19 C 77/2025

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Antonínem Votavou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného trvale pobytem Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno o 26 984,06 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, kapitalizovaným částkou částka, a s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka, s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení s úrokem kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka a s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně (Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba akciová společnost, se sídlem 1 boulevard Haussmann, adresa, Francouzská republika, registrační číslo tel. číslo) uzavřel dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě níž mohl žalovaný čerpat úvěr až do výše částka, a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splatit s úrokem ve výši 22,68 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši částka. Žalovaný úvěr čerpal ve výši částka, nedodržel však řádně podmínky pro splácení, když uhradil celkem pouze částka. Právní předchůdkyně žalobkyně proto uplatnila právo okamžitého splacení všech závazků vyplývajících ze smlouvy a úvěr zesplatnila ke dni datum. Pohledávka byla dne datum postoupena na žalobkyni. Žalovanou částku částka tvoří dlužná jistina ve výši částka, příslušenství se skládá z kapitalizovaného smluvního úroku ve výši částka a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, vše kapitalizováno ke dni datum, a následně z běžícího smluvního úroku a běžícího zákonného úroku z prodlení od dne následujícího do zaplacení.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, které má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

4. Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, na jejímž základě se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytovat žalovanému úvěrový rámec až do výše částka a žalovaný se zavázal revolvingový úvěr splácet s úrokem ve výši 22,68 % ročně dle obchodních podmínek a sazebníku v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši částka /viz smlouvu o revolvingovém úvěru včetně všeobecných obchodních podmínek a sazebníku, standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 15-25, 28, 32, 33 spisu/. Žalovaný úvěr čerpal prostřednictví 3 čerpání v celkové výši částka (datum ve výši částka, datum ve výši částka a datum ve výši částka), se splácením splátek se však dostával do prodlení, právní předchůdkyně žalobkyně proto přistoupila k zesplatnění úvěru a zůstatek úvěru se stal ke dni datum splatným /viz měsíční výpisy o obratech na účtu žalovaného v elektronické databázi soudu ISAS, oznámení o zesplatnění na č. l. 38 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitelka uzavřela s žalobkyní jako postupníkem dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka vůči žalovanému z výše uvedené smlouvy postoupena na žalobkyni, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena /viz smlouvu o postoupení pohledávek na č. l. 29-31 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l 34 spisu/. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou /viz předžalobní upomínku na č. l. 39 spisu/. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění (nad rámec žalobkyní uvedených plateb) uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Soud však dále z hlediska skutkového stavu nemohl učinit skutkový závěr takový, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla posouzení úvěruschopnosti (schopnosti splácet spotřebitelský úvěr) žalovaného s odbornou péčí. Právní předchůdkyně žalobkyně ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházela (při uzavření úvěrové smlouvy) z jím uvedených údajů – tvrzených příjmů ve výši částka a tvrzených výdajů ve výši částka (při uvedený výše ostatních splátek úvěrů ve výši částka), přičemž právní předchůdkyně žalobkyně však tyto tvrzení žalovaného neověřovala, nýbrž pouze odkázala na vlastní systém výpočtu dle statistického modelu (vycházející z tvrzeného příjmu žalovaného a odhadovaných výdajů na základě historických dat ČSÚ, když blíže v rámci údajů statistického modelu – např. konkrétní data, představující vstupy do modelu a jeho výstupy, blíže neupřesnila). Ačkoliv uvedený systém právní předchůdkyně žalobkyně, vycházející z obvyklých statistických dat se může osvědčit pro nižší % řádně nesplácených úvěrů, nemá právní předchůdkyní žalobkyně vybraný způsob pro schvalování poskytování úvěrů faktický vliv na hodnocení soudu o řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného, neboť v daném konkrétním případě právní předchůdkyně žalobkyně vycházela pouze z dat uvedených ze strany žalovaného, aniž by tyto jakýmkoliv způsobem ověřovala, počítajíc s nižší statistickou pravděpodobností nesplácení s ohledem na výši poskytnutého úvěru jakožto i výši splátek. Dle názoru soudu však nelze zcela rezignovat na prověřování skutečných příjmů a výdajů žalovaného (případně i jeho domácnosti, pakliže z těchto údajů vychází), tudíž právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného zkoumala nedostatečně, nadto není ani v rámci tvrzení žalobkyně nijak uvedeno, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala jeho úvěruschopnost opětovně při opětovném poskytnutí jistiny v rámci 2. a 3. čerpání revolvingového úvěru, ačkoliv od 1. čerpání uplynula již delší doba, a poměry žalovaného se tak mohly změnit.

6. K nařízenému ústnímu jednání se žalobkyně s omluvou nedostavila s tím, nechť je jednáno v její nepřítomnosti a bude-li třeba doplnění důkazů či tvrzení, nechť je žalobkyně k tomuto vyzvána. Soudu tak nezbylo, nežli uzavřít, že úvěruschopnost žalovaného nebyla právní předchůdkyní žalobkyně dostatečně zkoumána a posuzována. Pokud žalobkyně ve svém podání, jímž učinila omluvu z jednání soudu, uvedla, že k výzvě soudu důkazy či tvrzení doplní, tak toto poučení soud dává právě při jednání soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. Poučení dle citovaného zákonného ustanovení není možné dávat mimo jednání soudu, neboť jednání soudu je ústní a není možné jej vést korespondenčně (nad to soud žalobkyni již předem jednou písemně vyzval k doplnění žaloby). Poněvadž se žalobkyně prvního ústního jednání ve věci neúčastnila, nebylo možné ji v rámci jednání poučit o jejích povinnostech a o následcích jejich nesplnění dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle ust. § 2 odst. 1 ZoSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

10. Dle ust. § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (…).

11. Dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Dle ust. § 2991 odst. 1 o. z. ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Dle ust. § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

15. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

16. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o (spotřebitelském) úvěru, jelikož však před uzavřením smlouvy s odbornou péčí dostatečně nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele (žalovaného), nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem. Důsledkem nesplnění této zákonné povinnosti je absolutní neplatnost dotčené smlouvy a redukce nároku žalobkyně vůči žalovanému na vrácení holého zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto žalobu v rozsahu požadovaných smluvních úroků (v kapitalizované výši i dále běžících) zamítl.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu v celkové výši částka bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného, přičemž pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena na žalobkyni. Soud proto přiznal žalobkyni částku částka odpovídající nesplacené části poskytnuté jistiny (po odečtení úhrad žalovaného ve výši celkem částka) včetně zákonného úroku z prodlení z této částky.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, octl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z. ve výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

19. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.

20. Dle ust. § 575 o. z. má-li neplatné právní jednání náležitosti jiného právního jednání, které je platné, platí toto jiné právní jednání, pokud je z okolností zřejmé, že vyjadřuje vůli jednající osoby.

21. Dle ust. § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle odst. 2 neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

22. Ohledně splatnosti poskytnuté jistiny jakožto bezdůvodného obohacení žalovaného soud dospěl k závěru, že splácet dlužnou jistinu (vydat bezdůvodné obohacení) se žalovaný dle znění dohody (obsažené v úvěrové smlouvě) zavázal postupně ve sjednaných splátkách s možnosti (právní předchůdkyně) žalobkyně přistoupit k zesplatnění v případně řádného nehrazení splátek, a to i při shledání absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy jako celku, kdy část ustanovení absolutně neplatné úvěrové smlouvy ohledně splácení vč. možnosti zesplatnění je nutno v souladu s ustanovením § 575 o. z. považovat za dohodu o splatnosti bezdůvodného obohacení, nevyjde-li mezi účastníky najevo spor o době splácení přiměřené možnostem dlužníka dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ (k tomu viz rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka).

23. Oproti uvedeným závěrům Krajského soudu v Praze však soud v nynější věci nesouhlasí s jeho kategorickým závěrem, že nelze pro okamžik splatnosti vycházet z dohody uzavřené mezi účastníky v původní neplatné smlouvě (viz bod 47 odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze), když naopak odvozování splatnosti až od výzvy k úhradě prokazatelně doručené žalovanému, jak tak ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 o. z. učinil v citované věci Krajský soud (viz body 48 a 50 odůvodnění), by s ohledem na aktuální soudní judikaturu ohledně výchozího okamžiku počátku běhu promlčecí lhůty v případě dluhu splatného na výzvu již od prvotního okamžiku, kdy taková výzva mohla být poprvé učiněna (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka), vedlo k závěru, že takový nárok by žalobkyně (její právní předchůdkyně) byla vždy oprávněná uplatnit okamžitě již v den uzavření neplatné úvěrové smlouvy, bez ohledu na to, že posléze např. byly po určitou dobu (i po dobu mnoha měsíců, případně i let) řádně spláceny sjednané splátky, což by případně mohlo vést až k uplatnění důvodné námitky promlčení dlužníkem. Dalším nevhodným důsledkem by byla skutečnost, že dokud by věřitelka takovou výzvu k úhradě neučinila, nemohlo by nikdy dojít k promlčení nároku, případně by věřitelka mohla splatnost nečekaně přivodit například až po několika desítkách let, což by bylo v zjevném rozporu s judikaturou přijatými závěry ohledně splatnosti dluhu splatného na výzvu (viz např. bod 50 odůvodnění již zmiňovaného rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka). Pokud Krajský soud v daném rozhodnutí uvedl, že by v případě splatnosti dle podmínek původní smlouvy byla nastolena otázka, zda má přednost dohodnutá výše splátky a jejich menší počet, či dohodnutá délka trvání úvěru a nižší výše splátky, tak lze dle názoru soudu tuto otázku překonat výkladem, když v době sjednávání úvěrové smlouvy byla mezi účastníky sjednána jak výše, tak délka splácení, tedy dlužník musel předpokládat, že bude pravidelně hradit určitou částku právě ve sjednané výši, pročež v této výši musí splácet i splátky bezdůvodného obohacení, byť v důsledku této skutečnosti svůj dluh splatí dříve (to vše za situace, kdy nevyšel mezi účastníky najevo spor o době splácení přiměřené možnostem dlužníka dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, jak již bylo uvedeno výše).

24. Soud proto ohledně splatnosti bezdůvodného obohacení (jednotlivých splátek a případného zesplatnění v případě jejich nehrazení) vycházel z dohody účastníků uvedené v (jinak absolutně neplatné) úvěrové smlouvě, v které byla sjednána splatnost dluhu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši částka, přičemž s ohledem na prodlení žalovaného s těmito splátkami došlo k jejich zesplatnění ke dni datum, tedy že i dlužnou jistinu – bezdůvodné obohacení musí žalovaný uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, přičemž pro nehrazení splátek následně došlo k zesplatnění, tedy že i bezdůvodné obohacení musí žalovaný nadále uhradit najednou.

25. S ohledem na skutečnost, že soud je vázán rozsahem uplatněného nároku právě tak, jak jej žalobkyně vymezila (včetně požadované výše úrokové sazby zákonného úroku z prodlení, včetně data, od kterého jej žalobkyně požaduje), musel soud následně promítnout zjištěnou splatnost dluhu ve vztahu k žalobkyní požadovanému petitu, kdy k okamžiku, od kterého žalobkyně požaduje úhradu úroku z prodlení, a to jednak v kapitalizované výši, a jednak ve výši dále běžící.

26. Žalobkyně však při výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení vycházela ze skutečnosti, že uvedené splátky žalovaného nezapočítávala na jistinu, ale na jiné (s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy z důvodu neprovedení řádného zkoumání úvěruschopnosti) složky příslušenství (příp. smluvní pokuty), tedy nelze žalobkyní provedenou specifikaci zákonného úroku z prodlení nadále použít. S ohledem na absenci žalobkyně u soudního jednání soud nemohl žalobkyni v tomto směru poučit, a tudíž soud přiznal úrok z prodlení toliko v té části, v které se žalobkyně domáhala úroku s prodlení z celé dlužné jistiny (výše bezdůvodného obohacení) od okamžiku zesplatnění – tedy úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky částka od datum do datum, kapitalizovaným částkou částka, a ve zbývajícím rozsahu (částka) musel soud kapitalizovaný úrok z prodlení zamítnout, neboť nebylo lze bez součinnosti žalobkyně provést jeho správný přepočet. Stejně tak soud zamítl dále běžící úrok z prodlení z částky převyšující zbývající výši bezdůvodného obohacení.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšnější, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 29 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 64,5 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 35,5 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne datum, z částky částka za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. ze dne datum a z částky částka za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne datum včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.