18 C 55/2022

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 14 150 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 1 315 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 159,76 Kč, s úrokem z prodlení z částky 1 315 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, s úrokem z prodlení z částky 1 315 Kč od [datum] do [datum] ve výši 7,25 %, s úrokem z prodlení z částky 1 315 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 2 875 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení z částky 2 875 Kč od [datum] do [datum] ve výši 2 500,76 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 2 875 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 2 875 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 2 875 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 2 875 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky ve výši 9 960 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 8 444,77 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 9 960 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 9 960 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 9 960 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení z částky 9 960 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 12 835 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 11 319,77 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 12 835 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 12 835 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši zákonné sazby od [datum] do zaplacení, částky 1 315 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 159,76 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 1 315 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 1 315 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši zákonné sazby od [datum] do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO], (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč v 52 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Tvrdila, že žalovaná dosud neuhradila na jistině částku 7 713,34 Kč a na poplatku částku 5 121,66 Kč. Dále žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na jejímž základě jí právní předchůdkyně žalobkyně poskytla v hotovosti peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se je zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč v 52 týdenních splátkách po 480 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Tvrdila, že žalovaná dosud neuhradila na jistině částku 790,26 Kč a na poplatku částku 524,74 Kč. Pohledávka ze smluv byla postoupena právní předchůdkyní žalobkyně na žalobkyni dne [datum] a postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. Na svůj dluh však ničeho neuhradila.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.

3. Žalobkyně vzala podáním ze dne [datum] žalobu co do částky 1 315 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 159,76 Kč, s úrokem z prodlení z částky 1 315 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zpět a navrhla zastavení řízení v této části. Žalobkyně totiž nedohledala smlouvu o půjčce [číslo] ze které nárok dovozovala. Soud částečnému zpětvzetí návrhu vyhověl a řízení podle § 96 odst. 2 věty prvé zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) výrokem I. tohoto rozsudku co do této části zastavil. Jelikož byl návrh vzat zpět dříve, než začalo jednání, nebylo třeba vyjádření žalované, zda se zpětvzetím žaloby souhlasí (§ 96 odst. 3 a 4 o. s. ř.).

4. Soud věc za postupu podle § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř. projednal za předpokládaného souhlasu účastníků bez potřeby nařízení jednání, vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

5. Z předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] dle níž právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované v hotovosti při uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 9 960 Kč v padesáti dvou týdenních splátkách po 480 Kč, a to vždy do rukou oprávněného zástupce právní předchůdkyně žalobkyně nebo do rukou oprávněného zaměstnance právní předchůdkyně žalobkyně s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně formuláře smlouvy. Dle článku 1 smluvních podmínek činí RPSN v případě splatnosti půjčky 52 týdnů 199,4 % (Smlouva o půjčce [číslo] na č. l. 19 spisu). Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne [datum] smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byly pohledávky vůči žalované ze shora uvedené smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupeny na žalobkyni s účinností k témuž dni (Smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 20 – 24 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 27 - 28 spisu, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně na č. l. 18 spisu). Oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum] bylo žalované zasláno dne [datum] (oznámení o postoupení pohledávek vč. informace o zpracování osobních údajů na č. l. 25 spisu a podací lístek na č. l. 26 spisu). Žalovaná byla dopisem ze dne [datum] odeslaným dne [datum] vyzvána k úhradě dluhu ze smlouvy (výzva k úhradě dluhu na č. l. 29 spisu a podací lístek na č. l. 31 spisu).

6. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně podepsaly dne [datum] smlouvu o půjčce, podle níž žalovaná převzala částku 15 000 Kč Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byla žalovaná povinna zaplatit v souvislosti s půjčkou souhrnný poplatek ve výši 9 960 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit půjčku spolu s poplatkem v 52 týdenních splátkách s tím, že první splátka byla splatná sedmý den po uzavření smlouvy. Strany rovněž sjednaly, že splátky budou použity nejprve na souhrnný poplatek. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila smlouvou ze dne [datum] pohledávku za žalovanou na žalobkyni.

