19 C 142/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 , narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupen advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Anonymizováno , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem právnická osoba sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 o určení hranic pozemku

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že sporná hranice mezi pozemky žalobce parc. č. st. , číslo, a pozemkem žalované parc. č. , číslo, , vše v katastrálním území , adresa, , vede po vnějším obvodu oplocení pozemků žalobce, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 25 575,90 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mělníku doplatek soudního poplatku za návrh na zahájení řízení ve výši 3 000 Kč, a to na bankovní účet soudu č. , číslo, , variabilní symbol , var. symbol, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení v podobě znalečného České republice – Okresnímu soudu v Mělníku v částce, jejíž výše bude stanovena samostatným usnesení, a to do tří dnů od právní moci takovéhoto usnesení.

1. Žalobou došlou soudu dne 17. 5 2021, doplněnou podáním ze dne 23. 2. 2022, se žalobce domáhal mimo jiné určení, že sporná hranice mezi pozemky žalobce parc. č. st. , číslo, a pozemkem žalované parc. č. , číslo, vše v katastrálním území , adresa, , vede po vnějším obvodu oplocení pozemků žalobce. Žalobu odůvodnil tím, že je zde spor mezi účastníky řízení o to, kde vede hranice mezi jejich pozemky, když žalovaná považuje za správný průběh hranice vyznačený v současné katastrální mapě šrafovanou čárou, zatímco žalobce má za to, že průběh hranice kopíruje aktuální polohu oplocení (zdi) mezi uvedenými pozemky. Žalobce je přesvědčen, že nově provedené mapování nerespektuje dřívější mapové podklady, z nichž je patrné, že hranice sousedních pozemků v krajních bodech svíraly odlišný úhel než dle současné katastrální mapy, a to s odkazem na geometrický plán č. , číslo, z roku 1990, na němž je patrné, že hranice mění svůj směr mírně na západ a nepokračuje v přímé linii, stejná skutečnost je patrná z vytyčovacího náčrtu č. , číslo, ze dne 15. 4. 1997. Oproti tomu v současné katastrální mapě leží hranice mezi pozemky v přímce. Odlišný průběh hranice je patrný i v porovnání s dřívější katastrální mapou, když je zřejmé, že po digitalizaci katastrálního operátu došlo k posunu hranice žalobcových pozemků jihovýchodním směrem a to v průměru o 3 metry. Stávající oplocení (zeď) byla na sporné hranici zbudována v roce 1996 v místě předchozího oplocení. Žalovaná zaslala žalobci dne 28. 7. 2020 výzvu k odstranění nepovolené stavby oplocení, když argumentuje právě nově provedenou obnovou katastrálního operátu. Svůj naléhavý právní zájem na určení sporné hranice dovozoval z toho, že jeho právní postavení je nejisté ve vztahu k žalované i ve vztahu k orgánům státní správy, dle zápisu v katastru nemovitostí je výměra jeho pozemku menší, bez určení hranice ani neví, jak vysokou daň z nemovitostí by měl platit.

2. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 17. 5. 2021 původně domáhal určení sporné hranice také mezi svými pozemky a pozemky dalších vlastníků sousedních pozemků. Podáním ze dne 3. 9. 2021 však vzal žalobu vůči všem žalovaným, až na , adresa, , zpět. Soud proto usnesením ze dne 9. 9. 2021, č.j. , spisová značka, vůči žalovaným 2) až 8) řízení zastavil, usnesení nabylo právní moci dne 9. 10. 2021.

3. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že považuje stav zápisu vlastnických práv v katastru nemovitostí k pozemkům uvedeným v žalobě za správný. Aktuální stav zaměření je odrazem přesného měření za použité moderních technologií a odpovídá i vytyčení z roku 1990, přičemž tento vytyčovací plán si nechával pořizovat žalobce, když do svého vlastnictví přikupoval pozemek parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, . Tento vytyčovací plán také žalobce předložil stavebnímu úřadu k ohlášení drobné stavby – oplocení pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, vše v k.ú. , adresa, . I přesto realizoval stavbu plotu nikoli v přímé linii, odpovídající vytyčené hranici pozemků, ale ve větší výměře se zalomením. Tím žalobce neoprávněně zabral část pozemku ve vlastnictví žalované, k čemuž mu nesvědčí žádný právní titul. Žalovaná vyzvala žalobce dopisem ze dne 28. 7. 2020 k přesunu plotu na správnou hranici ve lhůtě 6 měsíců, žalobce však výzvě nevyhověl. Žalobce nemůže být v dobré víře od roku 1990, neboť mu byl znám skutečný stav hranice mezi pozemky. Žalobce tedy nebyl o nic ochuzen mapovou digitalizací, ta naopak pouze zdůraznila nesprávné oplocení pozemků žalobce. Navrhla proto, aby soud žalobu zamítl.

