20 C 148/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Pavlíny Černé a přísedících Hany Štolbové a Evy Fialové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 628 783 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 628 783 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 628 783 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 82 033 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se žalobou po žalované domáhala peněžitého plnění patrného z výroku I. tohoto rozsudku s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela s žalovanou v postavení zaměstnankyně pracovní smlouvu s místem výkonu v [obec] na dobu určitou do [datum]. Následně došlo ke změně pracovního poměru na dobu neurčitou. Dne [datum] byla rovněž s žalovanou sjednána dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách. V prosinci roku 2016 byla podepsána dohoda o změně pracovní smlouvy, kdy se měnilo místo výkonu práce na [obec]. Dne [datum] byl při inventuře příruční pokladny na pobočce žalobkyně na [obec] zjištěn schodek ve výši 683 998 Kč. Tato výše škody byla žalovanou odsouhlasena jejím písemným prohlášením ze dne [datum]. Dne [datum] byla takto zjištěná škoda projednána s žalovanou a žalovaná svůj dluh vůči žalobkyni uznala co do důvodu a výše a zavázala se jej hradit v měsíčních splátkách po 5 700 Kč pod ztrátou výhody splátek. Na svůj dluh však žalovaná dosud uhradila pouze 55 215 Kč. Stále jí tak zbývá uhradit dluh ve výši 628 783 Kč. Vzniklý schodek byl řešen i policií, avšak věc byla odložena, neboť nebyl zjištěn pachatel. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu před podáním žaloby, na což žalovaná nijak nereagovala.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila s tím, že dohodu o odpovědnosti uzavřela pouze v době, kdy nastoupila na pracoviště v [obec]. Po změně pracoviště do Mělníka s ní žalobkyně žádnou písemnou dohodu, ani písemnou pracovní smlouvu neuzavřela. Žalobkyně žalované nevytvořila na pracovišti podmínky k tomu, aby mohla tuto hmotnou odpovědnost nést. Vedle vedoucího pobočky měl do pokladny fakticky přístup každý zaměstnanec žalobkyně, který na pobočce pracoval. V důsledku této události utrpěla psychický otřes, se kterým se stále léčí.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalované, která se k jednání soudu, ač byla řádně a včas předvolána, bez omluvy nedostavila. V souvislosti s psychickými problémy žalované, které v řízení uváděla, pouze pro úplnost soud dodává, že bylo její ošetřující lékařkou potvrzeno, že je žalovaná z psychiatrického hlediska schopna se soudních jednání účastnit a je způsobilá jednat před soudem, tj. činit procesní stanoviska a hájit se. U žalované je dlouhodobě chronický mírný pokles nálady, nespavost a občasné stavy úzkosti vlivem dlouhodobé situační problematiky a zátěže. Výraznější zlepšení se nedá předpokládat, dokud nedojde k ukončení soudního sporu (viz lékařská zpráva na č. l. 55 spisu). Soud tak shledal, že jsou splněny podmínky pro projednání věci a rozhodnutí.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Dne [datum] podepsal jednatel žalobkyně v postavení zaměstnavatele a žalovaná v postavení zaměstnankyně pracovní smlouvu, v níž smluvní strany sjednaly pracovní poměr žalované u žalobkyně na pozici administrativní pracovnice s místem výkonu práce v [obec]. Pracovní poměr měl dle smlouvy vzniknout dne [datum] a byl sjednán na dobu určitou do [datum]. Mezi smluvními stranami byl rovněž podepsán mzdový výměr /viz pracovní smlouva č. l. 10 – 13 spisu a mzdový výměr na č. l. 14 spisu/. Dne [datum] byla rovněž žalobkyní a žalovanou podepsána Dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, v níž se žalovaná zavázala, že přebírá hmotnou odpovědnost za hodnoty svěřené k vyúčtování, a to peníze v hotovosti a ceniny /viz Dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách včetně přílohy na č. l. 15 – 17 spisu/. Dne [datum] jednatel žalobkyně, pan [jméno] [příjmení], a žalovaná podepsali Dohodu o změně pracovní smlouvy, v níž shodně prohlásili, že žalovaná pracuje u zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy od [datum], a dále se dohodli na změně pracovní smlouvy v podobě místa výkonu práce [obec] /viz Dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne [datum] na č. l. 16 připojeného spisu Okresního soudu v Mělníku, sp. zn. [spisová značka] Žalovaná stvrdila svým podpisem stav pokladny k [datum] ve výši 24 415 Kč a rovněž dne [datum] podepsala, že souhlasí s výší škody ve formě schodku hotovosti v pokladně ve výši 683 998 Kč, který byl vyčíslen jako rozdíl mezi účetním pokladním zůstatkem ve výši 708 413 Kč a fyzickým stavem pokladny ve výši 24 415 Kč /viz stav pokladny na č. l. 18 spisu a souhlas s výší škody na č. l. 19 spisu/. Dne [datum] žalobkyně a žalovaná projednali náhradu škody, z čehož sepsali a podepsali záznam, v němž zejména popsali vznik škody, tj. zjištění schodku a v jaké výši při inventuře příruční pokladny na pobočce žalobkyně [příjmení] dne [datum], k čemuž žalovaná uvedla, že nesouhlasí se splácením částky před uzavřením vyšetřování policií. V případě nenalezení viníka však přijímá hmotnou odpovědnost a vzniklou škodu bude zaměstnavateli ve stanovených měsíčních splátkách hradit. Dále žalovaná podepsala v tomto záznamu, že uznává svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 683 998 Kč, za nějž odpovídá na základě uzavřené dohody o odpovědnosti, a že se zavazuje jej žalobkyni uhradit v měsíčních splátkách 5 700 Kč. Žalobkyně naopak v záznamu souhlasila s pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 700 Kč a dohodli se na tomto způsobu hrazení pod ztrátou výhody splátek. Smluvní strany se rovněž dohodly na srážkách ze mzdy, kdy žalovaná souhlasila s tím, aby výše sjednané měsíční splátky byly sráženy ze mzdy žalované, na kterou jí vznikne nárok /viz Záznam o projednání náhrady škody na č. l. 20 – 21 spisu/. Žalovaná žalobkyni takto na dluh uhradila za období od [datum] do [datum] částku v celkové výši 55 215 Kč. Od [datum] do [datum] bylo hrazeno pravidelně po 5 700 Kč měsíčně. Poslední platba ve výši 3 915 Kč byla provedena dne [datum] /viz přehled plateb na č. l. 22 spisu/. Žalovaná byla zástupcem žalobkyně vyzvána k řešení jejího dluhu dopisem odeslaným dne [datum] prostřednictvím poštovní přepravy. Následně byla žalované dne [datum] odeslána předžalobní výzva, v níž byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 628 783 Kč do [datum]. Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne [datum]. Po uplynutí úložní doby se zástupci žalobkyně vrátila jako nedoručená zpět /viz výzva k úhradě vykonatelné pohledávky na č. l. 23 spisu, podací lístek na č. l. 24 spisu, předžalobní výzva na č. l. 25 spisu, podací stvrzenka na č. l. 26 spisu, sledování zásilky na č. l. 56 spisu a obálka na č. l. 57 spisu/.

