18 C 362/2023

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o 76 400 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 850 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 850 Kč od , datum, do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 62 550 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 76 400 Kč od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 62 550 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svým návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu domáhala vůči žalovanému zaplacení , datum, do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalobkyně je příspěvková organizace zřízená hlavním městem Prahou. Na základě zřizovací listiny je oprávněna k odstraňování silničních vozidel a jejich vraků z místních a účelových komunikací a jejich umístění na střeženém parkovišti. Dne , datum, provedla žalobkyně odtah motorového vozidla, jehož provozovatelem je žalovaný. Odtah byl proveden v souladu se zákonem. Vozidlo bylo následně umístěno na parkovišti provozovaném žalobkyní. V souladu se zákonem náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese provozovatel. Žalobkyně před provedením odtahu vyzvala žalovaného k odstranění vozidla. Vyzván byl žalovaný rovněž po provedení odtahu. V souladu se zákonem bylo vozidlo dne , datum, prodáno za 6 200 Kč. Žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení odtahu ve výši 1 900 Kč a za parkovné za 363 dní v celkové výši 80 700 Kč, tj. na zaplacení škody, která žalobkyni vznikla. Služby parkoviště byly účtovány za první až třetí den ve výši 250 Kč/den, tj. celkem 750 Kč, za čtvrtý až 180. den ve výši 400 Kč/den, tj. celkem 70 800 Kč a za 181. den až 363. den ve výši 50 Kč/den, tj. celkem 9 150 Kč. Žalovaná částka je pak vypočtena z rozdílu mezi celkovým nákladem na odtah a parkování (1 900 Kč + 80 700 Kč = 82 600 Kč) ponížené o zisk z prodeje vozidla (6 200 Kč). Ceny za odtah a parkovné jsou stanoveny příslušným nařízením hl. m. Prahy účinným v den odtahu vozidla. Výzva k úhradě dlužné částky byly žalovanému doručena dne , datum, , plnit tak měl nejpozději dne , datum, a ode dne následujícího je žalovaný v prodlení.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání soudu, ke kterému se nedostavil žádný z řádně předvolaných účastníků. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila, žalovaný se neodstavil bez omluvy. Soud tedy podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků, přičemž mohl vycházet jen z obsahu spisu a provedených označených a předložených důkazů.

