20 C 122/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 24 375,52 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 24 375,52 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 24 375,52 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Mělníku soudní poplatek za žalobu ve výši 1 219 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce žalobou uplatnil nárok na zaplacení částky ve výši 24 375,52 Kč s příslušenstvím patrným z výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že žalovaný dne datum způsobil žalobci škodu na služebním vozidle, kdy v důsledku protiprávního jednání a aktivního odporu žalovaného proti prováděnému služebního zákroku žalovaný rozbil rukou celou skleněnou výplň pravých zadních dveří a malý sloupek, který rozděluje okna dveří, následně se nohama, tělem a hlavou zapříčil mezi vozidlo a dveře a odmítal nastoupit do služebního vozidla. Poté během jízdy žalovaný neustále vulgárně urážel a vyhrožoval hlídce, choval se agresivně a kopal do předního sedadla a dveří služebního vozidla. Tímto jednáním žalovaného vznikla na uvedeném služebním vozidle žalobce škoda v celkové výši 28 198 Kč. Po následném umístění žalovaného do krátkodobé policejní cely na OOP obec, žalovaný celkem 3x udeřil hlavou do skleněné výplně, která odděluje prostor dozorčí služby a prostor krátkodobé cely, kterou tímto rozbil. Tímto jednáním žalovaný způsobil škodu ve výši 12 572 Kč. Žalovaný tyto nároky přihlásil v adhezním řízení v rámci trestního řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. 14 T 99/2020. V tomto řízení zdejší soud rozsudkem ze dne 26. 10. 2020, č. j. 14 T 99/2020 -139, částečně vyhověl žalobci a uložil žalovanému uhradit z uvedeného titulu celkem částku 16 394,48 Kč a ve zbytku uplatněného nároku byl žalobce odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Rozsudek nabyl právní moci dne datum.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Z provedených listinných důkazů, které má za skutečnosti prokázané, učinil soud následující skutková zjištění shodující se se závěrem o skutkovém stavu věci: Dne datum v době od 22:00 hod. do 22:50 hod. v ul. ulice, v obec, okr. obec, před restaurací s adresa a za přítomnosti tří mužů, žalovaný v důsledku ovlivnění alkoholem nejprve bouchal do oken restaurace, což způsobilo odchod hostů. Následně o zem rozbil skleněné půllitry od piva a sklenice od panáků. Na upozornění hostů a obsluhy reagoval agresivně, hodil půllitrem s pivem do okna restaurace. Byla přivolána uniformovaná hlídka Policie České republiky, která žalovaného vyzvala k prokázání totožnosti a následně ho vykázala z místa. Na tuto výzvu nereagoval, s hlídkou nespolupracoval a hlídku vulgárně atakoval a urážel. Neuposlechl výzvy policejní hlídky, aby zanechal svého protiprávního jednání s výstrahou, že bude užito donucovacích prostředků. Svého jednání nezanechal a místo neopustil. Nejprve na policistu křičel, postavil se do výhrůžného postoje a následně udělal krok směrem k policistovi, v důsledku čehož policista užil slzotvorného donucovacího prostředku. Uchopil žalovaného za pravou paži, čemuž se žalovaný začal aktivně bránit a z úchopu policisty se snažil vymanit. Došlo k přetahování mezi žalovaným a policistou. Následně policista přemístil žalovaného ke služebnímu vozidlu, přičemž oprávněnému zákroku policejní hlídky se žalovaný aktivně bránil. Úderem rukou do pravého zadního okna označeného policejního služebního vozidla Škoda Octavia, registrační značka, toto vysklil a poškodil sloupek okna. Žalovaný neuposlechl opakované výzvy, aby nastoupil do služebního vozidla, v důsledku čehož policista užil donucovacího prostředku, a to teleskopického obušku, šlo o tři údery do oblasti stehna žalovaného. Na policejní služebně uváděl, že má pistoli a že může začít klidně střílet. Následně téhož dne v době okolo 22:55 hod. po umístění žalovaného do policejní cely na Obvodním oddělení obec, v ulici adresa, obec, okr. obec, z důvodu ovlivnění alkoholem a nesouhlasu s umístěním v cele třemi údery vlastní hlavou poškodil skleněnou výplň okna krátkodobé policejní cely. V rámci trestního řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. 14 T 99/2020 se žalobce přihlásil s nárokem na náhradu způsobené škody. Zdejší soud rozsudkem ze dne 26. 10. 2020, č. j. 14 T 99/2020-13, shledal žalovaného vinným z přečinu násilí proti úřední osobě a pokračujícího přečinu poškození cizí věci, za což mu byl uložen úhrnný trest obecně prospěšných prací ve výměře 300 hodin a dále byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci způsobenou škodu ve výši 16 394,48 Kč. Se zbytkem svého nároku na náhradu škody byl žalovaný odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních /viz rozsudek zdejšího soudu č. j. 14 T 99/2020-139 na č. l. 11-16, úřední záznam o škodní události na č. l. 6-7, hlášení o škodní události na č. l. 8 – 9 spisu/. Žalobce na opravu služebního vozidla fakticky vynaložil částku 28 198 Kč, kterou uhradil dne datum, a na opravu skleněné výplně částku ve výši 12 572 Kč, kterou uhradil dne datum, jak je zřejmé z faktur, jejichž vystavení časově navazuje na incident s žalovaným /viz faktury na č. l. 10 a výpisy z účtu na č. l. 35 a 36 spisu/. Žalobce vyzval žalovaného k úhradě předžalobní výzvou. Zásilka byla připravena k vyzvednutí dne datum /viz předžalobní upomínku na č. l. 17 včetně doručenky na č. l. 18 Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

4. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen„ o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

5. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).

6. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

7. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

8. Podle § 2952 věta prvá o. z. hradí se skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

9. Podle § 2969 odst. 1 o. z. při určení výše škody na věci se vychází z její obvyklé ceny v době poškození a zohlední se, co poškozený musí k obnovení nebo nahrazení funkce věci účelně vynaložit.

10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí včetně příslušenství vyhověl. Soud vzal za prokázané, že žalovaný dne datum způsobil úmyslně žalobci škodu jednak na služebním vozidle a jednak na skleněné výplni okna krátkodobé policejní cely a je proto povinen tuto škodu ve smyslu § 2910 o. z. nahradit. Shora popsaný skutkový děj má soud za prokázaný, a to i s ohledem na to, že za toto jednání byl žalovaný pravomocně uznán vinným ze spáchání trestného činu. Pokud jde o výši způsobené škody, bylo podle § 2969 odst. 1 o. z. v řízení prokázáno, že škoda si vyžádala vynaložení účelných nákladů na opravu věcí v celkové výši 40 770 Kč. Tuto škodu je tak žalovaný povinen nahradit. Jelikož již bylo v adhezním řízení uloženo z této škody uhradit částku 16 394,48 Kč, bylo v tomto řízení rozhodnuto již o rozdílu v celkové výši 24 375,52 Kč. Jelikož žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení, a soud proto žalobci přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobce uplatnil, tedy až ode dne datum, byť v daném případě splatnost dluhu nastala již dříve, neboť se jedná ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. o dluh splatný na výzvu věřitele a žalobce žalovaného k úhradě dluhu vyzýval přinejmenším již v samotném trestním řízní, následně i v předžalobní upomínce, o které se žalovaný mohl dozvědět již dne datum Lhůta k plnění byla stanovena ve smyslu § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný, avšak nároku na náhradu nákladů řízení se vzdal, a proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. tohoto rozsudku).

12. Výrokem III. pak byla žalovanému uložena dle § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění (dále jen„ zákon o soudních poplatcích), povinnost zaplatit soudní poplatek za podaný návrh ve výši dle sazebníku 1 219 Kč (položka 1 odst. 1 písm. b) Sazebníku poplatků), neboť žalobce je ze zákona od poplatkové povinnosti osvobozen (§ 11 odst. 2 písm. a) zákona o soudních poplatcích), a tato povinnost přechází na procesně neúspěšného žalovaného. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna včas a řádně, lze se po právní moci domáhat jejího výkonu podáním návrhu u soudu (§ 251 o. s. ř.) nebo za podmínek daných zvláštním zákonem (zákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti, ve znění pozdějších předpisů) u soudního exekutora.