19 C 388/2024

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Votavou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované trvale pobytem Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o určení vlastnického práva k nemovitým věcem

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je výlučným vlastníkem s podílem id. 1/1 celku na nemovitých věcech:- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 382 m2, orná půda- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 59 350 m2, orná půda- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 6 480 m2, trvalý travní porost- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 22 227 m2, orná půdavše zapsáno na listu vlastnictví 640 v obci , adresa, a v katastrálním území , adresa, ,- pozemku p. č. 1613/4 o výměře 187 m2, ostatní plocha- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 495 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba obchodu , adresa, , č. p. 2195,- pozemku p. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2 o výměře 61 m2, ostatní plocha- pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 213 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba výroby bez č. p./č. e.,- pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 651 m2, zahrada- pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 106 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rod. domu , adresa, , č. p. 2823.,- pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, o výměře 49 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba garáže bez č. p./č. e.,vše zapsáno na listu vlastnictví , Anonymizováno, v obci a v katastrálním území , adresa, ,- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 285 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba rod. domu , adresa, , č. p. , Anonymizováno, ,- pozemku p. č. , hodnota, o výměře 460 m2, zahradavše zapsáno na listu vlastnictví , Anonymizováno, v obci a v katastrálním území , adresa, , se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se obrátil dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na určení jeho výlučného vlastnictví k ve výroku specifikovaným nemovitým věcem (dále jen „předmětné nemovitosti“). Nárok odůvodnil tím, že žalovaná je bývalou manželkou žalobce, manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , po rozvodu nebyla mezi účastníky uzavřena dohoda o vypořádání společného jmění manželů (dále jen „SJM“), ani nebyl podán návrh na vypořádání SJM k soudu, došlo tak k vypořádání fikcí. Účastníci tak byli id. ½ spoluvlastníky všech nemovitých věcí specifikovaných ve výroku tohoto rozhodnutí. Žalobce uzavřel s žalovanou ve dne , datum, a , datum, písemné darovací smlouvy, na základě níž žalovaná darovala žalobci její spoluvlastnické podíly o velikosti id. ½ k předmětným nemovitostem, žalobce tyto smlouvy však nemá, měl důvěru v žalovanou, že originály smluv zanese na katastr nemovitostí a zařídí jejich vklad, žalobce si nepamatuje, zda si nechal nějaký stejnopis smluv, patrně podepsal vždy jen originál, který si žalovaná vzala s sebou. Nyní však zjistil, že není evidován v katastru nemovitostí jako vlastních celých předmětných nemovitostí, nýbrž stále jen původních id. ½, tedy je v katastru evidován chybný stav, nadto jsou předmětné nemovitosti patrně (exekučně) postiženy, byť náleží pouze žalobci. Předmětné darovací smlouvy nemá, nemůže je tak předložit, a proto navrhl soudu, aby si od žalované tyto smlouvy vyžádal, resp. vyzval žalovanou ke sdělení, jak k těmito smlouvami naložila, neboť žalobce je v důkazním deficitu.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud v provádění dokazování z jediných žalobcem předložených listin, a to jednotlivých výpisů z katastru nemovitostí /č. l. 4-9 spisu, opětovně též na č. l. 23-27 spisu/ zjistil, že ohledně předmětných nemovitostí jsou stále evidováni jako vlastníci žalobce a žalovaná, každý v rozsahu id. ½ žalobce, resp. jsou předmětné nemovitosti stále evidovány v režimu SJM, byť v důsledku fikce vypořádání manželů jsou také každý id. ½ spoluvlastníkem předmětných nemovitostí.

4. Soud proto dále, vycházeje ve zbývajícím rozsahu z tvrzení žalobce, dospěl k závěru, že podaná žaloba je nedůvodná.

5. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

6. Podle ustanovení § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v platném znění (dále jen „o. s. ř.“) se určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

7. Podle ustanovení § 2055 odst. 1 o. z. darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

8. Dle ust. § 985 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

9. Dle ust. § 2057 odst. 1 o. z. při darování věci zapsané do veřejného seznamu vyžaduje smlouva písemnou formu.

10. Dle ust. § 1105 o. z. převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

11. Podle ust. § 10 zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, v platném znění, právní účinky zápisu nastávají k okamžiku, kdy návrh na zápis došel příslušnému katastrálnímu úřadu.

12. Soud se nejdříve zabýval tím, zda má žalobce naléhavý právní zájem na podané určovací žalobě. Žaloba na určení podle ustanovení § 80 o. s. ř. nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat na splnění povinnosti (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČSR z , datum, , sp. zn. , spisová značka, , [R 17/1972 civ.]). Určovací žaloba dále není opodstatněna tam, kde právní vztah nebo právo již byly porušeny, neboť v takovém případě je třeba využít k ochraně práv účastníka žalobu na plnění. Určovací žaloba je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ).

13. V daném případě soud shledal, že naléhavý právní zájem žalobce na určení jeho vlastnického práva dán je, neboť dle jeho tvrzení skutečný stav neodpovídá stavu evidovanému v katastru nemovitostí ve smyslu ust. § 985 o. z.

14. Žaloba je však již na základě žalobcem uvedených tvrzení nedůvodná.