4. Soud na základě provedených důkazů učinil následující skutková zjištění: Nařízením vydaným dle zákona č. 131/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Radou hlavního města Prahy usnesením ze dne , datum, , jsou stanoveny maximální ceny za nucené odtahy vozidel včetně jejich střežení na parkovišti. Dle § 2 odst. 1 činí maximální cena za jeden úplný nucený odtah vozidla 1 900 Kč, dle odst. 3 písm. a) téhož ustanovení činí maximální cena za služby parkovišť určených ke střežení vozidel pro prvý až třetí den, byť započatý, 250 Kč, dle písm. b) od čtvrtého dne za každý i jen započatý den, maximálně však sto osmdesát dnů ode dne přitažení vozidla na parkoviště 400 Kč a dle písm. c) od sto osmdesátého prvního dne 50 Kč /viz nařízení o max. cenách za nucené odtahy na č. l. 20-21 spisu a usnesení Rady hlavního města Prahy na č. l. 21 p. v. spisu/. Žalobkyně je příspěvková organizace zřízená Zastupitelstvem hlavního města Prahy, jejímž předmětem činnosti je mj. zajišťování přemísťování nalezených a opuštěných vozidel předaných Magistrátem hlavního města Prahy a úřady městských částí včetně jejich střežení a zajišťování prodeje opuštěných odtažených vozidel ve veřejné dražbě, odstranění silničních vozidel a jejich prodej, oprávnění odstranění vraků a silničních vozidel, která po dobu více než 6 měsíců nesmějí být podle příslušného právního předpisu provozována na pozemních komunikacích pro marné uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo z důvodu technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou z místních a účelových komunikací /viz Změna zřizovací listiny včetně Přílohy č. 1 ke zřizovací listině na č. l. 9 - 19 spisu/. Dne , datum, byl proveden odtah vozidla , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , adresa, , , adresa, dle § 19d zákona č. 13/1997 Sb. /viz protokol o odtahu vozidla na č. l. 22 spisu/. Vozidlo bylo evidováno jako provozované. Provozovatelem/vlastníkem byl evidován žalovaný /viz výdej dat z registru silničních vozidel vč. karty vozidla na č. l. 8 spisu/. Žalovaný byl žalobkyní vyzván k odstranění vozidla z pozemní komunikace již výzvou ze dne , datum, , neboť se jednalo o vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou. Žalovaný byl zároveň upozorněn, že nebude-li vozidlo odstraněno do 2 měsíců od doručení výzvy, bude odstraněno vlastníkem komunikace a odstaveno na odtahovém parkovišti na náklady žalovaného. Byl zároveň upozorněn, kolik tyto náklady činí. Zásilka byla pro žalovaného uložena dne , datum, . Dne , datum, se vrátil žalobkyni zpět. Žalobkyně zároveň požádala o vyvěšení výzvy Úřadem městské části , adresa, , odbor dopravy /viz výzva k odstranění vozidla na č. l. 47 spisu včetně kopie vrácené dodejky na č. l. 48 spisu, žádost ÚMČ , adresa, na č. l. 49 spisu a výzva k odstranění vozidla na č. l. 49 p. v. – 50 spisu/. Žalovanému bylo zasláno dne , datum, oznámení o možnosti vyzvednout odstraněné vozidlo na odstaveném parkovišti SSHMP , adresa, . Opětovně byl upozorněn na ceny za odtah a parkovné. Zásilka byla uložena žalovanému dne , datum, a dne , datum, se vrátila zpět. Oznámení bylo rovněž zveřejněno dne , datum, a dne , datum, sejmuto na Úřadu městské části , adresa, /viz oznámení na č. l. 51 spisu včetně kopie vrácené dodejky na č. l. 52 spisu a oznámení na č. l. 52 p. v. – 53 spisu , datum, /. Dne , datum, bylo Úřadem městské části , adresa, pravomocně rozhodnuto (rozhodnutí ze dne , datum, , č. j. MCP8 , č. účtu, ), že se žalobkyni povoluje prodat silniční motorové vozidlo , Anonymizováno, , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, , statut provozované s dobou platnosti technické prohlídky do , datum, ve veřejné dražbě. Návrh k prodeji vozidla žalobkyně podala dne , datum, . V odůvodnění je uvedeno, že vozidlo je zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích. Obnovení způsobilosti vozidla by si vyžádalo opravu. Na vozidle je z fotografií viditelný stav zjevné technické nezpůsobilosti. Žalovanému bylo dne , datum, doručeno oznámení o zahájení správního řízení /viz rozhodnutí Úřadu městské části , adresa, , č. j. MCP8 , č. účtu, na č. l. 6-7 spisu/. Dne , datum, byl potvrzen příklep při dražbě předmětného vozidla nejvyššímu podání ve výši 6 200 Kč. Téhož dne bylo i vozidlo převzato vydražitelem /viz potvrzení o udělení příklepu na č. l. 5 spisu/. Žalovaný byl dopisem ze dne , datum, vyzván k úhradě částky 77 710,11 Kč (včetně úroku z prodlení). Zásilka byla doručována dne , datum, s tím, že byla vrácena zpět žalobkyni s tím, že žalovaný nebyl zastižen, měl přeplněnou schránku. Žalobkyně účtovala nárok za odtah vozidla ve výši 1 900 Kč a za parkovné od , datum, do , datum, (za první 3 dny celkem 750 Kč, za následujících 177 dní celkem 70 800 Kč a za posledních 183 dnů celkem 9 150 Kč) ve výši 80 700 Kč. Celková dlužná částka tak činila 82 600 Kč /viz Výzva k úhradě dlužné částky na č. l. 23 spisu včetně vrácení nedoručené zásilky na č. l. 24 spisu, výpočet maximální ceny za úplný odtah a parkovné na č. l. 54/. Ceny parkovného na den (na P+R parkovištích) na okraji Prahy činí obvykle 50 Kč (např. Černý most, , adresa, , Kotlářka, , adresa, zahrada, , adresa, apod.) /viz ceny parkovišť , adresa, na č. l. 55-56/.