4. Po provedeném dokazování, vycházeje z listinných důkazů a provedeného místního šetření, dospěl soud k následujícím zjištěním stran skutkového stavu:Žalobce je evidován jako vlastník pozemků parc. č. st. , číslo, a , číslo, v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaných na LV č. , číslo, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále také jen „pozemky žalobce“) /viz výpis z katastru nemovitostí na č.l. 10 spisu/. Žalobce nabyl uvedené pozemky na základě kupní smlouvy obsažené v notářském zápisu ze dne 22. 5. 1989, sp. zn. , spisová značka, , , spisová značka, do bezpodílového spoluvlastnictví se svou tehdejší manželkou, přičemž do jeho výlučného vlastnictví přešly na základě dohody o mimosoudním vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví ze dne 15. 1. 1993 /viz notářský zápis na č.l. 104 spisu, dohoda o mimosoudním vypořádání na č.l. 105 spisu/. Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaného na LV č. , číslo, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, (dále také jen „pozemek žalované“), přičemž pozemky žalobce a žalované spolu sousedí, jejich společná hranice je v katastru nemovitostí vyznačena jako sporná (je vedena čerchovanou čarou) /výpis z katastru nemovitostí na č.l. 8 - 9, snímky z katastrální mapy na č.l. 59 - 62/. Rozhodnutím odboru výstavby a územního plánování ONV , adresa, ze dne 7. 2. 1990 bylo rozhodnuto o odstranění stavby rodinného domu č. p. , číslo, a hospodářského příslušenství na pozemku parc. č. st. , číslo, v obci , adresa, /viz rozhodnutí na č.l. 106 spisu/. Ve vytyčovacím plánu zaměřeném dne 1. 8. 1990 a ověřeném dne 6. 8. 1990 , tituly před jménem, , jméno FO, i ve vytyčovacím náčrtu zaměřeném dne 3. 4. 1997 , jméno, a ověřeném dne 15. 4. 1997 , tituly před jménem, , jméno FO, je hranice mezi pozemky žalobce a žalované vedena rovně /viz vytyčovací plán ze dne 6. 8. 1990 na č.l. 84 spisu, vytyčovací náčrt ze dne 15. 4. 1997 na č.l. 103 spisu/. V roce 2018 došlo k zahájení obnovy katastrálního operátu v obci , adresa, , v jejímž rámci proběhla mimo jiné etapa zjišťování průběhu hranic v terénu za účasti vlastníků pozemků. Dne 26. 3. 2019 se konalo zjišťování hranic stavebních parcel č. , číslo, a , číslo, a pozemkových parcel č. , číslo, a , číslo, zapsaných na LV , číslo, , za přítomnosti žalobce. Při stanovení hranice mezi pozemky parc. č. st. , číslo, (ve vlastnictví žalobce) a parcelou č. , číslo, (ve vlastnictví žalované) byl zapsán požadavek žalobce na opravu průběhu hranice, a to tak, že bude veden po stávající zdi, kde je v terénu lom, oproti dosavadnímu evidování této hranice bez lomu. Při zjišťování průběhu hranic dne 30. 7. 2019 za přítomnosti žalované, vyslovila žalovaná nesouhlas s vedením vlastnické hranice mezi pozemky parc. č. st. , číslo, a parcelou , číslo, po stávající zdi s lomem, naopak požadovala průběh hranice v linii přímé, nikoli s lomem. Vlastníci dotčených pozemků byli vyzváni k nahlédnutí do obnoveného katastrálního operátu v termínu od 30. 5. 2021 do 14. 6. 2021s tím, že proti němu mohou podat námitky. Katastrálnímu úřadu nebyl doručen žádný nesouhlas s původním zjištěním průběhu hranic, pouze pro část hranice mezi parc. č. st. , číslo, a parc. č. , číslo, byl použit pro kresbu bod z dosavadní katastrální mapy a vlastnická hranice byla nakreslena přerušovanou čarou, kterou se vyznačuje hranice převzatá – sporná. Platnost nového katastrálního operátu byla vyhlášena ke dni 30. 6. 2021 /viz výpis z KN na č.l. 63 spisu, sdělení KÚ ze dne 29. 7 . 2021 na č.l. 70 spisu, spisy KÚ se soupisy nemovitostí č. , číslo, a , číslo, ve složce za spisem/. Výměra nemovitostí zapsaných na LV , číslo, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobce se oproti původní výměře v rozsahu 2 789 m2 po obnově katastrálního operátu zmenšila o 100 m2 na 2 689 m2 /viz srovnávací sestavení parcel na č.l. 64 spisu, výpis z KN na č.l. 102 spisu/. Přibližná plocha pozemku, jež je ohrazen zdí a leží vně čerchované čáry označující spornou hranici mezi pozemky žalobce a pozemkem žalované v katastru nemovitostí je cca 35 m2 /viz mapa na č.l. 108 a 109 spisu/. V rámci obnovy katastrálního operátu došlo také k zakreslení hranic dotčených pozemků digitálním způsobem /viz průmětová fotografie na č.l. 11 a 107 spisu, náhled do KN na č.l. 12 spisu, zaměření parcel na č.l. 87 spisu/. Dopisem ze dne 28. 7. 2020 žalovaná vyzvala žalobce k odstranění nepovolené stavby oplocení mezi pozemky parc. č. , číslo, a parc. č. st. , číslo, a pozemkem č. , číslo, když toto oplocení nedopovídá vytyčovacímu plánu č. , číslo, ze dne 6. 8. 1990, který byl podkladem pro rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne 17. 8. 1996 pod č.j. , číslo, o povolení provedení stavby oplocení /viz dopis na č.l. 7 a 85 - 86 spisu/. Dle znaleckého posudku z oboru geodézie zpracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, dne 3. 5. 2023, č. , číslo, nevede mezi pozemky žalobce a pozemkem žalované historická hranice po vnějším obvodu oplocení pozemků žalobce, žalobce nenechal vystavit aktuální oplocení na půdorysu dřívějšího oplocení, když historická oplocení na hranici mezi příslušnými pozemky vedla vždy rovně bez zalomení. Současná hranice mezi pozemky žalobce a pozemkem žalované neodpovídá vytyčovacímu náčrtu ze dne 1. 8. 1990 ani vytyčovacímu náčrtu ze dne 3. 4. 1997, když v obou náčrtech je vedena rovně bez zalomení. Ve všech historických mapách od roku 1930 do roku 2019 je sporná hranice mezi pozemky vedena rovně bez zalomení, pásmo bylo nataženo vždy rovně, teprve při měření v roce 2019 při obnově katastrálního operátu se objevuje zalomení hranice, hranice mezi pozemky je v mapovém klíči označena jako sporná /viz znalecký posudek na č.l. 157 – 184 spisu/. V rámci výslechu při jednání dne 21. 7. 2023 znalec , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že na základě studia historických dokumentů a místního šetření dospěl k závěru, že správná hranice mezi pozemky žalobce a pozemkem žalované by měla vést rovně, nikoli zalomeně a to v místě, kde je v katastrální mapě označena čerchovanou čarou. Hraniční zeď se nachází částečně na pozemku žalobce (na začátku a konci) a částečně na pozemku žalované (tam, kde je zakreslena mimo čerchovanou čáru, jež označuje v katastru nemovitostí spornou hranici). Dle jeho názoru je čerchovaně označená hranice mezi pozemky zakreslená v katastru nemovití správnou hranicí. Důvodem, proč se původně zakreslené oranžové čáry v katastru nemovitostí označující hranice mezi pozemky před provedením obnovy operátu neshodují se žlutými čárami označujícími hranice mezi pozemky v katastru nemovitostí zakreslenými po obnově katastrálního operátu, je, že původní historické zaměření (označené oranžově) bylo nepřesné a neodpovídalo skutečnému stavu, zatímco digitální zaměření (označené žlutě) je přesné a správné. Dle názoru znalce není možné, aby hraniční zeď byla celá vystavena na pozemku žalobce, s tím že by se jednalo pouze o chybné zakreslení posunuté hranice mezi pozemky několik metrů západně, když to neodpovídá vytyčeným bodů a liniím v archivních náčrtech. Znalec poukázal na to, že vytyčovací náčrty z roku 1990 a 1997 nebyly vyhotoveny za užití státního souřadnicového systému, takže nejsou tolik přesné, pro měření využívaly body v terénu, hraniční kolíky nebo budovy, bylo povinností vlastníků tyto body zachovat. V daném případě však zachovány nebyly, a proto nelze historická měření ověřit. Ke zmenšení plochy pozemků při digitální obnově katastrálního operátu běžně dochází, důvodem je právě větší přesnost měření, změna výměry pozemků je vždy s vlastníky projednána, pokud vysloví souhlas, uvede se pozemek do katastru nemovitostí v menší výměře, to je i případ pozemků žalobce /viz výslech znalce při jednání dne 21. 7. 2023/.

