19 C 298/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 11 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku: částku 7 364,02 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 364,02 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2017 ve výši 7,05 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 7 364,02 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 7 364,02 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8,00 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 7 364,02 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 7 364,02 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9,00 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 7 364,02 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9,00 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 7 364,02 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 7 364,02 Kč od 1.1.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

II. Žaloba se částečně zamítá co do: částky 3 635,98 Kč, zákonného úroku z prodlení za období od 6.3.2008 do 12.3.2009 vyčísleného na částku 4 020,02 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 3 635,98 Kč od 2.7.2015 do 31.12.2017 ve výši 7,05 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 3 635,98 Kč od 1.1.2018 do 30.6.2018 ve výši 7,50 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 3 635,98 Kč od 1.7.2018 do 31.12.2018 ve výši 8,00 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 3 635,98 Kč od 1.1.2019 do 30.6.2019 ve výši 8,75 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 3 635,98 Kč od 1.7.2019 do 31.12.2019 ve výši 9,00 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 3 635,98 Kč od 1.1.2020 do 30.6.2020 ve výši 9,00 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 3 635,98 Kč od 1.7.2020 do 31.12.2020 ve výši 7,25 % ročně, zákonného úroku z prodlení z částky 3 635,98 Kč od 1.1.2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 766 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne 26. 5. 2021 ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 11 000 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Jelikož ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů a nešlo o věc vyjmenovanou v ustanovení § 120 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), vyzval soud žalovaného podle § 115a o.s.ř. k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo doručeno na adresu trvalého bydliště, žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již ve svém žalobním návrhu. Soud proto ve věci nenařídil jednání a rozhodl na základě předložených listinných důkazů.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne datum smlouvu číslo na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému v hotovosti částku ve výši 11 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 7 656 Kč v 53 týdenních splátkách po 352 Kč RPSN činilo 206,8 % /zjištěno ze smlouvy o úvěru včetně smluvních podmínek na č.l. 21 Žalovaný celkem žalobkyni zaplatil 3 635,98 Kč /zjištěno z nesporného tvrzení účastníků/. Pohledávka za žalovaným byla postoupena s účinností od 1. 7. 2015 na právnická osoba S.á.r.l., což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015, který byl žalovanému odeslán dne 21. 7. 2015 na adresu adresa žalovaného, z výpisu z internetového bankovnictví na č.l. 23, z dopisu na č.l. 24 a poštovního podacího archu na č.l. 26 Pohledávka za žalovaným byla dále postoupena na žalobkyni s účinností od 24. 8. 2018, což bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 18. 9. 2018, který byl žalovanému odeslán dne 20. 9. 2018 na adresu adresa žalovaného, z dopisu na č.l. 39 a poštovního podacího archu na č.l. 24 Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne 10. 5. 2021, který byl žalovanému zaslán dne 12. 5. 2021 na adresu adresa žalovaného. Průměrná úroková sazba bankových institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu s fixací od 1 roku do 5 let dle měnových statistik obec národní banky činila v březnu 2008 výši 13,72 % ročně /viz veřejně dostupné statistiky na webových stránkách obec národní banky www.cnb.cz /. Žalovaný netvrdil a ani jinak v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění zcela uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik uzavření smlouvy v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití tehdejších právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

7. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při peněžité půjčce lze dohodnout úroky.

8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

10. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran.

11. Podle § 55 odst. 2 obč. zák. se ujednání ve spotřebitelských smlouvách ve smyslu § 56 považují za neplatná.

12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána dne datum smlouva o půjčce, přičemž žalovaný byl v postavení spotřebitele. Na základě uvedené smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 11 000 Kč, kterou se zavázal vrátit se souhrnným poplatkem (úrokem) ve výši 7 656 Kč. Výše sjednaného úroku činí 69,6 % výše z poskytnuté jistiny, roční procentní sazba nákladů pak dle smlouvy činila 206,8 %. Při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník poskytoval věřiteli nepřiměřené nebo dokonce„ lichvářské“ úroky. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V daném případě sjednaná úroková sazba přesahovala 5 x obvyklou úrokovou sazbu. S ohledem na výše uvedené shledal soud ujednání stran o smluvním úroku za zjevně se příčící dobrým mravům, a tedy za absolutně neplatné. Jelikož si žalovaný půjčil 11 000 Kč, přičemž splatil 3 635,98 Kč, přiznal soud žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, vzhledem k závěru o absolutní neplatnosti sjednaných úroků, nárok na zaplacení částky ve výši 7 364,02 Kč.

14. Nezaplacením dluhu do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení, a vznikla mu tak povinnost podle § 517 odst. 1 a 2 obč. zák. platit vedle jistiny dluhu též úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení dlužníka. Je pak na uvážení žalobkyně od jakého dne a v jaké výši bude uplatňovat právo na zaplacení úroků z prodlení v soudním řízení, nesměřuje-li její požadavek do doby před vznikem prodlení a nepřekračuje-li výši úroků z prodlení stanovenou cit. nařízením vlády. Splatnost celého dluhu nastala v daném případě dnem 12. 3. 2009, kdy měla být dlužná částka nejpozději splacena. Žalobkyně však požadovala zaplatit zákonný úrok z prodlení i za období před datem splatnosti, tj. za období od 6. 3. 2008 do 12. 3. 2009 v kapitalizované 4 020,02 Kč, soud proto žalobu v tomto rozsahu zamítl. Stejně tak soud zamítl požadavek žalobkyně zaplatit zákonný úrok z prodlení ze zamítnuté žalované jistiny.

15. Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o.s.ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen částečně jako nedůvodný.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal úspěšnější žalobkyni náhradu nákladů řízení v rozsahu 34 % z plné náhrady, tj. ve výši 766 Kč. příjmení náhrada by činila částku 2 252 Kč a skládá se ze soudního poplatku ve výši 800 Kč, z odměny za zastupování účastníka advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby dle § 11 odst. 1 citované vyhlášky po 300 Kč, tedy ve výši 900 Kč (příprava a převzetí věci, sepis žaloby, výzva k plnění), z paušální náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb. po 100 Kč, tedy ve výši 300 Kč a z náhrady za daň z přidané hodnoty z odměny a paušálních náhrad ve výši 252 Kč (21 % z 1 200 Kč) podle § 137 odst. 3 o.s.ř., neboť zástupce žalobkyně doložil osvědčení o registraci plátce DPH. O splatnosti náhrady nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

17. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení k Okresnímu soudu v Mělníku O odvolání rozhoduje Krajský soud v Praze. Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se jejího výkonu domáhat podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.