na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že byly splněny zákonné předpoklady pro odvolání daru. Důvody, které však žalobce v odvolání daru a shodně i v žalobě uvedl, nemohou naplnit předpoklady uvedené v § 2072 odst. 1 o. z. Jednání, pro které žalobce od darovací smlouvy odstoupil, nemůže z objektivního hlediska být zjevně odporující dobrým mravům, ale pouze realizací práv žalované (způsobem zákonem předvídaným). Bylo proto nadbytečné zabývat se motivací žalované k tomuto jejímu jednání (souladnému se zákonem), nebyla-li ze strany žalobce namítána jakákoliv závadná a šikanózní motivace (a taková motivace ani z ničeho v řízení nevyplynula). Je pak zcela na žalobci, jak závadné chování ve svém hmotněprávním úkonu (ať již je učiněn samostatným právním jednáním nebo je vtělen do žaloby) vymezí, čímž je dán okruh sporných skutečností, kterými se soud v řízení zabývá (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2012, sp. zn. 33 Cdo 767/2011). Konečně soud dodává, že žalobce (i s ohledem na jeho depresivní stavy, se kterými se delší dobu léčí) mohl jednání žalované (jeho dcery) vnímat silněji a dospět k závěru, že mu žalovaná ublížila. Pouze toto subjektivní vnímání žalobce (aniž by popsané jednání i z objektivního hlediska bylo možné charakterizovat jako jednání zjevně porušující dobré mravy) nemůže být zákonným důvodem pro naplnění podmínek pro odstoupení od darovací smlouvy pro nevděk dle § 2072 odst. 1 o. z. (blíže viz odstavec 14 tohoto odůvodnění).

18. S ohledem na vše shora uvedené proto soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. a žalované, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení v celkové výši 16 456 Kč Náklady jsou tvořeny odměnou za zastoupení advokátem v celkové výši 12 400 Kč za čtyři úkony právní služby po 3 100 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne [datum] přesahující dvě hodiny, tj. odpovídající dvěma úkonům právní služby), paušální částkou náhrady hotových výdajů v celkové výši 1 200 Kč za čtyři úkony právní služby po 300 Kč/úkon právní služby, to vše podle § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. b), § 11 odst. 1 písm. a), d) a g), § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“). Dále soud přiznal 21 % daň z přidané hodnoty z odměny, náhrad advokáta a cestovného ve výši 2 856 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití § 14a a. t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalované registrován jako plátce daně. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalobci uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalované jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).