20 C 162/2026

Plný text

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudcem Mgr. Ondřejem Dvořákem ve věci žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno ., Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 19 976 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky , částka, se smluvním úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se obrátila dne , datum, ke zdejšímu soudu s žalobou, v níž uplatnila nárok na zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Nárok odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, . (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“), dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě jí byl poskytnut úvěr ve výši , částka, se splatností dne , datum, , přičemž následně dne , datum, uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou další smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, za účelem prodloužení splatnosti do , datum, . Žalovaná se zavázala uhradit jistinu navýšenou o smluvní úrok a poplatky. Žalovaná však svůj závazek řádně a včas nesplnila. Žalobkyně uvedla, že smlouvy byly uzavřeny prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, přičemž totožnost žalované byla ověřena na základě oskenovaného dokladu totožnosti a potvrzena prostřednictvím SMS kódu, jímž žalovaná stvrdila seznámení s předsmluvními informacemi, všeobecnými obchodními podmínkami i samotnými smlouvami. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně dle žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalované, a to zejména na základě výpisů z bankovního účtu a údajů uvedených v kartě klienta, z nichž vyplynulo, že žalovaná disponovala dostatečnými příjmy ke splácení úvěru. Pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla dne , datum, postoupena společnosti , právnická osoba, a následně dne , datum, postoupena žalobkyni, přičemž o tomto postoupení byla žalovaná vyrozuměna. V doplnění žaloby žalobkyně dále uvedla, že nárok uplatňuje z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a zdůraznila splnění všech zákonných povinností, zejména poskytnutí předsmluvních informací a řádné posouzení úvěruschopnosti žalované. Pro případ, že by soud dospěl k závěru o neplatnosti smluv, uplatnila nárok rovněž z titulu bezdůvodného obohacení spočívajícího v přijetí částky , částka, žalovanou.

2. Žalovaná se ve věci nikterak nevyjádřila.

3. Soud věc projednal postupem podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaná se k jednání soudu nedostavila bez řádné a včasné omluvy, ač byla k jednání řádně předvolána, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním, která má za skutečnosti prokázané a rozhodující pro posouzení věci, odpovídající i skutkovému závěru:

5. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala v březnu 2025 se žalovanou o uzavření smlouvy o úvěru, přičemž disponovala osobními údaji žalované včetně rodného čísla, adresy bydliště a čísla účtu. Po jednání vygenerovala smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, datovanou , datum, . Dle takto předložené smlouvy se měla žalobkyně zavázat k tomu, že žalované poskytne peněžní prostředky ve výši , částka, . Úroková sazba měla být sjednána ve výši 36,5 % ročně, RPSN měla činit 0 %. Datum poskytnutí úvěru bylo stanoveno na , datum, a datum splatnosti na , datum, . Předložená smlouva neobsahuje fyzicky ani elektronický podpis, kterým by byl spojen s nezměnitelným zněním smlouvy. V místě podpisu žalované je uvedeno: „dne , datum, 03:39:01 Podpis proveden SMS kódem 11443 , Jméno žalované, . Podpis je uveden formou prostého textu jakožto běžné textové části dokumentu. Žalobkyně dále vygenerovala také smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, datovanou , datum, . Účelem tohoto úvěru mělo být prodloužení splatnosti úvěru z první uvedené smlouvy. Nově zde byly celkové úroky vyčísleny na , částka, . Poplatek za úvěr měl činit , částka, a RPSN 5395,58 %. Také na této smlouvě absentuje jakýkoliv fyzický či elektronický podpis, přičemž je pouze formou prostého textu uvedeno, že dne , datum, v 11:11:09 měl být podpis proveden SMS kódem. Jakékoliv propojení vůle žalované se smlouvou předloženého znění však i na této smlouvě chybí. Obdobným způsobem je znázorněn podpis rovněž na předsmluvním formuláři/viz smlouvy o úvěru na č. l. 12-15 spisu, předsmluvní formulář na č. l. 21-22 spisu, všeobecné obchodní podmínky v elektronickém systému CEPR/. Žalobkyně shromáždila také informace o zaměstnavateli žalované, jejích příjmech a výdajích, přičemž disponovala mj. také výpisy z účtů žalované. Žalovaná byla zaměstnancem Centra seniorů , adresa, , přičemž na její účet byly od tohoto Centra připsány platby dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, , dne , datum, ve výši , částka, . Dle výpisů z účtů žalovaná také čerpala různé půjčky, a to vícero drobných půjček od společnosti , právnická osoba, a to v březnu 2025 v celkové výši , částka, , či dne , datum, půjčku od společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, . V listopadu 2024 se konečný zůstatek na účtu žalované vedeném u , právnická osoba, . pohyboval okolo tisíce Kč, v období v lednu a únoru 2025 pak nepřesáhl , částka, /viz ID karta klienta na č. l. 29 a 48 spisu, výpisy z účtů v elektronickém systému CEPR a ISAS/. Právní předchůdkyně žalobkyně vyplatila na účet žalované dne , datum, částku , částka, /viz potvrzení o platbě na č. l. 20 spisu, sdělení banky na č. l. 39-40 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím SMS a e-mailů, jakož i písemnou výzvou ze dne , datum, a ze dne , datum, /viz výzva na č. l. 49 spisu, seznam SMS na č. l. 46 spisu, seznam e-mailů na č. l. 47 spisu/. Pohledávku za žalovanou právní předchůdkyně žalobkyně smlouvou ze dne , datum, postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která ji následně smlouvou ze dne , datum, postoupila na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno /viz výpis z OR žalobkyně, smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 16 spisu, seznam postoupených pohledávek na č. l. 17 spisu, smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 18-19 spisu, oznámení o postoupení pohledávky na č. l. 27 spisu/. Žalobkyně prokazatelně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky společně s oznámením o postoupení pohledávky předžalobní výzvou ze dne , datum, , která byla žalované poprvé doručována dne , datum, /viz oznámení o postoupení pohledávky s předžalobní výzvou na č. l. 27 spisu, podací lístek na č. l. 28 spisu, výpis sledování zásilky na č. l. 53 spisu/. Žalovaná netvrdila a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by dlužné plnění uhradila, nebo že by její dluh zanikl z jiného důvodu.

6. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.”), ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), vždy ve znění platném a účinném ke dni rozhodné právní skutečnosti.

8. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou.

9. Podle § 1745 o. z. je smlouva uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky nabývá účinnosti.

10. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

17. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení totiž nebylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná spolu ve smyslu § 1745 o. z. ve spojení s § 2395 o. z. uzavřely smlouvu o úvěru předloženého znění, neboť nebylo prokázáno, že žalovaná dle § 1740 odst. 1 o. z. projevila vůli být smlouvou právě předloženého znění vázána. Na smlouvě totiž chybí jakékoliv prokazatelné zachycení vůle žalované, které by s touto smlouvou bylo neoddělitelně spjato, a to ať už ve formě fyzického podpisu, či v elektronické podobě ve formě elektronického podpisu, který by byl nezměnitelným způsobem spojen s dokumentem v datové podobě. Do smlouvy je totiž doplněn pouze prostý text uvádějící jméno žalované. Za prokázané tak soud mohl vzít toliko to, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jednala a v návaznosti na tato jednání jí na její bankovní účet poskytla částku , částka, . S ohledem na to, že uzavření smlouvy nebylo prokázáno, představuje tato částka bezdůvodné obohacení, které byla žalovaná povinna právní předchůdkyni žalobkyně, respektive žalobkyni (s ohledem na postoupení pohledávky), vydat. Na svůj dluh však ničeho neuhradila. Soud proto v této části žalobě vyhověl a žalobkyni přiznal nárok na zaplacení , částka, . Žalovaná byla přitom povinna vydat bezdůvodné obohacení bez zbytečného odkladu poté, co byla k vydání vyzvána. První výzvou, která se prokazatelně dostala do sféry žalované, byla předžalobní výzva spojená s oznámením o postoupení pohledávky, která jí byla poprvé doručována dne , datum, . Žalobkyně touto výzvou žalovanou vyzvala k úhradě dlužné částky ve lhůtě do sedmi dnů ode dne doručení výzvy. Vzhledem k tomu, že žalovaná výzvě nevyhověla, ocitla se následně po uplynutí této lhůty se splacením dluhu v prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni dle § 1968 ve spojení s § 1970 o. z. právo na úrok z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení v zákonné výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 o. s. ř. (výrok I. tohoto rozsudku).

18. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že i pokud by bylo shledáno, že předložená smlouva o úvěru byla mezi účastníky sjednána, nebylo v řízení prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně řádně zkoumala úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a že tedy taková smlouva byla uzavřena dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru platně. Právní předchůdkyně žalobkyně sice měla k dispozici výpisy z bankovních účtů žalované, nicméně na základě nich činila zcela chybné závěry, když u žalované evidovala pravidelný příjem ve výši , částka, . Ten byl však zjevně nestabilní, když se pohyboval od cca , částka, do , částka, za období vyplývající z výpisů z účtu. Je tedy otázkou do jaké míry se mohlo jednat o pravidelný měsíční příjem. Příjem domácnosti, který byl vyčíslen na , částka, , přitom nebyl ověřován vůbec. Právní předchůdkyně žalobkyně navíc zjevně ignorovala, že zůstatky na účtu žalované se pohybovaly v řádu stokorun až tisícikorun, a že žalovaná svou situaci před uzavřením sporných smluv o úvěru řešila úvěry od dalších společností, zejména je pak nutné zdůraznit úvěr od společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, . I navzdory těmto půjčkám přitom příjmy žalované výrazně nepřevyšovaly její výdaje. Za této situace bylo na místě, aby její úvěruschopnost byla prověřena důkladněji, zejména aby byly důsledně ověřeny výdaje žalované a také příjmy domácnosti. To se však dle předložených důkazů v posuzovaném případě nestalo. Proto, jak soud uvedl výše, i pokud by bylo prokázáno, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu předloženého znění, jednalo by se o smlouvu absolutně neplatnou dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. I v takovém případě by pak měla žalobkyně nárok toliko na vrácení holého zůstatku jistiny, tedy částky , částka, , která představuje bezdůvodné obohacení na straně žalované.

19. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno uzavření předmětné úvěrové smlouvy, nesvědčil žalobkyni nárok na zaplacení smluvního úroku a poplatků, neboť tyto nároky vyplývaly právě ze smlouvy, respektive ze smluv, jejichž uzavření nebylo prokázáno. V případě zákonného úroku z prodlení soud žalobu zamítl v rozsahu, ve kterém žalobkyní požadovaný úrok z prodlení předcházel období, ve kterém se žalovaná prokazatelně v prodlení nacházela, převyšoval částku , částka, , neboť pouze tuto částku byla žalovaná povinna vrátit, a ve kterém převyšoval zákonnou výši 11,5 % (výrok II. tohoto rozsudku).

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, , přičemž tato částka představuje 22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61 % a úspěchu žalované v rozsahu 39 %). V tomto případě soud ohledně poměru úspěchu a neúspěchu přihlédl i k uplatněnému příslušenství pohledávky v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2717/08. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky , částka, ve výši , částka, . Jejich zaplacení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobkyně jako advokáta dle § 149 odst. 1 o. s. ř.