19 C 69/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Pirklovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení sídlem adresa o určení, že žalovaná není dědičkou ze zákona

I. Zamítá se žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení, že žalovaná není dědičkou ze zákona po zůstaviteli [jméno] [příjmení], narozenému [datum], zemřelému [datum], naposledy trvale bytem [adresa žalované].

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení ve výši 12 735,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalované.

III. Žalobkyně je povinna nahradit státu – Okresnímu soudu v Mělníku náklady řízení spočívající ve znalečném, jejichž výše bude stanovena v samostatném usnesení.

1. Žalobkyně podala žalobu, kterou se domáhala určení, že žalovaná pozůstalá manželka není dědičkou ze zákona. Uvedla, že [název soudu], prostřednictvím pověřené soudní komisařky notářky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], projednává v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] dědictví po zemřelém [jméno] [příjmení], narozeném [datum], zemřelém [datum], naposledy trvale bytem [adresa žalované] (dále jen„ zůstavitel“). Žalovaná byla manželkou zůstavitele ke dni jeho úmrtí, žalobkyně byla jeho jediným dítětem. V probíhajícím dědickém řízení žalovaná předložila závěť datovanou dne [datum], u které prohlásila, že tuto vlastnoručně sepsal a podepsal zůstavitel. Touto závětí měl zůstavitel vydědit žalobkyni a veškerý svůj majetek odkázat žalované.

2. Žalobkyně v rámci dědického řízení vznesla námitku dědické nezpůsobilosti žalované, jelikož má za to, že se dopustila zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli a není proto dědičkou po zůstaviteli ze zákona. Žalobkyně spatřuje zavrženíhodný čin v tom, že žalovaná zformulovala text závěti a přinutila zůstavitele závěť vlastní rukou sepsat podle jejího diktátu, a tedy ovlivnila jeho vůli. Zůstavitel v době sepsání závěti již nedisponoval dostatečnými intelektuálními a určovacími (volními) schopnostmi a nebyl schopen projevit svou pravou a svobodnou vůli, ani zformulovat text tak, jak byl napsán. Rovněž má za to, že žalovaná do závěti vpisovala, když text závěti je zjevně psán dvěma různými písmy a obsahuje různé opravy textu. Žalobkyně zejména poukazovala na větu„ Toto vydědění se vztahuje i na potomky z toho důvodu.“, který je dle žalobkyně do závěti viditelně připsán jinou osobou. Žalobkyně je přesvědčena, že zůstavitel by ji nikdy nevydědil. Žalobkyně rovněž pochybuje o tom, že závěť byla sepsána dne [datum], když na ověřovací doložce pro legalizaci je uvedeno, že listinu vlastnoručně podepsal zůstavitel až dne [datum]. Datum [datum] bylo podle žalobkyně vybráno úmyslně, jelikož téhož dne byl zůstavitel podávat vysvětlení na Policii České republiky, kde uvedl, že žalované nikdy nepodepsal žádné listiny, a zároveň se jedná o datum, které je nejblíže k datu 8. 6. 2015, kdy byla konstatována omezená svéprávnost zůstavitele.

3. Ke zdravotnímu stavu zůstavitele uvedla, že blízcí rodinní příslušníci u něj pozorovali změny v chování již od roku 2010. Zůstavitel se často opakoval, nepamatoval si, zda si osladil kávu či zda nabídl občerstvení, nepamatoval si hesla do internetového bankovnictví, cestu domů, uzavíral nevýhodné smlouvy apod. Zůstavitel byl v květnu 2015 hospitalizován se srdeční arytmií, přičemž ošetřující lékař konstatoval zároveň u zůstavitele demenci a nařídil jeho psychiatrické vyšetření. Následně dne 14. 5. 2015 bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti u [název soudu] vedené pod sp. zn. [spisová značka]. V rámci řízení byl vypracován znalecký posudek MUDr. [jméno] [příjmení] ze dne 28. 11. 2015, který byl potvrzen ústavním znaleckým posudkem Všeobecné fakultní nemocnice v [obec] ze dne 4. 11. 2016. Podle znaleckého posudku trpěl zůstavitel do 8. 6. 2015 mírnou kognitivní poruchou, poté již u něj byla konstatována počínající [anonymizována dvě slova]. V době samotného vyšetření dne 11. 10. 2015 byl zůstavitel již podle znalce velmi dezorientovaný, byl osobou velmi ovlivnitelnou. Podle znalce byl zůstavitel nejpozději od 8. 6. 2015 omezen právně jednat zejména v oblasti financí, a tedy nebyl schopen pořizovat pro případ smrti. Rozsudkem [název soudu] ze dne 9. 3. 2017 byl žalovaný omezen ve svéprávnosti, přičemž jeho opatrovníkem byla ustanovena žalovaná.

