19 C 101/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Votavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované trvale pobytem Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 492 992,64 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum kapitalizovaným částkou částka, s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 8,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba., IČO IČO) uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. IBAN na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše částka, a žalovaná se zavázala úvěr splatit s úrokem ve výši 8,9 % ročně a pojistným v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Žalovaná úvěr čerpala ve výši částka, nedodržela však řádně podmínky pro splácení, když uhradila celkem pouze částka. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni datum. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku částka tvoří dlužná jistina ve výši částka, úroky přirostlé k jistině ve výši částka, náhrada nákladů za vymáhací proces/odeslání upomínek ve výši částka (náklady spojené s prodlením za 10 dní ve výši částka, náklady spojené s prodlení za 40 a 70 dní ve výši 2 × částka), pojistné v celkové výši částka (3 × částka, 2 × částka, 1 × částka). Příslušenství se skládá z kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a následně z běžícího smluvního úroku ve výši 8,9 % a běžícího zákonného úroku z prodlení od datum do zaplacení.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (právnická osoba., IČO IČO) dne datum smlouvu o úvěru č. IBAN včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši částka a žalovaná se zavázala úvěr splácet s úrokem ve výši 8,9 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka. Ve smlouvě bylo sjednáno pojištění pracovní neschopnosti, trvalé invalidity a úmrtí, přičemž pojistné bylo sjednáno ve fixní částce částka. Strany si dále sjednaly náhradu nákladů za vymáhací proces – náklady spojené s prodlením za 10 dní ve výši částka, a za 40 a 70 dní ve výši částka /viz smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 16-24 spisu/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši částka, se splácením splátek se však dostávala do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni datum splatným /viz oznámení o zesplatnění na č. l. 25 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 27-36 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 46-47 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti sice tvrdila, avšak dostatečně neprokazovala. Právní předchůdkyně žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované vycházela (při uzavření úvěrové smlouvy) z jí uvedených údajů – tvrzených příjmů ve výši částka, které právní předchůdkyně ověřila z běžného účtu žalované. Žalovaná uvedla v žádosti o úvěru výdaje ve výši částka, právní předchůdkyně žalobkyně je tedy na základě statistických údajů, údajů o životních nákladech a normativních nákladech stanovila na vypočtenou odhadovanou částku částka. Žalovaná v žádosti dále uvedla, že nemá žádné jiné úvěry, jen u právní předchůdkyně žalobkyně však již v době uzavírání smlouvy měla revolvingový úvěr s limitem částka a úvěr pro fyzické osoby se splátkou částka. Splátka nového úvěru činila částka, nové splátkové zatížení žalované tak činilo částka. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela, že příjem částka (nijak neověřený) je dostatečný pro splátku částka, neboť, při výdajích částka žalovaná bude přesně na částka, nebude mít žádné prostředky na hrazení žádných jiných, či mimořádných, výdajů. Soud tak uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost dostatečně, neboť zcela rezignovala na prověřování skutečných příjmů i výdajů žalované.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

10. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

13. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

14. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

15. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných poplatků, pojistného a smluvních úroků (v kapitalizované výši i dále běžících) zamítl.

16. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované, přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku částka odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalované ve výši celkem částka) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

17. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

18. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”).

19. Dle ust. § 575 o. z. má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

20. Dle ust. § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle odst. 2 neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

21. Ohledně splatnosti poskytnuté jistiny jakožto bezdůvodného obohacení žalované soud dospěl k závěru, že splácet dlužnou jistinu (vydat bezdůvodné obohacení) se žalovaná dle znění dohody (obsažené v úvěrové smlouvě) zavázala postupně ve sjednaných splátkách s možnosti (právní předchůdkyně) žalobkyně přistoupit k zesplatnění v případně řádného nehrazení splátek, a to i při shledání absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku, kdy část ustanovení absolutně neplatné úvěrové smlouvy ohledně splácení vč. možnosti zesplatnění je nutno v souladu s ustanovením § 575 o. z. považovat za dohodu o splatnosti bezdůvodného obohacení, nevyjde-li mezi účastníky najevo spor o době splácení přiměřené možnostem dlužníka dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ (k tomu viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka).

