20 C 156/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 6 735 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 6 735 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 435 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 300 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 1 489 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení bylo peněžité plnění ve výši 6 735 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 735 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně uplatněný nárok odůvodnila tím, že má dle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpVoz“), právo na příspěvek od vlastníka, resp. provozovatele vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, pakliže jej písemně vyzve k úhradě se splatností nejméně 30 dnů od doručení výzvy. Žalovanému vlastníku/provozovateli osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1850 cm3 do 2500 cm3, registrační značka, VIN: anonymizováno, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno byla zaslána výzva ze dne datum. Žalovaný neměl přes svoji zákonnou povinnost sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v období od datum do datum, celkem tedy 99 dní, žalobkyni proto náleží nárok na zaplacení částky 6 735 Kč, která se skládá ze základu příspěvku ve výši 6 435 Kč (násobku zákonné denní sazby 65 Kč počtem 99 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, přestože k tomu byl soudem vyzván.

2. Soud věc projednal bez potřeby nařízení jednání ve smyslu § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když soud souhlas účastníků s takovým postupem předpokládal. Vycházel přitom z listinných důkazů, které účastníci na podporu svého procesního stanoviska předložili. Výzvu k vyjádření o tom, zda má být ve věci nařízeno jednání, pak soud doručil účastníkům zcela v souladu s § 45 až § 50 o. s. ř. (zakotvujícím zásadu odpovědnosti účastníka za určení místa, kam mu mají být písemnosti doručovány, byť by se účastník v tomto místě nezdržoval).

3. Proti tomuto rozsudku není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), protože předmětem řízení je peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč. Soud proto v odůvodnění rozsudku uvede jen předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci (§ 157 odst. 4 o. s. ř.).

4. Soud na základě listin založených ve spise dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: V období od datum do datum byl registrován jako vlastník/provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3, registrační značka, VIN: anonymizováno, číslo technického průkazu vozidla anonymizováno žalovaný, přičemž žalobkyně v daném období neevidovala žádný existující pojistný vztah ohledně pojištění odpovědnosti z provozu daného vozidla. Žalobkyně proto vyzvala žalovaného dopisem ze dne datum k úhradě zákonného příspěvku nepojištěných vozidel za dané období ve výši 6 735 Kč, který se skládá ze základu příspěvku ve výši 6 435 Kč (násobku zákonné denní sazby 65 Kč a počtu 99 dní) a z poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč s tím, že pohledávka je splatná do 30 dnů ode dne doručení výzvy. Výzva byla žalovanému doručena dne datum. Žalovaný však příspěvek ve stanovené lhůtě nezaplatil, nereagoval ani na následné upomínky ze dne datum a datum. Žalobkyně naposledy vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum. Žalovaný netvrdil a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradil, nebo že by jeho dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Podle § 1 odst. 2 písm. a) OdpVoz musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.

6. Podle § 4 odst. 1 OdpVoz vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. Podle odst. 2 při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Podle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle ust. § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 5 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.

7. Podle § 4 odst. 7 OdpVoz výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu.

8. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se stanoví denní sazba příspěvku podle ust. § 4 odst. 5 OdpVoz pro osobní automobil písm. e) se zdvihovým objemem válců motoru do 1 000 cm3 včetně ve výši 30 Kč, písm. f) se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 000 cm3 do 1 350 cm3 včetně ve výši 35 Kč, písm. g) se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1850 cm3 včetně ve výši 47 Kč, písm. h) se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2500 cm3 včetně ve výši 65 Kč a písm. i) se zdvihovým objemem válců motoru nad 2 500 cm3 ve výši 93 Kč.

9. Podle § 2a této vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 OdpVoz 300 Kč.

10. Soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, když vzal za prokázané, že žalovaný byl veden jako vlastník/provozovatel předmětného vozidla v registru vozidel, ohledně kterého nebylo v období od datum do datum uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Žalobkyně tak má ze zákona právo na úhradu příspěvku ve výši 6 435 Kč (99 dní × 65 Kč) a náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, celkem tedy na částku 6 735 Kč, kterou však žalovaný neuhradil. Žalobkyně tak uplatnila svůj nárok po právu, a soud proto žalobě co do jistiny v plném rozsahu vyhověl. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, ocitl se s placením dluhu v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. tak, jak je žalobkyně uplatnila, avšak pouze z nároku na úhradu příspěvku, nikoliv však z náhrady nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva, která je příslušenstvím pohledávky. Lhůta k plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

11. Soud žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení z nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč, neboť ve smyslu § 513 o. z. se jedná o příslušenství pohledávky. V souladu s § 1932 odst. 2 o. z. dochází k úročení příslušenství pohledávky (nákladů spojených s jejím uplatněním) za situace, kdy by žalovaný plnil na svůj dluh a zároveň určil, že plní nejprve na jistinu. Žalovaný však v daném případě na dluh ničeho neplnil, a proto nelze tohoto zákonného pravidla užít (výrok II. tohoto rozsudku). Pro úplnost je třeba uvést, že rozhodnutí je zcela v intencích rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 6. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1696/2005, ve kterém Nejvyšší soud uzavřel, že v řízení vedeném dle ustanovení § 115a o.s.ř. nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. V daném případě byl skutkový stav postaven najisto. Žalobní návrh není částečně zamítán z toho důvodu, že by skutkový stav nebyl žalobkyní prokázán, nýbrž výhradně proto, že uplatňovaný nárok na základě žalobkyní prokázaného skutkového stavu je právně hodnocen jako nedůvodný.

12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni, která byla ve věci úspěšná pouze částečně, přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v plné výši 1 489 Kč za řízení, které bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně stejnou žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech (k většímu počtu tzv. formulářových žalob žalobkyně viz databáze soudu ISAS), neboť žalobkyně měla neúspěch pouze v poměrně nepatrné části. Z toho jednak soudní poplatek 400 Kč, odměna za zastupování advokátem v celkové výši 600 Kč za tři úkony právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně po 200 Kč/úkon (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby), dále paušální částka náhrady hotových výdajů 300 Kč za 3 úkony právní služby po 100 Kč, to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. a), d), a § 14b odst. 1 a 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů. Dále z toho 21 % daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad zástupce žalobkyně ve výši 189 Kč, která patří k nákladům podle ustanovení § 137 odst. 2, 3 o. s. ř. za použití ustanovení § 14a vyhlášky č. 177/1996 Sb., když dle předloženého osvědčení je zástupce žalobkyně registrován jako plátce daně. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok III. tohoto rozsudku). Proti tomuto rozsudku není podle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání přípustné. Žalobkyně má právo v případě, že žalovaný nesplní svou povinnost ve stanovené lhůtě dobrovolně podat návrh na provedení soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo návrh na provedení exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu.