19 C 333/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Votavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 29 051 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 18 000 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 500 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 17 000 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 16 200 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 800 Kč od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 15 400 Kč od , datum, do zaplacení,a to vše je oprávněna splnit ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku až do úplného zaplacení, a to pod ztrátou výhody splátek.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 13 651 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 000 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 1 500 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 000 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 2 800 Kč od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 200 Kč od , datum, do , datum, a s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 600 Kč od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 29 051 Kč s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) uzavřela prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek , Anonymizováno, ) dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž mohla žalovaná čerpat úvěr až do výše 20 000 Kč, a žalovaná se zavázala úvěr splatit spolu s úrokem (ve výši 200 % ročně) v pravidelných minimálních měsíčních splátkách. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 20 000 Kč, nedodržela však řádně podmínky pro splácení. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku 29 051 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 19 000 Kč a kapitalizovaný (žalobkyní blíže nespecifikovaný) úrok ve výši 10 051 Kč, příslušenství se skládá z úroku z prodlení z dlužné jistiny 19 000 Kč od , datum, do zaplacení.

2. Žalovaná uvedla, že s právní předchůdkyní žalobkyně skutečně smlouvu o zápůjčce uzavřela, kdy jí bylo poskytnuto plnění ve výši 20 000 Kč. Svůj závazek se snažila splatit, na dluh uhradila částku ve výši 4 600 Kč v platbách, které dokládá. Pokoušela se před soudním řízením s právní předchůdkyní žalobkyně i se žalobkyní dohodnout na možnost úhrady dluhu ve splátkách. Bylo jí sděleno, že dobrovolným úhradám z její strany nic nebrání, ale splátkový kalendář s ní sjednán nebude a nadále bude postupováno ve vymáhání dlužné pohledávky prostřednictvím soudu. Žalovaná navrhla plnění dluhu ve splátkách ve výši 1 000 – 1 500 Kč měsíčně. Její příjem je přibližně 18 000 Kč - 22 000 Kč čistého ze zaměstnání, jedná se o chemickou výrobu, dělnice. Nájemné má 13 120 Kč, elektřina 1 200 Kč, stravné, škola pro dceru 680 Kč, bydlí v pronajatém bytě s dcerou a partnerem.

3. K možnosti splátek se vyjádřila i žalobkyně, která s úhradou dluhu ve splátkách vyjádřila souhlas.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci:

5. Žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, , IČO , IČO, ) dne , datum, prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru č. , hodnota, včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalované úvěrový rámec až do výše 20 000 Kč a žalovaná se zavázala úvěr splácet dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách, RPSN činila 537,20 % /viz smlouvu o úvěru na č. l. 14-17 spisu/. Žalovaná úvěr čerpala ve výši 20 000 Kč /nesporné tvrzení/, se splácením splátek se však dostávala do prodlení /viz potvrzení o odeslání jistiny na bankovní účet žalované na č. l. 18 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným /viz poslední možnost dohody na úhradě na č. l. 19/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalované z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalované oznámena /viz oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 20 spisu, přehled postoupených pohledávek na č. l. 23 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovanou k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 21 spisu, potvrzení o podání zásilky k přepravě na č. l. 22 spisu/. Žalovaná žádala o možnost hradit svůj ve splátkách /viz vyjádření žalované na č. l. 28–29 spisu, komunikace ohledně možnosti úhrady ve splátkách na č. l. 30–35 spisu/, ve splátkách jej také hradila, a to ve dnech , datum, ve výši 200 Kč, , datum, ve výši 300 Kč, , datum, ve výši 500 Kč, , datum, ve výši 500 Kč, , datum, ve výši 500 Kč, , datum, ve výši 500 Kč, , datum, ve výši 500 Kč, , datum, ve výši 800 Kč, , datum, ve výši 400 Kč a , datum, ve výši 400 Kč, celkem tedy 4 600 Kč /viz potvrzení o provedených úhradách na č. l. 42-51/.

6. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalované s odbornou péčí. Žalobkyně skutečnost o zkoumání úvěruschopnosti nijak netvrdila ani neprokazovala. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění svých tvrzení a označení důkazů. Ve stanovené lhůtě se však žalobkyně nijak nevyjádřila a z nařízeného jednání se omluvila, s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně (či vůbec) zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně. Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

16. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalované), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalované na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované jistinu v celkové výši 20 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalované, přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku 15 400 Kč odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalované ve výši celkem 4 600 Kč) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

18. K tomu soud uvádí, že žalovaná hradila po celou dobu splátky na stejné číslo účtu, tedy jak k pokynů právní předchůdkyně žalobkyně, tak i po postoupení k pokynu žalobkyně. Bez ohledu na to, kdo je majitelem uvedeného bankovního účtu (postupitelka či postupnice), tak v tomto rozsahu pohledávka žalobkyně zanikla, neboť žalovanou k úhradě právě na uvedený účet vyzývala.

19. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku řádně a včas, octla se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

20. Dle ust. § 575 o. z. má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

21. Dle ust. § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle odst. 2 neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Ohledně splatnosti poskytnuté jistiny jakožto bezdůvodného obohacení žalované soud dospěl k závěru, že splácet dlužnou jistinu (vydat bezdůvodné obohacení) se žalovaná dle znění dohody (obsažené v úvěrové smlouvě) zavázala postupně ve sjednaných splátkách s možnosti (právní předchůdkyně) žalobkyně přistoupit k zesplatnění v případně řádného nehrazení splátek, a to i při shledání absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku, kdy část ustanovení absolutně neplatné úvěrové smlouvy ohledně splácení vč. možnosti zesplatnění je nutno v souladu s ustanovením § 575 o. z. považovat za dohodu o splatnosti bezdůvodného obohacení, nevyjde-li mezi účastníky najevo spor o době splácení přiměřené možnostem dlužníka dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ (k tomu viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

23. Oproti uvedeným závěrům Krajského soudu v Praze však soud v nynější věci nesouhlasí s jeho kategorickým závěrem, že nelze pro okamžik splatnosti vycházet z dohody uzavřené mezi účastníky v původní neplatné smlouvě (viz bod 47 odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze), když naopak odvozování splatnosti až od výzvy k úhradě prokazatelně doručené žalovanému, jak tak ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o. z. učinil v citované věci Krajský soud (viz body 48 a 50 odůvodnění), by s ohledem na aktuální soudní judikaturu ohledně výchozího okamžiku počátku běhu promlčecí lhůty v případě dluhu splatného na výzvu již od prvotního okamžiku, kdy taková výzva mohla být poprvé učiněna (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023, č. j. 31 Cdo 3125/2022-200), vedlo k závěru, že takový nárok by žalobkyně (její právní předchůdkyně) byla vždy oprávněná uplatnit okamžitě již v den uzavření neplatné úvěrové smlouvy, bez ohledu na to, že posléze např. byly po určitou dobu (i po dobu mnoha měsíců, případně i let) řádně spláceny sjednané splátky, což by případně mohlo vést až k uplatnění důvodné námitky promlčení dlužníkem. Dalším nevhodným důsledkem by byla skutečnost, že dokud by věřitelka takovou výzvu k úhradě neučinila, nemohlo by nikdy dojít k promlčení nároku, případně by věřitelka mohla splatnost nečekaně přivodit například až po několika desítkách let, což by bylo v zjevném rozporu s judikaturou přijatými závěry ohledně splatnosti dluhu splatného na výzvu (viz např. bod 50 odůvodnění již zmiňovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2023, č. j. 31 Cdo 3125/2022-200). Pokud Krajský soud v daném rozhodnutí uvedl, že by v případě splatnosti dle podmínek původní smlouvy byla nastolena otázka, zda má přednost dohodnutá výše splátky a jejich menší počet, či dohodnutá délka trvání úvěru a nižší výše splátky, tak lze dle názoru soudu tuto otázku překonat výkladem, když v době sjednávání úvěrové smlouvy byla mezi účastníky sjednána jak výše, tak délka splácení, tedy dlužník musel předpokládat, že bude pravidelně hradit určitou částku právě ve sjednané výši, pročež v této výši musí splácet i splátky bezdůvodného obohacení, byť v důsledku této skutečnosti svůj dluh splatí dříve (to vše za situace, kdy nevyšel mezi účastníky najevo spor o době splácení přiměřené možnostem dlužníka dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, jak již bylo uvedeno výše).

24. Soud proto ohledně splatnosti bezdůvodného obohacení (jednotlivých splátek a případného zesplatnění v případě jejich nehrazení) vycházel z dohody účastníků uvedené v (jinak absolutně neplatné) úvěrové smlouvě, v které byla sjednána splatnost dluhu v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž s ohledem na prodlení žalované s těmito splátkami došlo k jejich zesplatnění ke dni , datum, , tedy že i dlužnou jistinu – bezdůvodné obohacení musí žalovaná uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž pro nehrazení splátek následně došlo k zesplatnění, tedy že i bezdůvodné obohacení musí žalovaná nadále uhradit najednou.

25. S ohledem na skutečnost, že soud je vázán rozsahem uplatněného nároku právě tak, jak jej žalobkyně vymezila (včetně požadované výše úrokové sazby zákonného úroku z prodlení, včetně data, od kterého jej žalobkyně požaduje), musel soud následně promítnout zjištěnou splatnost dluhu ve vztahu k žalobkyní požadovanému petitu, kdy k okamžiku, od kterého žalobkyně požaduje úhradu úroku z prodlení ve výši dále běžící.

26. Dle provedeného dokazování byl úvěr zesplatněn ke dni , datum, , úrok z prodlení je požadován od , datum, z částky 19 000 Kč do zaplacení. K tomuto dni žalovaná uhradila již z poskytnuté jistiny 20 000 Kč (bezdůvodného obohacení) celkem částku 2 000 Kč, dlužila tak na jistině bezdůvodného obohacení 18 000 Kč, a uvedená částka se posléze dále snižovala platbami ve dnech , datum, ve výši 500 Kč, , datum, ve výši 500 Kč, , datum, ve výši 800 Kč, , datum, ve výši 400 Kč a , datum, ve výši 400 Kč, pročež soud uvedené platby promítl i v rámci požadovaného úroku z prodlení.

27. Soud uložil žalované povinnost zaplatit dlužnou částku v souladu s ust. § 160 odst. 1 věty druhé o. s. ř. ve splátkách v celkové výši po 1 500 Kč měsíčně, neboť žalovaná o tuto možnost požádala a žalobkyně s touto výší splátek souhlasila. Soud proto umožnil žalované hradit svůj dluh ve splátkách, zároveň však s rizikem ztráty výhody splátek, neuhradí-li žalovaná byť i jedinou splátku řádně a včas. Soud má za to, že tento možný následek nesplacení bude pro žalovaného dostatečnou výstrahou, aby splátky plnila řádně a včas.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť poměrný úspěch žalobkyně odpovídá úspěchu žalované.