22. Oproti uvedeným závěrům Krajského soudu v Praze však soud v nynější věci nesouhlasí s jeho kategorickým závěrem, že nelze pro okamžik splatnosti vycházet z dohody uzavřené mezi účastníky v původní neplatné smlouvě (viz bod 47 odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze), když naopak odvozování splatnosti až od výzvy k úhradě prokazatelně doručené žalované, jak tak ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o. z. učinil v citované věci Krajský soud (viz body 48 a 50 odůvodnění), by s ohledem na aktuální soudní judikaturu ohledně výchozího okamžiku počátku běhu promlčecí lhůty v případě dluhu splatného na výzvu již od prvotního okamžiku, kdy taková výzva mohla být poprvé učiněna (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka), vedlo k závěru, že takový nárok by žalobkyně (její právní předchůdkyně) byla vždy oprávněná uplatnit okamžitě již v den uzavření neplatné úvěrové smlouvy, bez ohledu na to, že posléze např. byly po určitou dobu (i po dobu mnoha měsíců, případně i let) řádně spláceny sjednané splátky, což by případně mohlo vést až k uplatnění důvodné námitky promlčení dlužníkem. Dalším nevhodným důsledkem by byla skutečnost, že dokud by věřitelka takovou výzvu k úhradě neučinila, nemohlo by nikdy dojít k promlčení nároku, případně by věřitelka mohla splatnost nečekaně přivodit například až po několika desítkách let, což by bylo v zjevném rozporu s judikaturou přijatými závěry ohledně splatnosti dluhu splatného na výzvu (viz např. bod 50 odůvodnění již zmiňovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka). Pokud Krajský soud v daném rozhodnutí uvedl, že by v případě splatnosti dle podmínek původní smlouvy byla nastolena otázka, zda má přednost dohodnutá výše splátky a jejich menší počet, či dohodnutá délka trvání úvěru a nižší výše splátky, tak lze dle názoru soudu tuto otázku překonat výkladem, když v době sjednávání úvěrové smlouvy byla mezi účastníky sjednána jak výše, tak délka splácení, tedy dlužník musel předpokládat, že bude pravidelně hradit určitou částku právě ve sjednané výši, pročež v této výši musí splácet i splátky bezdůvodného obohacení, byť v důsledku této skutečnosti svůj dluh splatí dříve (to vše za situace, kdy nevyšel mezi účastníky najevo spor o době splácení přiměřené možnostem dlužníka dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, jak již bylo uvedeno výše).

23. Soud proto ohledně splatnosti bezdůvodného obohacení (jednotlivých splátek a případného zesplatnění v případě jejich nehrazení) vycházel z dohody účastníků uvedené v (jinak absolutně neplatné) úvěrové smlouvě, v které byla sjednána splatnost dluhu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši částka, přičemž s ohledem na prodlení žalované s těmito splátkami došlo k jejich zesplatnění ke dni datum, tedy že i dlužnou jistinu – bezdůvodné obohacení musí žalovaná uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž pro nehrazení splátek následně došlo k zesplatnění, tedy že i bezdůvodné obohacení musí žalovaná nadále uhradit najednou.

24. S ohledem na skutečnost, že soud je vázán rozsahem uplatněného nároku právě tak, jak jej žalobkyně vymezila (včetně požadované výše úrokové sazby zákonného úroku z prodlení, včetně data, od kterého jej žalobkyně požaduje), musel soud následně promítnout zjištěnou splatnost dluhu ve vztahu k žalobkyní požadovanému petitu, kdy k okamžiku, od kterého žalobkyně požaduje úhradu úroku z prodlení, a to jednak v kapitalizované výši, a jednak ve výši dále běžící.

25. Žalobkyně však při výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení vycházela ze skutečnosti, že uvedené splátky žalované nezapočítávala na jistinu, ale na jiné (s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy z důvodu neprovedení řádného zkoumání úvěruschopnosti) složky příslušenství, tedy nelze žalobkyní provedenou specifikaci zákonného úroku z prodlení nadále použít. Žalobkyně následně v reakci na poučení soudu upřesnila, že kapitalizovaný úrok z prodlení pro tento případ požaduje toliko v té části, v které se žalobkyně domáhala úroku s prodlení z celé dlužné jistiny (výše bezdůvodného obohacení) od okamžiku zesplatnění – tedy úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do datum kapitalizovaný částkou částka, přičemž ve zbývajícím rozsahu (částka) musel soud požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení zamítnout, neboť žalobkyně jej dále neupřesnila, a bez další specifikace soud nemohl posoudit jeho oprávněnost. Stejně tak soud zamítl dále běžící úrok z prodlení z částky převyšující zbývající výši bezdůvodného obohacení.

26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.