5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Zastupitelstvo hlavního města Prahy zřídilo jako příspěvkovou organizaci žalobkyni, která byla pověřena odtahy vozidel. Žalobkyně dne , datum, provedla odtah vozidla, které dle registru provozoval žalovaný. Na možnost odtahu a následků s tím spojených byl žalovaný upozorněn výzvou ze dne , datum, . Následně byl vyzván oznámením ze dne , datum, k vyzvednutí vozidla na příslušném parkovišti a opětovně byl upozorněn na ceny za odtah a parkovné. Jelikož žalovaný nereagoval, každá výzva se žalobkyni vracela zpět (oznámení bylo na příslušném úřadu vyvěšeno do , datum, ), podala žalobkyně dne , datum, návrh k prodeji vozidla. Dne , datum, bylo Úřadem městské části , adresa, pravomocně rozhodnuto o prodeji předmětného vozidla ve veřejné dražbě s tím, že vozidlo mělo platnou technickou prohlídku do , datum, a dle fotografií je vozidlo zjevně technicky nezpůsobilé. Dne , datum, bylo vozidlo vydraženo za částku 6 200 Kč a téhož dne si vydražitel vozidlo převzal. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu za odtah ve výši 1 900 Kč a za parkovné od , datum, do , datum, (tj. za 363 dnů) dle cen stanovených Radou hlavního města Prahy.

6. Po právní stránce soud danou věc posuzoval dle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a dle ustanovení zákona č. 13/1997 Sb., zákon o pozemních komunikacích, ve znění účinném ke dni , datum, (dále jen „zákon o pozemních komunikacích“).

7. Dle § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích dálnice, silnice, místní komunikace, jejich součásti a příslušenství a veřejně přístupné účelové komunikace s vozovkou je zakázáno znečišťovat nebo poškozovat; veřejně přístupné účelové komunikace bez vozovky je zakázáno poškozovat takovým způsobem, že se tím znemožní jejich obecné užívání. Na dálnicích, silnicích a místních komunikacích je dále zakázáno odstavovat silniční vozidlo, které po dobu více než 6 měsíců nesmí být podle zákona o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích provozováno na pozemních komunikacích z důvodu marného uplynutí lhůty pro provedení pravidelné technické prohlídky nebo technické nezpůsobilosti vozidla zjištěné technickou prohlídkou nebo technickou silniční kontrolou.

8. Dle § 19d odst. 1 zákona o pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace je oprávněn vyzvat provozovatele silničního vozidla, které je v rozporu s § 19 odst. 2 písm. h) odstaveno na dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci, aby odstranil důvod, pro který nesmí být vozidlo provozováno na pozemních komunikacích, nebo vozidlo odstranil a odstavil mimo takovou pozemní komunikaci.

9. Dle § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikacích po marném uplynutí 2 měsíců ode dne, kdy byla výzva podle odstavce 1 doručena provozovateli vozidla, je vlastník pozemní komunikace oprávněn vozidlo z pozemní komunikace odstranit a odstavit jej na vhodném místě; v takovém případě oznámí provozovateli vozidla místo, kde je možné vozidlo vyzvednout, a způsob jeho vyzvednutí. Náklady na odstranění a odstavení silničního vozidla nese jeho provozovatel; to neplatí, prokáže-li závažné důvody, které mu znemožnily vozidlo odstranit. Dle odst. 3 téhož ustanovení pro účely doručování výzvy podle odstavce 1 a oznámení podle odstavce 2 se použije § 19b odst. 7 obdobně.

10. Dle § 19d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích nevyzvedne-li si provozovatel silniční vozidlo ve lhůtě 3 měsíců od doručení oznámení podle odstavce 2, rozhodne silniční správní úřad příslušný podle pozemní komunikace, ze které bylo silniční vozidlo odstraněno, na návrh vlastníka pozemní komunikace o povolení prodeje silničního vozidla ve veřejné dražbě. Silniční správní úřad prodej silničního vozidla nepovolí, pokud nebyly dodrženy podmínky nebo postup podle odstavců 1 a 2, provozovatel projevil vůli silniční vozidlo vyzvednout, nebo pokud zjistí závažné důvody, které brání provozovateli silniční vozidlo vyzvednout. Je-li prodej silničního vozidla povolen, je vlastník pozemní komunikace, ze které bylo odstraněno, oprávněn jej prodat na náklady jeho provozovatele. § 19b odst. 4 až 6 a 8 se použijí přiměřeně.

