20 C 1/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Dvořákem ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 285 000 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se v části, v níž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky částka, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení ve výši odpovídající procentní výši repo sazby stanové Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, když v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se v části, v níže se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení z částky částka za období od datum do zaplacení ve výši odpovídající procentní výši repo sazby stanové Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, když v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

V. Žádost žalobce, aby mu byla vrácena část soudního poplatku ve výši částka, se zamítá.

1. Žalobce se obrátil dne datum ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Nárok odůvodnil tím, že má za žalovaným soudem přiznanou pohledávku, neboť Okresní soud v adresa žalovanému platebním rozkazem ze dne datum, č. j. 12 právnická osoba/2008-10, uložil, aby žalobci uhradil pohledávku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši částka a náhradu nákladů řízení ve výši částka. Úrok z prodlení byl v tomto původním platebním rozkazu vypočten ke dni datum. Dne datum pak vydal Okresní soud v adresa platební rozkaz č. j. spisová značka, kterým přiznal žalobci úroky z prodlení z dlužné jistiny ve výši částka za období od datum do datum v celkové výši částka. Žalobce dále poukázal na to, že exekuční řízení vedené vůči žalovanému za účelem vymožení původní pohledávky bylo zastaveno. Uvedl, že ke dni podání žaloby žalovaný svou povinnost nesplnil a žalobci ničeho neuhradil, čímž se dostal do dalšího prodlení s úhradou původní jistiny a původně přisouzené náhrady nákladů řízení v celkové výši částka. Žalobce se proto podanou žalobou domáhal úhrady úroků z prodlení dle Nařízení vlády č. 351/2013 Sb., z jistiny včetně nákladů prvotního řízení, tedy úroků z prodlení z částky částka za období od datum do datum v celkové výši částka. Podáním ze dne datum žalobce v návaznosti na výzvu soudu upřesnil, že se domáhá úhrady úroků z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. V návaznosti na to opravil výpočet výše úroků z prodlení a uvedl, že se domáhá úroků z prodlení z původní jistiny pohledávky (tedy z částky částka) v celkové kapitalizované výši částka za období od datum do datum a rovněž úroků z prodlení z původně přiznané náhrady nákladů řízení (tedy z částky částka) v celkové kapitalizované výši částka, a to za totožné období. Celkem tedy žalobce požadoval na úrocích uhradit částka. Dále se domáhal úhrady úroků z prodlení z původních dlužných částek do budoucna, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 142/1994 Sb. V návaznosti na tuto úpravu vzal žalobce žalobu v části, v níž se domáhal zaplacení částka, zpět.

2. Vzhledem k tomu, že žaloba byla částečně vzata zpět před prvním jednáním ve věci samé, soud výrokem I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby, tak jak bylo soudu doručeno podáním ze dne datum, podle § 96 odst. 1, 2 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), zastavil.

3. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

5. Jen pro úplnost se patří poznamenat, že jde o tzv. věc s cizím prvkem, neboť žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny. Soud se proto nejprve zabýval tím, zda je dána jeho pravomoc ve věci rozhodovat a podle jakého právního řádu má soud ve věci postupovat. Otázku pravomoci pak soud zkoumal z hlediska Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen Nařízení Brusel I bis). Podle čl. 4 Nařízení Brusel I bis platí, že nestanoví-li toto nařízení jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Na osoby, které nejsou státními příslušníky členského státu, v němž mají bydliště, se použijí pravidla pro určení příslušnosti, která se použijí pro jeho vlastní státní příslušníky. V průběhu řízení pak soud zjistil, že žalovaný má na adrese uvedené shora adresu místa pobytu /viz výpis údajů z registru obyvatel/ a písemnosti jsou mu na tuto adresu doručovány. Pravomoc zdejšího soudu je tak dána a rozhodným právem je právo české (srov. zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů).

6. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

7. Platebním rozkazem ze dne datum, č. j. 12 právnická osoba/2008-10, Okresní soud v adresa uložil, aby žalobci uhradil pohledávku ve výši částka s úrokem z prodlení ve výši částka a náhradu nákladů řízení ve výši částka /viz platební rozkaz na č. l. 22 spisu/. Na základě tohoto platebního rozkazu má žalobce za žalovaným vykonatelnou pohledávku v uvedené výši. Na vymožení pohledávky byla soudním exekutorem tituly před jménem adresa, tituly za jménem, vedena exekuce pod sp. zn. spisová značka. Exekuce byla zastavena pro bezvýslednost, přičemž po dobu vedení exekuce nebylo na pohledávku vymoženo ničeho /viz usnesení Krajského soudu v Praze na č. l. 7-8 spisu/. Žalobce má tedy za žalovaným stále vykonatelnou pohledávku ve výši částka, na kterou nebylo ničeho uhrazeno.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

9. Podle § 121 odst. 3 obč. zák. jsou příslušenstvím pohledávky úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

10. Podle § 517 odst. 1 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.

11. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný je i nadále v prodlení s úhradou původní pohledávky ve výši částka, na kterou dosud ničeho neuhradil, přičemž se jedná o pohledávku, která byla žalobcem řádně uplatněna a byla mu přiznána již platebním rozkazem ze dne datum. Žalovaný byl tedy v prodlení s úhradou pohledávky v žalobcem uplatněném období od datum do datum v prodlení s úhradou dlužné částky a žalobci za toto období náleží zákonný úrok z prodlení ve výši stanovené dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v platném a účinném znění k prvnímu dni prodlení žalovaného tak, jak jej žalobce uplatnil. Žalobce se domáhal rovněž toho, aby mu byl úrok z původní dlužné částky připsán nejen v kapitalizované podobě za uvedené období, ale také jako úrok běžící. Z výše uvedeného vyplývá, že také v tomto rozsahu byl nárok na úhradu úroku z prodlení z dlužné částky částka důvodný, neboť žalovaný je doposud s úhradou této dlužné částky v prodlení. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

