19 C 34/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Votavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 29 446,16 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (Multitude Bank p. l. c., ST Anonymizováno Anonymizováno, 120 jméno FO, Anonymizováno GRZ 1027, Anonymizováno) uzavřel prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetových stránek www.ferratum.cz) dne datum smlouvu o úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše částka, a žalovaný se zavázal úvěr splatit s úrokem ve výši 146,949 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 % z dlužné částky vždy do 15 dnů od zaslání výpisu, nejméně však ve výši částka. Žalovaný úvěr čerpal ve výši částka, nedodržel však řádně podmínky pro splácení. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni. Žalována je částka částka a příslušenství, které se skládá z úroku z prodlení v zákonné výši od datum do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru: právnická osoba řízení nebyla prokázána základní tvrzení žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně (Multitude Bank p. l. c., ST Business Centre, 120 jméno FO, Griza GRZ 1027 Malta) uzavřela dne datum s žalovaným prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (internetu) smlouvu o úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše částka a žalovaný se zavázal úvěr splácet s úrokem ve výši 146,949 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 13 % z dlužné částky vždy do 15 dnů od zaslání výpisu, nejméně však ve výši částka. Ve smlouvě o úvěru byly sice uvedeny údaje žalovaného v rozsahu jména a příjmení, adresy bydliště, rodného čísla, e-mailové adresy a telefonního čísla /viz smlouvu o spotřebitelském úvěru na č. l. 31 spisu/, avšak vůle žalovaného uzavřít smlouvu není prokázána žádným způsobem. Zda žalovaný byl skutečně osobou, která uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu, se v řízení prokázat na základě předložených důkazů žalobkyni nepodařilo. Z žalobkyní předložených důkazů se rovněž nepodařilo prokázat, zda vůbec a pokud ano, tak jakou částku právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla, když smlouva byla uzavřena na úvěrový rámec do výše částka a žalobkyně v žalobě tvrdí, že žalovaný čerpal úvěr do výše částka. Z předložené „tabulky výpisů různých dlužníků o různých částkách“ /na č. l. 33 a 34 spisu/ a z výpisu na č. l. 36 spisu soud nezjistil žádné relevantní informace. Předložené dokumenty nelze posoudit jako (byť částečný) výpis z bankovního účtu právní předchůdkyně žalobkyně dokládající odeslání peněžních prostředků na účet žalovaného, neboť ve výpisu zcela absentují relevantní údaje o datu odeslání, o vlastníkovi účtu, číslu účtu a další náležitosti řádného výpisu z účtu, tabulku tak nelze posoudit jako důkazní prostředek prokazující jakékoliv skutečnosti. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek ve znění dodatků, kterou měla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost měla být žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek, včetně dodatků, oznámení o postoupení pohledávky na č. l 17 – 27, 35 a 46 spisu/, tato smlouva o postoupení však byla uzavřena před tím, než vůbec byla uzavřena předmětná úvěrová smlouva, tedy než měl vzniknout předmětný závazek. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 46 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu. právnická osoba nařízenému ústnímu jednání se žalovaný nedostavil bez omluvy, žalobkyně se z jednání omluvila s tím, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti, a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, aby k tomu byla žalobkyně vyzvána. Soud žalobkyni již před nařízeným jednáním vyzval, aby doplnila svou žalobu ohledně základních informací o úvěrové smlouvě, aby uvedla, jak dospěla k požadované jistině, jak ověřila totožnost žalovaného, aby objasnila postoupení pohledávky, když k uzavření smlouvy došlo až po postoupení, a aby uvedla, jak zkoumala úvěruschopnost. Žalobkyně na výzvu soudu nijak nereagovala. Soud měl v úmyslu při nařízeném ústním jednání poučit žalobkyni ve smyslu ustanovení § 118a odst. 3 č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), aby označila důkazy k prokázání pasivní legitimace na straně žalované, tedy ohledně uzavření předmětné úvěrové smlouvy a odeslání peněžních prostředků na bankovní účet žalovaného. Žalobkyně se však jednání soudu bez důvodné omluvy nezúčastnila, přičemž k podmíněné žádosti o případné odročení jednání nebo poskytnutí lhůty nebylo možné přihlížet (viz § 41a odst. 2 o. s. ř.). Žalobkyně tak neunesla své břemeno důkazní primárně ve vztahu k pasivní legitimaci žalovaného. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. spisová značka ze dne datum, poučovací povinnost podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání, popřípadě při přípravném roku, nařízeném podle ustanovení § 114c o. s. ř. (ve znění před novelou č. 7/2009 Sb., nyní při přípravném jednání nařízeném ve smyslu ustanovení § 114c o. s. ř.). Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinností důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.

6. Soud tak dospěl ke skutkovému závěru, že v řízení nebylo dostatečným způsobem prokázáno uzavření úvěrové smlouvy ve znění předloženém soudu právě s osobou žalovaného. Z předložených listinných důkazů nelze seznat jednoznačný projev vůle žalovaného směřující k uzavření úvěrové smlouvy, tedy že by kontrahující osobou uzavírající úvěrovou smlouvu o úvěru byl opravdu žalovaný. Žalobkyní uváděné informace ohledně žalovaného totiž mohla prostřednictvím internetu uvést i jiná osoba, než žalovaný. Žalobkyně vůbec netvrdila, natož aby prokazovala, jakým způsobem ověřila totožnost žalovaného, ze smlouvy, ani jiných předložených důkazů nevyplývá, že by smlouvu uzavřel žalovaný. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení, že úvěr uzavřela s osobou žalovaného. V řízení dále nebylo ani prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zaslala žalovanému na jeho bankovní účet jistinu úvěru, nebylo ani prokázáno o jakou částku se mělo jednat, když byl rozpor mezi úvěrovou smlouvou a tvrzením žalobkyně.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a v celém rozsahu ji včetně příslušenství zamítl. Žalobkyně neprokázala uzavření úvěrové smlouvy s osobou žalovaného, a proto jí nebylo lze přiznat nároky vyplývající z úvěrové smlouvy. Soud nemohl přiznat žalobkyni ani poskytnutou jistinu jakožto bezdůvodné obohacení žalovaného, neboť žalobkyně ani neprokázala poskytnutí jistiny žalovanému ze strany právní předchůdkyně žalobkyně. Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.