5. Závěr o skutkovém stavu je takový, že žalovaná dne [datum] podepsala záznam o projednání náhrady škody, v němž rovněž podepsala, že uznává svůj dluh vůči žalobkyni ve výši 683 998 Kč, za nějž odpovídá na základě uzavřené dohody o odpovědnosti, a že se zavazuje jej žalobkyni uhradit v měsíčních splátkách 5 700 Kč, když splátky byly mezi smluvními stranami dohodnuty pod ztrátou výhodou splátek. V této souvislosti žalovaná žalobkyni na dluh uhradila postupnými platbami částku v celkové výši 55 215 Kč Poslední platba byla provedena dne [datum] ve výši 3 915 Kč. Žalovaná byla vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy výzvou před podáním žaloby.

6. Dle § 33 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zák. práce“), pracovní poměr se zakládá pracovní smlouvou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak.

7. Dle § 40 odst. 1 věta prvá zák. práce obsah pracovního poměru je možné změnit jen tehdy, dohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jeho změně. Dle odst. 2 téhož ustanovení konat práce jiného druhu nebo v jiném místě, než byly sjednány v pracovní smlouvě, je zaměstnanec povinen jen v případech uvedených v tomto zákoně.

8. Dle § 65 odst. 2 zák. práce pokračuje-li zaměstnanec po uplynutí sjednané doby (§ 48 odst. 2) s vědomím zaměstnavatele dále v konání prací, platí, že se jedná o pracovní poměr na dobu neurčitou.

9. Dle § 252 odst. 1 zák. práce byla-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen„ dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty“), za které se považují hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které jsou předmětem obratu nebo oběhu, s nimiž má zaměstnanec možnost osobně disponovat po celou dobu, po kterou mu byly svěřeny, je povinen nahradit zaměstnavateli schodek vzniklý na těchto hodnotách. Dle odst. 2 téhož ustanovení dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty smí být uzavřena nejdříve v den, kdy fyzická osoba dosáhne 18 let věku. Dle odst. 4 téhož ustanovení dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty musí být uzavřena písemně. Dle odst. 5 téhož ustanovení zaměstnanec se zprostí povinnosti nahradit schodek zcela nebo zčásti, jestliže prokáže, že schodek vznikl zcela nebo zčásti bez jeho zavinění, zejména, že mu bylo zanedbáním povinnosti zaměstnavatele znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat.

