19 C 273/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Votavou ve věci žalobkyně: Česká televize, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale pobytem Nebužely 92, 277 34 Nebužely o 1 302 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky , částka, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, , zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že se žalovaný považuje za držitele televizního přijímače, a tedy za poplatníka televizního poplatku ode dne , datum, , neboť nereagoval v zákonné 30denní lhůtě na žalobkyní zaslanou písemnou výzvu žalovanému jakožto odběrateli elektrické energie k placení televizního poplatku, a nezaslal žalobkyni čestné prohlášení, že nevlastní, nedrží či z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá televizní přijímač. Žalovaný v plném rozsahu nezaplatil televizní poplatky ve výši , částka, měsíčně za období 3/2023 až 11/2023, ačkoli k tomu byl řádně a v přiměřené lhůtě vyzván. Žalobkyně dále požaduje náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , které představují náklady, jež žalobkyně jako nezastoupený účastník vynaložila na vyhotovení a odeslání předžalobní upomínky, a to prostřednictvím společnosti , jméno FO, , spol. s r. o., v souladu s rámcovou dohodou o poskytování služeb ze dne , datum, (dále jen „dohoda“), když dle přílohy č. , hodnota, dohody – položkového rozpočtu byl sjednán náklad na odeslání jedné zásilky poštou ve výši , částka, a cena za tisk a kompletaci ve výši , částka, , celkem tedy , částka, . Příslušenství představuje kapitalizovaný zákonný úrok z dlužných poplatků, kapitalizovaný za období do , datum, , blíže rozepsaný v žalobě.

2. Žalobkyně následně vzala žalobu v rozsahu zaplacení částky , částka, zpět s tvrzením, že žalovaný uhradil tuto částku po podání žaloby dne , datum, . Soud proto řízení v této části postupem dle ustanovení § 96 odst. 1, 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), zastavil.

3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

6. Žalobkyně je provozovatelkou veřejného televizního vysílání a příjemkyní televizních poplatků. Výše televizního poplatku činí od , datum, částku , částka, měsíčně. Žalobkyně zaslala žalovanému jakožto odběrateli elektrické energie písemnou výzvu k placení televizního poplatku, na kterou žalovaný v zákonné 30denní lhůtě od doručení nereagoval a nezaslal žalobkyni čestné prohlášení, že nevlastní, nedrží či z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc neužívá televizní přijímač. Žalovaný se tak od , datum, považuje za držitele televizního přijímače /viz výzvu k objasnění neplacení televizních poplatků, oznámení o přihlášení do evidence poplatníků televizního poplatku, potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpis z evidence , právnická osoba, /. Žalovaný nezaplatil televizní poplatek za měsíce 3/2023 až 11/2023, ačkoli k tomu byl řádně a v přiměřené lhůtě vyzván, a proto za výše uvedené období dluží žalobkyni částku ve výši celkem , částka, /viz předžalobní výzvu včetně dodejky/. Žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení z každého neuhrazeného poplatku od 16. dne příslušného měsíce do dne vyhotovení žaloby /viz specifikaci výpočtu úroků z prodlení/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní tvrzené úhrady) uhradil, že by přijímač odhlásil před uplynutím rozhodného období, či že by splňoval podmínky pro osvobození od televizního poplatku.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle ust. § 3 odst. 2 uvedeného zákona je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá televizní přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle odst. 4 jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena (…) v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka (…) televizního poplatku s povinností platit, pokud (…) České televizi (…) po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě.

9. Dle ust. § 6 uvedeného zákona činí měsíční výše televizního poplatku , částka, .

10. Dle ust. § 7 odst. 2 věty první uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový nebo televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce.

11. Dle ust. § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského.

12. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je převážně důvodná. Soud vzal za prokázané, že žalovanému jakožto držiteli televizního přijímače vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši , částka, měsíčně, žalovaný však svou povinnost nesplnil, neboť neuhradil poplatky za období 3/2023 až 11/2023 v celkové výši , částka, , resp. uhradil po podání žaloby pouze část ve výši , částka, , tedy stále zbývá uhradit poplatky ve výši , částka, .

13. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila.

14. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 a § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části (částky , částka, , přičemž ve zbývající části byla žalobkyně buď ve věci samé úspěšná, či byla žaloba zpět z důvodu úhrady žalovaného), nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka , částka, představující , částka, za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky (sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby) neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje , částka, . Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

16. Žalobkyně je sice v řízení zastoupena advokátem, avšak soud s ohledem na níže uvedené nepovažoval náklady na právní zastoupení v dané věci za účelné, a proto žalobkyni přiznal pouze paušální náhradu nákladů stejně, jako by náležela účastníku řízení, který by v řízení zastoupen nebyl. Při posouzení účelnosti nákladů na zastoupení advokátem se soud plně ztotožnil se závěry Ústavního soudu vyslovenými v nálezu sp. zn. I. ÚS 3344/12 ze dne , datum, , v němž Ústavní soud uzavřel, že Česká televize sice není součástí státní moci, ale stát pro její fungování vytváří podmínky ve formě zákonných záruk a ve srovnání s ostatními subjekty působícími v mediálním prostoru má tak značně odlišné postavení. Lze tak na ni v určitých ohledech klást srovnatelné nároky jako na orgány státní moci. Již v předchozích rozhodnutích (nálezy sp. zn. I. ÚS 2929/07, I. ÚS 1452/09, IV. ÚS 1087/09) Ústavní soud konstatoval, že tam kde je k hájení svých zájmů stát vybaven příslušnými organizačními složkami, není důvod, aby výkon svých práv a povinností z této oblasti přenášel na soukromý subjekt (advokáta); pokud však tak učiní, není důvod uznat takto vzniklé náklady řízení jako náklady účelně vynaložené. Ústavní soud dospěl k závěru, že Česká televize je v převážné míře financována z televizních poplatků. Pokud Česká televize sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze totiž paušálně (výjimka je samozřejmě možná) očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, jimiž by nedisponovali pracovníci právního útvaru žalobkyně. Vzhledem k tomu, že projednávaná věc není ve srovnání s ostatními případy vymáhání neuhrazených televizních poplatků nikterak specifická, nelze považovat náklady na zastoupení advokátem v dané věci za účelně vynaložené.

17. Soud zároveň nepřiznal žalobkyni nárok na náhradu za odměnu (a související paušální náhradu výdajů a poměrnou část DPH) za úkon – částečné zpětvzetí žaloby, jelikož se v tomto konkrétním případě jedná o natolik jednoduchý úkon, že by nebylo spravedlivé, aby v jeho důsledku byla dále navyšována celková výše náhrady nákladů řízení, kterou musí v řízení neúspěšný žalovaný hradit žalobkyni.

18. Soud nikterak nezpochybňuje, že žalobkyni v takovém případě náleží náhrada nákladů řízení podle ust. § 146 odst. 2 věty druhé o. s. ř., neboť důvodně podaný návrh byl vzat zpět pro chování žalovaného, pakliže by však za takovýto úkon měla být žalobkyni přiznávána jakákoliv náhrada spočívající v náhradě nákladů advokáta (jeho odměny či alespoň paušální náhrady výdajů), případně v náhradě nákladů nezastoupeného účastníka, byl by tím žalovaný fakticky dále sankcionován za (částečné) uhrazení svého dluhu. V případě provedení úhrady až po právní moci odsuzujícího rozhodnutí by takovouto náhradu nákladů řízení hradit nemusel, přičemž se zpravidla jedná o nezanedbatelnou částku (v tomto případě by žalovaný s ohledem na aplikaci ust. § 14b a. t. u úkonů učiněných před podáním návrhu dokonce musel, za předpokladu, že by soud přiznal žalobkyni náhradu za úkony učiněné právním zástupcem – advokátem, za úkon zpětvzetí žaloby hradit zhruba stejnou částku, jako činí veškeré ostatní dosavadní náklady řízení včetně uhrazeného soudního poplatku. Ani v případě přiznání úkonu toliko nezastoupeného účastníka za úkon (částečného) zpětvzetí, tedy úkon po podání žaloby, za který by již náležela v souladu s ust. § 2 odst. 1, 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., paušální náhrada ve výši , částka, , tedy částka ve významné výši ve vztahu k celkovému předmětu nynějšího řízení, jakožto i ve vztahu k výši částečné úhrady ze strany žalovaného. Přiznáním takovéto náhrady nákladů řízení by žalovaný byl fakticky (v důsledku) naváděn k uhrazení dlužné částky vždy až po vydání pravomocného rozsudku (bez ohledu na případný běžící úrok, úrok z prodlení či smluvní pokutu), což zcela odporuje nejen smyslu soudního řízení jakožto i obecné představě o právu a spravedlnosti, ale i obecné snaze o preferovanou možnost smírného odklizení sporu, která se může projevovat nejen uzavřením soudního smíru, ale právě i možností zpětvzetí žaloby žalobkyní z jakýchkoliv důvodů.

