Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

19 C 172/2020

č. j. 19 C 172/2020-60

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-05-28 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSME:2021:19.C.172.2020.1

Citované zákony (15)

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 33 825,33 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci částku 33 825,33 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení: ve výši 10 % ročně z částky 671,33 Kč od 15. 8. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 5 465 Kč od 1. 4. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 5 465 Kč od 1. 5. 2020 do zaplacení, ve výši 10 % ročně z částky 5 465 Kč od 1. 6. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 5 465 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 5 465 Kč od 1. 8. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 5 465 Kč od 1. 9. 2020 do zaplacení, ve výši 8,25 % ročně z částky 364 Kč od 1. 10. 2020 do zaplacení.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce 10 222,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

1. Žalobce se obrátil dne 23. 12. 2020 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 33 825,33 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že žalovaný s [územní celek], původním vlastníkem bytového domu [adresa], nacházejícího se na pozemku parc. č. st. [číslo] zapsaném na LV. [číslo] v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a k. ú. [obec] (dále jen„ bytový dům“), uzavřel dne [datum] smlouvu o nájmu bytu [číslo] o výměře 38,4 Kč, ve specifikovaném bytovém domě. Podle smlouvy o nájmu bytu se žalovaný zavázal hradit pronajímateli měsíční nájemné ve výši 75 Kč za m2, tedy při uvedené výměře ve výši 2 880 Kč, dále nájemné za vybavení bytu, které činilo podle výpočtového listu platného od 1. 10. 2018 82 Kč měsíčně, a dále úhradu za plnění spojená s užíváním bytu v pravidelných měsíčních zálohových splátkách s tím, že pronajímatel byl povinen každoročně nájemci skutečné náklady za služby vyúčtovat a nájemce byl povinen případné nedoplatky vyrovnat v souladu s pokyny pronajímatele. Výše zálohových plateb na služby spojené s užíváním bytu byla stanovena od 1. 10. 2018 ve výpočtovém listu na 2 503 Kč měsíčně. Žalovaný tak byl povinen měsíčně hradit nájemné a zálohu na služby spojené s užíváním bytu ve výši celkem 5 465 Kč, přičemž tyto platby byly splatné vždy k poslednímu dni daného kalendářního měsíce. Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 10. 2009 a dodatky byla prodloužena až do 31. 10. 2018. Žalobce se stal výlučným vlastníkem bytového domu na základě kupní smlouvy ze dne 25. 9. 2018, pročež na žalobce přešla veškerá práva a povinnosti ze shora specifikované smlouvy o nájmu bytu. Jelikož žalovaný byt dále užíval a žalobce jej k vystěhování nevyzval, byl nájemní vztah prodloužen o jeden rok nejprve od 1. 11. 2018 do 31. 10. 2019 a následně o další rok od 1. 11. 2019 do 31. 10. 2020 Nájemní smlouva nebyla dále prodloužena a žalovaný byl dopisem ze dne 25. 8. 2020 vyzván k předání bytu ke dni 31. 10. 2020, byt však žalovaný fakticky opustil již dne 3. 9. 2020. Žalovaný sjednané platby nehradil řádně a včas, konkrétně žalovaný nezaplatil nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za část měsíce února 2020 ve výši 671,33 Kč (dílčí platbu provedl žalovaný dne 14. 8. 2020), za celé měsíce od března do srpna 2020 (6 měsíců) a neuhradil poměrnou část nájemného a zálohy na služby spojené s užíváním bytu za první dva dny měsíce září 2020 ve výši 364 Kč. Celkový dluh žalovaného tak činí částku 33 825,33 Kč, která představuje součet dlužného nájemného a dlužných záloh za služby spojené s užíváním bytu. Příslušenství sestává z úroku z prodlení z dlužných částek.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila podáním ze dne 4. 5. 2021. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s [územní celek], původním vlastníkem bytového domu, uzavřel dne [datum] nájemní smlouvu, na jejímž základě byl žalovanému za účelem bydlení přenechán k užívání byt [číslo] v bytovém domě a žalovaný se zavázal za užívání platit nájemné ve výši 75 Kč za 1 metr čtvereční měsíčně, což při výměře 38,4 m2 činí částku 2 880 Kč měsíčně, dále nájemné za vybavení bytu, které činilo podle výpočtového listu platného od 1. 10. 2018 částku 82 Kč měsíčně a zálohy za planění spojená s užíváním bytu v pravidelných měsíčních zálohových splátkách s tím, že pronajímatel byl povinen každoročně nájemci skutečné náklady za služby vyúčtovat a nájemce byl povinen případné nedoplatky vyrovnat v souladu s pokyny pronajímatele. Výše zálohových plateb na služby spojené s užíváním bytu byla stanovena od 1. 10. 2018 ve výpočtovém listu na 2 503 Kč měsíčně. Tyto měsíční platby byly podle nájemní smlouvy splatné vždy do posledního dne v měsíci /viz nájemní smlouva na č. l. 10-11, evidenční list výpočtu nájemného na č. l. 19, výpočtový list na č. l. 20, protokol o vyúčtování služeb za rok 2019 na č. l. 26, vyúčtování zálohových úhrad za rok 2018 na č. l. 27 Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 10. 2009 a následnými dodatky byla opakovaně prodlužována vždy o jeden rok až do 31. 10. 2018 /viz dodatky k nájemní smlouva na č. l. 21-24 Na základě kupní smlouvy ze dne 25. 9. 2018 se žalobce stal výlučným vlastníkem bytového domu /viz kupní smlouva na č. l. 12-18, výpis z veřejné části katastru nemovitostí na č. l. 31 Žalovaný byt dále užíval s konkludentním souhlasem žalobce /viz tvrzení žalobce/. Žalovaný byl přípisem ze dne 25. 8. 2020 vyrozuměn o ukončení nájmu bytu ke dni 31. 10. 2020 a byl vyzván k jeho předání. Žalovaný však byt fakticky opustil již dne 3. 9. 2020 /viz přípis na č. l. 30 vč. údajů o doručení na č. l. 37, tvrzení žalobce/. Žalovaný nehradil sjednané pravidelné měsíční platby spojené s nájmem řádně a včas, kdy měl hradit měsíčně celkem částku 5 465 Kč (souhrn běžného nájemného, nájemného za vybavení bytu, záloh na služby spojené s užíváním bytu). Za měsíc únor žalovanému mu vznikl nedoplatek ve výši 671,33 Kč, za měsíce od března do srpna 2020 neuhradil ničeho, rovněž neuhradil ani poměrnou část nájemného za měsíc září 2020 ve výši 364 Kč /viz přehled jistin a jejich úhrad na č. l. 28 a [číslo], vývoj plateb na č. l. 29 Žalobce naposledy vyzval žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 32 ve znění její opravy na č. l. 35, vč. doručenky na č. l. 38-39 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

