19 C 370/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení 22 327,70 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se částečně zastavuje co do požadavku na zaplacení smluvního úroku ve výši 8,63 % ročně z částky 17 976,36 Kč za období od 10. 7. 2009 do 15. 3. 2019 a co do zákonného úroku z prodlení z částky 18 476,36 Kč za období od 10. 7. 2009 do 15. 3. 2019 ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 %.

II. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení: -) částky 22 327,70 Kč -) zákonného úroku z prodlení z částky 18 476,36 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 %, -) smluvního úroku ve výši 8,63 % ročně z částky 17 976,36 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se obrátila k soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši 22 327,70 Kč společně s příslušenstvím za období od 10. 7. 2009 do zaplacení. Podáním ze dne 16. 11. 2020 vzala pak žalobkyně žalobu částečně zpět výslovně co do požadovaného příslušenství a nadále požadovala uložit žalovanému povinnost zaplatit zákonný úrok až od postoupení pohledávky. Žalobkyně tedy požaduje zaplatit: -) částku 22 327,70 Kč skládající se z dlužné jistiny ve výši 17 976,36 Kč, poplatků ve výši 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 851,34 Kč (žalobkyně ve zpětvzetí v rámci rekapitulace uvedla, že požaduje částku 18 476,36 Kč, avšak s ohledem na znění zpětvzetí je zřejmé, že se jedná o chybu v psaní a žalobkyně nadále požaduje zaplatit původně žalovanou částku), -) zákonný úrok z prodlení z částky 18 476,36 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 7 %, -) smluvní úrok ve výši 8,63 % ročně z částky 17 976,36 Kč od 16. 3. 2019 do zaplacení. Svůj nárok odůvodnila tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] (dříve vystupující pod názvem [právnická osoba] či [právnická osoba] či [právnická osoba] či [právnická osoba]), [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 2. 7. 2007 smlouvu o úvěru [číslo] (žalobkyně v žalobě uvedla, že smlouva byla uzavřena dne 2. 7. 2017, avšak s ohledem na ostatní žalobní tvrzení a předložené důkazy, kdy i příslušenství bylo požadováno od roku 2009, je zjevné, že se jedná toliko o zřejmou chybu v psaní). Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 45 798 Kč za účelem úhrady kupní ceny vozidla. Žalovaný se uvedenou částku zavázal splatit společně se sjednaným smluvním úrokem ve výši 8,63 % ročně v pravidelných 24 měsíčních splátkách po 2 996,06 Kč. Žalovaný však splátky nehradil řádně a včas, v důsledku čehož právní předchůdkyně žalobkyně odstoupila od smlouvy dnem 9. 7. 2009. Ke dni 15. 3. 2019 postoupila právní předchůdkyně žalobkyně pohledávku na žalobkyni, přičemž k uvedenému datu činila dlužná jistina částku 22 327,70 Kč. Žalovaný však svůj dluh ani přes opakované upomínky nezaplatil.

2. Žalovaný při jednání vznesl námitku promlčení.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru. Žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel dne 2. 7. 2007 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěru ve výši 45 798 Kč na koupi [značka automobilu] [anonymizována dvě slova] a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem ve 24 měsíčních splátkách po 2 996,06 Kč dle sjednaného splátkového kalendáře /viz smlouva o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] na č. l. 40 – 41 spisu, splátkový kalendář na č. l. 52 spisu, všeobecné obchodní podmínky smlouvy o úvěr na č. l. 60 – 62 spisu/. Žalovaný však sjednané splátky nehradil řádně a včas, pročež právní předchůdkyně žalobkyně od předmětné smlouvy odstoupila ke dni 9. 7. 2009 /viz výsledné vyúčtování po ukončení úvěrové smlouvy [číslo] které je zároveň daňovým dokladem na č. l. 59 spisu včetně přílohy na č. l. 59 p. v. spisu, odstoupení od smlouvy o úvěru na úhradu kupní ceny vozidla [číslo] na č. l. 64 spisu včetně podacího lístku na č. l. 64 p. v./. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 3. 2019 byla předmětná pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni a postoupení bylo žalovanému oznámeno /viz smlouva o postoupení pohledávek [číslo] na č. l. 53 – 58 spisu, dohoda na č. l. 42 - 43 spis, potvrzení na č. l. 44 spisu, příloha [číslo] Smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 45 – 51 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 63 spisu/. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu předžalobní upomínkou /viz výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě na č. l. 65 spisu včetně podacího lístku na č. l. 66 spisu/.

4. Po právní stránce soud s ohledem na okamžik uzavření smlouvy v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a § 164 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, posuzoval danou věc za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ obč. zák.“), zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku (dále jen„ obch. zák.“) a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti. Postoupení pohledávky, pak již bylo posuzováno podle o. z. účinného od 1. 1. 2014, když k postoupení došlo až v roce 2019.

5. Podle § 497 obch. zák. smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 52 odst. 1 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel.

7. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

8. Podle § 100 odst. 2 obč. zák. promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

9. Podle § 101 obč. zák. pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

10. Podle § 103 obč. zák. bylo-li dohodnuto plnění ve splátkách, počíná běžet promlčecí doba jednotlivých splátek ode dne jejich splatnosti. Stane-li se pro nesplnění některé ze splátek splatným celý dluh (§ 565), počne běžet promlčecí doba ode dne splatnosti nesplněné splátky.

11. Podle § 111 obč. zák. změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá na běh promlčecí doby vliv.

12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

13. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů soud nejprve s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby postupoval v souladu s § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. a řízení částečně zastavil (výrok I. tohoto rozsudku). Poté dospěl k závěru, že námitka promlčení vznesená žalovaným je zcela důvodná. Smlouva o úvěru byla sjednána dne 2. 7. 2007 a žalovaný se úvěr zavázal splatit ve splátkách, kdy splatnost poslední splátky nastala dne 2. 7. 2009. Žalobkyně s ohledem na prodlení žalovaného od smlouvy odstoupila ke dni 9. 7. 2009. Nejpozději tento den se tak pohledávka stala jako celek splatná a mohla být uplatněna žalobou u soudu, což je ve smyslu § 101 obč. zák rozhodný okamžik pro počátek běhu obecné tříleté promlčecí lhůty. Nejpozději dne 10. 7. 2012 tak došlo k promlčení pohledávky. Jelikož se žalovaný v řízení promlčení uplatněnou námitkou dovolal, nelze promlčené právo žalobkyni podle § 100 odst. 1 obč. zák. přiznat. Soud proto žalobu jako celek včetně uplatněného příslušenství zamítl (výrok II. tohoto rozsudku).

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť procesně úspěšný žalovaný náhradu nákladů nepožadoval, a nadto mu dle obsahu spisu žádné náklady nevznikly.