5. Z ostatních provedených důkazů soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění, když se jednalo o důkazy prokazující žalobní tvrzení ve vztahu k žalovaným 2) až 8), vůči nimž bylo řízení zastaveno (důkazy na č.l. 13 – 20 spisu).

6. Jen pro úplnost k námitkám žalobce ke znaleckému posudku č. , číslo, , zpracovaného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že tento nesplňuje náležitosti podle § 28 odst. 2 písm. a), c), i) a odst. 7 zákona o znalcích, soud uvádí, že v případě uvedených vad dle § 28 odst. 2 písm. a) a c) (absence titulní strany a výčtu podkladů) se jedná o vady ryze formální, nijak neovlivňující samotné znalecké zkoumání a učiněné znalecké závěry, když nadto z obsahu samotného znaleckého posudku je zřejmé, co bylo podkladem pro zpracování znaleckého posudku, neboť všechny podklady jsou v přílohách předmětného znaleckého posudku. Pokud se týká tvrzených nedostatků znalecké doložky dle § 28 odst. 2 písm. i) a odst. 7, tak zde má soud za to, že všechny náležitosti znalecké doložky byly znalcem doplněny před jeho výslechem při jednání dne 21. 7. 2023 ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 3020/08, když se jednalo o vady odstranitelné a soud je uvedeným způsobem odstranil, pročež lze na předmětný znalecký posudek nahlížet jako na bezvadný. Nadto soud upozorňuje, že i kdyby listina označená jako znalecký posudek znaleckou doložku neobsahovala, neznamenalo by to, že nemůže být použita k důkazu v řízení, pouze by se jednalo o běžný listinný důkaz.

7. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícím závěrům o skutkovém stavu:Žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. st. , číslo, a , číslo, v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaných na LV č. , číslo, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, . Žalovaná je vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, v obci a katastrálním území , adresa, , zapsaného na LV č. , číslo, u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště , adresa, , přičemž pozemky žalobce a žalované spolu sousedí, jejich společná hranice je v katastru nemovitostí vyznačena jako sporná (je vedena čerchovanou čarou). V roce 2018 došlo k zahájení obnovy katastrálního operátu v obci , adresa, , v jejímž rámci proběhla mimo jiné etapa zjišťování průběhu hranic v terénu za účasti vlastníků pozemků. Dne 26. 3. 2019 se konalo zjišťování hranic stavebních parcel č. , číslo, a , číslo, a pozemkových parcel č. , číslo, a , číslo, zapsaných na LV , číslo, , za přítomnosti žalobce. Při stanovení hranice mezi pozemky parc. č. st. , číslo, (ve vlastnictví žalobce) a parcelou č. , číslo, (ve vlastnictví žalované) byl zapsán požadavek žalobce na opravu průběhu hranice, a to tak, že bude veden po stávající zdi, kde je v terénu lom, oproti dosavadnímu evidování této hranice bez lomu. Při zjišťování průběhu hranic dne 30. 7. 2019 za přítomnosti žalované, vyslovila žalovaná nesouhlas s vedením vlastnické hranice mezi pozemky parc. č. st. , číslo, a parcelou , číslo, po stávající zdi s lomem, naopak požadovala průběh hranice v linii přímé. Vlastníci dotčených pozemků byli vyzváni k nahlédnutí do obnoveného katastrálního operátu v termínu od 30. 5. 2021 do 14. 6. 2021s tím, že proti němu mohou podat námitky. Katastrálnímu úřadu nebyl doručen žádný nesouhlas s původním zjištěním průběhu hranic, pouze pro část hranice mezi parc. č. st. , číslo, a parc. č. , číslo, byl použit pro kresbu bod z dosavadní katastrální mapy a vlastnická hranice byla nakreslena přerušovanou čarou, kterou se vyznačuje hranice převzatá – sporná. Platnost nového katastrálního operátu byla vyhlášena ke dni 30. 6. 2021. Výměra nemovitostí zapsaných na LV , číslo, v k. ú. , adresa, ve vlastnictví žalobce se oproti původní výměře v rozsahu 2 789 m2 po obnově katastrálního operátu zmenšila o 100 m2 na 2 689 m2. Historická hranice mezi pozemky žalobce a pozemkem žalované nevede po vnějším obvodu oplocení pozemků žalobce, když historická oplocení na hranici mezi příslušnými pozemky vedla vždy rovně bez zalomení, a to na všech historických mapách od roku 1930 do roku 2019. Současná hranice mezi pozemky žalobce a pozemkem žalované neodpovídá vytyčovacímu náčrtu ze dne 1. 8. 1990 ani vytyčovacímu náčrtu ze dne 3. 4. 1997, když v obou náčrtech je vedena rovně bez zalomení. Teprve při měření v roce 2019 při obnově katastrálního operátu se objevuje zalomení hranice. Hranice mezi pozemky, která zde je označena čerchovanou čarou jako hranice sporná, je správnou hranicí. Hraniční zeď mezi pozemky se nachází částečně na pozemku žalobce (na začátku a konci) a částečně na pozemku žalované (tam, kde je zakreslena mimo čerchovanou čáru, jež označuje v katastru nemovitostí spornou hranici). Dopisem ze dne 28. 7. 2020 žalovaná vyzvala žalobce k odstranění nepovolené stavby oplocení mezi pozemky parc. č. , číslo, a parc. č. st. , číslo, a pozemkem č. , číslo, , když toto oplocení nedopovídá vytyčovacímu plánu č. , číslo, ze dne 6. 8. 1990, který byl podkladem pro rozhodnutí , právnická osoba, , adresa, ze dne 17. 8. 1996 pod č.j. , číslo, o povolení provedení stavby oplocení.

