19 C 208/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 21 068 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se zcela zamítá.

II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobkyně se obrátila dne 30. 4. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou (vedena pod sp. zn. [spisová značka]), v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 9 760 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalobkyně má dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“) právo na příspěvek od vlastníka příp. provozovatele vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pakliže jej písemně vyzve k úhradě se splatností nejméně 30 dnů od doručení výzvy. Žalovanému – provozovateli nákladního automobilu s hmotností do 3,5 t, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], byla výzva odeslána dne 3. 9. 2020. Žalovaný neměl přes svoji zákonnou povinnost sjednáno pojištění odpovědnosti v období od 24. 3. 2020 do 11. 7. 2020, celkem tedy 110 dní.

2. Dále se žalobkyně obrátila na zdejší soud dne 30. 7. 2021 s žalobou (vedena pod sp. zn. [spisová značka]), kterou vůči žalovanému uplatnila nárok na zaplacení příspěvku z téhož motorového vozidla, které bylo i nadále provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tentokrát za období od 12. 7. 2020 do 16. 11. 2020, celkem tedy 128 dní, přičemž výzva byla žalovanému odeslána dne 7. 1. 2021.

3. Usnesením ze dne 17. 9. 2021, č. j. [číslo jednací], [číslo jednací], zdejší soud obě žaloby spojil ke společnému řízení, které je dále vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. Ve společném řízení tak žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení celkem částky 21 068 Kč, která sestává ze základu příspěvku ve výši 9 460 Kč (za období od 24. 3. 2020 do 11. 7. 2020) a 11 008 Kč (za období od 12. 7. 2020 do 16. 11. 2020) a dvou poplatků spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 2 × 300 Kč.

4. Žalovaný se proti uplatněnému nároku bránil tím, že předmětné motorové vozidlo na základě kupní smlouvy ke dni 21. 2. 2020 prodal panu [jméno] [příjmení], a tudíž nebyl v rozhodném období od 24. 3. 2020 do 16. 11. 2020 provozovatelem ani vlastníkem vozidla, a tedy není osobou povinnou k úhradě příspěvku.

5. Žalobkyně sporovala pravost uvedené kupní smlouvy. Uvedla, že původní pojistná smlouva žalovaného u společnosti [právnická osoba] [číslo] zanikla pro neplacení pojistného bezprostředně před počátkem nepojištěného období. Žalovaný navíc dne 24. 5. 2021, tedy již po jím tvrzeném prodeji předmětného vozidla, toto vozidlo znovu pojistil, a to pojistnou smlouvou [číslo] u [právnická osoba] Kupující je nadto cizincem, který není orgánům ČR znám.

6. Žalovaný při jednání doplnil, že se jednalo o starý automobil bez platné STK. Na prodej ze strany kupujícího přijely asi 3 nebo 4 osoby. Na místě se dohadovali o ceně, přičemž žalovaný slevil o ekologickou daň. Prodeji byl přítomen i syn žalovaného [celé jméno žalovaného] ml., který sepisoval kupní smlouvu, neboť žalovaný neměl brýle. Synovi žalovaného osobní údaje do kupní smlouvy diktoval jeden z přítomných z cestovního pasu. Dle dohody žalovaný předal kupujícímu technický průkaz vozidla s tím, že kupující zajistí novou STK a následně přijede za žalovaným za účelem přepisu vlastnictví vozidla v registru vozidel. Kupující se však již znovu neukázal. Pokud jde o pojistnou smlouvu ze dne 24. 5. 2021, tuto žalovaný uzavřel na doporučení kamaráda ihned poté, co mu byl doručen platební rozkaz, aby případně nemusel hradit žalobkyni další příspěvek. V pojistné smlouvě je označen jako vlastník, neboť jinak to zařídit nešlo.

7. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající též skutkovému závěru. V období od 24. 3. 2020 do 16. 11. 2020 nebylo ohledně nákladního automobilu s hmotností do 3,5 tun, [registrační značka], [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu daného vozidla /viz informace o pojištění vozidla na č. l. 45-48, výpis z interního systému žalobkyně na č. l. 49-50 Jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla je v registru vozidel zapsán žalovaný, a to již od 10. 10. 2006 /viz zpráva [stát. instituce] na č. l. 67 a 71/. Žalovaný jako prodávající dne 21. 2. 2020 podepsal kupní smlouvu, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k předmětnému vozidlu, kdy na straně kupující vystupoval pan [jméno] [příjmení], [datum narození] v [země], číslo pasu [číslo], bytem [adresa] v. a výslech svědka/. Osoba kupujícího pana [jméno] [příjmení] není evidována v Cizineckém informačním systému /viz sdělení Ministerstva vnitra ČR na č. l. 32 K prodeji vozidla došlo v autoservisu v [anonymizována dvě slova], který provozuje syn žalovaného [celé jméno žalovaného] ml. Kupující pan [příjmení] na místo dorazil ještě přinejmenším s další jednou osobou. Kupní smlouvu sepsal syn žalovaného, kterému identifikační údaje diktoval kupující /viz svědecká výpověď [celé jméno žalovaného] ml. Před prodejem vozidla žalovaný uzavřel dne 4. 3. 2019 pojistnou smlouvu [číslo] se společností [právnická osoba] (tehdy [právnická osoba]), jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla /viz návrh na uzavření pojistné smlouvy na č. l. 55-57, potvrzení o uzavření pojistné smlouvy na č. l. 58 a 59/. Žalovaný si do vlastních rukou převzal platební rozkaz dne 22. 5. 2021 /viz doručenka na č.l. 23 Dne 24. 5. 2021 žalovaný se společností [právnická osoba] uzavřel pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla, přičemž jako vlastník a provozovatel tohoto vozidla byl ve smlouvě uveden žalovaný. Pojištění bylo sjednáno na dobu neurčitou a počátek pojistné byl stanoven na 24. 5. 2021. Roční pojistné činí částku 1 514 Kč /viz návrh na uzavření pojistné smlouvy na č. l. 60-62, potvrzení o uzavření pojistné smlouvy na č. l. 63 a 64/. Žalobkyně na základě shromážděných informací vyzvala žalovaného coby v registru vozidel evidovaného vlastníka dopisem ze dne 3. 9. 2020 k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za dané období ve výši 9 760 Kč, který se skládá ze základu příspěvku ve výši 9 460 Kč (násobku zákonné denní sazby 86 Kč a počtu 110 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč s tím, že pohledávka je splatná do 60 dnů ode dne doručení výzvy /viz výzva na č. l. 16 Žalovaný však příspěvek ve stanovené lhůtě nezaplatil, nereagoval ani na následné upomínky /viz upomínky na č. l. 17-18 Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 19 včetně výpisu ze sledování zásilek na č. l. 20 8. Soud poté zamítl návrh žalobkyně na provedení důkazu vyžádáním dokumentů od České pošty prokazující, že upomínky byly žalovanému zaslány, a poštovním podacím archem žalobkyně. S ohledem na níže popsané právní hodnocení, na jehož základě soud žalobu zamítl, jsou tyto důkazní návrhy zcela nadbytečné.

9. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen„ OdpVoz“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti, zejména podle následujících ustanovení:

10. Podle § 1 odst. 2 písm. a) OdpVoz musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

11. Dle § 4 odst. 1 OdpVoz vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři (žalobkyni) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Dle odst. 2 se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník (provozovatel) vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem (provozovatelem) vozidla. Dle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Dle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Dle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

12. Podle § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se stanoví denní sazba příspěvku podle § 4 odst. 5 OdpVoz pro nákladní automobil jiný než podle písmene r) s nejvyšší povolenou hmotností do 3500 kg včetně ve výši 86 Kč. Dle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů [obec] kanceláře pojistitelů (žalobkyně) spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 OdpVoz 300 Kč.

13. Podle § 2079 odst. 1 o. z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

14. Podle § 1099 o. z. vlastnické právo k věci určené jednotlivě se převádí už samotnou smlouvou k okamžiku její účinnosti, ledaže je jinak ujednáno nebo stanoveno zákonem.

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovaný coby vlastník a provozovatel předmětného automobilu platně uzavřel dne 21. 2. 2020 kupní smlouvu, na jejímž základě převedl vlastnictví k vozidlu na pana [jméno] [příjmení]. Na základě předložené kupní smlouvy tak žalovaný vyvrátil právní domněnku stanovenou v § 4 odst. 2 OdpVoz, podle níž se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník (provozovatel) vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem (provozovatelem) vozidla. Vlastnické právo k motorovému vozidlu se převádí již samotnou kupní smlouvou k okamžiku její účinnosti, a nikoli až zápisem do registru vozidel. Jelikož tak žalovaný převedl vlastnické právo k vozidlu již ke dni 21. 2. 2020, nemůže být proto osobou povinnou k zaplacení příspěvku od vlastníka příp. provozovatele vozidla, které bylo v období od 24. 3. 2020 do 16. 11. 2020 provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla.