10. Dle § 253 odst. 1 věta prvá zák. práce zaměstnanec, který uzavřel dohodu o odpovědnosti za svěřené hodnoty, může od ní odstoupit, vykonává-li jinou práci, je-li převáděn na jinou práci nebo na jiné pracoviště, je-li překládán, nebo pokud zaměstnavatel v době do 15 kalendářních dnů od obdržení jeho písemného upozornění neodstraní závady v pracovních podmínkách, které brání řádnému hospodaření se svěřenými hodnotami. Dle odst. 2 téhož ustanovení závazek z dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty zaniká dnem skončení pracovního poměru nebo dnem, kdy bylo odstoupení od této dohody doručeno zaměstnavateli, není-li v odstoupení od této dohody uveden den pozdější.

11. Dle § 259 zák. práce zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu vzniklou schodkem na svěřených hodnotách nebo způsobenou ztrátou svěřených věcí, je povinen nahradit tuto škodu v plné výši.

12. Dle § 263 odst. 1 zák. práce výši požadované náhrady škody je zaměstnavatel se zaměstnancem povinen projednat a písemně mu ji oznámit zpravidla nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy bylo zjištěno, že škoda vznikla a že je zaměstnanec povinen ji nahradit. Dle odst. 2 téhož ustanovení uzavřel-li zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodu o způsobu náhrady škody, je její součástí výše náhrady škody požadované zaměstnavatelem, jestliže svoji povinnost nahradit škodu zaměstnanec uznal. Dohoda podle věty první musí být uzavřena písemně.

13. Dle § 1931 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

14. Dle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

15. Dle § 1968 věta prvá o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

16. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Dle § 2053 o. z. uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

18. Soud po provedeném řízení shledal žalobu za zcela důvodnou. Žalobkyně totiž v řízení prokázala, že žalovaná dne [datum] písemně uznala svůj dluh v celkové výši 683 998 Kč s uvedením, že za něj odpovídá na základě uzavřené dohody o odpovědnosti a že se zavazuje jej žalobkyni uhradit. Listina rovněž obsahuje projednání náhrady škody, tj. její vznik a výši. Tímto písemným uznáním žalované tak byla ve smyslu § 2053 o. z. založena vyvratitelná právní domněnka, že uvedený dluh v době uznání, tj. dne [datum] v dané výši existoval a trval. Byla to proto žalovaná, kterou tížilo případné důkazní břemeno o tom, že dluh v dané výši nevznikl a neexistoval. Žalobkyně tak nebyla povinna ani ve smyslu § 252 zák. práce prokazovat existenci dohody o odpovědnosti a vznik schodku, jak by tomu bylo v případě, kdy by žalovaná svůj dluh neuznala.

19. Žalovaná v této souvislosti pouze tvrdila, že dohodu o odpovědnosti uzavřela, když nastoupila na pracoviště v [obec], nikoliv již po změně pracoviště na [obec]. Tato skutečnost však nemá na existenci a trvání dohody vliv. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně v postavení zaměstnavatele a žalovaná v postavení zaměstnance uzavřely dne [datum] v souladu s § 33 odst. 1 zák. práce pracovní smlouvu na dobu určitou do [datum]. Jelikož tento pracovní poměr trval nadále i po uvedeném datu, jak bylo prokázáno Dohodou o změně pracovního poměru ze dne [datum], v níž obě strany prohlásily, že žalovaná pracuje u žalobkyně na základě pracovní smlouvy od [datum], nastala tím ve smyslu § 65 odst. 2 zák. práce fikce změny pracovního poměru původně sjednaného na dobu určitou nově na dobu neurčitou. V řízení bylo rovněž prokázáno, že dne [datum] byla mezi žalobkyní a žalovanou uzavřena ve smyslu § 252 a násl. zák. práce písemná Dohoda o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách. Dle této dohody žalovaná nesla odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách při každé změně pracovního poměru s sebou. Na platnost této dohody tak neměla vliv ani skutečnost, že se pracovní poměr na dobu určitou změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou, jakož ani skutečnost, že se ve smyslu § 40 odst. 1 zák. práce písemnou dohodou účastníků ze dne [datum] změnilo místo výkonu práce. Žalovaná však měla právo dle § 253 odst. 1 zák. práce od této dohody odstoupit. Nic takového však žalovaná v řízení netvrdila, ani to v řízení jinak nevyšlo najevo, tj. že by žalovaná od dohody odstoupila, popř. že by dohoda skončila z jiného zákonného důvodu.