8. Podle § 80 zákona č. 99/1963, občanského soudního řádu, v platném znění (dále také jen „o.s.ř.“) určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

9. Podle § 1028 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“) jsou-li hranice mezi pozemky neznatelné nebo pochybné, má každý soused právo požadovat, aby je soud určil podle poslední pokojné držby. Nelze-li ji zjistit, určí soud hranici podle slušného uvážení.

10. Podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 nebylo zásadně možné v civilním soudním řízení žádat vydání konstitutivního rozhodnutí, kterým by byly hranice pozemků, jež nebylo možné objektivně zjistit, určeny (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2003, sp. zn. 22 Cdo 2409/2002). Změnu přinesl občanský zákoník účinný od 1. 1. 2014, který obsahuje ustanovení § 1028 o. z., které stanovení neznatelné nebo pochybné hranice podle kritéria poslední pokojné držby nebo slušného uvážení soudem nově upravuje a současně se zachovává možnost žalovat na určení vlastnického práva, je-li hranice pozemků mezi účastníky řízení subjektivně sporná (s potřebnou posoudit otázku naléhavého právního zájmu na navrhovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř.). Žaloba na „určení sporné hranice“ mezi pozemky, o které žalobce tvrdí, že ji lze objektivně zjistit, avšak existuje spor o její průběh mezi účastníky řízení, je jen zvláštním případem žaloby na určení vlastnického práva žalobce; soud za použití pravidel pro dokazování ve sporném řízení zkoumá, kudy vede sporná hranice, a pokud zjistí, že žalobcova tvrzení jsou správná, žalobě vyhoví, jinak ji zamítne. V případě, že žalobce svá tvrzení ohledně průběhu hranice neprokáže, soud nemůže bez změny žaloby hranici určit podle poslední držby či podle svého uvážení, ale musí žalobu zamítnout. Jde o řízení o vydání deklaratorního rozhodnutí, jehož smyslem je určení skutečných hmotněprávních vztahů tak, jak byly zjištěny ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu. Naopak žaloba podle § 1028 o. z. se opírá o tvrzení, že skutečný průběh hranice nelze zjistit a žádá se o její nové vymezení či stanovení. (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 12. 2016, sp. zn. 22 Cdo 4071/2016).

11. Po provedeném dokazování, hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na určení, že hranice mezi pozemky žalobce a pozemkem žalované vede po vnějším obvodu oplocení pozemků žalobce, není důvodný, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I. tohoto rozsudku).

12. V daném případě se žalobce domáhá určení průběhu sporné hranice mezi svými pozemky a pozemkem žalované, kterou lze objektivně zjistit, jedná se tedy o zvláštní řízení na určení vlastnického práva podle § 80 o.s.ř. Soud ve věci může vydat pouze deklaratorní rozhodnutí, a to v případě, že z provedených důkazů zjistí, že hranice mezi pozemky účastníků řízení probíhá právě tam, kde tvrdí žalobce, jinak je nutné žalobu zamítnout, neboť soud nemůže stanovit průběh hranice mezi pozemky na základě vlastních úvah, jak předpokládá § 1028 o. z., a tak jí konstitutivně určit.

13. Soud má za to, že žalobce řádně tvrdil a prokázal existenci naléhavého právního zájmu na určení předmětné hranice, když jeho právní postavení je bez takového určení nejisté, a to jak ve vztahu k žalované tak i ve vztahu k orgánům státní správy, neboť v katastru nemovitostí je předmětná hranice pozemků účastníků řízení zapsána jako sporná.