15. V daném případě žalobce odvozuje své vlastnické právo k předmětným nemovitostem ze skutečnosti, že měl s žalovanou uzavřít (soudu nedoložené) písemné darovací smlouvy ve dnech , datum, a , datum, . Zároveň však uvedl, že k zápisu do katastru nemovitostí (resp. podání návrhu na vklad) dosud nedošlo, když jej snad měla učinit žalovaná, resp. žalobce neví, zda tak učinila, či nikoliv. Již z tvrzení žalobce tak vyplývá, že se v nynějším případě jedná o zřejmě bezúspěšné uplatňování práva, neboť žalobce není vlastníkem předmětných nemovitostí, vlastnické právo k předmětným nemovitostem od žalované s ohledem na svá tvrzení nenabyl, neboť k podání návrhu na vklad do příslušného katastru nemovitostí nedošlo.

16. Případné právní jednání – darování nemovitých věcí zapsaných ve veřejném seznamu, katastru nemovitostí – by muselo být učiněno v písemné formě, a následně by muselo řádně proběhnout vkladové řízení, neboť v případě převodu vlastnického práva k nemovitým věcem, zapsaným ve veřejném seznamu, vychází občanský zákoník dle ust. § 1105 o. z. z intabulačního principu, dle kterého je k převodu vlastnického práva nutný nejen obligační titul (smlouva), ale i modus spočívající v zápisu do veřejného seznamu (k tomu shodně Spáčil, J. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2013, 348 s.). Pakliže k provedení zápisu do katastru nemovitostí, resp. vůbec k podání návrhu na vklad do katastru nemovitostí, nedošlo, nemohl se žalobce (dosud) stát vlastníkem předmětných id. podílů žalované.

17. Ze shora uvedených důvodů proto soud žalobu zamítl, neboť zde nejsou tvrzeny žádné skutečnosti, na základě kterých žalobce nabyl vlastnické právo k předmětným nemovitostem, když i případné prokázání samotného podpisu písemných darovacích smluv a jejich obsahu by k převodu vlastnického práva na žalobce nepostačovalo. Nadto se žalobce k nařízenému ústnímu jednání nedostavil, soud jej proto nemohl poučit o jeho povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., zejména o neunesení břemene důkazního, příp. břemene tvrzení, a to neprokázání jeho tvrzení o uzavření předmětných darovacích smluv, příp. jejich dalšího osudu. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně, nadto ani dříve soudem učiněná výzva k doplnění k bližšímu objasnění rozhodných skutečností nevedla.

18. Soud dále konstatuje, že o předmětné žalobě rozhodl v rámci nařízeného ústního jednání dne , datum, v nepřítomnosti žalobce i žalované. Žalovaná se nedostavila bez omluvy. Žalobce, kterému bylo předvolaní na nařízené ústní jednání doručeno vhozením do schránky dne , datum, , doručil soudu až dne , datum, (dva dny před ústním jednáním) žádost o odročení nařízeného jednání, v rámci kterého požádal o odročení soudního jednání z důvodu jeho „aktuální neschopnosti“, neboť „nechodí do zaměstnání a léčí se s panickými atakami a úzkostnou poruchou“, a jeho zdravotní stav mu tak neumožňuje se jednání osobně zúčastnit, pročež požádal o odročení jednání o několik týdnů pro stabilizaci jeho zdravotního stavu, k čemuž přiložil lékařskou zprávu.

19. Soud posoudil žádost žalobce o odročení jednání jako nedůvodnou, neboť žalobce tvrzené zdravotní důvody pro odročení, spočívající v jeho akutní zdravotní indispozici, nijak nedoložil. Předložená lékařská zpráva je totiž datována již ke dni , datum, , tedy z období cca 2 let před termínem ústního jednání, nijak tak nevypovídá o aktuálním zdravotním stavu žalobce, který by měl být překážkou jeho možnosti dostavit se k nařízenému ústnímu jednání. Danou žádost proto soud neposoudil jako včas podanou žádost o odročení z důležitého důvodu ve smyslu ust. § 101 odst. 3 o. s. ř., a věc projednal v jeho nepřítomnosti.

20. Soud zároveň žalobcovu žádost o odročení ústního jednání shledal šikanózním zneužitím procesního práva za účelem bezdůvodného prodloužení soudního řízení (v jehož důsledku nemůže být prováděna případná exekuce id. podílu žalované ohledně předmětných nemovitostí), které je nepřípustné, a ke kterému se nepřihlíží (ust. § 41a odst. 3 o. s. ř.), neboť veškerá ustanovení občanského soudního řádu musí být vykládána a používána tak, aby nedocházelo k jejich zneužívání (ust. § 6 o. s. ř.), a soudy dbají, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů, a aby práv nebylo zneužíváno (ust. § 2 o. s. ř.). Již v rámci odůvodnění usnesení o nepřiznání žalobci práva na osvobození od placení soudních poplatků ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, soud upozornil žalobce, že podanou žalobu považuje za zjevně bezúspěšné uplatnění práva, které je ve svém důsledku jeho zneužitím, kterému proto nelze poskytovat právní ochranu. Bylo na žalobci, aby svým následným jednáním tyto pochyby soudu případně rozptýlil, pakliže však učinil toliko nepodloženou žádost o odročení nařízeného ústního jednání, pouze tím soud utvrdil v jeho závěru o šikanózní povaze celé podané žaloby, jejímž cílem je toliko nepřípustně oddálit důsledky exekučních řízení vedených na ideální podíly žalované k předmětným nemovitým věcem, jichž jsou dosud oba účastníci spoluvlastníci, nikoliv ochrana skutečných práv žalobce.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal náhradu nákladů řízení, neboť v řízení úspěšnější žalované žádné náklady nevznikly.