20 C 157/2021

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 592 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 592 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 392 KČ od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1 479 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Předmětem řízení byl požadavek žalobkyně, aby žalovaný zaplatil 592 Kč s příslušenstvím patrným z výroku I. tohoto rozsudku z titulu dlužného pojistného za období od datum do datum ve výši 392 Kč a poplatku za zaslání upomínky 200 Kč z pojistné smlouvy číslo uzavřené mezi žalovaným a společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa, PSČ obec a číslo (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“).

2. Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů dle § 115a a § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně s tímto postupem souhlasila a souhlas žalovaného s takovým postupem soud předpokládal.

3. V dané věci jde o spor, kde hodnota požadovaného peněžitého plnění nepřevyšuje částku uvedenou v § 202 odst. 2 o. s. ř., tedy na jistině 10 000 Kč (bez příslušenství). Jde o tzv. bagatelní řízení, v němž proti vydanému rozsudku není odvolání přípustné. Z § 157 odst. 4 o. s. ř. přitom plyne, že v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

4. Na základě listinných důkazů založených ve spise dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali dne datum pojistnou smlouvu číslo na základě nabídky číslo jejímž předmětem bylo škodové pojištění rodinného domu nebo bytu a pojištění domácnosti, s místem pojištění na adrese adresa žalovaného Smlouva byla sjednána na dobu neurčitou s počátkem pojištění od datum. Žalovaný se zavázal hradit ročně pojistné 4 220 Kč splatné jednorázově. Strany si dále sjednaly, že se jejich vzájemná práva a povinnosti řídí všeobecnými pojistnými podmínkami vydanými právní předchůdkyní žalobkyně. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poplatek ve výši 200 Kč za zaslání upomínky k zaplacení dlužného pojistného po zániku pojištění. Žalovaný nezaplatil pojistné v dohodnuté roční výši splatné datum. Žalobkyně žalovaného dopisem ze dne datum vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve lhůtě do datum a zároveň žalovaného upozornila, že v případě, že tak neučiní, smlouva zanikne ke dni datum. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně podepsaly dne datum smlouvu o převodu pojistného kmene ve znění dodatku číslo ze dne datum, v níž bylo sjednáno, že žalobkyně jako kupující nabývá ke dni datum vlastnické právo k pojistnému kmeni, který zahrnuje veškeré pojistné smlouvy uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně v oblasti životního a neživotního pojištění, včetně pojistných smluv, jejichž účinnost již uplynula, zejména pojistné smlouvy, které jsou uvedené v seznamu, který je obsažen na CD nosiči připojeném jako Příloha číslo Předávacího protokolu, mimo vyňaté a vyjmenované pojistné smlouvy a kupující jako přebírající pojišťovna k tomuto okamžiku vstupuje do veškerých práv a povinností právní předchůdkyně žalobkyně, které byly předmětem převodu. Žalovaný neuhradil pojistné za období datum do datum ve výši 392 Kč. Žalobkyně žalovaného sdělením o zániku pojistné smlouvy ze dne datum a předžalobní upomínkou ze dne 26. 3. 202 vyzvala, aby dlužné pojistné doplatil ve stanovené lhůtě. Vzhledem k tomu, že žalovaný dluh neuhradil, byl právní zástupkyní žalobkyně vyzván Předžalobní upomínkou ze dne datum k úhradě dlužné částky, tato mu byla zaslána dne datum a doručována dne datum na adresu uvedenou ve smlouvě i v centrální evidenci obyvatel. Žalovaný netvrdil a ani jinak nevyšlo najevo, že by dluh uhradil nebo že by dluh zanikl z jiného důvodu.

5. Podle § 2758 odst. 1 o. z. pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Pojistitel má podle ustanovení § 2782 odst. 1 o. z. právo na pojistné za dobu trvání pojištění. Podle § 2783 odst. 1 o. z. není-li doba vzniku práva pojistitele na pojistné ujednána, vzniká takové právo pojistiteli dnem uzavření smlouvy. Podle § 2783 odst. 2 věty druhé o. z. je-li ujednáno běžné pojistné, je splatné prvního dne pojistného období; není-li ujednáno pojistné období jako časové období, za které se platí běžné pojistné, považuje se za ujednané pojistné období roční. Podle § 2804 o. z. upomene-li pojistitel pojistníka o zaplacení pojistného a poučí-li ho v upomínce, že pojištění zanikne, nebude-li pojistné zaplaceno ani v dodatečné lhůtě, která musí být stanovena nejméně v trvání jednoho měsíce ode dne doručení upomínky, zanikne pojištění marným uplynutím této lhůty.

6. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužného pojistného, nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle jehož § 2 platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

7. Dle § 103 odst. 3 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví (dále jen „zákon o pojišťovnictví“), k převodu pojistného kmene nebo jeho části, týkajícího se pojistných smluv s pojistným rizikem nebo závazkem na území České republiky, může dojít i na základě žádosti předávající pojišťovny a přebírající pojišťovny o schválení převodu pojistného kmene nebo jeho části, o které Česká národní banka rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne jejího podání.

8. Dle § 105b odst. 1 zákona o pojišťovnictví, dnem, kdy došlo k převodu pojistného kmene nebo jeho části, vstupuje přebírající pojišťovna do všech práv a povinností předávající pojišťovny, které byly předmětem převodu pojistného kmene nebo jeho části; smlouvy týkající se zprostředkování pojištění z převáděných pojistných smluv uzavřené předávající pojišťovnou se tímto dnem považují za smlouvy uzavřené přebírající pojišťovnou.

9. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná, a v plném rozsahu jí vyhověl. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla platně uzavřena pojistná smlouva v souladu s výše citovanými ustanoveními. Žalovaný neplnil svoji povinnost řádně a včas hradit právní předchůdkyni žalobkyně pojistné, k čemuž se zmíněnou smlouvou zavázal, když žalobkyni nezaplatil pojistné za období od datum do datum. Právní předchůdkyni žalobkyně za toto období vzniklo právo na zaplacení pojistného 392 Kč. Soud vyhověl žalobkyni i v části požadovaného poplatku za odeslání upomínky ze dne datum ve výši 200 Kč. Žalobkyně vstoupila do práv a povinností právní předchůdkyně žalobkyně, když ta na ní převedla pojistný kmen. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 592 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku řádně a včas, má své opodstatnění i nárok žalobkyně na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. za období, za něž byl žalobou uplatněn. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok I.).

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 479 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 592 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. s tím, že odměna byla dle § 14b odst. 4 a. t. omezena výší tarifní hodnoty, a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 869 Kč ve výši 187 Kč. Jejich zaplacení soud žalovanému uložil ve lhůtě podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupkyně žalobkyně jako advokátky dle § 149 odst. 1 o. s. ř. (výrok II.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná osoba podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na soudní exekuci podle zákona č. 120/2001 Sb., jímž se vydává exekuční řád.