14. Žalobce se domáhá podanou žalobou určení, že hranice mezi jeho pozemky a pozemkem žalované vede po vnějším obvodu oplocení pozemků žalobce. K prokázání svého tvrzení navrhl celou řadu důkazů, včetně vypracování znaleckého posudku z oboru geodezie. Na jejich základě však soud dospěl k závěru, že je zcela vyloučeno, aby sporná hranice mezi pozemky účastníků vedla právě po vnějším obvodu současného oplocení pozemků žalobce. Z vytyčovacího plánu z roku 1990 i z vytyčovacího náčrtu z roku 1997 se podává, že historická hranice mezi pozemky účastníků vedla vždy rovně bez zalomení, což je znatelné i laickým pohledem. Ke stejnému závěru potom dospěl i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve zpracovaném znaleckém posudku, který vycházel i z dalších historických katastrálních map od roku 1930 do současnosti a uzavřel, že zalomení se poprvé objevuje až při obnově katastrálního operátu v roce 2019. Pokud má tedy současné oplocení pozemků žalobce nepravidelný tvar se zřejmým zalomením, což je viditelné např. na průmětové fotografii na č.l. 107 nebo na mapě na č.l. 87 a žalobce to ani nijak nesporuje, nekopíruje toto oplocení historickou hranici mezi pozemky a není tak hranicí, jejíž existenci by bylo možné v tomto typu řízení určit.

15. Pokud žalobce tvrdil, že celá hraniční zeď je postavena na jeho pozemku a hranice mezi pozemky účastníků by měla být správně v katastru nemovitostí zakreslena sice v rovné přímce, ale o několik metrů západně, a že se vlastně dobrovolně vzdává té části svého pozemku, jež je za hraniční zdí ve prospěch žalované, pak toto tvrzení vyvrátil soudní znalec při svém výslechu, když uvedl, že tomuto závěru neodpovídají vytyčené body a linie zobrazené v archivních náčrtech. Stejně tak znalec přesvědčivě vysvětlil, proč se nepřekrývají oranžové linie hranic pozemků zapsaných v katastru nemovitostí před obnovou katastrálního operátu a žluté hranice těchto pozemků zapsané do katastru nemovitostí po obnově katastrálního operátu, když uvedl, že je to důsledek nepřesného zakreslení pozemků před obnovou operátu, neboť historické mapy nebyly vyhotoveny za užití státního souřadnicového systému, ale pomocí místního souřadnicového systému, který není plně obnovitelný, neboť pracuje se stabilizovanými body (kolíky nebo existujícími stavbami), které v současné době již v terénu nebyly, a to přes to, že je povinností vlastníků pozemků tyto body zachovat. Naopak měření provedená digitální formou při obnově katastrálního operátu lze považovat za mnohem přesnější, a proto jsou žlutě označené hranice pozemků v katastru nemovitostí správnými hranicemi. Znalec se také vyjádřil ke zmenšení plochy pozemků žalobce po obnově katastrálního operátu, uvedl, že je to poměrně běžné a to právě s ohledem na přesnější zaměření pozemků digitální formou, s žalobcem muselo být toto zmenšení projednáno a zapsání menší výměry do katastru nemovitostí muselo být provedeno s jeho souhlasem.

16. Pokud žalobce dovozoval oprávněnost svého žalobou uplatněného nároku z toho, že znalec uvedl, že pro neexistenci vytyčených bodů nelze hranici mezi pozemky účastníků řízení přesně rekonstruovat, a že znalec nebyl schopen určit, zda jižní bod oplocení je umístěn na pozemku žalobce či nikoli (což ale nebylo znalcovým úkolem stanoveným soudem), pak soud tomuto názoru nepřisvědčil. Bylo na žalobci, aby prokázal, že sporná hranice mezi pozemky vede právě po vnějším obvodu oplocení žalobcových pozemků, tedy v místě, ve kterém se domáhal jejího určení. Znalec sice uvedl, že při obnově katastrálního operátu nebylo možné vyjít z vytyčených bodů, které v místě již nebyly, tato skutečnost však jde k tíži žalobce, když on byl tím, kdo měl vytyčovací body v terénu zachovat, a zároveň je tím, kdo nese důkazní břemeno k prokázání průběhu sporné hranice. Předmětem tohoto soudního řízení totiž není určení toho, kudy skutečně sporná hranice mezi pozemky účastníků vede (konstitutivní rozhodnutí), ale zjištění, zda vede po vnějším obvodu oplocení pozemků žalobce (deklaratorní rozhodnutí). A zde má soud za prokázané, že po vnějším obvodu oplocení pozemků žalobce nevede, a to s ohledem na tvar takové hranice, který neodpovídá historickým katastrálním mapám.