4. Ke svému vztahu k zůstaviteli uvedla, že spolu měli standartní vztah, vycházeli spolu dobře, pravidelně se stýkali. Žalovaná však v posledních letech bránila zůstaviteli v kontaktu s rodinou, vyvíjela na něj nátlak k uzavření sňatku a k darování domu na [obec], přičemž jí měl podepsat nějaké dokumenty, jejichž obsah neznal, což rodině i opakovaně zůstavitel sdělil. Od podzimu 2014 byl zůstavitel výlučně pod vlivem žalované.

5. Žalovaná zcela odmítla, že by se dopustila zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli a trvá na tom, že je způsobilou dědičkou ze zákona. Odmítla, že by zůstavitele k sepsání závěti nutila či ho k tomu lstí přiměla. Uvedla, že k sepsání závěti došlo dne [datum], tedy téměř dva roky předtím, než byl zůstavitel pravomocně omezen ve svéprávnosti. Znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že„ důvod pro změnu svéprávnosti posuzovaného lze odvozovat až po 8. 6. 2015“, tedy k důvodům pro omezení svéprávnosti došlo nejdříve od 8. 6. 2015, nikoliv nejpozději, jak uvádí žalobkyně. Závěť byla sepsána dne [datum], tedy pouhých 15 dní poté, kdy podle znalce mělo dojít k omezení svéprávnosti. [jméno] omezení ve svéprávnosti tak musela být v uvedenou dobu výrazně nižší, než tomu bylo v době, kdy rozhodoval soud o omezení svéprávnosti zůstavitele.

6. Žalovaná uvedla, že v době datace závěti zůstavitel nejevil výrazné známky zmenšené svéprávnosti, např. stále řídil motorové vozidlo. Zůstavitel ještě dne [datum] uzavřel s žalovanou sňatek, přičemž znalecké posudky shledaly zůstavitele schopného pochopit smysl manželství, a tedy manželství bylo uzavřeno platně. Žalovaná se proto domnívá, že není důvod pochybovat o tom, že zůstavitel necelý měsíc po uzavření sňatku mohl z vlastní vůle sepsat závěť a tehdy svou novomanželku povolat za jedinou dědičku. Sám zůstavitel znalci [příjmení] [příjmení] při vyšetření dne 11. 10. 2015 sdělil, že:„ ...když bych umřel, aby to (dům) zdědila manželka... je to i od právníka...“ Z uvedeného vyplývá, že vůlí zůstavitele bylo určit za dědičku žalovanou.

7. Žalované není známo, že by kdokoliv ponoukal zůstavitele k sepsání závěti. Uvedla, že vnučka zůstavitele [jméno] [příjmení] chtěla od zůstavitele odkoupit jeho rodinný dům na [obec] za cenu okolo 900 000 Kč, což je cena hluboko pod hranicí ceny obvyklé, s tím, že by pro zůstavitele zřídila místo v domově důchodců. Zůstavitel nechtěl dům prodat a soustavnému nátlaku odolával. Rodina ho kontaktovala pouze za účelem odkupu domu a jeho přemístění do domova důchodců. Zůstavitel jak [obec] České republiky, tak při vyšetření lékaři, opakovaně sděloval, že se ho snaží vnučka připravit o dům a že mu je s žalovanou dobře. Uvedla, že je možné, že se zůstavitel rozhodl závěť sepsat právě v souvislosti se svým výslechem na Policii České republiky.

8. Je jí známo, že zůstavitel necelý rok po sepsání závěti hovořil o závěti se sousedem [jméno] [příjmení], který mu doporučil, aby podpis na závěti byl úředně ověřen, což odůvodňuje odlišnou dataci na závěti a na ověřovací doložce. Ohledně grafické stránky a jisté neupravenosti závěti žalovaná uvedla, že se uvedeného mohl zůstavitel dopustit vlivem své začínající nemoci, odmítla však, že by k uvedenému mohlo dojít v důsledku ovlivnění zůstavitele žalovanou.