7. S ohledem na okamžik vzniku závazku soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“). Dále soud aplikoval ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2010 (§ 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, § 164 zákona č. 257/2016 Sb).

8. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroku z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

10. Podle § 39 odst. 1 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle § 55 odst. 1 obč. zák. smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, která mu zákon poskytuje nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. jsou ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle § 56 neplatná. Podle § 55 odst. 3 obč. zák. v pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. Soud uzavřel, že žaloba je částečně důvodná, když dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák., která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb., na jejímž základě přenechala právní předchůdkyně žalobkyně žalované částku 15 000 Kč a žalované vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Smlouvou o postoupení pohledávek byla dle § 1879 a násl. o. z. tato pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně postoupena na žalobkyni, přičemž postoupení pohledávky vyhovovalo též předchozí právní úpravě obsažené v § 524 a násl. obč. zák. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení neuhrazené jistiny půjčky ve výši 2 875 Kč (půjčené finanční prostředky ve výši 15 000 Kč ponížené o provedenou platbu 12 835 Kč). Z žalobních tvrzení totiž vyplývá, že žalovaná na svůj dluh uhradila celkem 12 125 Kč (žalovaná měla dle smluvních ujednání uhradit celkem 24 960 Kč s tím, že jí stále zbývá uhradit 12 835 Kč). Ke skutečnosti, že veškeré plnění bylo započítáno na úhradu jistiny, soud uvádí, že plnila-li žalovaná dílčím plněním podle uzavřené smlouvy o půjčce, je třeba poskytnutá plnění účtovat jen na ty nároky z tohoto jediného vztahu, které existují, nikoli na ty, které neexistují, tj. nejsou platné (obdobně např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 21. 2. 2019, sp. zn. 27 Co 9/2019). Neplatností souhrnného poplatku se bude soud zabývat níže. Jelikož v tomto rozsahu žalovaná povinnost vrátit půjčené peněžní prostředky řádně a včas nesplnila, vznikla jí dle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. též povinnost k úhradě úroku z prodlení z dlužné jistiny půjčky od [datum] (poslední platba [datum]) do zaplacení. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).

12. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobou uplatněný nárok dle smlouvy o půjčce důvodným neshledal. Z obsahu smlouvy je zřejmé, že„ souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutou půjčkou představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1401/2014, či M. Škárová v komentáři k § 658 v J. Švestka, J. Spáčil, M. Škárová, M. Hulmák a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, Praha 2009, s. 1856). O tom, že se jednalo o vše zahrnující úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl dle obsahu písemné smlouvy ani zčásti složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby. Lze tedy konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval souhrnný úrok. Jak uvedl Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 15. 12. 2004 sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok 9 960 Kč, za poskytnutí jistiny 15 000 Kč, která měla být vrácena ve splátkách po dobu 52 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 52 týdnů, činila by výše úroku 66 % jistiny. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše roční procentní sazby nákladů, která činila 199,4 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky, veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz), se pohybovaly ke dni 17. 5. 2005 okolo 13 až 15 % ročně. Za této situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako„ souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům. Ujednání o úrocích tedy soud shledal absolutně neplatným dle § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 18. 2. 2003, sp. zn. 28 Co 33/2003, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Pouze na okraj soud podotýká, že ani v případě, kdy by byl úrok sjednán platně, by žalobkyni nemohlo příslušet právo na úrok z prodlení ze sjednaného úroku, neboť ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. zakládá nárok na úrok z prodlení pouze z dlužné jistiny (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2004, sp. zn. 35 Odo 101/2002). Soud proto zamítl nárok na zaplacení částky ve výši 9 960 Kč a úrok z prodlení počítaný z této částky (výrok III. tohoto rozsudku).

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly, přičemž v tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2717/08, ze dne 30. 8. 2010 (výrok IV. tohoto rozsudku).