Okresní soud v Mělníku · Rozsudek

19 C 77/2025

č. j. 19 C 77/2025-59

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2025-04-24 · VYHOVENI,ZAMITNUTI · ECLI:CZ:OSME:2025:19.C.77.2025.1

Citované zákony (7)

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Votavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného trvale pobytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 26 984,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaným částkou , částka, , a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, , s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení s úrokem kapitalizovaným za období od , datum, do , datum, částkou , částka, a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (, Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, akciová společnost, se sídlem 1 boulevard Haussmann, , adresa, , Francouzská republika, registrační číslo , tel. číslo, ) uzavřel dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše , částka, , a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit s úrokem ve výši 22,68 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši , částka, . Žalovaný úvěr čerpal ve výši , částka, , nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze , částka, . Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni , datum, . Pohledávka byla dne , datum, postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku , částka, tvoří dlužná jistina ve výši , částka, , příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši , částka, a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , vše kapitalizováno ke dni , datum, , a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne , datum, smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše , částka, a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet s úrokem ve výši 22,68 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši , částka, /viz smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 15-25, 28, 32, 33 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal prostřednictví 3 čerpání v celkové výši , částka, (, datum, ve výši , částka, , , datum, ve výši , částka, a , datum, ve výši , částka, ), se splácením splátek se však dostával do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni , datum, splatným /viz měsíční výpisy o obratech na účtu žalovaného v elektronické databázi soudu ISAS, oznámení o zesplatnění na č. l. 38 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 29-31 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l 34 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 39 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela (při uzavření úvěrové smlouvy) z jím uvedených údajů – tvrzených příjmů ve výši , částka, a tvrzených výdajů ve výši , částka, (při uvedený výše ostatních splátek úvěrů ve výši , částka, ), přičemž právní předchůdkyně žalobkyně však tyto tvrzení žalovaného neověřovala, nýbrž pouze odkázala na vlastní systém výpočtu dle statistického modelu (vycházející z tvrzeného příjmu žalovaného a odhadovaných výdajů na základě historických dat ČSÚ, když blíže v rámci údajů statistického modelu – např. konkrétní data, představující vstupy do modelu a jeho výstupy, blíže neupřesnila). Ačkoliv uvedený systém právní předchůdkyně žalobkyně, vycházející z obvyklých statistických dat se může osvědčit pro nižší % řádně nesplácených úvěrů, nemá právní předchůdkyní žalobkyně vybraný způsob pro schvalování poskytování úvěrů faktický vliv na hodnocení soudu o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť v daném konkrétním případě právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z dat uvedených ze strany žalovaného, aniž by tyto jakýmkoliv způsobem ověřovala, počítajíc s nižší statistickou pravděpodobností nesplácení s ohledem na výši poskytnutého úvěru jakožto i výši splátek. Dle názoru soudu však nelze zcela rezignovat na prověřování skutečných příjmů a výdajů žalovaného (případně i jeho domácnosti, pakliže z těchto údajů vychází), tudíž právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala nedostatečně, nadto není ani v rámci tvrzení žalobkyně nijak uvedeno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala jeho úvěruschopnost opětovně při opětovném poskytnutí jistiny v rámci 2. a 3. čerpání revolvingového úvěru, ačkoliv od 1. čerpání uplynula již delší doba, a poměry žalovaného se tak mohly změnit.

6. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně (nad to soud žalobkyni již předem jednou písemně vyzval k doplnění žaloby). Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

16. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných smluvních úroků (v kapitalizované výši i dále běžících) zamítl.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši , částka, bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku , částka, odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem , částka, ) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. Dle ust. § 575 o. z. má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

21. Dle ust. § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle odst. 2 neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Ohledně splatnosti poskytnuté jistiny jakožto bezdůvodného obohacení žalovaného soud dospěl k závěru, že splácet dlužnou jistinu (vydat bezdůvodné obohacení) se žalovaný dle znění dohody (obsažené v úvěrové smlouvě) zavázal postupně ve sjednaných splátkách s možnosti (právní předchůdkyně) žalobkyně přistoupit k zesplatnění v případně řádného nehrazení splátek, a to i při shledání absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku, kdy část ustanovení absolutně neplatné úvěrové smlouvy ohledně splácení vč. možnosti zesplatnění je nutno v souladu s ustanovením § 575 o. z. považovat za dohodu o splatnosti bezdůvodného obohacení, nevyjde-li mezi účastníky najevo spor o době splácení přiměřené možnostem dlužníka dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ (k tomu viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).

23. Oproti uvedeným závěrům Krajského soudu v Praze však soud v nynější věci nesouhlasí s jeho kategorickým závěrem, že nelze pro okamžik splatnosti vycházet z dohody uzavřené mezi účastníky v původní neplatné smlouvě (viz bod 47 odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze), když naopak odvozování splatnosti až od výzvy k úhradě prokazatelně doručené žalovanému, jak tak ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o. z. učinil v citované věci Krajský soud (viz body 48 a 50 odůvodnění), by s ohledem na aktuální soudní judikaturu ohledně výchozího okamžiku počátku běhu promlčecí lhůty v případě dluhu splatného na výzvu již od prvotního okamžiku, kdy taková výzva mohla být poprvé učiněna (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), vedlo k závěru, že takový nárok by žalobkyně (její právní předchůdkyně) byla vždy oprávněná uplatnit okamžitě již v den uzavření neplatné úvěrové smlouvy, bez ohledu na to, že posléze např. byly po určitou dobu (i po dobu mnoha měsíců, případně i let) řádně spláceny sjednané splátky, což by případně mohlo vést až k uplatnění důvodné námitky promlčení dlužníkem. Dalším nevhodným důsledkem by byla skutečnost, že dokud by věřitelka takovou výzvu k úhradě neučinila, nemohlo by nikdy dojít k promlčení nároku, případně by věřitelka mohla splatnost nečekaně přivodit například až po několika desítkách let, což by bylo v zjevném rozporu s judikaturou přijatými závěry ohledně splatnosti dluhu splatného na výzvu (viz např. bod 50 odůvodnění již zmiňovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Pokud Krajský soud v daném rozhodnutí uvedl, že by v případě splatnosti dle podmínek původní smlouvy byla nastolena otázka, zda má přednost dohodnutá výše splátky a jejich menší počet, či dohodnutá délka trvání úvěru a nižší výše splátky, tak lze dle názoru soudu tuto otázku překonat výkladem, když v době sjednávání úvěrové smlouvy byla mezi účastníky sjednána jak výše, tak délka splácení, tedy dlužník musel předpokládat, že bude pravidelně hradit určitou částku právě ve sjednané výši, pročež v této výši musí splácet i splátky bezdůvodného obohacení, byť v důsledku této skutečnosti svůj dluh splatí dříve (to vše za situace, kdy nevyšel mezi účastníky najevo spor o době splácení přiměřené možnostem dlužníka dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, jak již bylo uvedeno výše).

24. Soud proto ohledně splatnosti bezdůvodného obohacení (jednotlivých splátek a případného zesplatnění v případě jejich nehrazení) vycházel z dohody účastníků uvedené v (jinak absolutně neplatné) úvěrové smlouvě, v které byla sjednána splatnost dluhu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši , částka, , přičemž s ohledem na prodlení žalovaného s těmito splátkami došlo k jejich zesplatnění ke dni , datum, , tedy že i dlužnou jistinu – bezdůvodné obohacení musí žalovaný uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž pro nehrazení splátek následně došlo k zesplatnění, tedy že i bezdůvodné obohacení musí žalovaný nadále uhradit najednou.

25. S ohledem na skutečnost, že soud je vázán rozsahem uplatněného nároku právě tak, jak jej žalobkyně vymezila (včetně požadované výše úrokové sazby zákonného úroku z prodlení, včetně data, od kterého jej žalobkyně požaduje), musel soud následně promítnout zjištěnou splatnost dluhu ve vztahu k žalobkyní požadovanému petitu, kdy k okamžiku, od kterého žalobkyně požaduje úhradu úroku z prodlení, a to jednak v kapitalizované výši, a jednak ve výši dále běžící.

26. Žalobkyně však při výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení vycházela ze skutečnosti, že uvedené splátky žalovaného nezapočítávala na jistinu, ale na jiné (s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy z důvodu neprovedení řádného zkoumání úvěruschopnosti) složky příslušenství (příp. smluvní pokuty), tedy nelze žalobkyní provedenou specifikaci zákonného úroku z prodlení nadále použít. S ohledem na absenci žalobkyně u soudního jednání soud nemohl žalobkyni v tomto směru poučit, a tudíž soud přiznal úrok z prodlení toliko v té části, v které se žalobkyně domáhala úroku s prodlení z celé dlužné jistiny (výše bezdůvodného obohacení) od okamžiku zesplatnění – tedy úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , kapitalizovaným částkou , částka, , a ve zbývajícím rozsahu (, částka, ) musel soud kapitalizovaný úrok z prodlení zamítnout, neboť nebylo lze bez součinnosti žalobkyně provést jeho správný přepočet. Stejně tak soud zamítl dále běžící úrok z prodlení z částky převyšující zbývající výši bezdůvodného obohacení.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 29 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne , datum, , z částky , částka, za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne , datum, a z částky , částka, za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne , datum, včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.