9. Soud ve věci zjistil tento skutkový stav:

10. Zůstavitel byl hospitalizovaný v květnu [rok] z důvodu selhání srdce. Lékař zpozoroval u zůstavitele pokles kognitivních funkcí a navrhl psychiatrické vyšetření (viz zpráva o hospitalizaci ze dne [datum rozhodnutí] na č.l. 10 spisu [spisová značka]).

11. Dne 14. 5. 2015 byl [název soudu] doručen návrh vnučky zůstavitele [jméno] [příjmení] na omezení svéprávnosti zůstavitele, v němž bylo mj. uvedeno, že zůstavitel navázal v roce 2012 partnerský vztah s žalovanou (tehdy [jméno] [příjmení]), přičemž rodina má za to, že jediným důvodem, proč se zůstavitelem žalovaná je, jsou finance. Od února 2015 měla žalovaná na zůstavitele naléhat, aby na ni převedl nemovitost na [obec] (viz návrh na omezení svéprávnosti ze dne 14. 5. 2015 na č.l. 1 spisu zn. [spisová značka]).

12. Dne 15. 5. 2015 vnučka zůstavitele [jméno] [příjmení] a její manžel podali na žalovanou trestní oznámení, jelikož měli za to, že žalovaná využívá pokročilé demence zůstavitele a snaží se bez jeho souhlasu a pod nátlakem uzavřít se zůstavitelem sňatek a to za tím účelem, aby ho následně donutila k uzavření darovací smlouvy, na základě které by zůstavitel převedl svůj dům na žalovanou. Provedeným šetřením nebyly zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že žalovaná spáchala trestný čin (viz vyrozumění PČR ze dne 5. 11. 2015 na č.l. 81 spisu [spisová značka]).

13. Při vyšetření dne 20. 5. 2015 byl zůstavitel orientován, cítil se dobře, nicméně bylo doporučeno psychiatrické vyšetření (viz znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l. 55 spisu [spisová značka]).

14. Dne [datum] zůstavitel a žalovaná uzavřeli manželství (viz oddací list na č.l. 16 spisu [spisová značka]).

15. Dne 1. 6. 2015 bylo u zůstavitele provedeno vstupní psychiatrické vyšetření, při kterém uvedl, že se bojí vnučky, která ho chce umístit do domova důchodců a stále mu volá, protože chce jeho dům. Zůstavitel si proto vzal žalovanou. V době vyšetření byla řeč zůstavitele srozumitelná, gramaticky správná, myšlení koherentní. Bylo zjištěno, že u něj počíná [anonymizováno] nemoc a byly mu nasazeny léky (viz znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí] na č.l. 55 spisu [spisová značka]).

16. Při kontrolním vyšetření dne 8. 6. 2015 uvedl, že se trápí, protože rodina podala na žalovanou trestní oznámení, v čemž spatřoval pokus umístit jej do domova důchodců a vzít si jeho dům. V době vyšetření byl zůstavitel orientován v čase, řeč byla srozumitelná, gramaticky správná, myšlení koherentní. Důvody pro změnu ve svéprávnosti lze objektivně datovat až po datu 8. 6. 2015 (viz znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 28. 11. 2015 na č.l. 55 spisu [spisová značka]).

17. Dne 23. 6. 2015 v rámci prověřování trestního oznámení podal zůstavitel na PČR vysvětlení. Uvedl, že žalované žádné listiny nepodepsal. Byť je z jeho vysvětlení zřejmé, že není zcela orientován časem, jednoznačně vyplývá, že si žalovanou vzal proto, že ji má rád a sňatkem chtěl zpečetit jejich vztah. Taktéž chtěl, aby v případě jeho úmrtí byla zabezpečená. Domlouvali se, že kdyby umřel dřív, tak rodinný dům bude její. Dále uvedl, že na něj vnučka s manželem naléhali, aby jim odprodal svůj dům s tím, že jemu zařídí místo v domově důchodců, což odmítl. (viz úřední záznam o podaném vysvětlení žalovanou a zůstavitelem dne 23. 6. 2015 na č.l. 29 a č.l. 33 spisu [spisová značka]).

18. Dnem [datum] je datovaná listina označená jako„ Závěť“, kterou podepsal zůstavitel. V listině je uvedeno:„ ...odkazuji můj domek v [obec] [ulice a číslo], taky majetek movitý i nemovitý mojí milované manželce [jméno] [celé jméno žalované]“, a dále na novém řádku:„ Zároveň jsem se rozhodl vydědit svojí dceru [jméno] a to z důvodu, že o mojí osobu neprojevila žádný zájem.“ Poslední věta je„ Toto vydědění se vztahuje i na potomky z toho důvodu.“ Na listině jsou dva podpisy. Jak je výše uvedeno, závěť je datována dnem [datum], avšak na listině je z druhé strany úřední doložka, dle které zůstavitel listinu vlastnoručně podepsal dne [datum] (viz opis závěti na č.l. 32 spisu [spisová značka]). S ohledem na nedostatečný srovnávací materiál nedokázal znalec jednoznačně určit, že závěť psal zůstavitel. Závěť je psána 3 různými kuličkovými pery. Jedním perem byl psán základní text závěti včetně podpisu„ [příjmení] [příjmení]“. Jiným perem byl psán text„ Toto vydědění se vztahuje i na potomky z tohoto důvodu“, přičemž tato věta je napsána větším a kolmějším písmem, obsahuje projevy vyššího tempa psaní, je přizpůsobena omezenému prostoru. Opticky vyvolává dojem jiného rukopisu, avšak nejedná se o rozdílný rukopis. Třetím perem byl psán druhý podpis„ [příjmení] [jméno]“. Nebylo zjištěno, že by text závěti psalo více osob. Na závěti nebyl nalezen žádný zápis, který by odpovídal rukopisu žalované (viz znalecký posudek z oboru písmoznalectví ze dne 30. 9. 2021, [číslo] na č.l. 149 spisu a výslech znalce při jednání dne 1. 10. 2021).

19. Dne 24. 6. 2015 vyjádřil zůstavitel prostřednictvím advokáta svou vůli, kdy nechtěl, aby jeho opatrovníkem byla ustanovena žalobkyně či jakýkoliv jiný člen rodiny. Uvedl, že s žalobkyní nebyl v kontaktu, dlouhodobě se nestýkali (viz vyjádření zůstavitele na č.l. 25 spisu [spisová značka]).

20. Při vyšetření soudním znalcem dne 11. 10. 2015 odpovídal zůstavitel na otázky zmateně, nepamatoval si, kolikrát byl ženatý, kdy si žalovanou vzal, nepamatoval si informace o své rodině. V myšlení byl nejistý, informace měnil, pod psychickým tlakem výrazně znejistěl a mentální výkon se zhoršil. Většinou však dokázal uvést informaci přesnou. Na otázky ohledně majetku a zda jej někomu daroval odpověděl, že:„ mám akorát ten domeček /.../ nedal jsem... jak to říct... Když bych umřel, aby to zdědila manželka. Je to i od právníka.“ Dále uvedl, že s žalovanou vychází bez problému, problémy vnímal ve vztahu s vnučkou, která má zájem o jeho dům. Znalec uzavřel, že žalovaný je osobou relativně snadno ovlivnitelnou v úsudku, případně v rozhodování (viz znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 28. 11. 2015 na č.l. 55 spisu [spisová značka]).

21. Při vyšetření ošetřující lékařky dne [datum] působil žalovaný zcela v normě běžné populace, jelikož zřejmě došlo ke zlepšení v důsledku medikace (viz znalecký posudek znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] ze dne 28. 11. 2015 na č.l. 55 spisu [spisová značka]).

22. Bratra zesnulého měla v zimě roku 2015 kontaktovat telefonicky žalovaná, která jej požádala, aby zesnulému domluvil, aby na ni převedl rodinný dům. Měla uvést„ že zadarmo se o něj starat nebude“ (viz čestné prohlášení ze dne 19. 5. 2016 na č.l. 83).