16. Soud na rozdíl od žalobkyně nepovažuje kupní smlouvu za účelovou a naopak hodnotí skutkový děj tak, jak jej prezentoval žalovaný, jako zcela věrohodný. Ani smlouvu ze dne 24. 5. 2021 o pojištění odpovědnosti z provozu předmětného vozidla, kterou žalovaný uzavřel se společností [právnická osoba] a ve které byl tento označen jako vlastník a provozovatel daného vozidla, nepovažuje soud za rozpornou se zjištěným sutkovým stavem. Soud uvěřil žalovanému, který uzavření smlouvy odůvodnil tím, aby nemusel případně dále hradit vysoký příspěvek žalobkyni. Žalovanému byl totiž dne 22. 5. 2021 doručen v tomto řízení původně vydaný platební rozkaz s žalobou. V tento den se tak žalovaný prokazatelně nejpozději dozvěděl o tom, že vůči němu žalobkyně uplatňuje nárok z titulu dlužného příspěvku z nepojištěného motorového vozidla. Žalovaný proti platebnímu rozkazu podal odpor, který byl soudu doručen 24. 5. 2021. Uzavřel-li téhož dne žalovaný novou pojistnou smlouvu, kterou předmětné vozidlo z opatrnosti pojistil, a to aniž by byl jeho vlastníkem či provozovatelem, jednal podle hodnocení soudu odůvodněně a logicky. V případě prohraného soudního sporu, kdy by žalovaný nakonec musel uhradit žalobkyni příspěvek z nepojištěného vozidla, by roční výše příspěvku činila 31 390 Kč (365 dní × denní sazba 86 Kč). Podle sjednané pojistné smlouvy činí roční pojistné částku 1 514 Kč. Soud proto uvěřil verzi žalovaného, že tuto pojistnou smlouvu uzavřel pouze z opatrnosti a raději fakticky obětoval částku 1 514 Kč představující roční pojistné za pojištění odpovědnosti z provozu cizího vozidla, než aby riskoval, že v případě prohraného soudního sporu by po něm mohl být na základě jiného právního hodnocení uplatňován nárok na zaplacení příspěvku s denní sazbou 86 Kč, tj. 31 390 Kč ročně. [příjmení] souslednost mezi doručením žaloby s platebním rozkazem a uzavřením této pojistné smlouvy svědčí významně ve prospěch věrohodnosti skutkového děje tak, jak jej prezentoval žalovaný. Nic na uvedeném závěru nemění, že se jako vlastník vozidla v pojistné smlouvě nepravdivě označil, ať už to bylo z jakéhokoliv důvodu.

17. Prodej vozidla ostatně dosvědčil v postavení svědka i syn žalovaného, který mu byl přítomen a který sepsal předmětnou kupní smlouvu. Syn žalovaného nebyl původně jako svědek navrhován, a proto ani nemohl být k jednání soudu předvolán. Skutečnost, že [celé jméno žalovaného] ml. byl prodeji vozidla osobně přítomen, vyplynula až při jednání soudu. Jelikož syn žalovaného se v době jednání soudu vyskytoval nedaleko, byl schopen se na telefonickou výzvu k jednání ihned dostavit. Soud tak svědeckou výpověď [celé jméno žalovaného] ml., který dosvědčil pravdivost tvrzení žalovaného, hodnotí jako spontánní a velmi věrohodnou, když tento dopředu nevěděl, že bude k věci slyšen, a to přestože se jinak jedná o příbuzné v přímé linii.

18. Jelikož tak soud dospěl k závěru, že žalovaný k 21. 2. 2020 převedl vlastnické právo k předmětnému vozidlu na třetí osobu, čímž vyvrátil shora uvedenou právní domněnku, nemůže být osobou povinnou k úhradě příspěvku za nepojištěné vozidlo podle § 4 odst. 1 OdpVoz za období od 24. 3. 2020 do 16. 11. 2020. Soudu tak nezbylo než žalobu zcela zamítnout.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, že procesně úspěšnému žalovanému náhradu nákladů řízení nepřiznal. Žalovaný se totiž tohoto nároku výslovně vzdal.