12. Žalobce se nicméně žalobou domáhal také úhrady kapitalizovaných a běžících úroků z prodlení z dlužné částky náhrady nákladů řízení ve výši částka. Jak bylo uvedeno výše, dle § 121 odst. 3 obč. zák. byly mj. příslušenstvím pohledávky náklady spojené s jejím uplatněním. Pojem „náklady spojené s uplatněním pohledávky“ je pojmem širším, než náhrada nákladů soudního řízení. Právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky nemusí být nezbytně spojeno se zahájením soudního řízení, naopak, zahrnuje všechny účelně vynaložené náklady, které by průměrně rozumově nadaná osoba vynaložila v souvislosti s uplatněním své pohledávky. Náklady řízení jsou podmnožinou nákladů spojených s uplatněním pohledávky, hmotněprávní povaha práva na náhradu nákladů řízení plyne z toho, že ve sporném řízení dochází ke vzniku určitých nákladů spojených s uplatněním pohledávky v důsledku chování dlužníka. Rozsah práva na náhradu nákladů řízení má základ v procesním právu a je určen teprve na základě pravomocného rozhodnutí soudu, které má v tomto směru konstitutivní povahu (srov. KOUKAL, Pavel. § 513 [Příslušenství pohledávky]. In: LAVICKÝ, Petr a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1−654). 2. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2022, s. 1582, marg. č. hodnota.).

13. Již v rozsudku velkého senátu obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, byl vysloven závěr, podle něhož občanský zákoník (zákon č. 40/1964 Sb.) ani obchodní zákoník neumožňují věřiteli požadovat po dlužníku příslušenství (úrok z prodlení) pro případ prodlení s placením příslušenství pohledávky. Na toto rozhodnutí navázal rozsudek Nejvyšší soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v němž bylo upřesněno, že „příslušenství lze požadovat pouze z pohledávky ve smyslu § 488 obč. zák., tedy má-li věřitel právo žádat po dlužníkovi plnění vyplývající ze závazkového vztahu. V případě náhrady nákladů občanského soudního řízení nejde o pohledávku podle citovaného ustanovení, protože povinnost účastníka řízení hradit náklady řízení nevyplývá ze závazkového právního vztahu, ale z rozhodnutí soudu o této povinnosti podle občanského soudního řádu. Není-li zde hlavní závazkový vztah, nemůže vzniknout ani vztah akcesorický. Náklady spojené s uplatněním pohledávky, jimiž jsou nepochybně i náklady soudního řízení, v němž byla pohledávka uplatněna, jsou podle § 121 odst. 3 obč. zák. příslušenstvím pohledávky. (…) Vytvoření nové kategorie "příslušenství z příslušenství“ v podobě úroků z prodlení z nákladů spojených s uplatněním pohledávky by tak bylo v rozporu se zákonem.“ Též v usnesení ze dne datum, sp. zn. spisová značka, vyslovil Nejvyšší soud závěr, že „příslušenství pohledávky (jímž je i přiznaná náhrada nákladů řízení) se neúročí.“ 14. Uvedené závěry pak dopadají právě na žalobcem uplatněný nárok na úrok z prodlení z částky částka, neboť tato částka představuje náhradu nákladů řízení, jež byla žalobci přiznána původním platebním rozkazem. Takový postup však není možný, neboť by se jednalo o příslušenství z příslušenství. Soud proto žalobu v rozsahu nároku na úrok z prodlení z částky náhrady nákladů původního řízení zamítl, a to jak v kapitalizované, tak v běžící výši (výrok III tohoto rozsudku).

15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení neúspěšný pouze v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka částka za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. Soud žalobci nepřiznal náhradu nákladů za úkon v podobě částečného zpětvzetí žaloby, neboť k němu žalobce přistoupil pouze z důvodu, že svůj původní žalobní návrh založil na nesprávném výpočtu kapitalizovaného úroku z prodlení. Žalobce tedy svým podáním pouze odstraňoval vlastní pochybení při sepisu žaloby, přičemž bylo na něm, aby již původní žaloba byla podána jako perfektní. Tuto skutečnosti nelze klást k tíži žalovaného.

16. Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř.

17. Žalobce v rámci zpětvzetí požádal, aby mu byla právě s ohledem na zpětvzetí vrácena část zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, nicméně platí, že soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o částka, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním. Obdobně vrátí soud poplatníkovi přeplatek na poplatku (odpovídající část poplatku) vzniklý podle § 6a odst. 3, bylo-li řízení zastaveno jen zčásti. Byl-li návrh na zahájení řízení před prvním jednáním odmítnut, soud vrátí z účtu soudu zaplacený poplatek. Částečným zastavením řízení byl dán rozdíl ve výších soudního poplatku pouze částka, tedy méně než částka. Soud proto s ohledem na citované ustanovení nemohl žádosti žalobce vyhovět, neboť soudní poplatek či jeho část, které mají být vráceny, musí být sníženy minimálně právě o částka (výrok V tohoto rozsudku). Ve vztahu k výroku o náhradě nákladů řízení pak soud v návaznosti na problematiku výše soudního poplatku považuje za nutné zmínit, že při stanovení výše náhrady nákladů řízení vycházel z konečné výše soudního poplatku po zpětvzetí. Žalobce přistoupil k částečnému zpětvzetí žaloby pouze z toho důvodu, že svůj původní výpočet kapitalizovaných úroků z prodlení založil na chybné právní úpravě. Toto pochybení žalobce pak nelze klást k tíži žalovaného. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.