7. Podle § 2221 odst. 1 o. z. změní-li se vlastník věci, přejdou práva a povinnosti z nájmu na nového vlastníka.

8. Podle § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.

9. Podle § 2247 odst. 1 o. z. strany si ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Podle odst. 3 způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Podle odst. 4 strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.

10. Podle § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.

11. Podle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná a v plném rozsahu jí vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalovaný užíval předmětný byt na základě nájemní smlouvy uzavřené s původním vlastníkem bytového domu, jehož vlastníkem se následně na základě kupní smlouvy ze dne 25. 9. 2018 stal žalobce. V důsledku převodu vlastnictví na základě § 2221 odst. 1 o. z. přešla práva a povinnosti z nájmu na žalobce. Byť nájemní smlouva byla prodloužena původně dodatkem pouze do 31. 10. 2018, účastníci řízení dále konkludentně pokračovali v nájemním vztahu, když žalovaný dále byt užíval a žalobce jej nevyzval k jeho opuštění. Podle § 2285 o. z. tak došlo mlčky k prodloužení nájmu (tacitní relokace) a nájem byl prodloužen nejprve o jeden rok do 31. 10. 2019 a poté opět ze stejných důvodů až do 31. 10. 2020, kdy měl skončit, jelikož žalobce již neměl zájem dál v nájemním vztahu pokračovat, pročež žalovaného vyzval k opuštění bytu přípisem ze dne 25. 8. 2020, a to ke dni 31. 10. 2020. Žalovaný však byt fakticky opustil již dne 3. 9. 2020, a proto se podle § 2292 o. z. má za to, že žalovaný byt odevzdal k tomuto dni.

13. Žalovaný byl proto až do 3. 9. 2020 povinen platit v nájemní smlouvě sjednané měsíční platby v celkové výši 5 465 Kč, což ostatně žalovaný alespoň do začátku roku 2020 v nějaké míře činil. Soud má za prokázané, že žalovanému vznikl dluh na nájemném a zálohách na službách spojených s užíváním bytu za celé měsíce od března do srpna 2020 ve výši 32 790 Kč (tj. 6 × 5 465 Kč), dluh za měsíc únor 2020 ve výši 671,33 Kč a dluh za poměrnou část měsíce září 2020 ve výši 364 Kč. Žalobce tak uplatnil svůj nárok po právu, a soud proto žalobě vyhověl a přiznal žalobci částku ve výši 33 825,33 Kč.

14. Nezaplacením nájemného do dne splatnosti (splatnost měsíčních plateb spojených s užíváním bytu podle nájemní smlouvy byla stanovena na poslední den příslušného kalendářního měsíce) se žalovaný dostával s jednotlivými platbami do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 1970 o.z. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě vyhověl i v tomto rozsahu.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 222,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 692 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty ve výši 33 825,33 Kč sestávající z částky 2 460 Kč za každý ze 2 úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby), tj. ve výši 4 920 Kč (2 úkony x 2 460 Kč) a z částky 1 230 Kč za 1 úkon právní služby podle § 11 odst. 2 a.t. (jednoduchá výzvy k plnění), tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t., tj. ve výši 900 Kč (3 úkony x 300 Kč) a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 1 480,50 Kč (21 % z částky 7 050 Kč). Jejich zaplacení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobce jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.