11. Podle § 19b odst. 6 zákona o pozemních komunikacích vlastník pozemní komunikace je oprávněn z částky získané z prodeje uhradit náklady podle odstavců 2 a 3, nese-li tyto náklady provozovatel silničního vozidla. Částka zbývající po odečtení těchto nákladů přechází do vlastnictví vlastníka pozemní komunikace, pokud si ji provozovatel silničního vozidla do 1 roku od doručení opakované výzvy nevyzvedl nebo nesdělil údaje nezbytné k jejímu předání.

12. Podle § 1723 odst. 1 o. z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

13. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

14. Podle § 2953 odst. 1 o. z. z důvodů zvláštního zřetele hodných soud náhradu škody přiměřeně sníží. Vezme přitom zřetel zejména na to, jak ke škodě došlo, k osobním a majetkovým poměrům člověka, který škodu způsobil a odpovídá za ni, jakož i k poměrům poškozeného. Náhradu nelze snížit, byla-li škoda způsobena úmyslně.

15. Soud shledal nárok žalobkyně za částečně důvodný. V řízení bylo prokázáno, že na straně žalobkyně byly dne , datum, splněny zákonné podmínky pro odtah vozidla v souladu s § 19d odst. 2 ve spojení s § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích. Žalovaný coby provozovatel předmětného vozidla byl ve smyslu § 19d odst. 1 zákona o pozemních komunikacích nejprve marně vyzván k jeho dobrovolnému odtahu, popř. zajištění splnění povinností dle § 19 odst. 2 písm. h) zákona o pozemních komunikacích (předmětné vozidlo bylo odstaveno na pozemní komunikaci a zároveň mělo platnou technickou prohlídku pouze do 2. 12. 2018). Vozidlo bylo proto odtaženo a zaparkováno na k tomu příslušném parkovišti, o čemž byl žalovaný opět informován a vyzván k jeho vyzvednutí, což se ovšem nestalo. Žalobkyně tak zcela v souladu s § 19d odst. 4 zákona o pozemních komunikacích začala činit kroky k prodeji vozidla ve veřejné dražbě. Bylo za tímto účelem zahájeno příslušné správní řízení a dne 4. 1. 2022 bylo vozidlo vydáno vydražiteli. Žalobkyni tak zjevně vznikla škoda v podobě odtahu vozidla a parkovného za období od , datum, do , datum, . Tuto dobu nelze považovat za jakkoliv nepřiměřenou, neboť v řízení nebylo prokázáno, že by žalobkyně prodlévala s jednotlivými kroky směřujícími k prodeji příslušného vozidla ve veřejné dražbě. V tomto ohledu nelze přehlédnout, že žalovaný byl zcela nečinný nejen v době následující po odtahu vozidla, kdy se zároveň řešil jeho prodej, ale i v samotném řízení před soudem. Obranu by v tomto směru musel vznést sám žalovaný, což však neučinil. Žalovaný tak je ve smyslu § 19d odst. 2 zákona o pozemních komunikací za přiměřeného použití § 2910 o. z. povinen žalobkyni nahradit náklady spojené s odtahem a parkovným po dobu 363 dní.