20. Žalovaná dále v řízení uvedla, že jí žalobkyně nevytvořila na pracovišti podmínky k tomu, aby mohla tuto hmotnou odpovědnost nést, neboť vedle vedoucího pobočky měl do pokladny fakticky přístup každý zaměstnanec žalobkyně, který na pobočce pracoval. K tomu soud předně uvádí, že u této odpovědnosti se zavinění žalované předpokládá, nicméně žalovaná se mohla této odpovědnosti zcela, popř. zčásti zprostit, pokud by dle § 252 odst. 5 zák. práce prokázala, že jí bylo zanedbáním povinnosti žalobkyně znemožněno se svěřenými hodnotami nakládat. Na podporu této obrany však žalovaná neoznačila žádné důkazy. K jednání soudu se přes řádné předvolání bez omluvy nedostavila, a proto jí nebylo možné ze strany soudu poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nutnosti dotvrdit rozhodující skutečnosti a k jejich prokázání označit důkazy. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 21 Cdo 4314/2008, poučovací povinnost podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. soud plní při jednání. Při jiném úkonu soud poučení o povinnosti tvrzení a o povinnosti důkazní neposkytuje a je nepřípustné jednání odročit jen proto, aby mohlo být poskytnuto poučení účastníku, který se k jednání nedostavil a který z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání.

21. S ohledem na shora uvedené tak na žalované leželo břemeno tvrzení a důkazní o tom, že za danou škodu neodpovídá. Žalovaná však takové skutečnosti dostatečně netvrdila, ale zejména žádným způsobem neprokazovala, a proto bylo třeba vyjít z vyvratitelné domněnky, že žalobkyni skutečně vznikla škoda ve výši 683 998 Kč a že za ni v plném rozsahu odpovídá. Dle dohody stran byla žalovaná oprávněna dluh hradit ve splátkách pod ztrátou výhody splátek. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná za období od [datum] do [datum] uhradila na svůj dluh celkem částku ve výši 55 215 Kč. Žalovaná netvrdila, ani to jinak nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradila více. Byla proto povinna žalobkyni uhradit částku ve výši 628 783 Kč. Nejpozději předžalobní výzvou ze dne [datum] byla dle § 1931 o. z. pohledávka žalobkyně celá jednostranně zesplatněna, neboť žalobkyně v souladu s uvedeným ustanovením uplatnila právo na splnění celého dluhu, když žalovaná již dlouhodobě na svůj dluh dle uvedeného splátkového kalendáře neplnila (poslední splátka byla provedena dne [datum]). Žalovaná byla povinna dle § 1958 odst. 2 o. z. plnit celý dluh bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění. V předžalobní výzvě byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu do [datum]. Tato výzva jí byla doručena dne [datum], neboť uvedeného dne byla uložena a připravena k vyzvednutí na poště, a proto se již tohoto dne mohla poprvé s obsahem této zásilky seznámit. Desetidenní lhůtu k plnění je tak třeba považovat za přiměřenou. Žalovaná však ničeho neplnila, a proto soud žalobkyni přiznal dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení ode dne následujícího, a to v požadované výši 8,25 % ročně, která je v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci zcela úspěšná, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši celkem 82 033 Kč. Z toho jednak soudní poplatek 31 440 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 37 870 Kč za tři úkony právní služby po 10 820 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, účast na jednání) a za jeden úkon právní služby (výzva k plnění) po 5 410 Kč, paušální částka náhrady hotových výdajů 1 200 Kč za 4 úkony právní služby po 300 Kč, dále náhrada promeškaného času na cestě k jednání a zpět v délce 8 započatých půlhodin (zpáteční cesta z Plzně na Mělník trvá 4 hodiny, tj. 8 půlhodin) po 100 Kč/jedna půlhodina ve výši 800 Kč, to vše podle § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7 bodu 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a odst. 2 písm. h), § 13 odst. 1 a 4 a § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.“). Soud dále přiznal náhradu cestovného ve výši 1 942,69 Kč za cestu k jednání soudu a zpět na trase Plzeň – Mělník v celkové délce 280 km vozem Volkswagen, [registrační značka] o kombinované spotřebě 6,2 l /100 km při vyhláškové ceně nafty 36,10 Kč/1l a paušální sazbě základních náhrad 4,7 Kč km dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., a 21% daně z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 8 780,66 Kč, která patří k nákladům řízení podle § 137 odst. odst. 2, 3 o. s. ř. za použití § 14a a. t., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalované po zaokrouhlení uložil ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II. tohoto rozsudku)