19 C 17/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní titul Terezou Pirklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovaným: 1. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované anonymizováno 8 slov stát. instituce ulice a číslo , PSČ obec a číslo 2. celé jméno žalované , datum narození bytem adresa žalované o zaplacení 14 020 Kč s příslušenstvím

I. Žalované jsou povinny zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 14 020 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 14 020 Kč od 14. 4. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalované jsou povinny zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení v částce 7 031,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 14 020 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná 1. [celé jméno žalované] řídila dne [datum] osobní vozidlo [značka automobilu], [registrační značka], přičemž ve [údaj o čase] hodin způsobila silniční dopravní nehodu v obci [obec], ulice [ulice], kde z nezjištěných příčin vyjela vlevo mimo komunikaci a přední částí vozidla narazila do oplocení a ocelových vrat [adresa], které byli tímto poškozeny a které byly v době dopravní nehody ve vlastnictví pana [jméno] [příjmení] (dále jen„ poškozený“). Po nárazu do oplocení a ocelových vrat žalovaná [číslo] z vozidla vystoupila a z místa dopravní nehody odešla. Provozovatelem vozidla [značka automobilu], [registrační značka], byla k datu nehody žalovaná 2. [celé jméno žalované], která neměla k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (tzv. povinné ručení). Škodní událost šetřila [právnická osoba], která vyplatila poškozenému náhradu škody ve výši 14 020 Kč představující náklady nutné na opravu poškozeného oplocení a ocelových vrat. Žalobkyně následně z garančního fondu uvedenou částku uhradila [právnická osoba] Dopisem ze dne 14. 3. 2019 žalobkyně vyzvala žalované, aby uhradily částku 14 020 Kč nejpozději do 13. 4. 2019. Žalované však ničeho neuhradily ani přes opakovanou výzvu.

2. Ani jedna z žalovaných se ve věci nevyjádřila.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud usnesením ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], účastníky řízení podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žádná z účastnic se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, ačkoliv žalované 1. bylo usnesení doručeno vhozem do poštovní schránky na adrese trvalého bydliště dne 24. 11. 2020, žalované [číslo] bylo usnesení doručeno tzv. fikcí na adresu trvalého bydliště 20. 11. 2020 a žalobkyni do datové schránky dne 9. 11. 2020. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Dne [datum] v [údaj o čase] [anonymizováno] v obci [obec] způsobila řidička [celé jméno žalované] dopravní nehodu vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], při níž došlo k poškození oplocení a vrat ve vlastnictví [jméno] [příjmení]. Po nárazu do vrat řidička vystoupila a z místa dopravní nehody odešla (viz protokol o dopravní nehodě na č.l. 24 a 63 včetně fotografií, úřední záznam o podání vysvětlení žalovaných na č.l. 61 a na č.l. 62).

6. V registru vozidel je jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla zapsán [jméno] [příjmení] (viz zpráva [územní celek] na č.l. 52). Ten však vozidlo dne 29. 1. 2018 prodal [jméno] [příjmení], který vozidlo dne 11. 4. 2018 prodal [jméno] [příjmení] (viz kupní smlouva na č.l. 68 a kupní smlouva na č.l. 69). K vozidlu nebylo ke dni 28. 10. 2018 sjednáno pojištění odpovědnosti z jeho provozu, tzv. povinné ručení (viz informace o pojištění vozidla na č.l. 12 a žádost o ukončení pojištění na č.l. 29). 7. [ulice] vzájemná pojišťovna vyplatila poškozenému [jméno] [příjmení] na náhradu škody částku 14 020 Kč (viz likvidační zpráva na č.l. 13 a 28), přičemž [anonymizována dvě slova] pojišťovně tuto částku nahradila žalobkyně (viz výzva na č.l. 23 a detaily transakce na č.l. 15). Žalobkyně vyzvala obě žalované k úhradě částky 14 020 Kč s příslušenstvím dopisy ze dne 14. 3. 2019 (viz dopis na č.l. 16 a 17). K úhradě dluhu je opakovaně upomínala (viz dopisy ze dne 22. 5. 2019 na č.l. 18 a 19), přičemž naposledy před podáním žaloby je vyzvala k úhradě dluhu dopisy ze dne 24. 2. 2020 (viz předžalobní upomínka na č.l. 20 a 21).

8. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“) a podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o.z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení:

9. Podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., kancelář poskytuje z garančního fondu poškozenému plnění za újmu způsobenou provozem vozidla, kterou je povinna nahradit osoba bez pojištění odpovědnosti, byl-li provoz tohoto vozidla podmíněn pojištěním odpovědnosti podle tohoto zákona.

10. Podle § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb., pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že bez zřetele hodného důvodu opustil místo dopravní nehody nebo jinak znemožnil zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody.

11. Podle § 24a odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb., výplatou náhradního plnění přecházejí práva poškozeného vůči osobě, která způsobila újmu, nebo vůči jejímu pojistiteli podle § 9a nebo § 9b odst. 1, anebo její pojišťovně podle § 9c na Kancelář.

12. Podle § 24 odst. 9 druhá zákona č. 168/1999 Sb., výplatou plnění z garančního fondu vzniká Kanceláři nárok na náhradu jedné třetiny toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. a), b) a g) včetně nákladů na jinou osobu pověřenou Kanceláří vyřízením případu a poskytnutím plnění poškozenému nebo uplatněním tohoto práva, nejvýše však 300 000 Kč. Vůči pohledávce Kanceláře na náhradu podle věty prvé jsou solidárními dlužníky provozovatel a řidič vozidla, jehož provozem byla způsobena újma; řidič pouze tehdy, pokud má povinnost újmu nahradit. Za podmínek podle § 10 má Kancelář nárok podle vět prvé a druhé na náhradu toho, co plnila poškozenému včetně nákladů podle věty prvé, bez omezení. Nelze-li určit provozovatele vozidla, je solidárním dlužníkem vůči pohledávce Kanceláře vlastník vozidla. To neplatí pro vlastníka vozidla, jehož pojištění odpovědnosti zaniklo podle § 12 odst. 1 písm. d). Kancelář je povinna požadovat na příslušném garančním fondu, popřípadě na příslušné kanceláři pojistitelů náhradu toho, co plnila poškozenému podle odstavce 2 písm. e) nebo formou náhradního plnění podle § 24a odst. 1 písm. c) a § 24b.

13. V daném případě bylo prokázáno, že [celé jméno žalované] způsobila dne [datum] v [údaj o čase] hodin v obci [obec] způsobila dopravní nehodu vozidlem [značka automobilu], [registrační značka], při které došlo k poškození oplocení a vrat ve vlastnictví poškozeného. Žalovaná [celé jméno žalované] místo nehody bez důvodu opustila, a proto má povinnost nahradit vzniklou škodu podle § 24 odst. 9 § ve spojení s § 10 odst. 1 písm. c) zákona č. 168/1999 Sb. Jelikož vozidlo bylo ke dni dopravní nehody ve vlastnictví [celé jméno žalované], která k němu neměla sjednáno pojištění odpovědnosti provozu vozidla (tzv. povinné ručení), je i tato povinna k náhradě škody podle § 24 odst. 2 písm. b) zákona č. 168/1999 Sb. [ulice] vzájemná pojišťovna vyplatila poškozenému za způsobenou škodu částku 14 020 Kč, žalované jsou proto povinny tuto částku uhradit žalobkyni, na kterou nárok přešel podle § 24a odst. 9 zákona č. 168/1999 Sb. Soud proto žalovaným uložil, aby společně a nerozdílně zaplatily žalobkyni částku 14 020 Kč (tzn. splněním dluhu jednou z žalovaných, dluh zaniká).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v celkové částce 7 031,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) ve výši 1 700 Kč za dva úkony dle § 11 odst. 1 a.t., a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé), a ve výši 850 Kč za jeden úkon dle § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzva k plnění, která neobsahovala právní rozbor věci), celkem 4 250 Kč (2 úkony x 1 700 Kč + 1 úkon x 850 Kč), dále paušální náhrada výdajů za každý z těchto úkonů podle § 13 odst. 4 a. t., tj. ve výši 900 Kč (3 úkony x paušální náhrada ve výši 300 Kč) a náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 1 081,50 Kč (21 % z částky 5 150 Kč). Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“).