16. Žalobkyně náklady účtovala v souladu s nařízením vydaným Radou hlavního města Prahy, v němž jsou stanoveny náklady za odtah a parkovné ve výši rozčleněné podle doby, po kterou je vozidlo na odstavném parkovišti. Za odtah vozidla tak žalobkyně účtovala 1 900 Kč, což nelze považovat za nikterak nepřiměřené. Za parkovné po dobu téměř jednoho roku si však naúčtovala celkem 80 700 Kč. Soud se proto zabýval tím, zda z hlediska tohoto nároku není na místě jej moderovat ve smyslu § 2953 odst. 1 o. z. Po posouzení skutečností vyplývajících z přiložených listin dospěl k závěru, že je na místě v daném případě moderaci použít. Soud vzal na jednu stranu do úvahy, že žalobkyně je oprávněna ve snaze zabránit vzniku škody na odtaženém vozidle umístit takové vozidlo i na parkoviště s nepřetržitou ostrahou, čímž naplňuje svou prevenční povinnost ve smyslu § 2900 o. z. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2008, sp. zn. 25 Cdo 813/2007). Při zohlednění takové snahy je pak i obhajitelné, že parkovné bude placeno ve vyšší výši. Rovněž je i pochopitelné, že vyšší částka parkovného na den může mít i odrazující efekt, aby provozovatelé vozidel nenechávali vozidla odstavená na pozemních komunikacích v rozporu se zákonem, případně došlo k jejich dřívějšímu odvezení/odtažení z odstavného parkoviště. Tyto skutečnosti je však třeba dát i do celkového kontextu a v tomto směru zejména zvažovat samotnou hodnotu odtaženého vozidla. V tomto směru bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně si byla od počátku vědoma, že hodnota odtaženého vozidla je téměř zanedbatelná. V usnesení Úřadu městské části , adresa, ze dne , datum, je uvedeno, že již z přiložených fotografií je zřejmé, že vozidlo je zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na pozemních komunikacích, ačkoliv je vozidlo evidováno jako provozované. Hodnota vozidla, jak vyplynulo z provedené veřejné dražby, byla 6 200 Kč. Žalobkyně si tak byla od počátku vědoma, že jí zde nehrozí žádná vysoká škoda v případě, že by po odtažení vozidla došlo k jeho poškození a že v tomto případě zcela zřejmě nemusí vynakládat žádné zvýšené úsilí a náklady na ochranu vozidla, aby dostála své prevenční povinnosti. Odstavná plocha, na kterou bylo vozidlo odtaženo, tak nevyžadovala žádná zvýšená bezpečnostní opatření. Náklady, které si tak žalobkyně za parkovné účtovala, považoval soud i s přihlédnutím k hodnotě vozidla za zjevně nepřiměřené. K tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 25 Cdo 546/2016, v němž je mj. uvedeno, že u tohoto typu nároku je třeba vedla ostatních obecných kritérií zvažovat především poměr výše požadované částky a zůstatkové ceny vozidla, kdy zjevný nepoměr mezi výrazně nízkou hodnotou vozu oproti vysokým nákladům na jeho dlouhodobé parkování zakládá důvod k moderaci. Od tohoto závěru pak nemá soud důvodu se odchýlit ani v tomto projednávaném případě. Za přiměřenou výši nákladů na parkovné v daném případě považoval soud částku 18 150 Kč odpovídající součinu 50 Kč/den x 363 dní parkovného. Částka 50 Kč/den pak dle přesvědčení soudu odpovídá hodnotě parkovného pro daný stav poškození vozidla, rovněž žalobkyně o výši tohoto parkovného uvažuje i ve dnech následujících po 180. dni parkování (tj. jako o nejnižší výši parkovného). Tato částka konečně odpovídá i běžné výši jednodenního parkovného na okrajových parkovištích Prahy. Ačkoliv i při tomto výpočtu hodnota parkovného dosahuje téměř trojnásobku hodnoty vozidla, nepovažuje soud již náklady v takové výši za nepřiměřené. Nelze totiž odhlédnout od skutečnosti, že celková výše je dána také délkou parkovného, kterou je třeba v daném případě klást k tíži žalovaného, neboť (jak bylo uvedeno shora) nebylo v řízení prokázáno opaku (tj. že by žalobkyně přistupovala liknavě k samotnému prodeji vozidla v dražbě).

17. Žalobkyně tak měla nárok na náklady v celkové hodnotě 20 050 Kč (18 150 Kč + 1 900 Kč) ponížené ve smyslu § 19d odst. 4 ve spojení s § 19b odst. 6 zákona o pozemních komunikacích o hodnotu vozidla získanou jeho prodejem, tj. o částku 6 200 Kč. Dluh po prodeji vozidla tak činil 13 850 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný svůj dluh řádně a včas nesplnil, dostal se se splněním své povinnosti do prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni také právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný byl žalobkyní vyzván k úhradě celkového dluhu (tj. odtahu a parkovného za období od , datum, do , datum, ) výzvou ze dne , datum, , která se dostala do dispozice žalovaného dne , datum, (žalovaný měl objektivně možnost se s obsahem zásilky seznámit). Od tohoto data byl žalovaný povinen plnit bez zbytečného odkladu dle § 1958 odst. 2 o. z., tj. do , datum, (třídenní lhůtu je třeba považovat za přiměřenou k plnění počítanou ve smyslu § 605 odst. 2 o. z.), ode dne následujícího tak byl žalovaný v prodlení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

18. Ve zbylém soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, a to jednak ve vztahu k nároku na náhradu nákladů parkovného, jakož i úroku z prodlení požadovaného od dřívějšího data (výrok II. tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 ve spojení s § 151 odst. 1 o. s. ř. Žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok III. tohoto rozsudku).