18 C 34/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 9 760 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 460 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 300 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo peněžité plnění ve výši 9 760 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 760 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že má dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpVoz“), právo na příspěvek od vlastníka, resp. provozovatele vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pakliže jej písemně vyzve k úhradě se splatností nejméně 30 dnů od doručení výzvy. Žalovanému vlastníku/provozovateli nákladního automobilu jiného než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno byla výzva zaslána dne datum a doručena datum. Žalovaný neměl přes svoji zákonnou povinnost sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od datum do datum, celkem tedy 110 dní, žalobkyni proto náleží nárok na zaplacení částky 9 760 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 9 460 Kč (násobku zákonné denní sazby 86 Kč počtem 110 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván.

2. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s ustanovením § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

3. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč. Soud proto v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).

4. Soud na základě listinných důkazů dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: V období od datum do datum byl vlastníkem/provozovatelem nákladního automobilu s nejvyšší povolenou hmotností do 3 500 kg, registrační značka, VIN kód, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno (dále jen„ vozidlo“) evidovaným v registru vozidel jméno příjmení, datum narození. Dne datum byla podepsána kupní smlouva, v níž na straně prodávajícího vystupuje jméno příjmení a na straně kupujícího žalovaný, jejímž předmětem je převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu z prodávajícího na kupujícího za částku 35 000 Kč. Žalobkyně v daném období neevidovala žádný existující pojistný vztah ohledně pojištění odpovědnosti z provozu daného vozidla. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum, který mu byl doručen datum, k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za dané období ve výši 9 760 Kč, který se skládá ze základu příspěvku ve výši 9 460 Kč (násobku zákonné denní sazby 86 Kč a počtu 110 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč s tím, že pohledávka je splatná do 30 dnů ode dne doručení výzvy. Žalovaný však příspěvek ve stanovené lhůtě nezaplatil, nereagoval ani na následné upomínky. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu 5. Podle 1 odst. 2 písm. a) OdpVoz musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

6. Podle § 4 odst. 1 OdpVoz vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ust. § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

7. Podle § 4 odst. 7 OdpVoz výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

8. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se stanoví denní sazba příspěvku podle ust. § 4 odst. 5 OdpVoz pro osobní automobil písm. e) se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 včetně ve výši 30 Kč, písm. f) se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč, písm. g) se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1850 cm3 včetně ve výši 47 Kč, písm. h) se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši 65 Kč a písm. i) se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč.

9. Podle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 OdpVoz 300 Kč.

10. Dle § 1099 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), se vlastnické právo k věci určené jednotlivě převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

11. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když byla v řízení provedenými důkazy vyvrácena vyvratitelná domněnka zakotvená v § 4 odst. 2 OdpVoz, že vlastníkem vozidla je osoba vedená jako vlastník v registru vozidel, neboť bylo v řízení prokázáno uzavření kupní smlouvy, dle které byl v předmětném období vlastníkem vozidla žalovaný, který je tak i v řízení pasivně věcně legitimován. V období od datum do datum nebylo uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tak má ze zákona právo na úhradu příspěvku ve výši 9 460 Kč (110 dní × 86 Kč) a náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, celkem tedy na částku 9 760 Kč, kterou však žalovaný neuhradil. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě co do jistiny v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila, avšak pouze z nároku na úhradu příspěvku, nikoliv však z náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, která je příslušenstvím pohledávky. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

12. Soud žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, neboť ve smyslu § 513 o. z. se jedná o příslušenství pohledávky. V souladu s § 1932 odst. 2 o. z. dochází k úročení příslušenství pohledávky (nákladů spojených s jejím uplatněním) za situace, kdy by žalovaný plnil na svůj dluh a zároveň určil, že plní nejprve na jistinu. Žalovaný však v daném případě na dluh ničeho neplnil, a proto nelze tohoto zákonného pravidla užít (výrok II. tohoto rozsudku). Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o.s.ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná pouze částečně, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši 1 489 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS), neboť žalobkyně měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části. Z toho jednak soudní poplatek 400 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 200 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku není podle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání přípustné. Žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na provedení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.