19. Účelem občanského soudního řízení je zajištění spravedlivé ochrany soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků, jakož i výchova k dodržování smluv a zákonů, k čestnému plnění povinností a k úctě k právům jiných osob (§ 1 o. s. ř.). Dle tohoto zákonného ustanovení je pak namístě při rozhodování o náhradě nákladů řízení v této věci vycházet, když vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, jakožto i vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. jsou podzákonnou normou, kterou soud zásadně vázán není (článek 95 odst. 1 Ústavy).

20. S ohledem na výše uvedené tak soud dospěl k závěru, že není namístě žalobkyni jakoukoliv náhradu související s úkonem částečného zpětvzetí žaloby ve smyslu ust. § 11 odst. 1 písm. d) a. t., resp. § 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. přiznat, neboť v tomto konkrétním případu neshledal žádné důvody, na základě kterých by přiznání náhrady za tento úkon bylo ospravedlnitelné. Ohledně nepřiznání náhrady nákladů za úkon zpětvzetí žaloby soud dále odkazuje např. na usnesení Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, .

21. Soud zároveň nepřiznal žalobkyni ani další požadovanou náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, , které žalobkyně uhradila 3. osobě za poskytnutí služby související s vymáháním pohledávky před podáním žaloby, neboť tyto žalobkyni nenáleží. Uvedené „další“ náklady mimosoudního vymáhání nebyly mezi účastníky sjednány. Dané náklady zároveň nemusely být pro uplatnění nároku u soudu žalobkyní vůbec vynaloženy, jednalo se z její strany pouze o rozhodnutí převést část procesu uplatnění žaloby (vyhotovení, komplementaci a zaslání předžalobní výzvy) na 3. osobu, a to za odměnu dle sjednaného smluvního vztahu žalobkyně. Žalobkyně však uvedenou část procesu může učinit sama, a zároveň je žalobkyni za odeslání předžalobní výzvy v rámci soudního procesu přiznávána náhrada (ať již jako odměna advokáta včetně paušální náhrady nákladů související s tímto úkonem, či jakožto paušální náhrada nákladů nezastoupeného účastníka), a to bez ohledu na skutečnost, jakým konkrétním způsobem a s jakými náklady tak žalobkyně učinila, ledaže žalobkyně místo paušální náhrady výslovně uplatní a doloží jí náklady skutečně vzniklé. Uvedené další náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši , částka, tudíž nemohou být bez dalšího přenášeny na žalovaného, obdobně jako kdyby žalobkyně před podáním žaloby přistoupila k procesu dalšího předžalobního vymáhání, ať již sama, či prostřednictvím 3. osoby, např. inkasní agentury (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Pouze nutné a doložené náklady vynaložené pro uplatnění svého práva u soudu lze přiznat jako náklady spojené s uplatněním pohledávky ve smyslu ust. § 513 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a to pouze v případě, že tyto nejsou kryty v rámci náhrady nákladů řízení jakožto náhrady nákladů jednotlivých úkonů uvedených ve vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. o stanovení výše paušální náhrady (…), respektive vyhlášce Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996, advokátního tarifu. Jiné náklady související s uplatněním či vymáháním pohledávky lze požadovat jen, pakliže si to strany výslovně ujednaly, či stanoví-li tak zákon (např. stanovením minimální výše nákladů spojených s uplatněním každé pohledávky mezi podnikateli ve výši , částka, dle ust. § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

22. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o. s. ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobkyně svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.