23. Dne [datum] byl zůstavitel vyslechnut soudem v rámci opatrovnického řízení. Zůstavitel si nedokázal vzpomenout na svou druhou manželku ani na jméno své dcery. Uvedl, že se s ní nestýká. Nevzpomněl si, kdy a jak se seznámil s třetí manželkou (žalovanou), ani kdy a kde se vzali. Dále uvedl, že jej manželé [příjmení] chtějí připravit o dům (viz protokol o jednání ze dne 24. 5. 2016 na č.l. 105 spisu [spisová značka]).

24. Závěry znaleckého posudku MUDr. [jméno] [příjmení] byly potvrzeny i ústavním znaleckým posudkem [anonymizována dvě slova] nemocnice v [obec] s tím, že v mezidobí došlo ke zhoršení zdravotního stavu zůstavitele. Při vyšetření pravděpodobně dne 12. 10. 2016 zůstavitel opět vyjádřil obavy, že od něj chce jeho rodina získat rodinný dům a jeho dát do domova důchodců. Žalované věří, spoléhá na ni, v čemž je dlouhodobě konzistentní. Při vyšetření se k sobě manželé pěkně chovali (viz posudek ze dne 4. 11. 2016 na č.l. 142 spisu 42 P 37/2017 a protokol o jednání ze dne 28. 2. 2017 na č.l. 220 spisu 42 P 37/2017).

25. Dne 18. 10. 2016 zůstavitel vlastnoručně podepsal listinu nazvanou jako„ Závěť“ (viz opis závěti na č.l. 32 spisu [spisová značka]).

26. Zůstavitel byl rozsudkem Okresního soudu v Mělníku ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], omezen ve svéprávnosti, a to i tak, že není schopen pořizovat pro případ smrti. Opatrovníkem byla jmenovaná žalovaná (viz rozsudek na č.l. 232 spisu [spisová značka]).

27. K [název soudu] byl dne 20. 4. 2018 doručen návrh na schválení darovací smlouvy se zřízením služebnosti bytu nemovitostí zůstavitele pro žalovanou, kterou zůstavitel dne [datum] uzavřel formou notářského zápisu, přičemž soudu byla doložena listina ze dne [datum], v níž zůstavitel prohlašuje, že si přeje manželce darovat nemovitosti. Na listině je úřední doložka, že zůstavitel listinu vlastnoručně podepsal dne [datum] (viz notářský zápis ze dne [datum] sepsaný notářkou JUDr. [jméno] [příjmení] na č.l. 278 spisu [spisová značka] a vyjádření vůle na č.l. 289 spisu [spisová značka]). Po poučení soudem byl návrh vzat zpět a řízení bylo zastaveno (viz usnesení ze dne 7. 5. 2018 na č.l. 297 spisu [spisová značka]).

28. Zůstavitel zemřel dne [datum] (viz úmrtní list na č.l. 1 spisu [spisová značka]).

29. Usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 7. 10. 2020, č.j. [číslo jednací], bylo žalované uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců podala žalobu na určení, že je dědičkou ze závěti, zejména z důvodu, že závěť je datována dnem [datum], avšak podle znaleckého je datum [datum] klíčové s ohledem na svéprávnost zůstavitele (viz protokol o předběžném šetření ze dne 3. 9. 2020 na č.l. 13, usnesení ze dne 7. 10. 2020 na č.l. 36 spisu [spisová značka]). Žaloba nebyla podána (viz lustrace v soudním systému, vyjádření žalované ze dne 15. 11. 2020 na č.l. 47 a ze dne 16. 11. 2020 na č.l. 48 spisu 10 D 626/2020).

30. Žalobkyně v dědickém řízení vznesla námitku dědické nezpůsobilosti žalované, na základě čehož jí bylo usnesením Okresního soudu v Mělníku ze dne 11. 1. 2021, č.j. [číslo jednací], uloženo, aby podala žalobu na určení, že pozůstalá manželka není dědičkou ze zákona (viz námitka dědické nezpůsobilosti žalované ze dne 4. 1. 2020 na č.l. 60 a usnesení ze dne 11. 1. 2021 na č.l. 62 spisu [spisová značka]).

31. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), zejména podle § 1481 o.z. dle kterého je z dědického práva vyloučen ten, kdo se dopustil činu povahy úmyslného trestného činu proti zůstaviteli, jeho předku, potomku nebo manželu nebo zavrženíhodného činu proti zůstavitelově poslední vůli, zejména tím, že zůstavitele k projevu poslední vůle donutil nebo lstivě svedl, projev poslední vůle zůstaviteli překazil nebo jeho poslední pořízení zatajil, zfalšoval, podvrhl nebo úmyslně zničil, ledaže mu zůstavitel tento čin výslovně prominul.

32. Žalobkyně se domáhala, aby soud určil, že žalovaná manželka zůstavitele není dědičkou ze zákona, jelikož se měla dopustit zavrženíhodného jednání proti poslední vůli zůstavitele. V prvé řadě je nutno zdůraznit, že se soud nezabýval platností či neplatností závěti zůstavitele, byť je řízení s touto listinou spjato. V dědickém řízení předložila žalovaná závěť, kterou měl napsat zůstavitel. Byť znalec s ohledem na nedostatečný srovnávací materiál nebyl schopen jednoznačně určit, zda závěť psal zůstavitel, žalobkyně ani žalovaná netvrdily, že by závěť psala jiná osoba. Žalobkyně tvrdila, že do závěti měla žalovaná vpisovat, a tím zasahovat do poslední vůle zůstavitele. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že závěť byla psána s největší pravděpodobností jednou osobou, tj. že tatáž osoba psala i opticky odlišnou a spornou poslední větu ve znění„ Toto vydědění se vztahuje i na potomky z tohoto důvodu.“ Znalec vyloučil, že by do závěti vpisovala žalovaná. V daném případě tedy nebylo prokázáno, že by žalovaná do závěti jakkoliv vpisovala.

33. Žalobkyně dále tvrdila, že hlavní text závěti nebyl sepsán dne [datum], jak je v závěti uvedeno, nýbrž později, když na ověřovací doložce je uvedeno, že listinu zůstavitel vlastnoručně podepsal dne [datum]. Ze znaleckého posudku vyplynulo, že hlavní část závěti včetně prvního podpisu„ [příjmení] [příjmení]“ je psána jedním kuličkovým perem, poslední sporná věta byla psána jiným kuličkovým perem, přičemž je zjevně do závěti dopsána v jiný časový okamžik, a podpis vztahující se k této větě„ [příjmení] [jméno]“ byl psán třetím kuličkovým perem. V řízení se nepodařilo prokázat, kdy konkrétně tu kterou část závěti zůstavitel napsal, kromě podpisu vztahujícího se k poslední větě, který zůstavitel učinil dne [datum]. V řízení tedy nebylo prokázáno, že žalovaný napsal hlavní část závěti v jiný den, než je na závěti uvedeno. Žalobkyně dále spatřovala zavrženíhodné jednání žalované v tom, že zůstavitele k sepsání závěti přinutila. Žalobkyně netvrdila, že by se mělo jednat o přinucení fyzické, nýbrž tvrdila, že se mělo jednat o úmyslné ovlivnění vůle žalovaného napsat závěť v její prospěch, když v době sepsání závěti žalovaný již trpěl demencí [anonymizováno] typu a nebyl schopen svou vůli sám projevit, a tedy musel psát podle diktátu žalované. Jak již bylo výše konstatováno, žalobkyně neprokázala, že závěť byla napsána později, než je na závěti uvedeno, tj. později než dne 23. 6. 2015. Soud proto při hodnocení věci vycházel z toho, že závěť byla sepsána právě dne 23. 6. 2015. Z provedeného dokazování vyplynulo, že v uvedený čas byl již u zůstavitele diagnostikován počátek Alzheimerovy nemoci a byla mu nasazena medikace. Nicméně v uvedeném období byl žalovaný stále orientován časem, jeho řeč byla srozumitelná a gramaticky správná, přičemž jeho stav se v důsledku užívání léků zlepšoval. V den sepsání závěti podal zůstavitel na PČR vysvětlení, přičemž z úředního záznamu vyplývá, že žalovaný se nevyjadřoval natolik nepřesně, že by nebyl schopen text závěti sám sepsat. Žalobkyně tedy neprokázala, že v době sepsání závěti byl zůstavitel natolik nemocen, že by nebyl schopen projevit svou vůli. Je nutno zdůraznit, že zůstavitel opakovaně různým osobám sděloval své obavy, že jej chce jeho vnučka a její manžel připravit o dům a umístit jej do domova důchodců. Opakovaně sděloval, že si přeje zůstat s žalovanou, že je mu s ní dobře a že si přeje, aby po jeho smrti získala dům ona. Uvedené sděloval při vstupním vyšetření na psychiatrii dne 1. 6. 2015, při kontrole dne 8. 6. 2015, znalci [příjmení] [jméno] [příjmení] dne 11. 10. 2015, při podání vysvětlení na PČR dne 23. 6. 2015, u soudu v rámci řízení o omezení svéprávnosti dne 24. 5. 2015 i při vyšetření v rámci ústavního znaleckého posudku dne 12. 10. 2016. Soud má s ohledem na výše uvedené, že dlouhodobou vůlí zůstavitele bylo, aby žalovaná po jeho smrti získala jeho majetek. Skutečnost, že měl zůstavitel obavy zejména ze své vnučky, přičemž v původní části závěti vydědil svou dceru, není nijak pro řízení relevantní. Tvrzení žalobkyně, že závěť žalovaný napsal podle diktátu žalované, je pouze v rovině spekulací. A i kdyby se uvedené prokázalo, nelze v žádném případě považovat psaní závěti podle diktátu za zavrženíhodné jednání diktujícího, pokud osoba píše podle diktátu dobrovolně, bez nátlaku. V tomto směru soud odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2016, sp. zn. 21 Cdo 5543/2015, dle kterého o zavrženíhodné jednání proti projevu poslední vůle zůstavitelovy může jít pouze v případě jednání, jímž se dědic snaží vyvolat uspořádání dědické posloupnosti v rozporu s vůlí zůstavitele.