17. Soud nepřisvědčil ani námitce žalobce, že pozemek v rozsahu ohraničeném oplocením užívá od roku 1996 v pokojném stavu a že je tedy v dobré víře, neboť má za to, že z vytyčovacího plánu z roku 1990, jakož i z vytyčovacích náčrtů pozdějších, vyplývá, že oplocení pozemků žalobce mezi jeho pozemky a pozemkem žalované vedlo vždy v rovné přímce. Vzhledem k tomu, že žalobce předmětné pozemky vlastnil již od roku 1989, musel si být vědom toho, že pozemky neužívá v takovém rozsahu, jak byly původně v katastru nemovitostí zaměřeny.

18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované, která měla ve věci plný úspěch, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 25 575,90 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 4, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k žalobě ze dne 20. 10. 2021) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dne 8. 4. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dne 14. 6. 2022 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., z částky 2 x 3 100 Kč za účast na jednání soudu dne 21. 7. 2023 dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., když toto jednání přesáhlo 2 hodiny, včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 8. 4. 2022 (účast na jednání) náhrada 562 Kč za 74 ujetých km (37,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 47/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při kombinované spotřebě 7,8 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 47/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 6. 2022 (účast na jednání) náhrada 605 Kč za 74 ujetých km (44,5 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 116/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při kombinované spotřebě 7,8 l/100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 116/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 21. 7. 2023 (účast na jednání) náhrada 623 Kč za 74 ujetých km (41,5 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 191/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při kombinované spotřebě 7,8 l/100 km a 5,2 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 191/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce 200 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 22 790 Kč ve výši 4 785,90 Kč. Lhůta k plnění byla určena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku).

19. Soud dále rozhodl o povinnosti žalobce doplatit část soudního poplatku za podání návrhu na zahájení řízení ve výši 3 000 Kč dle § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s § 9 odst. 6 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění. Soudní poplatek za podání návrhu na zahájení řízení, jehož předmětem není peněžité plnění, činil 5 000 Kč dle položky 4 písm. a) sazebníku poplatků, jež je přílohou zákona o soudních poplatcích, žalobce však na základě výzvy soudu ze dne 21. 5. 2021, č.j. , spisová značka, uhradil pouze 2 000 Kč. Tuto skutečnost soud zjistil až poté, co ve věci zahájil jednání, upozornil proto strany na to, že bude nutné soudní poplatek doplatit, o čemž nyní rozhodl (výrok III. tohoto rozsudku).

20. V neposlední řadě soud rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit státu náhradu nákladů řízení, které budou vyplaceny na odměně znalce, dle § 148 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení zcela neúspěšný, má tedy povinnost nahradit státu náklady, které mu v souvislosti s řízením vznikly. Vzhledem k tomu, že jejich přesná výše není dosud zřejmá, neboť zatím nedošlo k výplatě znalečného za zpracování znaleckého posudku a účast znalce při soudním jednání, bude konkrétní částka těchto nákladů vyčíslena v samostatném usnesení dle § 155 odst. 1 o.s.ř., přičemž soud samozřejmě zohlední zaplacení zálohy na vypracování znaleckého posudku ve výši 12 000 Kč ze strany žalobce (výrok IV. tohoto rozsudku).