34. S ohledem na výše uvedené soud žalobu zamítl.

35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalované, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 735,20 Kč Tyto náklady se sestávají z odměny advokátky žalované dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen„ a. t“). Za tarifní hodnotu byla vzata částka 35 000 Kč podle § 9 odst. 3 písm. a) a.t. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby tak činí podle § 7 bod 5 a. t. částku 2 500 Kč. Žalované byl přiznán nárok na náhradu odměny za 4 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 a.t. (příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast na jednání dne 18. 6. 2021, účast na jednání dne 1. 10. 2021), tj. v celkové výši 10 000 Kč (4 úkony x 2 500 Kč). Soud nepřiznal právo na náhradu odměny za vyjádření ze dne 13. 7. 2021 (č.l. 113 spisu), kterým bylo pouze sděleno, že se nepodařilo dohledat žádné listiny psané rukou zůstavitele, jelikož se jedná o natolik jednoduché vyjádření, že soud nepovažuje za spravedlivé odměnu přiznat. Advokátce náleží rovněž podle § 13 odst. 4 a.t. náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý z úkonů právní služby, celkem tedy 1 200 Kč (4 x 300 Kč). Advokátka má rovněž v souvislosti s cestou na jednání soudu dne 18. 6. 2021 a dne 1. 10. 2021 právo na náhradu cestovních výdajů podle § 13 odst. 5 a.t. ve spojení s § 156 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce a ve spojení s vyhláškou č. 589/2020 Sb., v celkové výši 735,20 Kč (celkem 124 km při průměrné spotřebě použitého automobilu 5,5 litrů na 100 km motorové nafty ve vyhláškové ceně 27,80 Kč za 1 litr a amortizaci ve výši 4,40 Kč za 1 km jízdy), a právo na náhradu za promeškaný čas na cestě podle § 14 odst. 1 písm. a) a § 14 odst. 3 advokátního tarifu v celkové výši 800 Kč (8 započatých půlhodiny x 100 Kč). Advokátka není plátcem DPH. Jejich zaplacení soud uložil k rukám zástupkyně žalované jako advokátky podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

36. Konečně soud rozhodoval o nákladech státu za vypracovaný znalecký posudek. Jelikož při jednání konaném dne 1. 10. 2021, při němž byl vyhlášen rozsudek, nebylo zřejmé, v jaké výši činí náklady státu, když o znalečném nebylo doposud pravomocně rozhodnuto, rozhodl soud pouze o povinnosti žalobkyně nahradit státu náklady podle § 148 o.s.ř., s tím, že o výši bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

37. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř.